Írán zasáhl dvě desítky základen USA, škody jsou za miliardy, tvrdí deník New York Times
Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT).
Prestižní americký list mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti Spojeným státům. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
NYT chtěl původně ověřit tvrzení íránských státních médiích o dopadu íránské odvety na americké základny v regionu. Během války, která začala 28. února, účty na sociálních sítích těchto médiích zveřejňovaly satelitní snímky škod na amerických základnách.
Deníku se nakonec podařilo ověřit desítky snímků. „A zjistili jsme, že žádný z nich nebyl podvrh,“ uvádí list.
Spojené státy dočasně pozastavují doprovod lodí v Hormuzském průlivu, aby daly prostor pokročilým jednáním s Íránem. Donald Trump tvrdí, že dohoda je blízko, americká blokáda íránských přístavů ale pokračuje. Teherán mezitím varuje, že konfrontace kolem klíčové ropné tepny zdaleka neskončila.
USA brzdí operaci v Hormuzu. Podle Trumpa je dohoda s Íránem na dosah
Politika
Na základě těchto informací deník spočítal, že Írán a jeho spojenci zasáhli nejméně 18 základen v sedmi různých zemí. „Zjistili jsme, že vedle velkých základen v regionu byly zasaženy i areály, kde Spojené státy mají malou či dočasnou (vojenskou) přítomnost,“ poukázal deník.
Způsobené škody se tak zřejmě vyšplhaly na miliardy dolarů; jen náhrada za jeden zničený radarový systém v Jordánsku stojí zhruba půl miliardy dolarů. Vedle toho tyto údery zabily sedm amerických vojáků – šest v Kuvajtu a jednoho v Saúdské Arábii.
„Většina expertů, se kterými jsme mluvili, uvedla, že údery na tyto vojenské objekty nepodkopaly ofenzivní schopnosti Spojených států proti Íránu,“ uvedl deník.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie
Money
Íránská odveta také zabila ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Bahrajnu a Saúdské Arábii na dvě desítky lidí, především civilistů. Rakety a drony zasáhly energetická či civilní zařízení.
Írán vedl odvetu také proti Izraeli, kde zemřely další dvě desítky lidí, vyplývá z informací agentury Reuters. Podle íránských úřadů v zemi americké a izraelské údery zabily přes 3000 lidí včetně vysoce postavených představitelů režimu.
