Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Pojízdné vraky z českých silnic nemizí

Lukáš Kovanda: Pojízdné vraky z českých silnic nemizí
iStock
Lukáš Kovanda

Rostoucí ceny paliv urychlují přechod části českých domácností k elektromobilům. Ne všichni si ale mohou změnu dovolit. Staré vraky tak z českých silnic hned tak nezmizí.

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny Aures Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA Auto a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.

Diesel ztrácí dominanci

Právě ceny paliv dnes fungují jako hlavní ekonomický signál. Podle společnosti Auto ESA zdražení nafty znamená pro běžného řidiče s nájezdem kolem 1 500 kilometrů měsíčně nárůst nákladů asi o 1 000 korun, zatímco u benzínu zhruba o 600 korun. Trh na to zareagoval rychle a podíl poptávky po dieselech se propadl pod čtyřicet procent.

Štít proti zdražující naftě

O to zajímavější je pohled na opačný konec trhu. Zájem o ojeté bateriové elektromobily meziročně vyskočil o více než padesát procent. Nejde přitom primárně o ekologii, ale o snahu snížit závislost na kolísajících cenách paliv. Elektromobil se tak pro část domácností stává způsobem, jak si stabilizovat budoucí provozní náklady. Podobný vývoj sledujeme i na Slovensku, kde poptávka po ojetých hybridech a plně elektrických vozech vzrostla o více než šedesát procent.

Vedle krátkodobého vlivu cen paliv se ale projevuje i dlouhodobější změna chování zákazníků. Data společnosti Auto ESA ukazují, že mezi lety 2020 a 2025 vzrostla průměrná cena nejprodávanějšího ojetého vozu o přibližně 95 procent. Typickým příkladem je posun od starší Škody Octavia II k novější Škodě Octavia III, jejíž prodeje vzrostly o 69 procent, zatímco starší generace klesla o více než 15 procent. Kupující dnes více řeší stáří vozu, výbavu a jeho využitelnost v dalších letech a jsou ochotni zaplatit více.

Tento posun směrem k novějším ojetinám se však odehrává v prostředí stárnoucího vozového parku. Podle dat Českého statistického úřadu přesahuje průměrné stáří osobních aut v Česku 16,5 roku, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Za neuspokojivým stavem stojí především dozvuky pandemických let, nedostatek čipů i rostoucí dovoz starších aut, z nichž téměř polovina je starší než deset let.

Trh se rozděluje

Trh se tak rozděluje. Část domácností reaguje na drahá paliva nákupem novějších a úspornějších vozů, včetně elektromobilů. Zbytek si auta nechává déle nebo sahá po levnějších, často výrazně starších dovozech.

To potvrzuje i fakt, že v roce 2025 se v Česku prodalo téměř 848 tisíc ojetých vozů, tedy více než trojnásobek nových aut. Zároveň je ale patrné, že nový trh je tažen především firmami, které tvoří zhruba 74 procent registrací, zatímco soukromé osoby jen přibližně čtvrtinu.

Je však podstatné, že celková poptávka zatím výrazně neklesá, pouze mění svou strukturu. Jak uvádí Auto ESA, vyšší ceny paliv zatím nevedou k odkládání nákupu, ale ke změně rozhodování.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Lukáš Kovanda: Krvavá lázeň akcií Volkswagenu. Jsou níž než za covidu či během aféry Dieselgate

Přečíst článek
Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Kauza poplatky aneb Za méně peněz bude míň muziky

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristi sobě) představuje novinky ve financování ČT a ČRo
ČTK
Stanislav Šulc

Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.

Ministr kultury Oto Klempíř konečně ukázal, na čem on a jeho ministerstvo kutali několik měsíců. Jde o zásadní reformu médií veřejné služby. Tedy alespoň teoreticky a snad i technicky. Ale mentálně spíš ne.

Technicky se změní jeden klíčový parametr: zatímco doposud byla média veřejné služby placená koncesionáři, tedy lidmi a firmami, kteří ze zákona platit musejí, nově to bude přímo ze státního rozpočtu. A zatímco doposud měly Česká televize a Český rozhlas dostat více než 11 miliard, nově to bude nějakých devět.

To se samozřejmě projeví razantně na tom, co média budou moci nabízet, případné rozvojové plány mohou asi rovnou zrušit, protože budou muset škrtat.

Obří zásah tam a zase jinam

Pokud by bylo možné státní zásahy do fungování médií veřejné služby měřit, byl by to zásah obří a jednoznačně negativní, na druhou stranu jde o podobně velký zásah, jaký vloni učinila předchozí vládní garnitura, akorát že ten byl pozitivní.

Co mají oba zásahy společné, že se zaměřily na příjmy a na to, kdo a jak je má médiím poskytnout, ale ani předchozí, ani stávající vláda v podstatě neřeší, jakou službu tedy vlastně mají ČT a ČRo poskytovat.

A to čistě proto, že na takové poctivé diskusi o smyslu, cílech, směřování a fungování veřejnoprávních médiích si nikdo nenažene žádné bodíky. Přitom šéfové obou dotčených médií po této diskusi volají, ani jim není příjemná nejistota, kdy stát neustále hýbe s jedním parametrem, ale není schopen (či ochoten) definovat, co vlastně chce.

Oto Klempíř

Poplatky padnou, miliardy zůstanou. Vláda mění financování médií

Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.

Přečíst článek

Kde se bude škrtat

A tak se nakonec mohou docela divit všichni ti, kdo tak strašně volali po zrušení poplatků a proměně zejména ČT. Často totiž propadají tunelovému vidění, že veřejnoprávní stanice rovná se zpravodajství. To přitom v rozpočtu představuje necelou pětinu a není moc pravděpodobné, že by se zrovna v této části řezalo. A to prostě a jednoduše proto, že tam jsou fixní a přímé personální náklady, které se škrtají špatně.

Mnohem snazší je zaříznou tvorbu původních seriálů a filmů, včetně pohádek, koprodukce, nákupy pořadů v zahraničí. Tedy v podstatě všechno to, nač kouká skutečně většina diváků. Na druhou stranu vysílací čas nikam nezmizí, přibude tedy repríz a třeba se na obrazovky dostanou ve zvýšené míře legendy typu Bambinot, Pomalé šípy nebo Babičky dobíjejte přesně.

Připomeňme, že to ještě donedávna byly pořady ČT, kterým se na mezinárodní scéně dařilo uspět a o něž byl zájem mezi kupci licencí. V éře, kdy se všechny státy snaží prosadit svou kulturou, je omezení rozpočtu na tuto soft power diplomacii v podstatě hloupost. O to větší, když ji realizuje ministerstvo kultury.

Hynek Chudárek

„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře

Česká televize nebude příští rok moci naplnit své závazky, pokud bude její rozpočet ve výši, kterou představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). ČT to řekl její ředitel Hynek Chudárek. Očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět. Česká televize by měla příští rok dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun.

Přečíst článek

Související

Zleva poslanec Filip Turek (za Motoristy), ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá, předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD)

Dalibor Martínek: Dravci přebírají moc nad Českou televizí. Nebude jim to nic platné

Přečíst článek
Hynek Chudárek

„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře

Přečíst článek

Trh IPO se probouzí. Burzu čekají velké příběhy

SpaceX patří k nejočekávanějším IPO historie
SpaceX - použito se svolením
Stanislav Šulc

Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.

Ještě před čtyřmi lety se zdálo, že klasické burzy přestávají být pro část firem zajímavé. Vrcholící období levných peněz umožnilo růst mladým společnostem enormně rychle jen díky podpoře soukromého kapitálu a venture kapitálových fondů. I bez velké likvidity ze strany institucionálních a retailových investorů se firmám jako SpaceX či ByteDance podařilo vyrůst ke stamiliardovým valuacím.

To se projevilo na datech o IPO, tedy primárních úpisech akcií. Po rekordním roce 2021, kdy i díky fenoménu SPAC firmy díky vstupu na burzu upsaly nový kapitál ve výši přesahující 450 miliard dolarů, došlo k razantnímu propadu. A rok 2024 zaznamenal velmi nízkou aktivitu a firmy získaly jen 123 miliard.

Více peněz pro méně firem

Růst úroků a s tím související změna startupového prostředí ale vrátily burzu do hry. A letos by se mělo na burzu dostat hned několik zásadních firem, které vyrostly právě ve startupovém boomu uplynulé dekády.

Data poradenské společnosti EY ukazují, že aktivita rostla již vloni a letos pokračuje ještě v intenzivnější míře. Nicméně letos dochází opět k mírnému posunu, kdy sice na burzu vstupuje méně firem, ale dokážou získat více kapitálu.

První čtvrtletí to ukázalo velmi jasně. Zatímco v loni od ledna do března na burzy po celém světě vstoupilo 300 firem, letos to bylo „jen“ 232. Ale celkový upsaný kapitál za loňský první kvartál byl 30 miliard dolarů, letos to je již 41 miliard.

„Kapitál směřuje k větším, etablovaným emitentům s pevnými fundamenty a jasnou cestou k tvorbě hodnoty. V tomto prostředí může včasná příprava rozhodnout o tom, zda se podaří uskutečnit IPO, či nikoli,“ konstatuje Karim Anani z EY.

K nejzajímavějším IPO přitom patřil i vstup české zbrojní společnosti CSG na amsterdamskou burzu, což ukazuje, že se investoři zaměřují i na jiné regiony než na USA.

Globalstar

Amazon chce konkurovat Starlinku. Za 240 miliard kupuje provozovatele satelitů Globalstar

Americký internetový obchod Amazon se dohodl na převzetí provozovatele satelitů Globalstar. Hodnota transakce činí zhruba 11,6 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Amazon se tak snaží posílit své aktivity v oblasti satelitů, aby mohl lépe konkurovat komunikační síti Starlink, kterou provozuje vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely dnes Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).

Přečíst článek

Rekordní IPO SpaceX

Více peněz pro méně firem je přitom podle Ananiho obvyklé pro období velké nejistoty na trhu. U investorů se mění přístup k riziku a obvykle se soustředí na užší skupinu emitentů s pevným finančním zázemím, prokázanou historií úspěchů a potenciálem přinést revoluci na stávající trhy. S rostoucí nejistotou se prohlubuje propast mezi těmi, kteří tuto laťku splňují, a těmi, kteří za ní zaostávají.

I proto se od letošního roku očekává, že na burzu vstoupí hned několik velmi etablovaných firem ve svých oborech. Největším IPO letošního roku by měl být úpis akcií SpaceX, kterou založil Elon Musk v roce 2002 a jež se stala klíčovým dodavatelem amerického kosmického programu.

Mělo by jít o největší IPO historie, které firmu nacení na zhruba dvě miliardy dolarů. Přitom právě příběh SpaceX ukazuje, jak výrazně mohla společnost v uplynulých letech vyrůst „jen“ díky soukromému kapitálu a inovativnímu přístupu.

Dalšími dvěma IPO, o nichž se spekuluje, že by k nim mohlo dojít ještě v letošním roce, jsou OpenAI, jeden z lídrů AI revoluce, a Revolut, jež se za dekádu podařilo vyrůst v jednu z klíčových neo-bank světa.

Podle odhadů by tak letošní IPO trh mohl celkově přinést přes 200 miliard dolarů nového kapitálu, což by bylo poprvé od rekordního roku 2021.

Související

Wall Street

Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu

Přečíst článek
Doporučujeme