Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Cena zlata vykazovala kolem 7:45 středoevropského času nárůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 4710 dolarů za unci. „Trumpův agresivní přístup k mezinárodním záležitostem a jeho touha vidět nižší úrokové sazby jsou pro drahé kovy velmi příznivé,“ uvedl Tim Waterer ze společnosti KCM Trade.
Trump v sobotu oznámil, že hodlá od 1. února uvalit dodatečné desetiprocentní clo na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Finsko, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Tyto země se podle Trumpa postavily proti jeho přání získat Grónsko. Pokud nebude ani do června dosaženo takové dohody, aby mohly Spojené státy Grónsko získat, pak se clo podle Trumpa zvýší až na 25 procent.
Glosa Dalibora Martínka: Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit
Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.
Evropská komise v pondělí uvedla, že EU by se chtěla vyhnout eskalaci sporu s USA a najít řešení, ale v případě zavedení cel je připravena podniknout odvetná opatření.
Investoři zlato vnímají jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
Nízké úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Slabší dolar pak snižuje ceny zlata a dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.
Související
Zlato a stříbro se vracejí do hry. Jejich cena znovu prudce roste
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Za mimořádným propadem akcií ČEZ nelze hledat pouze včerejší nepříznivé hodnocení banky Morgan Stanley ani obecně zhoršenou náladu na trzích, související s hrozbou nového kola obchodní války mezi Evropou a Spojenými státy.
Ostatně ani snížení cílové ceny ze strany Morgan Stanley na 880 korun samo o sobě tak výrazný výprodej nevysvětluje. Tato hodnota je totiž stále výrazně vyšší než cílová cena největší švýcarské banky UBS, která podle dat agentury Bloomberg stanovila k 18. prosinci 2025 cíl na úrovni pouhých 600 korun. Přesto akcie ČEZ právě 18. prosince loňského roku mírně posílily, a to o 0,2 procenta, a růst zaznamenaly i následující den, kdy přidaly dalších 1,2 procenta.
Navíc, neplatí, že by se všem evropským energetikám včera nedařilo. Německé RWE a E.ON dokonce mírně rostly. Polská PGE poklesla jen mírně. Výrazněji klesaly rakouský Verbund a finský Fortum, ale ne tak prudce jako ČEZ (viz graf níže).
Ztráta desítek miliard
ČEZ dnes a včera ztratil zatím ztratil přes 80 miliard korun své tržní hodnoty. Za poslední týden už přišel o takřka 100 miliard hodnoty. Pokud do pátku ztratí dalších zhruba 30 miliard, stane se dost možná v ten den nejhodnotnější českou burzovně obchodovanou formu zbrojařská skupina Czechoslovak Group. Ta v rámci chystaného pátečního primárního úpisu akcií cílí na tržní kapitalizaci zhruba 610 miliard korun ČEZ má nyní 635 miliard.
Temelín jde do technologického upgradu: miliardy, AI a nový řídicí systém
ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.
Podle některých investorů může být důvodem „výplachu“ ČEZ páteční primární úpis akcií zbrojovky Czechoslovak Group. Někteří investoři se zkrátka mohli rozhodnout nahradit ve svém portfoliu jednu „velkou“ českou akcii jinou takovou, z jejich hlediska perspektivnější.
Dalším a zjevně stěžejním důvodem poklesu akcií ČEZ je tedy to, jak trh vyhodnotil předvčerejší slova ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Poté, co tentýž Havlíček letos 5. 1. pronesl, že stát podnikne kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou elektřiny v ČEZ, akcie české energetické jedničky posilovaly nad rámec růstu akcií výše zmíněných srovnatelných evropských energetik (viz zmiňovaný graf). Ministr tehdy neposkytl časový rámec.
Předevčírem jej ovšem již poskytl. Hlavní práce na zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by se měla uskutečnit za horizontem letoška. Celý proces má trvat maximálně dva roky.
Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Zdá se to trhu být nečekaně rychlé, nebo naopak nečekaně pomalé jednání? Mohla část trhu koketovat s myšlenkou, že se proces završí třeba již letos, než se akcie ČEZ stačí výrazněji propadnout, jak vesměs prognózují analytici, čeští i mezinárodní (viz zmiňovaná tabulka)?
Vždyť podle konsensu analytiků má být za rok touto dobou cena akcií ČEZ o 31 procent níže než včera při uzavření pražské burzy. Pokud vláda přikládá konsensu analytiků alespoň nějakou vypovídající hodnotu, pak může posečkat, zda se jejich prognóza vyplní, a ČEZ zestátnit za případně výrazně nižší cenu. I kdyby to hned nebyla cena nižší o takřka třetinu, jak plyne z aktuálních cílových cen analytiků, i kdyby šlo jen o „polovinu této třetiny“, pořád to budou desítky miliard korun, které lze na zestátnění ušetřit, ať už ono zestátnění zaplatí kdokoli. Ostatně, plánované zestátnění podniku už o desítky miliard korun zlevnilo nyní, v posledním týdnu, kvůli zmíněnému poklesu tržní kapitalizace ČEZ o takřka 100 miliard korun.
Vládu může k posečkání se zahájením kroků směřujících k zestátnění ČEZ vybídnout také poznatek, že i po včerejším největším propadu za půldruhého roku byl ČEZ podle analytiků nejvíce nadhodnocenou firmou mezi tisícovkou největších burzovně obchodovaných společností Evropy (viz tabulka agentury Bloomberg níže). To, že se za rok touto dobou se dle konsensu analytiků, respondentů Bloombergu, mají akcie ČEZ prodávat o 31 procent levněji, je vskutku momentálně činí z tohoto hlediska nejvíce nadhodnocené mezi tisícem největších evropských burzovně obchodovaných firem.
Extrémní nadhodnocení akcií ČEZ v očích analytiků neuniká pozornosti četných investorů. Už před včerejším a dnešním mimořádným propadem akcií ČEZ upozorňovala zmíněná banka UBS, že se kolem nich silně houfují spekulanti na pokles.
Mezi evropskými energetikami je jen málo těch, na jejichž propad by investoři v čistém vyjádření sázeli ještě více než na pokles akcií ČEZ (viz graf UBS níže). UBS sama, jak víme, stanovuje cílovou cenu ČEZ na úrovni 600 korun. Pokud by se takto mohutně akcie české energetické jedničky propadly, z nynější úrovně necelých 1200 korun, zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by bylo o vysoké desítky miliard levnější.
Související
Propad, ale stále špička: ČEZ je třetí nejvíc nadhodnocenou firmou v Evropě
Poloostrov Kamčatka na východě Ruska se potýká s přívaly sněhu, jaké nezažil více než 50 let. Místní obyvatelé vyprávějí o pětimetrových závějích, a někteří dokonce musí vylézat z bytu oknem, aby se vůbec dostali ven, uvedl server Meduza s odvoláním na místní média a zprávy ze sociálních sítí.
V regionální metropoli Petropavlovsk-Kamčatskij v prosinci napadlo 370 milimetrů srážek, což představovalo více než trojnásobek obvyklé měsíční normy. V první polovině ledna přibylo dalších 163,6 milimetru srážek, tedy 150 procent měsíční normy, uvedli místní meteorologové podle agentury Kamčatka-Inform. Výška sněhové pokrývky ve městě dosáhla 170 centimetrů, v některých čtvrtích přesáhla 2,5 metru. Místní obyvatelé na sociálních sítích informovali i o pětimetrových závějích. Ve městě platí stav nouze, mimo město zase výstrahy před lavinovým nebezpečím.
Rozmary počasí na Kamčatce za posledních šest týdnů patří do kategorie extrémních a krajně vzácných, uvedla vedoucí místních meteorologů Vera Poljakovová. „Naposledy obdobná situace vznikla na začátku 70. let minulého století, kdy během krátké doby spadlo několik měsíčních průměrů srážek. V současnosti se takové podmínky vyskytují výjimečně,“ řekla Poljakovová na poradě o likvidaci následků mimořádné situace.
Vzhledem ke "sněžnému kolapsu" přestaly v Petropavlovsku-Kamčatském načas jezdit autobusy městské dopravy. Lidi převážely vězeňské vozy ruské gardy a speciální autobusy určené pro pracovníky ve směnném provozu.
Do odklízení sněhu ve městě se zapojili záchranáři a vojáci. Ceny za očištění domů a aut od sněhu vzrostly na inzertním webu Avito až na 80 tisíc rublů (asi 21 500 korun). Příval sněhu také ve městě téměř zastavil svoz odpadu, protože komunální vozy nejsou s to projet ke kontejnerům. Krajská zařízení a školy přešly na dálkový provoz.
Minulý týden úřady informovaly o dvou lidech, kteří přišli o život poté, co se na ně zřítil sníh ze střech.
V zimě hrozí rampouchy a sníh padající ze střech. Kdo odpovídá za škody a jak se jim lze vyhnout
Sníh a led na střechách nejsou jen zimní kulisou, ale i reálným bezpečnostním rizikem. Při oblevě může dojít k pádu sněhu nebo rampouchů, které mohou zranit chodce nebo poškodit zaparkovaná auta. Kdo za takové škody odpovídá, jak jim předcházet a co dělat, pokud k nehodě dojde?
V obchodech začaly chybět některé potraviny, v supermarketech obchodních řetězců začaly vznikat fronty. Úřady ohlásily, že dohlížejí na to, aby v obchodech nechybělo základní zboží. Obyvatelům doporučily, aby nevycházeli z domů, pokud to není nezbytně nutné. Krizový štáb vytvořil síť dobrovolníků, kteří pomáhají penzistům, invalidům, rodinám s mnoha dětmi a také rodinám vojákům válčících na Ukrajině s odklízením sněhu a donáškou potravin a léků.
Obyvatelé poloostrova mezitím na sociálních sítích zveřejňují záběry, jak přežívají v nečasu, včetně situací, kdy se se lékaři se sanitkou snaží přes závěje a sněhem zasypané vchody do domů probojovat k pacientům nebo jak lidé ze sněhem zavátých paneláků skáčou z oken do závějí.
Objevila se i videa se zážitky s „devítipatrovými“ závějemi. Jakkoli jde o dílo umělé inteligence, takto vygenerované záběry ve sledovanosti předstihly i naprosto reálné sněžné lapálie, poznamenal server Sorok tri a dodal, že ruská zima v podání umělé inteligence fascinuje především cizince.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
FOTOGALERIE: V USA je až mínus čtyřicet. Bez elektřiny jsou statisíce lidí
