Držel Maduro bitcoiny? Pravda je méně „sexy“ než spekulace
Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.
Po lednovém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy se spekuluje o důvodech této akce. V jakých rukou skončí venezuelská ropa a co se stane s tamním režimem? To jsou aspekty, které se diskutují v hlavním mediálním proudu. O čem už se v mainstreamu příliš nedočtete, jsou informace o bitcoinu, případně jiných kryptoměnách, které jsou v držení Venezuely, nebo možná přímo v rukou jejího uneseného prezidenta.
Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.
David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu
Názory
Důkazy o porušování lidských práv za vlády Nicoláse Madura jsou podloženy množstvím zpráv a vyšetřování, které dokumentují široké spektrum nekalých praktik. Tato situace vzbudila mezinárodní pozornost a iniciovala další kroky k ochraně lidských práv ve Venezuele, mezi které patřily i ekonomické sankce. USA k nim přistoupily v roce 2015 a EU postupným rozšiřováním těchto sankcí o dva roky později.
Odříznutí od bank a hledání alternativ
Mezi sankce patří i omezení přístupu země k mezinárodnímu bankovnictví, včetně přístupu k dolarovým transakcím. Venezuela se samozřejmě snažila tyto restrikce obejít (asi jako každá sankcionovaná země), a tak právě zde můžeme hledat počátek zájmu této země o kryptoměny jako nástroj pro realizaci plateb za exportovanou ropu.
Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.
Americká správa Venezuely může trvat roky, naznačuje Trump
Politika
V roce 2018 se pokusila venezuelská vláda o zavedení státní kryptoměny Petro. Tvrdila, že jeden token Petro je krytý jedním barelem ropy ve státních rezervách. Jak už je však u režimů tohoto typu běžné, celý projekt byl netransparentní. Nebylo zřejmé, kolik tokenů této kryptoměny je emitováno, a nejasná byla i její distribuce. Nedostatek transparentnosti a mezinárodní odpor (doprovázený dalšími sankcemi) vedly k selhání projektu, který byl definitivně ukončen v roce 2024.
Kolik bitcoinů Venezuela skutečně má
V úvahách i spekulacích o obcházení sankcí se samozřejmě objevuje i bitcoin – kryptoměna nesrovnatelně transparentnější, obecně uznávaná a vzácná. Po Madurově „přesunu“ do vyšetřovací vazby v New Yorku se vyrojily spekulace o množství bitcoinu, který tato země s největší zásobou ropných ložisek na světě údajně drží.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.
Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem
Politika
Rozptyl těchto odhadů je až úsměvný. Pohybuje se od hodnoty bitcoinu 24 milionů dolarů, uváděných jako hodnota oficiálně uznaných 240 bitcoinů, až po 60 miliard amerických dolarů, což představuje přibližně 600 tisíc bitcoinů. Stručně řečeno, nikdo neví nic. Alespoň na první pohled. Kdo ale o bitcoinu a chování bitcoinové sítě něco ví, bude se spíše klonit k odhadům při zemi.
Pseudoanonymita bitcoinu
Historická klišé o bitcoinu vám budou asi povědomá. Je to nástroj pro anonymní nákup všeho zlého na darkwebu – odvrácené straně internetu. Možná vás ale překvapí, že bitcoin není anonymní, nýbrž pseudonymní. Co to znamená?
Jednoduše řečeno, všechny transakce uskutečněné v bitcoinové síti jsou zaznamenány a veřejně dostupné v tzv. účetní knize, kterou spíš znáte pod pojmem blockchain. Pseudonymita spočívá v tom, že vidíme všechny transakce mezi jednotlivými adresami, ale nejsou zde přímo uvedeni jejich vlastníci.
To může znít podobně jako anonymita, ale nenechte se mýlit. Spousta vlastníků adres je dnes známá – burzy, směnárny, velcí investoři, darknetové tržiště –, a tak ne všechny transakce jsou ve skutečnosti anonymní. Existují specializované analytické společnosti, jejichž byznysem je analýza proběhlých transakcí a identifikace vlastníků adres na základě dostupných indicií.
Krásným příkladem je i kauza Jiřikovský, kdy analytická platforma Arkham již druhý den po přesunu daru pro ministerstvo spravedlnosti zveřejnila zprávu o pohybu bitcoinů z adres, které dříve vyhodnotila jako adresy spojené s darkmarketem Nucleus. To jsme ještě nevěděli, o jakou akci se jedná, ale už po 24 hodinách kolovala internetem schémata znázorňující, odkud a kam se jednotlivé částky bitcoinu přesouvaly.
S ohledem na vše výše uvedené je poměrně vysoká pravděpodobnost, že k hromadění velkého množství bitcoinu venezuelskou vládou nikdy nedošlo. Bude zřejmě jen otázkou času, než se dozvíme konkrétní fakta, protože – jak bylo uvedeno – na bitcoinové transakce je vidět a dříve či později dochází k přiřazení odesilatelů a příjemců ke konkrétním převodům.
Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a v pozitivním duchu, výrazně zpevňují akcie zbrojařských firem. Za růstem cen akcií amerických těžebních firem Chevron a ExxonMobil stojí očekávání investorů ve změnu pravidel hry na trhu s ropou, vyplývá z vyjádření analytiků. Zlato podle nich zdražilo kvůli eskalaci geopolitického napětí až o tři procenta.
Akciové trhy těží ze zajetí Madura. Daří se ropným gigantům a zbrojařům
Trhy
