Výrobci pamětí a datových úložišť se řadí k největším burzovním vítězům. Investoři totiž sázejí na to, že rozmach umělé inteligence a masivní výstavba datových center budou vyžadovat stále víc výkonného hardwaru. A právě paměti jsou jednou z klíčových součástí celé AI revoluce. Firmy jako Micron, Seagate nebo Western Digital i jejich akcie díky tomu raketově rostou. Vkrádá se však otázka, jak dlouho může současná euforie vydržet?
Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Nadnárodní automobilka Stellantis a tchajwanský smluvní výrobce Foxconn, který se řadí mezi významné dodavatele společnosti Apple, založili společný podnik na výrobu polovodičů pro automobilový průmysl. Podnik SiliconAuto, který bude polovodiče i navrhovat, začne tyto nedostatkové součástky dodávat v roce 2026.
Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburku dotace v objemu 10 miliard eur, v přepočtu zhruba 238 miliard korun.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, investuje 25 miliard dolarů, v přepočtu 542 miliard korun, do výstavby továrny v Izraeli. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde podle o největší zahraniční investici v Izraeli.
V Jižní Koreji zatkli bývalého manažera společnosti Samsung Electronics. Obvinili jej z toho, že ukradl technologii tohoto předního výrobce čipů a chtěl v Číně nechat vybudovat kopii závodu Samsungu.
Společnost Applied Materials, která je největším světovým producentem nástrojů používaných při výrobě čipů, hodlá investovat až čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun, do výzkumného centra v Silicon Valley v Kalifornii. Cílem investice je urychlit pokrok ve výrobě polovodičů.
Americký producent polovodičů ON Semiconductor Corporation (onsemi) zvažuje investici dvě miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun) do rozšíření výroby čipů z karbidu křemíku. Tyto polovodiče se využívají pro prodloužení dojezdu elektromobilů. Firma se podle agentury Reuters rozhoduje mezi Spojenými státy, Českem a Koreou.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Evropská komise (EK) schválila plán americké firmy GlobalFoundries a nizozemské společnosti STMicroelectronics postavit ve Francii s finanční podporou státu závod na výrobu polovodičů. Celková hodnota projektu činí 7,4 miliardy eur (173,8 miliardy korun), oznámila komise.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
