Indický premiér Naréndra Módí překvapivě vyzval obyvatele Indie, aby nejméně jeden rok nekupovali zlato. Chce tím pomoci chránit devizové rezervy země v době, kdy válka na Blízkém východě, nedostatek energií, rostoucí obchodní deficit a slabší rupie vytvářejí tlak na indickou ekonomiku, píše agentura Bloomberg.
„Po dobu jednoho roku bychom při žádné příležitosti neměli kupovat zlaté šperky,“ řekl Módí. Vedle zlata zároveň vyzval obyvatele, aby omezili spotřebu paliv a zbytečné zahraniční cesty.
Indie podle něj vydává značné částky na dovoz zlata, a lidé by se proto měli zdržet nákupů, které nejsou nezbytné. Výzva je mimořádně citlivá, protože zlato má v Indii nejen investiční, ale i kulturní a náboženský význam. Je důležitou součástí úspor, svateb i svátků.
Z tržního pohledu jde o výrazný signál. Zlato je po ropě druhou největší položkou indického dovozního účtu a Indie je zároveň druhým největším dovozcem zlata na světě. Omezení nákupů by tak mohlo pomoci zmírnit tlak na obchodní bilanci i devizové rezervy.
Reakce trhu na sebe nenechala čekat. Akcie místních klenotnických firem v pondělí klesaly. Titan, největší indický klenotník, v Bombaji odepisoval až 6,6 procenta. Senco Gold ztrácela až 10,8 procenta a Kalyan Jewellers India až 9,5 procenta.
Ceny stříbra kolabují. Jenomže za rok mohou být úplně jinde
Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.
Zda Indové premiérovu výzvu skutečně vyslyší, zatím není jasné. Zlato je v zemi hluboce zakořeněné jako forma uchování hodnoty i jako symbol štěstí při svatbách a svátcích.
Indické banky navíc v poslední době čelily potížím s dovozem zlata kvůli administrativním překážkám. Tyto výpadky pravděpodobně v dubnu podpořily obchodní bilanci země.
Související
Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů
Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.
Cílem je omezit jeden z klíčových zdrojů příjmů Kremlu a zvýšit tlak na Vladimira Putina, aby v případné mírové dohodě o Ukrajině ustoupil od svých maximálních požadavků. Podle evropských diplomatů a úředníků má nový sankční balík přijít na konci června nebo na začátku července.
Jednadvacátý sankční balík by se podle Politica neměl týkat jen tankerů. Evropská unie zvažuje také opatření proti ruským bankám, finančním institucím, vojensko-průmyslovým firmám a společnostem, které prodávají ukradené ukrajinské obilí.
Ve hře jsou také sankce, které dříve blokovala maďarská vláda. Patří mezi ně opatření proti vysokým představitelům Ruské pravoslavné církve, zejména patriarchovi Kirillovi, blízkému spojenci Vladimira Putina, který chválil invazi na Ukrajinu.
Evropská komise by podle jednoho z diplomatů mohla znovu otevřít i návrh zákazu námořních služeb pro ruská plavidla. Tuto možnost dosud blokovaly Malta a Řecko.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že po maďarských volbách vznikl pro sankce nový prostor. Podle ní by se EU měla vrátit k opatřením, která už byla na stole, ale nepodařilo se je dříve schválit, a zároveň pokračovat v přípravě nového balíku.
Putin začal mluvit o konci války a normalizaci vztahů se Západem
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Politico popisuje, že v Bruselu nyní převládá jednoduchá úvaha: ruská ekonomika je podle unijních představitelů v nejhorším vnitřním stavu od začátku války. Právě proto má být podle nich vhodný okamžik na další tlak.
Podobně mluví i unijní komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Rusko podle něj čelí inflačnímu šoku a EU chce při jednáních v rámci G7 i v kontaktech s americkými představiteli zdůrazňovat, že nyní není čas tlak na Moskvu oslabovat.
Evropští představitelé zároveň tvrdí, že Ukrajina má dnes výrazně lepší vyjednávací pozici než před rokem. Přispívá k tomu nedávno dohodnutá unijní půjčka ve výši 90 miliard eur, ukrajinské úspěchy na bojišti, schopnost vyrábět vlastní zbraně dlouhého doletu i psychologický dopad narušení moskevských oslav „Přehlídky vítězství“ 9. května.
Podle jednoho vysoce postaveného bezpečnostního představitele ze země NATO dávají půjčka i práce na sankcích Ukrajině novou dynamiku a staví ji do lepší pozice.
„Potrava pro děla.“ Británie sankcionuje náboráře migrantů pro ruskou armádu
Británie rozšířila sankce proti Rusku o dalších 35 lidí a subjektů. Nový balíček míří hlavně na sítě, které podle Londýna verbují a převážejí zranitelné migranty na ukrajinskou frontu, ale také na dodavatele součástek pro ruské drony. Britské ministerstvo označilo využívání migrantů jako „potravy pro děla“ za barbarské.
Kaja Kallasová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle Politica chtějí využít aktuální dynamiku k prosazení rozsáhlejšího sankčního balíku.
Kallasová má nejprve představit sankce proti téměř dvěma desítkám Rusů, kteří se podíleli na únosech ukrajinských dětí. Debata o 21. sankčním balíku je ale teprve na začátku a ministři zahraničí EU mají nyní dodat první podněty.
Spojenci Ukrajiny věří, že silný sankční tlak během léta by mohl Kyjevu pomoci. V jejich úvahách hraje roli i změna politické situace v Maďarsku, možný trvalejší klid v Íránu a americké volby do Kongresu, které by mohly znovu přitáhnout pozornost Washingtonu k mírovému procesu.
Ukrajinský gang si napakoval kapsy. V Oděse přeprodával humanitární pomoc
Na trhu v Oděse bylo prodáno přibližně 50 tun zboží, které se na jih Ukrajiny dostalo jako bezplatná humanitární pomoc. Zboží rozprodávala zločinecká skupina, kterou nyní úřady dopadly. Vše zorganizoval bývalý celník, napsal server RBK-Ukrajina.
Podle Politica se Evropané stále méně spokojí s tím, že budou čekat, až se do jednání naplno zapojí Spojené státy. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že Evropa je připravena převzít větší odpovědnost a jedná o tom s USA i Ukrajinou.
Evropská snaha o návrat k jednáním se má opírat o formát E3, tedy Francii, Německo a Spojené království. Wadephul uvedl, že Evropa se pokouší znovu dostat k jednacímu stolu.
Podporu Ukrajině slibují i další spojenci. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide řekl serveru Politico, že Norsko bude dál stát při EU a dalších partnerech v podpoře ukrajinské obrany a odolnosti. Podle něj je taková pomoc naléhavá.
Související
EU pracuje na nových sankcích vůči Rusku. A zřejmě využije český návrh
Írán odmítá americký návrh mírové dohody a přichází s vlastními podmínkami: konec války na všech frontách, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Donald Trump označil reakci Teheránu za absolutně nepřijatelnou, zatímco Írán dává najevo, že dohody nepřipravuje podle představ Bílého domu. Příměří sice dál platí, spor se ale zostřuje kolem Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světovou přepravu ropy a plynu.
Íránský návrh na ukončení konfliktu s USA zdůrazňuje nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí uvalených na Teherán, informovala podle agentury Reuters íránská agentura Tasním. Teherán svým protinávrhem reagoval na původní americký návrh mírové dohody. Americký prezident Donald Trump uvedl, že reakci četl a je podle něj absolutně nepřijatelná, napsaly světové agentury.
„Na Trumpově reakci na íránský návrh vůbec nezáleží,“ citovala agentura Tasním vlastní zdroj, podle kterého nikdo v Íránu nepřipravuje dohody tak, aby amerického prezidenta uspokojily.
Teherán zaslal odpověď na návrh USA prostřednictvím Pákistánu, která mezi znepřátelenými zeměmi zastává roli prostředníka. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem a Spojenými státy příměří.
Podle íránské státní televize Press TV by přijetí amerického návrhu pro Teherán znamenalo podřídit se „přehnaným Trumpovým požadavkům“. Íránský protinávrh naopak zdůrazňoval, že USA musejí zaplatit náhradu za válečné škody, a zároveň potvrzoval íránskou suverenitu nad Hormuzským průlivem, dodala íránská stanice podle Reuters.
Írán zasáhl dvě desítky základen USA, škody jsou za miliardy, tvrdí deník New York Times
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Příměří, které začalo platit v dubnu, nemá jasné časové omezení. Prezident Trump ale v uplynulých dnech dával najevo, že rozsáhlé údery by mohly znovu začít, pokud by jednání s Íránem nikam nevedla. Írán tvrdí, že by na to odpověděl vojenskou odvetou.
Střet mezi Íránem a Spojenými státy se mezitím přesunul na moře, do Hormuzského průlivu. Plavba na této námořní trase klíčové pro přepravu ropy a plynu je výrazně omezena kvůli pohrůžkám, které přichází z Washingtonu i Teheránu, i počínání obou těchto zemí.
Související
Trump odmítá íránský mír. Otevření Hormuzu může oslabit USA
