Česko se stává novým uzlem evropského ekosystému bezpečnosti polovodičů. Tchajwanská společnost Jmem Technology otevřela v Praze první evropskou kancelář a v Brně postupně buduje své evropské výzkumné, vývojové a inženýrské centrum.
Nizozemský výrobce strojů pro výrobu čipů ASML Holding a tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) mohou vyřadit z provozu nejmodernější stroje na výrobu čipů v případě, že Čína napadne Tchaj-wan. S odvoláním na informované zdroje to píše agentura Bloomberg.
Vědecký výzkum je něco jako hraní pokeru (i když oproti kartám je mnohem delší a nudnější). Dobrý hráč (výzkumník) musí dobře vyhodnocovat fakta a využít svých zkušeností. Racionálně volí herní strategii (výzkumný postup a cíl). Ale zasahuje také prvek náhody, který může výhře (novému objevu a jeho využití) zabránit. Letos přišly dvě velice zajímavé zprávy z oboru takzvaných dvojrozměrných materiálů. Ta první zachycuje situaci, kdy „pokerová hra“ teprve začala, ale druhá naznačuje blížící se „výhru“ – průlom v elektronice.
Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Nadnárodní automobilka Stellantis a tchajwanský smluvní výrobce Foxconn, který se řadí mezi významné dodavatele společnosti Apple, založili společný podnik na výrobu polovodičů pro automobilový průmysl. Podnik SiliconAuto, který bude polovodiče i navrhovat, začne tyto nedostatkové součástky dodávat v roce 2026.
Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburku dotace v objemu 10 miliard eur, v přepočtu zhruba 238 miliard korun.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, investuje 25 miliard dolarů, v přepočtu 542 miliard korun, do výstavby továrny v Izraeli. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde podle o největší zahraniční investici v Izraeli.
V Jižní Koreji zatkli bývalého manažera společnosti Samsung Electronics. Obvinili jej z toho, že ukradl technologii tohoto předního výrobce čipů a chtěl v Číně nechat vybudovat kopii závodu Samsungu.
Společnost Applied Materials, která je největším světovým producentem nástrojů používaných při výrobě čipů, hodlá investovat až čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun, do výzkumného centra v Silicon Valley v Kalifornii. Cílem investice je urychlit pokrok ve výrobě polovodičů.
Americký producent polovodičů ON Semiconductor Corporation (onsemi) zvažuje investici dvě miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun) do rozšíření výroby čipů z karbidu křemíku. Tyto polovodiče se využívají pro prodloužení dojezdu elektromobilů. Firma se podle agentury Reuters rozhoduje mezi Spojenými státy, Českem a Koreou.
Americký prezident Donald Trump hodlá příští týden zvýšit cla na dovoz automobilů z Evropské unie do Spojených států na 25 procent. Informoval o tom dnes na své sociální síti Truth Social. Důvodem je podle něj to, že EU neplní sjednanou obchodní dohodu.
Ceny ropy se dnes výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem páté odpoledne vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod 100 dolarů za barel.
Americká kosmetická společnost Estée Lauder se rozhodla rozšířit plánované propouštění až o 3000 lidí. Firma v dnešní zprávě o čtvrtletních hospodářských výsledcích oznámila, že nyní počítá se zrušením 9 až 10 tisíc pracovních míst. To odpovídá zhruba 17,5 procenta její pracovní síly z poloviny loňského roku. V únoru firma uváděla, že hodlá propustit až 7000 lidí.
Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.
Turecká policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení určených pro satelitní spojení. Týká se to i terminálů systému Starlink pro satelitní přístup k internetu, který vyvinula firma SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Informují o tom ruská média. Moskva tvrdí, že opatření udělala kvůli ochraně národní bezpečnosti.
Čínský technologický gigant Huawei očekává, že své tržby z čipů pro umělou inteligenci (AI) letos zvýší nejméně o 60 procent na zhruba 12 miliard dolarů (249 miliard korun). Těží z poptávky čínských firem po domácí alternativě k Nvidii. Firma by tak v tomto roce získala největší podíl na čínském trhu s AI čipy, píše s odkazem na své zdroje deník Financial Times.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. Šéf Bílého domu už také naznačil, že přemýšlí o odchodu USA ze Severoatlantické aliance.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.