Technologická elita Wall Street ztrácí část lesku. Skupina Magnificent 7 podle CNBC v červnu přišla o zhruba 2,3 bilionu dolarů tržní hodnoty, protože investoři začínají víc řešit náklady obřích sázek na umělou inteligenci. Čipové firmy naopak z AI boomu dál těží.
Čipový gigant TSMC oznámil za první čtvrtletí výrazný růst hospodaření. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 58 procent na zhruba 18 miliard dolarů, čímž překonal očekávání analytiků a znamenal už čtvrté po sobě jdoucí rekordní čtvrtletí.
Intel je desítky let ajťáckou legendou, jednou z prvních velkých firem, co stála u zrodu technologické revoluce. Přitom se zdá, že opět drží krok i s mnohem mladšími rivaly v byznysu kolem AI.
Zlatá horečka nabídla jasné vítěze – prodejce lopat a dalších prostředků pro kutání cenného kovu. Aktuální AI horečka ukazuje, že se historie opakuje a největším vítězem je zatím společnost Nvidia, která poskytuje technologie potřebné pro růst AI infrastruktury. Je ale svět polovodičů skutečně tak jasným vítězem?
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 35 procent na rekordních 505,7 miliardy tchajwanských dolarů, což odpovídá zhruba 334 miliardám korun. Firma uvedla, že s dalším růstem počítá i v letošním roce. TSMC je největším světovým výrobcem pokročilých čipů pro umělou inteligenci a klíčovým dodavatelem americké společnosti Nvidia.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Začíná přibývat továren na čipy kousek za hranicemi Česka. Přední světový výrobce čipů TSMC totiž kromě továrny, která vzniká v Drážďanech, plánuje do konce letošního roku otevřít také centrum pro navrhování čipů v Mnichově.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, zvýšila v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 60 procent na 361,6 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 245 miliard korun).
Společnost Nvidia hodlá v příštích čtyřech letech vyrobit ve Spojených státech servery pro umělou inteligenci za 500 miliard dolarů (11,1 bilionu korun) s pomocí svých partnerů, jako jsou firmy TSMC, Foxconn a Wistron. Bude to poprvé, kdy se superpočítače firmy budou vyrábět v USA, uvedla Nvidia. Je tak další americkou technologickou firmou, která podpořila snahu administrativy Donalda Trumpa o místní výrobu, napsala agentura Reuters.
Tchajwanský výrobce polovodičů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) v příštích letech investuje 100 miliard dolarů (2,4 bilionu korun) ve Spojených státech a hodlá tam postavit pět nových závodů na výrobu čipů. Podle agentury Reuters to po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě oznámil generální ředitel firmy C. C. Wei.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.