Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) plánuje kromě továrny, která vzniká v Drážďanech, postavit v Evropě i další závody. Ve hře by mohla být i Česká republika a širší region Prahy a okolí. S odvoláním na nejmenovaného vládního představitele to uvedl specializovaný německý server ComputerBase.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem polovodičů na světě, ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila tržby meziročně o 40 procent na 673,5 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 480 miliard korun). Čistý zisk vzrostl o 36,3 procenta na 247,85 miliardy tchajwanských dolarů. Firma těží ze silné poptávky po čipech pro aplikace využívající umělou inteligenci (AI).
Nizozemský výrobce strojů pro výrobu čipů ASML Holding a tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) mohou vyřadit z provozu nejmodernější stroje na výrobu čipů v případě, že Čína napadne Tchaj-wan. S odvoláním na informované zdroje to píše agentura Bloomberg.
Pat Gelsinger, šéf amerického Intelu, před dvěma lety nastartoval obnovu zašlé slávy tohoto výrobce čipů. A nyní jdou vidět první výsledky. Intel se dere zpět na výsluní, konkurence mu to ale nijak neulehčuje. Cíle jsou dané a úsilí Intelu maximální, teď už se jen poprat s řadou technický problémů.
Hrozba recese, narušené dodavatelské řetězce, tlak USA na zákaz vývozu nejvyspělejších technologií do Číny i předzásobení firem z dob covidových uzávěr posílají sektor polovodičů na dvouletá minima. Polovodiče, pro které je zpravidla typický cyklický vývoj, aktuálně prochází svou sestupnou fází. Existují však výjimky, které stojí za pozornost dlouhodobého investora. Zářným příkladem je výrobce extrémních ultrafialových litografických strojů (EUV) - nizozemská společnost ASML.
Americká investiční společnost Berkshire Hathaway koupila za více než 4,1 miliardy dolarů (96 miliard korun) podíl v tchajwanském výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC). Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na sdělení firmy pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Konglomerát investora a miliardáře Warrena Buffetta jen zřídka nakupuje cenné papíry technologických firem.
Sektor výroby mikročipů roste v Číně rychleji než kdekoliv jinde na světě. Přispěly k tomu sankce, které Spojené státy uvalily na místní technologické giganty, od firmy Huawei Technologies až po firmu Hikvision, které zvýšily zájem o domácí výrobky. Podle údajů agentury Bloomberg pochází 19 z 20 nejrychleji rostoucích firem čipového průmyslu za poslední čtyři čtvrtletí z Číny. Loni jich bylo osm.
Spotřební elektroniku a další výrobky, které spoléhají na polovodiče, patrně už brzy čeká další zdražování. Výrobci čipů a firmy, které jim dodávají díly, se totiž chystají zvýšit ceny, protože jim rostou vstupní náklady - od surovin až po lidskou práci. Upozorňují na to analytici, které oslovil server finanční televize CNBC.
Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) vykázal šesté čtvrtletí za sebou rekordní tržby, a to díky pokračující vysoké poptávce. Tržby za tři měsíce do konce prosince vzrostly o 21 procent na 438,2 miliardy tchajwanských dolarů (asi 341 miliard korun). Na základě měsíčních údajů, které firma zveřejnila, to uvedla agentura Bloomberg.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.