Evropská snaha zpřísnit technické kontroly má racionální jádro. Moderní auta jsou plná bezpečnostních systémů, které mají v provozu skutečně fungovat. Jenže z majitelů starších vozů se nesmějí stát automaticky podezřelí. Bezpečnost na silnicích nevznikne další kolonkou na STK, ale kombinací férových kontrol, boje proti podvodům a infrastruktury, která sama projde zkouškou zdravého rozumu.

Evropská unie má talent tvářit se, že bezpečnost na silnicích začíná a končí u řidiče, který přijede na STK s desetiletým autem. Jako by tragédie na evropských silnicích vznikaly hlavně proto, že někdo jezdí ve starším kombíku, má vypnutý start-stop nebo mu v diagnostice bliká chyba otravného asistenta jízdy v pruhu.

Technický stav vozidel má samozřejmě smysl kontrolovat. Stočené tachometry, vykuchané filtry pevných částic a podvody s emisemi jsou problém. Ale dělat z majitele staršího auta automaticky podezřelého je šikana v reflexní vestě.

Počítače na kolech

Modernizace technických kontrol má racionální jádro. Auta už nejsou jen motor, brzdy, světla a rezavý práh. Jsou to počítače na kolech. Airbagy, automatické nouzové brzdění nebo asistent jízdy v pruhu nejsou dekorace pro zábavu, ale systémy, na které se v provozu spoléhají ostatní.

Europoslanci proto chtějí rozšířit seznam kontrolovaných položek právě o pokročilé asistenční systémy a prvky typické pro elektromobily a hybridy. To je v zásadě správně. Když se bezpečnostní výbava povinně montuje, neměla by být po pěti letech jen mrtvou ikonou v menu auta.

Jestli nás budete diskriminovat, vrátíme vám to, varuje Čína evropský průmysl

Money

Evropa chce nakopnout průmysl. Připravila proto zákon, který mu má pomoci. Čína to ale cítí jako diskriminaci a varuje před odvetou.

nst

Přečíst článek

Tady však začíná problém. Evropa nesmí sklouznout k tomu, že se z technické kontroly stane ideologická zpovědnice. Je rozdíl mezi nebezpečným zásahem do brzd, airbagů nebo emisního systému a tím, že řidič nechce, aby mu motor na každé křižovatce zhasínal jako úsporná zářivka.

Pokud je nějaký systém bezpečnostně či emisně zásadní, ať se to řekne jasně, prokáže daty a kontroluje férově. Ne tak, že se do kolonky technická způsobilost postupně nahází všechno, co někdo v Bruselu, automobilce nebo bezpečnostní neziskovce považuje za žádoucí.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Auta starší deseti let nejsou ostuda. Pro mnoho lidí jsou ekonomická nutnost. V Česku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku nebo v jižní Evropě není desetileté auto žádný veterán, ale běžný dopravní prostředek do práce, k lékaři, za rodinou, na výlet i nákup.

Když se Evropa tváří, že každý takový vůz musí být pod větším dohledem, říká, že kdo nemá na nové auto, ať zaplatí aspoň za častější kontroly. To není zelená ani bezpečnostní politika, jde o sociální necitlivost, navíc s kulatým razítkem.

Na druhou stranu by bylo laciné říct, že žádný problém neexistuje. Existuje. Po evropských silnicích jezdí auta s odstraněnými filtry pevných částic, falešnými emisemi, nefunkčními airbagy, ojetými pneumatikami, špatnými brzdami a tachometry, které mají ještě větší fantazii než prodejce v autobazaru. Proč se však začíná u řidiče a jeho peněženky, a zapomíná se na stav silnic a dálnic?

Evropské silnice a dálnice nejsou jen asfaltové pásy dotačních programů. Jsou plné špatného značení, nebezpečných zúžení, chaotických oprav, uzavírek, přetížených kamionových tahů, chybějících obchvatů, nekonečných kolon a míst, kde je i zcela nové auto s armádou asistentů jen drahým pozorovatelem  špatného a mnohdy i nesmyslného plánování.

Lukáš Kovanda: Vlastnictví staršího vozu se prodraží, nejvíce v Brně

Názory

Řidiči nově zaplatí souhrnně takřka čtyři miliardy korun za rok. Evropská unie totiž plánuje povinné technické kontroly každoročně, ty navíc zdražují samy o sobě.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Bezpečné silnice

Chceme-li méně mrtvých a těžce zraněných, nestačí kontrolovat, jestli občanovi funguje elektronika v autě. Musíme také chtít, aby státům fungovaly silnice.

Dobrá dopravní politika má trestat podvody, ne řidiče ožebračovat. Má odhalovat nebezpečné vraky, ne šikanovat udržovaná starší auta. Má rozlišovat mezi technickou závadou, emisním podvodem, softwarovou úpravou a prostým faktem, že někdo nejezdí v novém SUV za milion.

Unie musí přestat s předstíráním, že bezpečnost vznikne přidáním dalšího formuláře, dalšího poplatku a další kontrolní kolonky, jak je to oblíbené a stále běžnější.

Evropa potřebuje přísnost tam, kde jde o skutečné riziko. Brzdy, pneumatiky, řízení, světla, airbagy, konstrukční zásahy, emise, stočené kilometry, nefunkční bezpečnostní systémy. Ale stejně tak potřebuje zdravý rozum tam, kde regulace dopadá hlavně na běžné lidi.

Silnice nebudou bezpečnější tím, že se z každého majitele staršího auta udělá podezřelý. A pokud chce Brusel opravdu začít u technické způsobilosti, měl by se nejdřív podívat i na technickou způsobilost vlastních návrhů. Některé občas vypadají, že by kontrolou zdravého rozumu neprošly.

Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.

Největším politickým vítězem současné situace je Alternativa pro Německo. AfD, kterou před rokem tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, dál posiluje na úkor vládních stran. V loňských volbách do Spolkového sněmu získala 20,8 procenta hlasů. Po roce Merzova vládnutí jí průzkumy přisuzují 26 až 28 procent. CDU/CSU by nyní získala jen 24 až 26 procent a SPD 12 až 14 procent hlasů.

Opačný vývoj

Merz se desátým spolkovým kancléřem stal 6. května loňského roku. Tehdy sliboval, že jeho kabinet bude na rozdíl od předchozí vlády vládnout tak dobře, že se podaří oslabit AfD. Vývoj je ale zatím opačný. Krajní pravice sílí a Merzova koalice ztrácí podporu.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Podle analytiků voliče trápí především stav německého hospodářství. To negativně zasáhla i válka, kterou na konci února zahájily Spojené státy a Izrael útokem na Írán. Výrazně kvůli ní vzrostly ceny pohonných hmot a německá vláda následně snížila výhled letošního růstu HDP na polovinu. Nyní počítá pouze s růstem o 0,5 procenta.

Merz v posledních dnech opakovaně připomíná úspěchy své vlády. Řadí mezi ně snížení počtu migrantů přicházejících do Německa, vytvoření infrastrukturního fondu, zvyšování výdajů na obranu i některé přijaté reformy, například v oblasti důchodů nebo povinného zdravotního pojištění.

Merz se prý nesoustředí na domácí problémy

Zároveň ale čelí kritice, že se příliš soustředí na zahraniční politiku a málo na domácí problémy. V posledním roce se výrazně věnoval válce na Ukrajině i krizi na Blízkém východě. Vysloužil si kvůli tomu přezdívku Aussenkanzler, tedy kancléř pro zahraničí.

Právě válka s Íránem Merzovi v posledních dnech přinesla další problém. Německý kancléř minulý týden řekl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států k jednání o míru na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump ho následně obvinil z neschopnosti a americké ministerstvo obrany oznámilo záměr stáhnout z Německa 5000 vojáků.

Vztahy mezi Berlínem a Washingtonem přitom za Merzova kancléřství prošly už několika zkouškami. Patřila mezi ně Trumpova cla na dovoz z Evropské unie i americké snahy řešit válku na Ukrajině bez Evropanů.

Merzovi nepomáhají ani některé jeho výroky. Kritiku vyvolala jeho loňská slova o migraci, která podle něj změnila ráz německých měst. Odpor vzbudily také výroky o pracovní morálce Němců, které pronášel mimo jiné v souvislosti s reformou sociálních dávek. „Jsem z povahy velmi otevřený. Říkám, co považuji za správné, a je mi jasné, že to může vyvolat kontroverzní debaty,“ řekl k tomu kancléř. Dodal ale, že nechce ustupovat tomu, co označil za „hypernervózní veřejnost“.

Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu

Politika

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.

nst

Přečíst článek

Klíčová zkouška

Klíčovou zkouškou budou pro Merze podzimní volby ve třech spolkových zemích: Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Ve dvou východoněmeckých zemích by AfD podle průzkumů mohla získat 35 až 40 procent hlasů. V březnových volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci měla kolem 20 procent.

Právě období mezi březnovými a zářijovými zemskými volbami chce Merz využít k prosazení reforem, které mají podle jeho představ zlepšit hospodářskou situaci a vrátit voliče k vládním stranám. V plánu je důkladná důchodová reforma, reforma daně z příjmu i změny ve státní správě, které mají snížit byrokratickou zátěž.

Problémem je ale napětí uvnitř koalice. Řada návrhů CDU/CSU naráží na odpor SPD a naopak. Koaliční strany se často veřejně přou a obviňují se z neschopnosti kompromisu. Podle odborníků tím dál prohlubují nespokojenost voličů.

„Tyhle neustálé hádky na veřejnosti vládě masivně škodí, protože lidé mají pocit, že vláda se zaobírá více sama sebou než řešením problémů,“ řekl agentuře DPA sociolog Peter Matuschek z agentury Forsa. Zároveň připustil, že současná vláda čelí řadě vnějších krizí. „Okolnosti jsou v tomto okamžiku zatraceně složité,“ dodal.