Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo?
Ruská ropná společnost Lukoil půjčí ázerbájdžánské státní energetické společnosti SOCAR 1,5 miliardy dolarů (34,8 miliardy korun). Ta v rámci širší dohody začne znovu ve své rafinerii SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR) na tureckém území opět zpracovávat ruskou ropu, uvedla agentura Reuters. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach. Nyní prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters.
Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle tiskových agentur. V projevu k národu také uvedl, že ázerbájdžánská vojska zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev.
Úřady Náhorního Karabachu oznámily, že přistoupily na ruský návrh příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Ten v úterý zahájil v regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu, přičemž podle místních úřadů zemřely desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Baku dohodu, která hovoří také o odzbrojení karabašské armády, následně potvrdilo. Boje měly utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ), informovala média. Ve čtvrtek mají zástupci obou stran jednat o budoucnosti Náhorního Karabachu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na ruský návrh ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Informuje o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu nebo agentura Interfax s odvoláním na informační centrum mezinárodně neuznané separatistické republiky.
Rok a půl trvající ruská invaze na Ukrajinu vyvolala horečnatou snahu Evropské unie zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nečekaným vítězem v globální energetické válce ale není Evropa, ale dosud přehlížené a z hlediska dodávek energií okrajové země Afriky a Asie, píše deník The Wall Street Journal.
Evropská komise (EK) navrhuje členským státům Evropské unie dohodu s Ázerbájdžánem o zvýšení dovozu zemního plynu a podpoře rozšíření plynovodu, které by toto zvýšení umožnilo. Vyplývá to z návrhu memoranda o porozumění, k němuž získala přístup agentura Reuters.
Kazachstán, kde je nyní vyhlášen výjimečný stav po násilných protestech kvůli cenám LPG, není jedinou mocnou středoasijskou zemí, která má problémy. V Ázerbájdžánu prudce zdražuje mouka i chléb. V obou postsovětských zemích narůstá nechuť vůči diktátorům, rodinám Nazarbajevů v Kazachstánu a Alijevů v Ázerbájdžánu, vyplývá z analýzy newstream.cz.
Cena hliníku je kvůli válce na Blízkém východě blízko čtyřletého maxima. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu. Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, píše CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.
Číst více
