Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) a Broadcom zvažují možné transakce, jejichž výsledkem by bylo rozdělení firmy Intel, americké ikony ve výrobě čipů, na dvě části. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Broadcom podle zdrojů pečlivě zkoumá podnikání Intelu v oblasti návrhu čipů a marketingu. Neformálně jednal se svými poradci o podání nabídky a případně by tak učinil pouze v případě, že by našel partnera pro výrobní aktivity Intelu.
Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) plánuje kromě továrny, která vzniká v Drážďanech, postavit v Evropě i další závody. Ve hře by mohla být i Česká republika a širší region Prahy a okolí. S odvoláním na nejmenovaného vládního představitele to uvedl specializovaný německý server ComputerBase.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem polovodičů na světě, ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila tržby meziročně o 40 procent na 673,5 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 480 miliard korun). Čistý zisk vzrostl o 36,3 procenta na 247,85 miliardy tchajwanských dolarů. Firma těží ze silné poptávky po čipech pro aplikace využívající umělou inteligenci (AI).
Nizozemský výrobce strojů pro výrobu čipů ASML Holding a tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) mohou vyřadit z provozu nejmodernější stroje na výrobu čipů v případě, že Čína napadne Tchaj-wan. S odvoláním na informované zdroje to píše agentura Bloomberg.
Pat Gelsinger, šéf amerického Intelu, před dvěma lety nastartoval obnovu zašlé slávy tohoto výrobce čipů. A nyní jdou vidět první výsledky. Intel se dere zpět na výsluní, konkurence mu to ale nijak neulehčuje. Cíle jsou dané a úsilí Intelu maximální, teď už se jen poprat s řadou technický problémů.
Hrozba recese, narušené dodavatelské řetězce, tlak USA na zákaz vývozu nejvyspělejších technologií do Číny i předzásobení firem z dob covidových uzávěr posílají sektor polovodičů na dvouletá minima. Polovodiče, pro které je zpravidla typický cyklický vývoj, aktuálně prochází svou sestupnou fází. Existují však výjimky, které stojí za pozornost dlouhodobého investora. Zářným příkladem je výrobce extrémních ultrafialových litografických strojů (EUV) - nizozemská společnost ASML.
Americká investiční společnost Berkshire Hathaway koupila za více než 4,1 miliardy dolarů (96 miliard korun) podíl v tchajwanském výrobci čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC). Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na sdělení firmy pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Konglomerát investora a miliardáře Warrena Buffetta jen zřídka nakupuje cenné papíry technologických firem.
Sektor výroby mikročipů roste v Číně rychleji než kdekoliv jinde na světě. Přispěly k tomu sankce, které Spojené státy uvalily na místní technologické giganty, od firmy Huawei Technologies až po firmu Hikvision, které zvýšily zájem o domácí výrobky. Podle údajů agentury Bloomberg pochází 19 z 20 nejrychleji rostoucích firem čipového průmyslu za poslední čtyři čtvrtletí z Číny. Loni jich bylo osm.
Spotřební elektroniku a další výrobky, které spoléhají na polovodiče, patrně už brzy čeká další zdražování. Výrobci čipů a firmy, které jim dodávají díly, se totiž chystají zvýšit ceny, protože jim rostou vstupní náklady - od surovin až po lidskou práci. Upozorňují na to analytici, které oslovil server finanční televize CNBC.
Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) vykázal šesté čtvrtletí za sebou rekordní tržby, a to díky pokračující vysoké poptávce. Tržby za tři měsíce do konce prosince vzrostly o 21 procent na 438,2 miliardy tchajwanských dolarů (asi 341 miliard korun). Na základě měsíčních údajů, které firma zveřejnila, to uvedla agentura Bloomberg.
Jihokorejská prokuratura požaduje 1️⃣0️⃣letý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro bývalou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters. Zvláštní prokurátoři se Junovým případem zabývají od jeho loňského prosincového pokusu vyhlásit stanné právo.
