SpaceX Elona Muska míří na burzu a může přepsat historii. Ocenění firmy by mohlo přesáhnout 1,7 bilionu dolarů a samotné IPO by překonalo všechny dosavadní rekordy.

Vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elon Musk podala u americké Komise pro cenné papíry a burzy důvěrnou žádost o vstup na burzu. Ve středu o tom informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Firma by podle nich mohla při primární nabídce akcií (IPO) dosáhnout ocenění přes 1,75 bilionu dolarů (zhruba 37 bilionů korun).

Největší IPO v dějinách?

SpaceX by podle dřívějších informací mohla prodejem akcií získat až 75 miliard dolarů. To by výrazně překonalo dosavadní rekord ropného giganta Saudi Aramco, který při vstupu na burzu v roce 2019 získal 29 miliard dolarů.

Důvěrná žádost umožňuje firmě jednat s regulátorem a upravit parametry IPO ještě před jeho oficiálním oznámením. Podle Bloombergu by se akcie mohly začít obchodovat už v červnu.

Letos SpaceX převzala Muskovu firmu xAI, čímž posílila své aktivity v oblasti umělé inteligence. Transakce ocenila SpaceX na zhruba jeden bilion dolarů, xAI pak na 250 miliard. Společnost vyrábí rakety, kosmické lodě i družice a provozuje satelitní internetový systém Starlink. IPO by ji mohlo posunout mezi nejhodnotnější firmy světa.

Vstupem na burzu by SpaceX předstihla konkurenty z oblasti AI, jako jsou OpenAI nebo Anthropic.

Musk, nejbohatší šlověk planety s majetkem kolem 644 miliard dolarů, se v poslední době angažoval i v politice. Podporoval Donald Trump, vztahy mezi oběma muži se však postupně ochladily.

Aktualizováno

Muskova SpaceX chce příští rok přistát na Měsíci

Zprávy z firem

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal. Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.

ČTK

Přečíst článek

Zapomeňte na futuristické slitiny. „Novým“ slibným materiálem pro vesmír je dřevo

Názory

Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.

Josef Tuček

Přečíst článek

Češi mají špatně pojištěné domy. A hůř, vědí o tom. Přesto většina nechává smlouvy roky beze změny a riskuje, že při škodě zaplatí statisíce ze svého.

Podpojištění není okrajový problém, ale realita většiny českých domácností. Sedm z deseti nemovitostí má podle České asociace pojišťoven (ČAP) špatně nastavené pojištění – a lidé to často vědí, jen s tím nic nedělají. 

Nemovitosti zdražily, pojistky ne. Mnohé smlouvy uvízly v cenách starých i deset let. A rozdíl je to dnes propastný. Podle dat asociace jsou nemovitosti podpojištěné v průměru o 42 procent.

Lidé o problému vědí, ale neřeší ho

Zásadní paradox spočívá v tom, že povědomí o problému nechybí. Podpojištění zaznamenalo v posledních měsících 72 procent lidí. K aktualizaci pojistky se ale odhodlalo jen 28 procent domácností.

Důvody jsou přitom často zástupné až často banální. Téměř třetina lidí věří, že má smlouvu nastavenou správně. Další odrazuje obava ze zdražení pojistného nebo nedostatek času.

Draze vykoupená nečinnost 

Podpojištění má přitom přímé finanční důsledky. Pokud dojde ke škodě, pojišťovna vyplatí jen část odpovídající sjednané pojistné částce.

„Podpojištění není teoretický problém. V praxi to znamená, že domácnost může dostat méně peněz, než kolik skutečně potřebuje na opravu nebo obnovu domova,“ upozorňuje Lenka Slabejová z ČAP. Zbytek nákladů pak musí lidé doplatit z vlastních úspor. 

Škody za miliardy ročně

Jak dokládají data, nejde o malé částky. Jen požáry loni způsobily více než 5700 pojistných událostí za více než pět miliard korun. Průměrná škoda se blížila jednomu milionu korun. A podle odhadů přicházejí Češi kvůli podpojištění při přírodních katastrofách každoročně až o 700 milionů korun.

Podpojištění současně úzce souvisí s vývojem realitního trhu. Hodnota nemovitostí v posledních letech rostla dvouciferným tempem, což starší smlouvy nedokázaly reflektovat. Problém se tak postupně prohlubuje – čím déle lidé pojistku neaktualizují, tím větší je rozdíl mezi její výší a reálnou hodnotou majetku.

Jak na to

Řešení přitom není složité. Odborníci doporučují kontrolovat pojistnou smlouvu každé dva až tři roky nebo při jakékoli větší změně na nemovitosti. Typicky jde o rekonstrukci, přístavbu, výměnu vybavení nebo instalaci technologií, jako jsou fotovoltaické panely, kondenzační kotle či tepelná čerpadla. 

Pomoci může i takzvaná indexace, tedy automatické navyšování pojistné částky podle inflace. Ani ta ale nestačí, pokud hodnota nemovitosti vzroste například rekonstrukcí.

„Pojistku by lidé neměli brát jako jednorázový dokument, ale jako službu, kterou je potřeba průběžně aktualizovat,“ uzavírá Slabejová.