Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem polovodičů na světě, ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila tržby meziročně o 40 procent na 673,5 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 480 miliard korun). Čistý zisk vzrostl o 36,3 procenta na 247,85 miliardy tchajwanských dolarů. Firma těží ze silné poptávky po čipech pro aplikace využívající umělou inteligenci (AI).
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Nadnárodní automobilka Stellantis a tchajwanský smluvní výrobce Foxconn, který se řadí mezi významné dodavatele společnosti Apple, založili společný podnik na výrobu polovodičů pro automobilový průmysl. Podnik SiliconAuto, který bude polovodiče i navrhovat, začne tyto nedostatkové součástky dodávat v roce 2026.
Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburku dotace v objemu 10 miliard eur, v přepočtu zhruba 238 miliard korun.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, investuje 25 miliard dolarů, v přepočtu 542 miliard korun, do výstavby továrny v Izraeli. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde podle o největší zahraniční investici v Izraeli.
V Jižní Koreji zatkli bývalého manažera společnosti Samsung Electronics. Obvinili jej z toho, že ukradl technologii tohoto předního výrobce čipů a chtěl v Číně nechat vybudovat kopii závodu Samsungu.
Společnost Applied Materials, která je největším světovým producentem nástrojů používaných při výrobě čipů, hodlá investovat až čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun, do výzkumného centra v Silicon Valley v Kalifornii. Cílem investice je urychlit pokrok ve výrobě polovodičů.
Americký producent polovodičů ON Semiconductor Corporation (onsemi) zvažuje investici dvě miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun) do rozšíření výroby čipů z karbidu křemíku. Tyto polovodiče se využívají pro prodloužení dojezdu elektromobilů. Firma se podle agentury Reuters rozhoduje mezi Spojenými státy, Českem a Koreou.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Evropská komise (EK) schválila plán americké firmy GlobalFoundries a nizozemské společnosti STMicroelectronics postavit ve Francii s finanční podporou státu závod na výrobu polovodičů. Celková hodnota projektu činí 7,4 miliardy eur (173,8 miliardy korun), oznámila komise.
Olaf Scholz byl osočován z příliš vřelého vztahu s Čínou. Nyní to vypadá, že Německo svůj postoj vůči druhé největší ekonomice světa přehodnotí. Podle agentury Bloomberg ji navíc zasáhne na docela citlivém místě. Scholzův kabinet zvažuje konec vývozu surovin potřebných pro výrobu polovodičů do Číny. Výrazně by to zasáhlo výrobu čipů. Akcie německé chemičky BASF kvůli tomu padají.
Bílý dům podle informací serveru The Information rozhodl nepovolit společnosti Nvidia prodávat své nejnovější zmenšené čipy pro umělou inteligenci (AI) do Číny. Podle tří informovaných zdrojů serveru o tom administrativa informovala příslušné úřady.
Vývoz z Číny se v říjnu ve srovnání se stejným obdobím loni nečekaně snížil o 1,1 procenta, což byl nejslabší výkon od února. Mohly za to propad dodávek do Spojených států o 25 procent a zpomalení vývozu na trhy mimo USA. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský celní úřad.
Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.
Federální soud ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit do pátku plnou potravinovou pomoc 42 milionům Američanů s nízkými příjmy. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda, která je kvůli sporu v Kongresu v platební neschopnosti, takzvaném shutdownu, chtěla uvolnit jen zhruba polovinu potravinových dávek.
Mezinárodní síly budou v Pásmu Gazy v rámci mírového plánu nasazeny velmi brzy, řekl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Prohlásil také, že Írán žádá o zrušení amerických sankcí a že on je v této věci otevře
