Zlatá horečka nabídla jasné vítěze – prodejce lopat a dalších prostředků pro kutání cenného kovu. Aktuální AI horečka ukazuje, že se historie opakuje a největším vítězem je zatím společnost Nvidia, která poskytuje technologie potřebné pro růst AI infrastruktury. Je ale svět polovodičů skutečně tak jasným vítězem?
Vědecký výzkum je něco jako hraní pokeru (i když oproti kartám je mnohem delší a nudnější). Dobrý hráč (výzkumník) musí dobře vyhodnocovat fakta a využít svých zkušeností. Racionálně volí herní strategii (výzkumný postup a cíl). Ale zasahuje také prvek náhody, který může výhře (novému objevu a jeho využití) zabránit. Letos přišly dvě velice zajímavé zprávy z oboru takzvaných dvojrozměrných materiálů. Ta první zachycuje situaci, kdy „pokerová hra“ teprve začala, ale druhá naznačuje blížící se „výhru“ – průlom v elektronice.
Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Nadnárodní automobilka Stellantis a tchajwanský smluvní výrobce Foxconn, který se řadí mezi významné dodavatele společnosti Apple, založili společný podnik na výrobu polovodičů pro automobilový průmysl. Podnik SiliconAuto, který bude polovodiče i navrhovat, začne tyto nedostatkové součástky dodávat v roce 2026.
Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburku dotace v objemu 10 miliard eur, v přepočtu zhruba 238 miliard korun.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, investuje 25 miliard dolarů, v přepočtu 542 miliard korun, do výstavby továrny v Izraeli. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde podle o největší zahraniční investici v Izraeli.
V Jižní Koreji zatkli bývalého manažera společnosti Samsung Electronics. Obvinili jej z toho, že ukradl technologii tohoto předního výrobce čipů a chtěl v Číně nechat vybudovat kopii závodu Samsungu.
Společnost Applied Materials, která je největším světovým producentem nástrojů používaných při výrobě čipů, hodlá investovat až čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun, do výzkumného centra v Silicon Valley v Kalifornii. Cílem investice je urychlit pokrok ve výrobě polovodičů.
Americký producent polovodičů ON Semiconductor Corporation (onsemi) zvažuje investici dvě miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun) do rozšíření výroby čipů z karbidu křemíku. Tyto polovodiče se využívají pro prodloužení dojezdu elektromobilů. Firma se podle agentury Reuters rozhoduje mezi Spojenými státy, Českem a Koreou.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion dnes překonali hranici 400 171 kilometrů od naší planety, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, jež zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka Julie Paceová.
Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny.
Americký prezident Donald Trump neschválil Pákistánem předložený návrh příměří s Íránem a hodlá ve válce pokračovat, píše agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného činitele z Bílého domu. Teherán již dnes dříve bez dalších podrobností sdělil, že odpověď na předložený návrh připravil.
Ruský soud dnes uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi 14letý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, píše agentura Reuters.
Izraelské letectvo zaútočilo 💣 na íránský petrochemický komplex South Pars v Asalúji, uvedl podle agentury AP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale kvůli úderům je bez přívodu proudu.
Íránské revoluční gardy oznámily, že dnes po úderu nepřítele zemřelvelitel jejich zpravodajské služby Madžíd Chádemí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení gard zveřejněné na Telegramu.
Pákistán předložil Spojeným státům a Íránu návrh na okamžité příměří včetně otevření Hormuzského průlivu klíčového pro dopravu ropy, poté by následovala jednání o trvalé dohodě. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters.
Číst více
Správa železnic (SŽ) 🚉 si na úpravu přejezdů v letošním roce vyčlenila přibližně jednu miliarda korun. V plánu má upravit 93 železničních přejezdů, z toho na 51 zvýší stupeň zabezpečení. Přejezdy budou především doplněny o výstražná světla a závory, SŽ vymění také opotřebované konstrukce nebo instaluje kamerové systémy, uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.