Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stavební spořitelny lákají klienty na vyšší zhodnocení úspor

Stavební spořitelny lákají klienty na vyšší zhodnocení úspor
iStock
Ivana Pečinková

Stavební spořitelny se snaží čelit poklesu zájmu klientů lepším úročením vkládaných úspor. Lidé ochotní u nich spořit aspoň po šest let mohou své peníze zhodnotit o více než 5,5 procenta ročně. Tedy lépe než na spořicím účtu u bank. Aktuálně ke zvýšení přikročila Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky.

Modrá pyramida má sice coby základní úrokovou sazbu 0,5 procenta, ale díky různým „vymoženostem“ v rámci marketingových akcí doposud nabízela tři procenta a od 1. dubna se tato sazba zvyšuje na 3,5 procenta. Jak Newstreamu potvrdil mluvčí KB Pavel Zúbek, 3,5procentní sazba se vztahuje na úložky do milionu korun a úložky nad tuto částku se úročí 0,5 procenta.

Podobně poskládanou mají garantovanou sazbu také další stavební spořitelny. Moneta Stavební spořitelna garantuje 2,5 procenta, ČS stavební spořitelna (Buřinka) dvě procenta a ČSOB Stavební spořitelna 1,3 procenta. U Raiffeisen stavební spořitelny činí garantovaná sazba 3,3 procenta, a to bez marketingových akcí.

Jiným ukazatelem, který je pro klienty podstatně zajímavější, je celkové zhodnocení vkladu po započtení státní podpory (ta činí tisíc korun ročně) a dalších bonusů, které stavební spořitelny nabízejí. Je to například kompenzace snížení státní podpory (v roce 2024 ze dvou na tisíc korun ročně, s kompenzací začala jako první Buřinka), dále finanční částka při počátečním vkladu převyšujícím určitou hranici. Například Buřinka nabízí za počáteční vklad nad 75 tisíc bonus 2,5 tisíce korun, ČSOB dva tisíce za to, když si klient na své stavební spoření do čtyř měsíců vloží minimálně 50 tisíc korun. Další bonusy jsou vázané například na pravidelný příjem na běžném účtu u mateřské banky či minimální počet plateb kartou měsíčně.

Nejlepší spořicí účty se v březnu drží čtyřky. Náskok před inflací ale mohou kvůli Íránu ztrácet

Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu. 

Přečíst článek

Vyšší výnos než na spořicím účtu

Jak plyne z informací poskytnutých stavebními spořitelnami, po započtení státní podpory a nejrůznějších finančních pobídek tak může klient na stavebním spoření své úložky během šesti let každoročně v průměru rozmnožit o 4,5 až 5,6 procenta. Jiné zhodnocení než průměr vypočítaný ze šesti let nemá cenu uvádět, protože výnosy prvního roku jsou ovlivněny jednorázovými bonusy.

Srovnání úrokových sazeb stavebních spořitelen (březen/duben 2026)
Spořitelna Max. zhodnocení vkladu* (% p. a.) Řádný úvěr (%) Překlenovací úvěr (%)
ČSOB Stavební spořitelna 4,5 3,5 5,79
Raiffeisenbank Stavební spořitelna 4,86 2,99 4,89
Moneta Stavební spořitelna 5,6 5,5
Stavební spořitelna ČS 5,3 4,5 od 5,09
Modrá pyramida 4,95 3,49 od 4,99
* Průměrné roční zhodnocení při spoření 6 let, měsíční vklad 1700 Kč, včetně státní podpory a bonusů. Nezohledňuje poplatky ani daň z úroků.

Takové zhodnocení úspor na stavebním spoření je tedy lepší než na spořicím účtu u bank. Tam se úroky v současnosti většinou pohybují maximálně kolem čtyř procent, a to ještě s různými limity vkladu. Doby, kdy šly úroky na vklady u bank až k šesti či dokonce sedmi procentům, jsou ty tam. Dolů je stáhlo postupné snižování klíčové základní sazby naší centrální banky.

Stavební spoření má ale ve srovnání se spořicími účty i termínovanými vklady jednu nevýhodu. Pokud k němu přistupujeme jako ke spořicímu produktu, jsou na něm peníze vázané po dobu šesti let. Zatímco prostředky ze spořicího účtu lze vybrat jednostranně a ihned a z termínovaného vkladu za určitých vázacích dob či sankcí rovněž. Výhodou spoření ve „stavebku“ ale je, že člověk dopředu ví, s jakým hodnocením může počítat. U spořicích účtů to neplatí, banka tam může úrokovou sazbu jednostranně změnit.

stavební spoření

Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték

I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.

Přečíst článek

Jak vybírat?

Bonusy a další přilepšení stavební spořitelny obvykle poskytují v rámci vyhlašovaných marketingových akcí, které mají omezené trvání a na něž obvykle navazují jiné akce. V podmínkách, respektive v úročení stavebního spoření, tak není vůbec jednoduché se vyznat. „Nabídky se v posledních letech komplikují. Je obvyklé, že stavební spořitelna nabídne nějaký úrok, k tomu úrokové zvýhodnění plus bonus ve výši státní podpory. Případně nějaký další bonus, takže pro klienta je to složité, obtížně porovnatelné,“ hodnotí nezávislý konzultant a bývalý člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny (dnes ČSOB Stavební spořitelna) Petr Kielar.

Právě toto je podle něj jedna z možných příčin poklesu zájmu o stavební spoření. Počet uzavřených smluv se v posledních letech totiž každoročně mírně snižuje. „Když klient vidí, že úroková sazba jsou dvě procenta, tak už nečte další podmínky a nespočítá si, o kolik se mu výnos zvýší díky bonusu a státní podpoře. Vidí jen základní úrokovou sazbu, která je nízká, a ztratí zájem. Prostě nevidí celkový výnos,“ podtrhuje Kielar.  

Modrá pyramida zvyšuje sazby. Spoření nově nabídne až 3,5 procenta

Modrá pyramida stavební spořitelna ze skupiny Komerční banky od 1. dubna zvyšuje úročení stavebního spoření. Nové smlouvy nově nabízejí garantovanou sazbu 3,5 procenta ročně na dobu šesti let, a to pro zůstatek až do jednoho milionu korun. Podle společnosti jde aktuálně o jedno z nejvyšších garantovaných úročení na trhu. Akční nabídka platí do 30. června 2026.

Přečíst článek

Jednoduchost nahradila složitost

Kielar připomíná, že složité podmínky neměly spořitelny vždy. Po dlouhou dobu spočívaly marketingové akce v zásadě v tom, že spořitelna odpustila poplatek za uzavření smlouvy, který činil jedno procento z cílové částky. „Pak ale všechny stavební spořitelny tento poplatek zrušily a nebylo co odpouštět. Marketingové akce se změnily, stavební spořitelny začaly klientům přidávat různé bonusy a prémie. A v roce 2023, kdy se začalo mluvit o úplném zrušení státní podpory, se stal oblíbeným bonusem finanční příspěvek, který po šest let spoření kompenzoval státní podporu. Ten se s přestávkami používá stále a dnes jej nabízí tři z pěti spořitelen,“ rekapituluje Kielar.

Zdá se však podle něj, že si stavební spořitelny nepřehlednost svých podmínek, která řadu klientů odradí, uvědomují a zkoušejí to změnit. Některé už přistoupily k tomu, že zvýšily garantovanou sazbu a od bonusů upustily.

Jan Sadil

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Přečíst článek

Další želízko v ohni stavebních spořitelen jsou úvěry

Samostatnou kapitolou, která dodává stavebnímu spoření atraktivitu, jsou úvěry. Stavební spořitelny poskytují nejen řádné úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry, ale také hypotéky, které jsou srovnatelné s hypotékami od bank. Ale také takzvané překlenovací úvěry a dále nezajištěné úvěry, které mohou jít až do tří milionů korun a doby splatnosti 20 či 25 let.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

stavební spoření

Zájem o úvěry od stavebních spořitelen letos prudce vzrostl. Nových smluv přibylo méně

Přečíst článek

ČNB byla loni ztrátová kvůli posilování koruny. Peníze do státního rozpočtu zatím odvedla jednou

Aleš Michl, guvernér České národní banky, ČNB
ČTK
Ivana Pečinková

Česká národní banka (ČNB) uzavřela loňský rok se ztrátou 73 miliard korun kvůli posilování koruny vůči dolaru. Při stabilním kurzu by hospodaření ČNB skončilo ziskem zhruba 150 miliard korun. Guvernér a členové bankovní rady ČNB pobrali za rok 2025 čisté mzdy v rozmezí 4,6 až 6,9 milionu korun.

„V roce 2025 jsme byli ve ztrátě 73 miliard korun, i když výnosy z aktiv v eurech a dolarech byly rekordní,“ uvedl k právě vydané roční zprávě o hospodaření ČNB za rok 2025 guvernér ČNB Aleš Michl. „Výnosy máme v eurech a dolarech, účetnictví v korunách. Loni koruna výrazně posílila, což nás účetně stáhlo do ztráty… Pokud se vyrovná kumulativní ztráta a vytvoří rezervní fond, budou moci naši následovníci v souladu se zákonem o ČNB odvádět část zisku do státního rozpočtu,“ dodal.

ČNB zveřejnila výdělky svého vedení

Česká centrální banka zveřejnila coby součást zprávy o svém hospodaření také čisté mzdy guvernéra a dalších šesti členů Bankovní rady ČNB (BR ČNB) a dále mzdy 18 dalších nejdůležitějších vedoucích zaměstnanců. Mzda guvernéra Aleše Michla loni dosáhla 6,851 milionu korun, mzdy ostatních členů BR ČNB byly v rozmezí od 4,593 do 5,610 milionu korun. Mzdy ředitelů sekcí a dalších vedoucích zaměstnanců se pohybovaly kolem tří milionů korun. Vedle mzdy členové BR ČNB stejně jako šéfové sekcí čerpali ještě manažerské benefity, které loni odpovídaly 17 procentům jejich roční čisté mzdy.

Za ztrátou stojí koruna

Rok 2025 proběhl na globálních trzích ve znamení oslabování dolaru. Koruna proti němu posílila o 15 procent a svou pozici zpevnila i vůči dalším rezervním měnám. Výsledkem byla kurzová ztráta 224 miliard korun a zmíněná účetní ztráta 73 miliard korun. ČNB uvedla, že pokud by byl kurz po celý rok stabilní, celkový výsledek hospodaření by odpovídal zisku přibližně 150 miliard korun.

V roce 2022 měla ČNB kumulovanou ztrátu 487 miliard korun. V roce 2023 byla centrální banka v zisku 55 miliard korun a v roce 2024 dokonce 151 miliard korun. Průběžný výsledek za první kvartál letošního roku signalizuje zisk 95 miliard korun. Podle ČNB stojí za kumulovanou ztrátou roku 2022 nízký výnos z aktiv, tedy devizových rezerv. To se od roku 2022 s příchodem nového guvernéra a části vedení banky změnilo.

Jan Sadil

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Přečíst článek

Výnosné akciové indexy

Devizové rezervy ČNB na konci loňského roku dosáhly hodnoty 3,6 bilionu korun a v průběhu roku se zhodnotily o 10,3 procenta. V korunovém vyjádření činil jejich výnos rekordních 253 miliard korun. Největší výnosy, 163 miliard korun, přitom přineslo investování devizových rezerv do akcií, respektive akciových indexů. Do roku 2029 by se měl podíl takových investic na celkovém objemu devizových rezerv podle plánu zvýšit na 30 procent.

„Jde o účetní přecenění našeho majetku, takže loňská ztráta pro naši hlavní činnost, měnovou politiku, význam nemá. Pochopitelně, že bychom raději dosahovali zisku, který by potom mohl být odváděn do státního rozpočtu,“ uvedl pro Newstream.cz člen Bankovní rady ČNB Jan Kubíček. K tomu podle něj došlo za celou éru od listopadu 1989 jen jednou, a to v roce 1993. Do státního rozpočtu šlo 50 milionů korun.

Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů

Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.

Přečíst článek

Dolar versus koruna

Hlavním faktorem, který negativně ovlivnil výsledek hospodaření ČNB v loňském roce, bylo oslabování amerického dolaru. Důvody byly podle Kubíčka geopolitické. Trhy byly překvapeny uvalením a následným odvoláváním cel na dovozy ze zemí mimo USA. „Pro trhy to byl signál, že se Amerika výrazně změnila,“ podotkl Kubíček.

Pro letošní rok podle něj ČNB předpokládá, že kurz koruny k euru nebude procházet žádnými výkyvy a uzavře zhruba na úrovni 24,40 korun za euro. Letos koruna lehce oslabuje, oproti konci loňského roku doteď o procento, ale, říká Kubíček, ve světle toho, co se děje, je koruna vlastně velmi stabilní.

Pokud jde o strategii nakládání s aktivy, je pro ČNB zajímavá švýcarská centrální banka. „Trochu nás inspiruje švýcarská národní banka, která má také velmi velké devizové rezervy a značný podíl v akciích,“ řekl Kubíček. V začátcích své novodobé éry se ČNB inspirovala německou centrální bankou (Bundesbank). Dnes podle Kubíčka žádný vzor nemá.

Související

Íránská státní televize přečetla první prohlášení nového duchovního vůdce
video

VIDEO: Lukáš Kovanda vysvětluje, proč může aktuální válka přinést inflaci, následně zvýšení sazeb ČNB a dražší hypotéky

Přečíst článek
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Přečíst článek

Kontroverzní novela o podpoře bydlení: z poradenství mohou vypadnout i uprchlíci z Ukrajiny

Novela zákona o podpoře bydlení vyřazuje ukrajinské uprchlíky
ČTK
 nst
nst

Novela zákona o podpoře bydlení, kterou nyní projednává Sněmovna, může podle odborníků omezit přístup k poradenství a v některých případech z něj vyloučit i uprchlíky z Ukrajiny. Upozornil na to Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Zákon, který začal platit letos v lednu, zavedl kontaktní centra pomáhající lidem ohroženým ztrátou bydlení. Od července má navíc začít fungovat systém garancí pro soukromé majitele bytů a finanční podpora pro obce, které své byty pronajmou lidem v bytové nouzi.

Podle Opletala už kontaktní centra vznikla ve většině měst, zatím ale poskytují pouze poradenství. Problémem zůstává financování jejich provozu, které není jasně nastavené. Novela navíc okruh lidí, kteří mohou služby využívat, výrazně zužuje.

Kdo má nárok?

Nově by poradenství mělo být dostupné jen těm, kteří mají vazbu na konkrétní místo – například tam mají trvalý pobyt, alespoň dva roky tam žijí, pracují nebo studují. Zároveň budou muset doložit, že jejich bydlení je nevyhovující nebo jim jeho ztráta hrozí během tří měsíců a že si situaci nedokážou vyřešit sami. Dosud přitom byla služba otevřená komukoliv.

Podle platformy novela zřejmě neúmyslně vyřazuje také uprchlíky z Ukrajiny. Odkazuje totiž na seznam cizinců z původního zákona, který se však na osoby s dočasnou ochranou nevztahuje. „To jsou v zásadě výlučně uprchlíci z Ukrajiny,“ uvedl Opletal. K nápravě této situace už byl podán pozměňovací návrh. Už nyní navíc ukrajinští uprchlíci nemají přístup k systému garantovaného bydlení.

Platforma zároveň upozorňuje na možné další změny. Vláda podle ní připravuje komplexní pozměňovací návrh, jehož obsah zatím není znám. Pokud by byl předložen těsně před druhým čtením, výrazně by to omezilo prostor pro odbornou diskusi.

Podobná situace podle Opletala nastala už při schvalování zákona loni, kdy byl na poslední chvíli doplněn příjmový limit. Ten podle platformy prakticky vylučuje z garantovaného bydlení i domácnosti s minimální mzdou.

Válka na Ukrajině

Okupace je také válka, jen v jiné podobě, říká ukrajinská dokumentaristka ruských zločinů

Ukrajinská aktivistka a dokumentaristka válečných zločinů Maria Tomak začínala jako novinářka. Později se začala věnovat lidským právům a po ruské anexi Krymu a válce na Donbase začala mapovat válečné zločiny. V rozhovoru pro ČTK řekla, že okupace je také formou války – jen se odehrává jinak než na frontové linii.

Přečíst článek

160 tisíc lidí v bytové nouzi

Podle současných pravidel tak od července dosáhnou na státem garantované bydlení především domácnosti s příjmy pod úrovní minimální mzdy. Podle odhadů se to týká zhruba 20 až 30 tisíc lidí. Celkem je přitom v Česku asi 160 tisíc lidí v bytové nouzi.

Zákon o podpoře bydlení je jedním z milníků Národního plánu obnovy. Pokud by Česko jeho podobu zásadně změnilo nebo některé klíčové prvky zrušilo, hrozí podle platformy sankce až 9,5 miliardy korun.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová už dříve uvedla, že plánované úpravy cíle ani strukturu zákona nemění a čerpání evropských peněz podle ní neohrozí.

Související

Zdražuje vám investiční společnost poplatky kvůli novele o DPH? Nemusí

Přečíst článek
Doporučujeme