Výrobci pamětí a datových úložišť se řadí k největším burzovním vítězům. Investoři totiž sázejí na to, že rozmach umělé inteligence a masivní výstavba datových center budou vyžadovat stále víc výkonného hardwaru. A právě paměti jsou jednou z klíčových součástí celé AI revoluce. Firmy jako Micron, Seagate nebo Western Digital i jejich akcie díky tomu raketově rostou. Vkrádá se však otázka, jak dlouho může současná euforie vydržet?
Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Nadnárodní automobilka Stellantis a tchajwanský smluvní výrobce Foxconn, který se řadí mezi významné dodavatele společnosti Apple, založili společný podnik na výrobu polovodičů pro automobilový průmysl. Podnik SiliconAuto, který bude polovodiče i navrhovat, začne tyto nedostatkové součástky dodávat v roce 2026.
Německá vláda se dohodla s americkou společností Intel na podpoře továrny na čipy. Podle informací agentury Bloomberg získá Intel na výstavbu závodu v Magdeburku dotace v objemu 10 miliard eur, v přepočtu zhruba 238 miliard korun.
Americká společnost Intel, která je největším světovým výrobcem počítačových čipů, investuje 25 miliard dolarů, v přepočtu 542 miliard korun, do výstavby továrny v Izraeli. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde podle o největší zahraniční investici v Izraeli.
V Jižní Koreji zatkli bývalého manažera společnosti Samsung Electronics. Obvinili jej z toho, že ukradl technologii tohoto předního výrobce čipů a chtěl v Číně nechat vybudovat kopii závodu Samsungu.
Společnost Applied Materials, která je největším světovým producentem nástrojů používaných při výrobě čipů, hodlá investovat až čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun, do výzkumného centra v Silicon Valley v Kalifornii. Cílem investice je urychlit pokrok ve výrobě polovodičů.
Americký producent polovodičů ON Semiconductor Corporation (onsemi) zvažuje investici dvě miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun) do rozšíření výroby čipů z karbidu křemíku. Tyto polovodiče se využívají pro prodloužení dojezdu elektromobilů. Firma se podle agentury Reuters rozhoduje mezi Spojenými státy, Českem a Koreou.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Evropská komise (EK) schválila plán americké firmy GlobalFoundries a nizozemské společnosti STMicroelectronics postavit ve Francii s finanční podporou státu závod na výrobu polovodičů. Celková hodnota projektu činí 7,4 miliardy eur (173,8 miliardy korun), oznámila komise.
Ve věku 81 let zemřel bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller. Mueller v letech 2017 až 2019 působil jako zvláštní poradce amerického ministerstva spravedlnosti pro vyšetřování možného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž poprvé zvítězil Donald Trump. Ten dnes na své síti Truth Social napsal, že je rád, že je Mueller mrtvý.
Zbrojařská společnost LPP Holding, jejíž areál v Pardubicích v pátek zapálili zatím neznámí pachatelé, odmítla tvrzení premiéra Andreje Babiše (ANO), že objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Areál byl chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou, uvedla mluvčí holdingu Martina Tauberová.
Maďarská vláda označila mezinárodní skupinu zodpovědnou za útok v Česku za teroristickou organizaci, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI. Maďarské úřady se kvůli tomuto útoku podle Orbána rozhodly posílit bezpečnost zbrojovek, podobně jako dříve učinily v případě energetických objektů.
Na pražskou demonstraci na Letné, kterou dnes odpoledne pořádá spolek Milion chvilek, dorazilo minimálně 200 až 250 tisíc lidí. S odkazem na snímky pořízené shora to na akci řekl předseda spolku Mikuláš Minář. Na akci dohlíží desítky policistů.
Kriminalisté a hasiči v Pardubicích začali s ohledáním v pátek 🔥🔥🔥 shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok.
Na pražské Letné se začali scházet lidé před shromážděním Milionu chvilek pro demokracii. Dvě hodiny před akcí, která má začít v 15:00, jich pod pódiem stály desítky. První účastníci s velkou vlajkou ČR přišli podle zpravodajky ČTK krátce po poledni.
Kandidátem hnutí STAN na pražského primátora v říjnových volbách do zastupitelstva hlavního města bude dosavadní náměstek primátora Petr Hlaváček. Dnes ho zvolil pražský volební sněm Starostů. Hlaváček, který byl jediným kandidátem, dostal 141 hlasů od přibližně 190 hlasujících.
Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ.
Ukrajina vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu
