Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Investiční stálice, nebo předražené akcie? Svět polovodičů je pro investory stále složitější

Nvidia
ČTK
Stanislav Šulc

Zlatá horečka nabídla jasné vítěze – prodejce lopat a dalších prostředků pro kutání cenného kovu. Aktuální AI horečka ukazuje, že se historie opakuje a největším vítězem je zatím společnost Nvidia, která poskytuje technologie potřebné pro růst AI infrastruktury. Je ale svět polovodičů skutečně tak jasným vítězem?

Růst akcií společnosti Nvidia se stala největším příběhem posledních dvou let, během nichž se firma známá zejména hráčům počítačových her proměnila v nejhodnotnější veřejně obchodovanou společnost světa. A spolu s rostoucí poptávkou po výkonných čipech se očekávalo, že postupně porostou i další firmy vyvíjející čipy.

To se ale potvrzuje jen zčásti. Polovodičový trh skutečně roste mimořádným tempem a podle letošního Global Semiconductor Industry Outlook společnosti Deloitte by se již v příštím roce mohl stát bilionovým trhem. To alespoň naznačuje optimistický scénář společnosti Deloitte, zatímco střízlivý scénář očekává prolomení bilionové hranice v roce 2030. Pro kontext: v roce 2021 tržby polovodičových firem představovaly „pouhých“ 556 miliard dolarů.

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Přečíst článek

Růst ano, ale ne všichni

Co to znamená pro investory? Jistě lze očekávat další růst těchto společností, jenomže dosavadní vývoj neslibuje jednoduchý investiční příběh ve stylu vsadím na konkrétní firmu nebo ETF a automaticky vyhraju.

Dosavadní vývoj totiž ukazuje výraznou koncentraci růstu u pouhých třech společností. Tržní kapitalizace deseti největších čipových firem světa totiž sice překročila hranici 9,5 bilionu dolarů. Nicméně 80 procent této hodnoty drží pouhé tři firmy: Nvidia, TSMC a ASML.

To se pak sice pozitivně podepisuje na portfoliích, kde jsou tyto firmy zastoupeny ve vyšší míře, případně na růstu hodnot ETF zaměřených na tento sektor, jako je například VanEck Semiconductor ETF (SMH). Ten má výrazně zastoupené právě tyto největší firmy. Letos si sice připsal pětiprocentní nárůst, nicméně vykazuje enormně volatilní vývoj. Stačí totiž jediné zaváhání v reportu Nvidie nebo geopolitické jiskření v Tchajwanském průlivu a investoři stahují z trhu miliardy dolarů.

V důsledku toho se část investorů pokouší sázet jiným způsobem. To nabízí například First Trust Nasdaq Semiconductor ETF (FTXL), který využívá výběr a vážení na základě fundamentálních faktorů a nikoli jen na základě velikosti firmy. Sleduje jejich ziskovost, to, jak firmy využívají prostředky pro růst zisků a další faktory. I díky tomu toto ETF jen za letošní rok posílilo o 12 procent, tedy výrazně více než ETF sázející na velké společnosti.

Prodejna Apple v Šanghaji

Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu

Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.

Přečíst článek

CCC

Sektor polovodičů se tak z investičního pohledu začíná rozpadat na několik samostatných příběhů, které mohou mít zcela odlišný vývoj v dalších měsících. Největší firmy v čele s Nvidií plně vsázejí na AI boom. Report Deloitte ale upozorňuje, že tato strategie se může vymstít, zvláště pro investory, kteří vstup do sektoru zvažují až nyní, tedy ve fázi vysokých valuací.

Přesto jde stále o nejrychleji rostoucí segment polovodičového průmyslu, v němž ostatní část spíše stagnují.

Související

Americká banka Goldman Sachs

Týden tradera: Hvězda jménem Goldman Sachs. Banka ve čtvrtletí dosáhla výjimečných výsledků

Přečíst článek

Aliance v krizi. Evropa se připravuje na scénář bez USA v NATO

Aliance v krizi. Evropa se připravuje na scénář bez USA v NATO
Profimedia
 nst
nst

Evropští lídři a představitelé obrany začínají vážně zvažovat scénář, že Spojené státy opustí NATO. Jak uvádí server Politico, v zákulisí sílí obavy z rozpadu aliance, která je od roku 1949 základem evropské bezpečnosti.

Impulzem jsou výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ostře kritizuje spojence za to, že se nepřipojili k válce proti Íránu. Podle Politica tato situace vedla k nečekanému efektu – evropské státy se proti Trumpovi semkly.

V soukromí, při neveřejných jednáních i na okraj summitů, evropští představitelé diskutují o tom, jak reagovat na hrozby odchodu USA z NATO a co dělat, pokud by k tomu skutečně došlo. Shodují se přitom, že Trumpovy útoky na země jako Británie, Francie či Španělsko představují zásadní narušení transatlantických vztahů.

„NATO je paralyzované – nedokáže se ani scházet,“ uvedl jeden z evropských diplomatů. Další unijní činitel dodal: „Je docela jasné, že NATO se už rozpadá… Nemůžeme čekat, až bude úplně mrtvé.“

Peter Pellegrini

Ruské drony dopadly jen pár kilometrů od Slovenska. Potřebujeme stav ohrožení, usoudil Pellegrini

Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.

Přečíst článek

Jedna z nejhlubších krizí v historii NATO

Podle Politica dostala aliance v posledních dnech do jedné z nejhlubších krizí své více než sedmdesátileté historie. Trumpova administrativa dala najevo, že po skončení války s Íránem přehodnotí členství USA v NATO. Prezident zároveň alianci označil za „papírového tygra“.

Hlavním zdrojem napětí je odmítnutí evropských zemí umožnit americkým silám využívat jejich základny či vzdušný prostor pro operace proti Íránu. Například Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla, Francie zakázala přepravu vojenského materiálu přes své území a Británie či Polsko odmítly účast na bojích.

Evropští lídři se podle Politica snaží především omezit dopady krize a zachovat klíčové prvky spolupráce. Na neveřejné večeři v Helsinkách se zástupci deseti zemí shodli, že Trumpova rétorika se vyostřuje, ale zároveň odmítli jeho požadavek zapojit se do konfliktu.

„Všichni chceme konec války, ale nejsme na stejné vlně jako USA,“ uvedl jeden z účastníků jednání. Podle něj Evropa nebyla o útocích předem informována a konflikt v Perském zálivu nepovažuje za záležitost NATO.

Trump sjednotil Evropu

Podle některých diplomatů Trump „zničil“ transatlantické vztahy, ale zároveň Evropu sjednotil. „Američané se nyní musí vypořádat s vlastní chybou,“ uvedl jeden z vysokých evropských činitelů.

Napětí se promítá i do vztahů s Británií. Premiér Keir Starmer čelí osobním útokům ze strany Trumpa, který ho označil za „ne-Winstona Churchilla“. Starmer však zdůraznil, že jedná v národním zájmu a že Británie zůstává NATO plně oddaná.

Evropské státy zároveň hledají cesty, jak posílit vlastní bezpečnostní struktury. Roste význam regionálních iniciativ, jako je britsko vedená Joint Expeditionary Force nebo severská spolupráce Nordefco. Aktivnější roli začíná hrát také Evropská unie, která plánuje investice do obrany a zvažuje využití vlastní klauzule vzájemné obrany.

Americký prezident Donald Trump

Trump: Přijdou extrémně tvrdé údery na Írán. Válka se blíží k finále

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa v příštích dvou až třech týdnech podniknou „extrémně tvrdé údery“ na Írán. V prvním televizním projevu k Američanům od začátku více než měsíc trvající války uvedl, že se USA blíží splnění svých strategických cílů a že Írán už nepředstavuje hrozbu.

Přečíst článek

Podle diplomatů však Trumpovy opakované útoky oslabují samotný základ NATO – závazek kolektivní obrany. Jakmile je tento princip zpochybněn, snižuje se i odstrašující síla aliance vůči Rusku.

Přesto zůstává klíčová otázka nezodpovězená: co NATO nahradí, pokud by Spojené státy skutečně odešly. Pro státy na východním křídle aliance je přitom jednota zásadní.

„Teď je důležité budovat mosty, ne je bořit. Rozdělení Západu je přesně to, co chce Putin,“ varoval estonský ministr obrany Hanno Pevkur.

Související

Ruské drony dopadly jen pár kilometrů od Slovenska. Potřebujeme stav ohrožení, usoudil Pellegrini

Peter Pellegrini
ČTK
 ČTK

Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.

Učinil tak v reakci na středeční nálet tří ruských dronů na ukrajinské město Perečyn, vzdálené jen deset kilometrů od hranic se Slovenskem. Drony ve městě a okolí podle médií poškodily elektrickou rozvodnu a další objekty kritické infrastruktury.

Dostatečně důrazný argument

Incident na dohled od slovenských hranic je dostatečně důrazný argument pro smysluplnou a odbornou debatu o požadavku armády, zdůraznil šéf státu.

„Dnes na Slovensku známe jen stav míru či stav války. Nic mezi tím. A naše armáda má problém, protože během míru nemůže účinně vykonávat všechna preventivní opatření, která by bezpečně vyřešila incidenty, jako je případný pád zbloudilého dronu či jiné techniky na naše území,“ řekl Pellegrini.

Připomenul, že na příští týden svolal kulatý stůl, u kterého mají armádní velitelé politikům vysvětlit podstatu a význam požadovaných změn. Pozvání podle prezidenta přijali i opoziční politici.

Americký prezident Donald Trump

Trump: Přijdou extrémně tvrdé údery na Írán. Válka se blíží k finále

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa v příštích dvou až třech týdnech podniknou „extrémně tvrdé údery“ na Írán. V prvním televizním projevu k Američanům od začátku více než měsíc trvající války uvedl, že se USA blíží splnění svých strategických cílů a že Írán už nepředstavuje hrozbu.

Přečíst článek

„Pevně věřím, že po tomto setkání nebude toto téma soubojem opozice a koalice, ale půjde o společnou snahu všech zodpovědných politiků postarat se o bezpečnost slovenských občanů,“ prohlásil šéf státu. Diskuse by podle něj měla vyústit ve změnu zákonů, aby poskytly ozbrojeným silám oprávnění použít „obranné prostředky“ na ochranu slovenského území a vzdušného prostoru.

Spojenci podle médií ve středu varovali Bratislavu ohledně pohybu dronů ve vzdušném prostoru Ukrajiny nedaleko Slovenska. Vzhledem k tomu, že drony nepřekročily hranice, nebyly další prostředky nasazeny.

Související

Doporučujeme