Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Jak to, že zlato nyní nefunguje jako „bezpečný přístav“?

Zlato
iStock
Lukáš Kovanda

Zlato prochází nejprudším výprodejem za více než čtyři dekády a jeho cena se propadla na úrovně, které ještě nedávno analytici nepředpokládali ani na konci příštího roku. Přesto část trhu věří v obrat – historická zkušenost z finanční krize naznačuje, že současný propad může být jen dočasný. Otázkou zůstává, zda se scénář rychlého růstu zopakuje i tentokrát.

Zlato má za sebou nejhorší týden od roku 1983 a padá dále i dnes. Poprvé od roku 2023 sklouzlo do pásma přeprodání.

Prodávalo se dnes i za méně než 4100 dolarů za unci, což je pod úrovní prakticky všech letos expertně odhadovaných cen pro poslední čtvrtletí 2026. Ovšem největší americká banka JP Morgan i dva týdny po zahájení úderu na Írán potvrdila svůj odhad, že zlato letos skončí na ceně 6300 dolarů za unci, 54 procent nad dnešním minimem.

Blíží se tedy čas k nákupu ve slevě?

Pokud je vodítkem třeba situace z podzimu roku 2008, kdy nastala kritická fáze světové finanční krize, pak ano, takový čas se vskutku blíží.

Co se dělo před osmnácti lety?

Zlato nejprve jako „bezpečný přístav“ taktéž nezafungovalo. Jako dnes. Když se v první polovině října 2008 americké akcie dramaticky propadaly v kritické fázi finanční krize, zlato je následovalo a ve dnech 9. až 23. října 2008 ztratilo přes pětinu své ceny – ponořilo se tedy do medvědího trhu.

Za tímto pádem ale z velké části stálo to, co za pádem zlata do medvědího trhu stojí i nyní, tedy nucené prodeje za účelem pokrytí ztrát z jiných investic, zhusta právě akciových.

Investoři, kteří obchodují na dluh, „na páku“, si od brokera půjčují peníze, aby mohli koupit více akcií, než na kolik stačí jejich vlastní zdroje. Za tuto půjčku ručí svými stávajícími investicemi. Pokud ale cena těchto investic, třeba opět akciových, výrazně klesne, klesne přirozeně i hodnota jejich zástavy u brokera. Broker je pak v rámci takzvaného margin callu vyzve, aby doplnili hotovost. Investoři tak ukončují své ziskové pozice, například právě na zlatě, které je i po nynějším propadu meziročně stále o více než 40 procent výše, aby z takto získaných prostředků požadovanou hotovost doplnili.

Zlato i stříbro dosáhly nových maxim

Zlato padá nejvíc za desítky let. Trhy mění očekávání kvůli válce

Ceny zlata i stříbra na začátku týdne výrazně klesají. Zlato se brzy ráno propadlo o více než osm procent a stříbro téměř o devět procent, později se pokles částečně zmírnil. Na trh dál dopadají důsledky konfliktu na Blízkém východě a s nimi spojené obavy z růstu inflace.

Přečíst článek

Tato fáze je však jen dočasná, jak učí světová finanční krize. Před polovinou listopadu 2008 se propad cen zlata zastavil a do 20. února 2009 zlato zhodnotilo o zhruba 40 procent v době, kdy americké akcie ztratily dalších bezmála devět procent (viz opět graf). Zlato tedy jako bezpečné útočiště nakonec zafungovalo, jen se zpožděním, které způsobilo vynucené krytí ztrát v prvních týdnech kritické fáze světové finanční krize.

Přesto je otázkou, zda lze v současnosti po stabilizaci cen zlata čekat jeho hned 40procentní zhodnocení jako na přelomu let 2008 a 2009. Tehdy totiž hrálo žlutému kovu do karet i to, že světová finanční krize byla deflačního rázu, takže centrální banky šly s úrokovými sazbami prudce dolů. To smývalo klíčovou nevýhodu zlata, tedy že žádný úrok, ani jiný peněžní tok nenese. Nyní jde naopak o krizi stagflační, na niž centrální banky budou spíše reagovat navýšením úrokových sazeb, což klíčovou nevýhodu zlata tedy naopak zvýrazní.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Vítr získává podporu: většina Čechů chce rozvoj větrné energie

Jedna ze dvou větrných elektráren u Věžnice na Havlíčkobrodsku
ČTK
 nst
nst

Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.

V modelové situaci, kdy by větrná elektrárna stála pět kilometrů od bydliště, by s její výstavbou souhlasilo 49 procent lidí, zatímco 38 procent by bylo proti. Ještě vyšší je podpora obecného rozvoje větrné energie v Česku, který by podpořilo 56 procent dotázaných. Proti je zhruba čtvrtina.

Zastánci větrných elektráren nejčastěji oceňují jejich ekologičnost, přínos k energetické soběstačnosti a možnost levnější elektřiny. Odpůrci naopak upozorňují na zásah do krajiny, hluk nebo problémy spojené s likvidací turbín po skončení jejich životnosti. Část lidí také pochybuje o tom, zda má Česko dostatek větru.

Jaderná elektrárna Temelín

Nové rozvaděče. Temelín připravuje modernizaci elektroinstalace za více než 800 milionů korun

Jaderná elektrárna Temelín plánuje jednu z největších technologických modernizací od svého spuštění v roce 2002. V rámci projektu za více než 800 milionů korun se v následujících letech vymění stovky rozvaděčů, které zajišťují rozvod elektřiny pro provoz i bezpečnost elektrárny.

Přečíst článek

Postoj veřejnosti by mohly změnit konkrétní benefity. Více než dvě pětiny lidí uvedly, že by jejich souhlas zvýšily přímé odměny pro domácnosti, například kompenzace, sleva na energiích nebo podíl na zisku z provozu. Další zhruba třetina by uvítala jasná pravidla pro vzdálenost elektráren od obydlí, příjmy pro obce nebo nezávislá měření hluku. Naopak 15 procent lidí uvedlo, že by jejich názor nezměnilo nic.

Z hlediska oblíbenosti jednotlivých zdrojů energie si větrné elektrárny vedou poměrně dobře. Pozitivně je hodnotí 75 procent dotázaných, což je třetí místo za vodní a solární energií. Převahu kladných hodnocení má i jaderná energie, zatímco nejhůře vnímána je uhelná energetika.

MIliardář Jaroslav Strnad

Strnad mladší šel s CSG do světa, otec chce investovat do českého průmyslu

Dynastie Strnadů evidentně letos nabrala dech. Michal Strnad úspěšně uvedl akcie jeho firmy CSG na burzu. Otec Jaroslav otevírá nový fond kvalifikovaných investorů a chce investovat do průmyslu.

Přečíst článek

Slabý rozvoj větrníků v Česku

Navzdory relativně vysoké podpoře veřejnosti patří Česko v rozvoji větrné energetiky k nejpomalejším v Evropě. Loni se na kontinentu instalovalo 19,1 gigawattu nových větrných elektráren, zatímco Česko přidalo jen 13 megawattů, tedy pouhých 0,07 procenta. V tuzemsku je aktuálně přes 200 větrných elektráren s celkovým výkonem 372 MW, které se na výrobě elektřiny podílejí zhruba jedním procentem.

Celkově se v Česku loni vyrobilo 71,4 terawatthodiny elektřiny, přičemž dominantní roli mají jaderné zdroje s podílem přes 42 procent. Větrná energie se na výrobě podílela méně než jedním procentem.

Průzkumu STEM/MARK se letos v březnu zúčastnilo 516 respondentů starších 18 let.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

větrná elektrárna, ilustrační foto

Česko zaostalo v rozvoji větrných elektráren, řekl Síkela. Podíl větrné energie chce do několika let ztrojnásobit

Přečíst článek

Strnad mladší šel s CSG do světa, otec chce investovat do českého průmyslu

MIliardář Jaroslav Strnad
ČTK
 nst
nst

Dynastie Strnadů evidentně letos nabrala dech. Michal Strnad úspěšně uvedl akcie jeho firmy CSG na burzu. Otec Jaroslav otevírá nový fond kvalifikovaných investorů a chce investovat do průmyslu.

Jaroslav Strnad, zakladatel a bývalý vlastník skupiny Czechoslovak Group (CSG), připravuje vznik investičního fondu kvalifikovaných investorů CE Industries & Aerospace. Investoři se budou moci podílet na rozvoji aktivit spojených především s jeho skupinami CE Industries a Helicopter Alliance. Spuštění fondu je plánováno na léto letošního roku po dokončení všech regulatorních a organizačních kroků, oznámila firma v tiskové zprávě. 

Po předání skupiny Czechoslovak Group (CSG) mému synovi Michalovi v roce 2018 jsem se soustředil na podnikání v průmyslu a letectví. Dnes jsem vlastníkem skupin CE Industries a Helicopter Alliance a mám radost, že se z nich během několika let podařilo vybudovat projekty s dlouhodobým růstovým potenciálem,“ říká Jaroslav Strnad, který se v minulosti podílel například na restrukturalizaci slavné české automobilky Tatra a její továrny v Kopřivnici. 

Rheinmetall

Zbrojařské akcie ztrácejí dech. Investoři chtějí vidět zisky, ne jen války

Rychlý růst evropských akcií obranného průmyslu se zastavil. Investoři nyní čekají na důkazy, že rostoucí vojenské výdaje se skutečně promítají do zisků firem.

Přečíst článek

„Na úspěch CSG, kterou můj syn Michal po mém odchodu posunul na globální úroveň, jsem velmi hrdý, ale stejně tak mě těší, že se mi podařilo vybudovat nové podnikatelské platformy. Připravovaný fond by měl v budoucnu umožnit českým i evropským investorům podílet se na dalším rozvoji projektů, které dnes vznikají kolem CE Industries a Helicopter Alliance,“  dodal. Strnad si zároveň plánuje i nadále prostřednictvím fondu ponechat majoritní podíl a zůstat hlavním nositelem investiční strategie. 

V současnosti probíhá příprava struktury fondu a jeho investiční strategie. Detailní informace o parametrech fondu, včetně cílové velikosti kapitálu, investičních tříd, minimální investice či dalších podmínek pro investory, budou zveřejněny v rámci oficiálního zahájení jeho činnosti. Fond bude fungovat jako akciová společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV) a jeho obhospodařovatelem bude investiční společnost Tiller.  

Průmysl a obrana

Skupiny CE Industries a Helicopter Alliance staví na podobném byznys modelu založeném na dlouhodobé správě průmyslových aktiv a poskytování služeb po celý životní cyklus techniky – od vývoje a výroby přes modernizace a servis až po dlouhodobou provozní podporu. 

Do skupiny CE Indusitries patří například chorvatský výrobce železničních vagonů Đuro Đaković, energeticko-strojírenské společnosti MICo a CHEMCOMEX, výrobce zápustkových výkovků Czech Precision Forge nebo potravinářské značky Kaumy a Fruta Podivín. Skupina sdružuje přibližně tři desítky společností, zaměstnává více než 3 tisíce lidí a její konsolidované tržby dosahují téměř 10 miliard korun ročně (přibližně 400 milionů eur).

Strnadova CE Industries poprvé vydělala přes miliardu

Průmyslový holding CE Industries Jaroslava Strnada zvyšuje zisk, konsolidovaná EBITDA (zisk před zdaněním, odpisy a úrokovým zatížením) za 12 měsíců končících 30. června poprvé překročila jednu miliardu korun, dosáhla 1,01 miliardy korun. V meziročním srovnání je to nárůst o 31 procent. Tržby stouply ve stejném období na 13 miliard korun. Firma to uvedla v tiskové zprávě.

Přečíst článek

Helicopter Alliance je skupina působící v Evropě i USA specializující se na modernizaci, servis, výcvik a provoz vrtulníků UH-60 Black Hawk pro civilní i vojenské uživatele. Součástí skupiny je mimo jiné americká společnost Ace Aeronautics se závodem v Alabamě (USA), která se zaměřuje na modernizaci těchto vrtulníků včetně instalace moderní avioniky a digitálních kokpitů.  

Helicopter Alliance poskytuje služby po celý životní cyklus strojů – od jejich akvizice a modernizace přes výcvik až po dlouhodobou údržbu a provozní podporu, podílí se na projektech pro řadu evropských zákazníků, včetně ozbrojených sil a bezpečnostních složek, a rozvíjí také spolupráci v oblasti civilních misí, například pro záchranné a hasičské služby. 

Miliardářské fondy

Strnad starší se s novým fondem zařazuje po bok dalších českých a slovenských miliardářů, kteří v posledních letech otevřeli své investice dalším investorům z řad širší veřejnosti. Největším z takových fondů kvalifikovaných investorů je J&T Arch Investments, který umožňuje investovat do projektů kolem J&T, Patrika Tkáče, Daniela Křetínského a dalších osobností. Podobné fondy má také Penta Investments, KKCG Karla Komárka či Tomáš Čupr. Do fondů kvalifikovaných investorů může vstoupit člověk s investicí jeden milion korun a prokázáním odborné způsobilosti, nebo s ekvivalentem 125 tisíc eur, bez dalších podmínek. 

Související

Doporučujeme