Partneři projektu

Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu

SEFO Olomouc
Šépka architekti, užito se svolením
Petra Nehasilová

Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.

V historickém centru Olomouce se schyluje k architektonické události. Projekt Středoevropského fóra Olomouc, známý pod zkratkou SEFO, získal po dlouhých sedmnácti letech stavební povolení. Budova od ateliéru Šépka architekti má vyrůst v proluce v Denisově ulici, hned vedle Muzea umění Olomouc. 

Na první pohled půjde o novou kulturní instituci. Ve skutečnosti ale SEFO slibuje mnohem víc, a to pokus, jak do historického města vložit současnou architekturu, aniž by jen napodobovala minulost. A také stavbu, která má vzniknout způsobem, který je v českém prostředí pořád výjimečný, robotickým 3D tiskem z betonu.

Místo po pěti zbořených domech konečně ožije

Proluka v Denisově ulici není jen prázdné místo v centru města. Do roku 1969 zde stálo pět historických domů, které byly později strženy. Právě jejich stopu se architekti rozhodli propsat do nové stavby. SEFO proto nebude jedna velká kompaktní hmota. Návrh pracuje s pěti samostatnými objemy, které odkazují na původní parcelaci. Nová budova tedy nebude předstírat, že je stará. Ale zároveň si bude pamatovat, co na jejím místě stálo dřív.

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

Největším tahákem projektu je technologie. Stavba má vzniknout pomocí robotického 3D tisku z vysokopevnostního betonu. To architektům umožní vytvářet komplikovanější tvary bez klasického bednění a dát budově výraz, který by tradiční stavební postupy prodražily nebo výrazně zkomplikovaly.

Pohledový beton má být navíc prosvětlený tak, aby barevně ladil se sousední budovou Muzea umění Olomouc. Výsledkem má být stavba, která působí futuristicky, ale v historickém centru nemá křičet. Ale spíš má vést dialog se svým okolím.

Nebude to jen galerie. SEFO má být kulturní strojovna

Nová budova nemá sloužit pouze jako výstavní prostor. SEFO má nabídnout sály pro středoevropské výtvarné umění, knihovnu, archiv, badatelny, studovny i podzemní depozitáře. Právě zázemí je pro Muzeum umění Olomouc zásadní. Velké kulturní instituce totiž netvoří jen výstavy, které vidí návštěvníci. Stejně důležité jsou prostory pro sbírky, restaurátory, badatele a archivní práci.

Příprava SEFO se táhne od druhé poloviny nultých let. Za tu dobu se měnily investiční záměry, řešily se pozemky, archeologie, peníze i samotná podoba projektu. Velké veřejné stavby v Česku často nestojí nejdéle kvůli samotné výstavbě. Nejvíc času pohltí příprava, povolování, odvolání, změny projektu a hledání politické shody. SEFO je v tomto ohledu učebnicový případ.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Původně se náklady odhadovaly výrazně níže, postupem let ale projekt zdražil. Dnes se mluví o částce přesahující jednu miliardu korun. To ze SEFO dělá jednu z největších kulturních investic v Česku. Pokud vše půjde podle aktuálních plánů, stavět by se mohlo ve druhé polovině této dekády a veřejnosti by se nové muzeum mohlo otevřít kolem roku 2030. Definitivní termíny ale bude možné brát vážně až poté, co povolení nabyde právní moci a projekt se posune do realizační fáze.

Nejde ale jediný projekt, který v Česku uvízl v dlouhém povolovacím maratonu. Podobné příběhy zažily například obnova pražského Průmyslového paláce, rekonstrukce spodní části Václavského náměstí nebo i lávka přes Labe u Aldisu v Hradci Králové. 

Společný jmenovatel bývá ve většině případů podobný: citlivé místo, památkáři, složité majetkové vztahy, odpor části veřejnosti, přepracovávání projektu i proměnlivé politické priority. Navenek to často vypadá, že se roky nic nehýbe. Ve skutečnosti se ale projekt pomalu prodírá úředním, právním a politickým labyrintem, na jehož konci teprve čeká stavební povolení.

Kutná Hora

Tvrdý zásah do památkové ochrany? Akademici i Kutná Hora varují před rizikem vyškrtnutí z UNESCO

Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.

Přečíst článek

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Prague Gateway DC

Umělá inteligence potřebuje nové továrny. Architekti z nich chtějí udělat víc než krabice

Přečíst článek

Pražský hrad násobí investice. Do oprav už dává 340 milionů ročně, nové osvětlení vyjde na stovky milionů

Přečíst článek

Bydlení v ateliéru nebo vlastní garáž? Jak získat hypotéku na nebytový prostor

Bydlení v ateliéru nebo vlastní garáž? Jak získat hypotéku na nebytový prostor
Luxent, užito se svolení
 nst
nst

Klasická hypotéka je určená především na financování domů a bytů. Pokud ale chcete koupit kancelář, garáž, ateliér nebo třeba starou půdu a přestavět ji na moderní loft, situace je složitější. Neznamená to však, že úvěr získat nelze.

Rozhodující je hlavně to, k čemu má prostor sloužit. Jiný typ financování se hodí pro podnikání, jiný pro soukromé využití a jiný pro případ, kdy plánujete nebytový prostor rekolaudovat na byt.

„V různých situacích musí klienti sáhnout po různých typech úvěrů. Zásadní je, zda má prostor sloužit pro vlastní bydlení, podnikání nebo pouze jako zázemí například pro parkování,“ říká Jana Vaisová, hypoteční specialistka FinGO.

Prostory pro podnikání nebo investici

Pokud kupujete nebytový prostor za účelem podnikání nebo pronájmu, nejčastěji přichází v úvahu podnikatelská, případně investiční hypotéka. Tento typ úvěru umožňuje financovat prostory, které neslouží k vlastnímu bydlení.

Ve srovnání s běžnou hypotékou ale bývá dražší. Banky u něj zpravidla požadují vyšší podíl vlastních peněz, obvykle přibližně 40 procent z celkové investice.

Od 1. dubna 2026 navíc platí nové podmínky ČNB pro investiční hypotéky a hypotéky na pronájem. Maximální LTV je v těchto případech 70 procent a ukazatel DTI, tedy násobek ročního čistého příjmu, může být nejvýše 7.

Garáž nebo prostor pro soukromé využití

Jiná situace nastává, pokud nebytový prostor nechcete používat k podnikání ani k bydlení. Typickým příkladem může být garáž nebo jiné soukromé zázemí. V takovém případě může být řešením americká hypotéka.

Také u ní je ale potřeba počítat s vyšší úrokovou sazbou než u klasické hypotéky. Splatnost bývá obvykle omezena na 20 let a klient musí mít minimálně 30 procent vlastních zdrojů.

Zároveň je nutné ručit jinou nemovitostí. Ta se musí nacházet v České republice, být zapsaná v katastru nemovitostí, mít přidělené popisné nebo evidenční číslo a více než polovina její podlahové plochy musí být určena k bydlení.

Pokud klient nechce nebo nemůže ručit nemovitostí, může využít také klasický spotřebitelský úvěr. Ten ale mívá maximální splatnost 10 let a hodí se spíše pro levnější nemovitosti, zpravidla do 1,25 milionu korun, maximálně do 2,5 milionu korun.

Nájemné v Česku opět zdražilo. Největší skok hlásí Liberec

Nájemné v Česku opět zdražilo. Největší skok hlásí Liberec a Ostrava

Nájmy v Česku na začátku roku znovu zdražily. Podle Deloitte rostly téměř ve všech krajských městech, nejvíc v Liberci, zatímco Praha dál drží nejvyšší cenovou hladinu. Data Bezrealitky ale ukazují opačný trend a naznačují, že růst nájmů už začíná narážet na možnosti domácností.

Přečíst článek

Přestavba na byt

Specifickou situací je koupě nebytového prostoru s plánem přestavět ho na bydlení. Může jít například o ateliér, dílnu nebo půdu, které chce kupující rekolaudovat na byt.

V takovém případě lze využít americkou hypotéku, u které se klient bance zaručí jinou nemovitostí. Druhou možností je spojit nákup i přestavbu do jednoho projektu a požádat o klasickou hypotéku.

Banky jsou ale v těchto případech opatrné. Mohou požadovat například minimálně 20 procent ceny z vlastních zdrojů nebo písemné potvrzení stavebního úřadu, že objekt lze rekolaudovat na stavbu určenou k bydlení. Ne každá nemovitost totiž tyto podmínky splní i po rekonstrukci.

Peníze také banka často neuvolní najednou, ale postupně. Poslední část úvěru může vyplatit až po úspěšné rekolaudaci.

„Banky jsou však v těchto případech opatrné a stanovují si některé podmínky, například minimálně 20 procent ceny pokrýt vlastními zdroji. Dále to může být písemné potvrzení stavebního úřadu, že objekt je možné rekolaudovat na stavbu pro bydlení. Některé nemovitosti totiž ani po rekonstrukci nemusí tyto podmínky splňovat. Peníze jsou také často vypláceny postupně a poslední část úvěru může banka uvolnit teprve až po úspěšné rekolaudaci nemovitosti,“ doplňuje Vaisová.

Dalibor Martínek: Vláda chystá regulaci Airbnb. Bez bonzáků se neobejde

Vláda chystá opatření, které má regulovat takzvané sdílené ubytování. Typicky přes známé platformy Airbnb, Booking nebo Tripadvisor. Na ministerstvu pro místní rozvoj se líhne návrh zákona, podle kterého by se měl monitorovat tento způsob ubytování. Do koaliční rady by měl jít návrh v červnu.

Přečíst článek

Pozor na drahé nebankovní úvěry

Odborníci z FinGO upozorňují také na rizika nebankovního financování. Takové úvěry bývají podle nich zbytečně drahé a často umožňují financovat jen omezenou část záměru, například kolem 50 procent.

Podle Jany Vaisové se proto vyplatí řešit financování hned od začátku s hypotečním specialistou. Ten může porovnat dostupné varianty, komunikovat s bankou a pomoci nastavit úvěr tak, aby klient neplatil zbytečně víc, než musí.

„Doporučujeme se hned na začátku obrátit na zkušeného hypotečního specialistu. Ten pomůže projít varianty, které se nabízejí, zajistí komunikaci s bankou a pohlídá, aby klient za úvěr neplatil zbytečně moc,“ uzavírá Vaisová.

Související

Stavba rodinného domu

Levnější hypotéka se může prodražit. Kolik stojí odchod k jiné bance

Přečíst článek
Peníze, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: ČNB zvažuje zvýšení sazeb. Některým Čechům zdraží hypotéka o 70 tisíc ročně

Přečíst článek

Fotogalerie: Tenhle dům vznikl kvůli problému. A právě proto je tak dobrý

Dům Truhlík
Česká cena za architekturu/Radek Šrettr Úlehla
Petra Nehasilová

Měla to být malá chatka, jenže úřady, terén a skála pod pozemkem změnily plán. Dům Truhlík od A69 – architekti proměnil sérii komplikací v silný architektonický koncept a patří mezi projekty přihlášené do České ceny za architekturu.

Na začátku měla být jen malá chatka. Místo, kde si majitelé vyzkouší parcelu, její rytmus, světlo, výhledy i každodennost. Jenže dobrá architektura často nevzniká podle dokonale připraveného scénáře. Někdy ji formují omezení, náhoda a nutnost rychlých rozhodnutí.

Dům Truhlík od studia A69 – architekti je přesně takovým případem. Stavbou, která vznikla z kompromisu, ale výsledek působí překvapivě samozřejmě. Úřady si vyžádaly změnu umístění objektu, a když se 1,8 metru pod terénem objevila skála, původní představa sklepa se změnila v plnohodnotný obytný prostor.

Částečné zapuštění domu do terénu nakonec určilo jeho charakter. Stavba se nesnaží být dominantou pozemku. Naopak se ztrácí v zahradě, rozpouští se mezi dřevěnými pěstebními truhlíky a pracuje s krajinou spíš tiše než okázale.

Když omezení začnou navrhovat za vás

Právě truhlík se stal hlavním motivem celého domu. Není jen zahradním prvkem, ale stavebním a kompozičním principem. Modeluje prostor, proměňuje způsob užívání domu, vstupuje do interiéru a místy se stává nábytkem. Díky velkorysým posuvným dveřím se obytná část přirozeně otevírá do zahrady, zatímco pobytové schody rozšiřují malý půdorys o letní venkovní pokoj.

Dům má betonovou konstrukci ze ztraceného bednění o rozměrech 6,9 × 5,6 metru, keramické skládané stropy, intenzivní zelenou střechu a hliníkové výplně otvorů. Dřevěné truhlíky jsou ze smrkových fošen, vytápění zajišťuje elektrické podlahové topení.

Stavba vznikla svépomocí, s maximálním využitím lokálních zdrojů a řemesel. I proto Dům Truhlík nepůsobí jako manifest dokonalé kontroly, ale jako přesvědčivý důkaz, že architektura může být silná právě tehdy, když umí reagovat na realitu.

Mikrobyt v historickém centru Prahy

Jak udělat z 20 metrů prémiový investiční byt? Na Malé Straně našli odpověď

Na ploše běžného hotelového pokoje vznikl interiér s kuchyní, šatnou, dvojlůžkem i rekuperací. Projekt studia Tunicate dokazuje, že chytrá rozhodnutí mohou vytvořit luxusní bydlení i v miniaturním formátu.

Přečíst článek

Trnová u Prahy

FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku

Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.

Přečíst článek

Související

Horácká multifunkční aréna

Architektonický triumf Jihlavy. Odvážná červená aréna smetla konkurenci a získala dvě ceny

Přečíst článek
Dům v oblacích

Dům nad korunami stromů. V Řevnicích vznikla vila, která si podmanila prudký svah

Přečíst článek
Rodinný dům se dvěma byty se nachází v centrální části Zbraslavi v těsné blízkosti náměstí.

Za cenu osmdesátimetrového bytu získali dům pro dvě rodiny. Háček byl v pozemku

Přečíst článek