Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Pohled do aktuálních obchodních statistik OEC (Observatory of Economic Complexity) odhaluje geopolitický uzel, který by měl strašit každého nákupčího v technologickém sektoru. Státy v bezprostřední blízkosti průlivu – Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a Kuvajt – ovládají polovinu světového exportu surové síry. Tato surovina není jen základem pro výrobu hnojiv, která sytí planetu. Je to strategická surovina pro dnešní a zítřejší digitální věk. Neviditelným způsobem vstupuje do výroby všeho, co není s trochou nadsázky z doby kamenné.
Koupel digitálního světa
Aby se z kusu křemíku stal procesor ve vašem telefonu nebo řídicí jednotka v automobilu, musí projít stovkami lázní v tzv. ultra-čisté kyselině sírové. Ta slouží k dokonalému odstranění organických nečistot a fotorezistů v prostorách, kde se čipy vyrábějí.
Proto asijští tygři, jako Čína, Jižní Korea a Tchaj-wan dovážejí miliony tun surové síry z Perského zálivu, aby ji posléze ve svých specializovaných chemičkách transformovali na onu ultra čistou kyselinu. Blokáda Hormuzského průlivu tak neznamená jen drahý benzín, ale také uzavření „sirného kohoutku“ pro Asii. Přičemž bez stabilních dodávek síry se linky v TSMC, největšího výrobce čipů a polovodičů na světě, nezpomalí. Ony se zastaví. Stejně jako v Samsung Electronics, světové dvojce.

Evropa sice přímo ze Zálivu síru pro své technologie téměř nedováží, a tak se tento nerost v našich tabulkách strategických rizik často neobjevuje. Jsme však stoprocentně závislí na finálním produktu – čipech a polovodičích.
Přerušení dopravy v Hormuzu hrozí řetězovou reakcí: Čína přijde o 40 procent vstupů síry, cena kyseliny na světových trzích vystřelí do nebes a asijští výrobci čipů začnou upřednostňovat vlastní domácí trhy. Evropský automobilový průmysl, který se stále vzpamatovává z post-covidových šoků, by se mohl vrátit do situace, kterou jsme před pár lety nazývali čipovou krizí. Automobilky si pronajímaly volné plochy, aby na nich mohly umístit rozdělaná auta. Třeba kvůli jednomu jedinému chybějícímu čipu.
I lidé, kteří nejsou napojeni na finanční trh, si uvědomují, jak důležitý je Perský záliv pro trh s uhlovodíky. Ten stále hraje částečnou nebo přímou roli ve většině dodavatelských řetězců nezbytných pro fungování ekonomiky.
Jiří Tyleček: Co dalšího nám může unikat z Perského zálivu?
Názory
Poučení ze „sirné krize“
Poučení z covidu a rozbití nadnárodních dodavatelských řetězců Evropu poučilo a dnešním trendem je vedle deglobalizace také intenzivnější de-risking. Nemůžeme ale mluvit o technologické suverenitě Evropy, pokud budeme ignorovat základní chemii na začátku výrobního řetězce. Síra ze Zálivu je připomínkou, že globální ekonomika je propojena neviditelnými nitkami, které nekončí u energetických surovin.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.