Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo?
Ruská ropná společnost Lukoil půjčí ázerbájdžánské státní energetické společnosti SOCAR 1,5 miliardy dolarů (34,8 miliardy korun). Ta v rámci širší dohody začne znovu ve své rafinerii SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR) na tureckém území opět zpracovávat ruskou ropu, uvedla agentura Reuters. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach. Nyní prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters.
Ázerbájdžán za jediný den splnil zadání své operace v Náhorním Karabachu a obnovil tam svou svrchovanost, prohlásil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle tiskových agentur. V projevu k národu také uvedl, že ázerbájdžánská vojska zničila většinu sil a výzbroje arménských separatistů, kteří horskou enklávu po desítky let ovládali. Arménské jednotky již skládají zbraně, dodal Alijev.
Úřady Náhorního Karabachu oznámily, že přistoupily na ruský návrh příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Ten v úterý zahájil v regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu, přičemž podle místních úřadů zemřely desítky lidí a stovky jich byly zraněny. Baku dohodu, která hovoří také o odzbrojení karabašské armády, následně potvrdilo. Boje měly utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ), informovala média. Ve čtvrtek mají zástupci obou stran jednat o budoucnosti Náhorního Karabachu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Úřady Náhorního Karabachu přistoupily na ruský návrh ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Informuje o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu nebo agentura Interfax s odvoláním na informační centrum mezinárodně neuznané separatistické republiky.
Rok a půl trvající ruská invaze na Ukrajinu vyvolala horečnatou snahu Evropské unie zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nečekaným vítězem v globální energetické válce ale není Evropa, ale dosud přehlížené a z hlediska dodávek energií okrajové země Afriky a Asie, píše deník The Wall Street Journal.
Evropská komise (EK) navrhuje členským státům Evropské unie dohodu s Ázerbájdžánem o zvýšení dovozu zemního plynu a podpoře rozšíření plynovodu, které by toto zvýšení umožnilo. Vyplývá to z návrhu memoranda o porozumění, k němuž získala přístup agentura Reuters.
Kazachstán, kde je nyní vyhlášen výjimečný stav po násilných protestech kvůli cenám LPG, není jedinou mocnou středoasijskou zemí, která má problémy. V Ázerbájdžánu prudce zdražuje mouka i chléb. V obou postsovětských zemích narůstá nechuť vůči diktátorům, rodinám Nazarbajevů v Kazachstánu a Alijevů v Ázerbájdžánu, vyplývá z analýzy newstream.cz.
Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě 👍 lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg.
Většina spojenců z NATO se ❌ nechce zapojit do operace USA proti Íránu, i když s ní téměř všechny země souhlasily. Jelikož ale Spojené státy zcela zničily íránskou armádu, pomoc od NATO nepotřebujeme, nechceme a nikdy jsme ji nepotřebovali, napsal dnes na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Prezident Petr Pavel 📜 zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek. Na webu to dnes potvrdil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Pražská burza dnes výrazně 📈 posílila, index PX přidal 2,15 procenta na 2582,97 bodu. Druhý den v řadě rostly akcie energetické společnosti ČEZ, dařilo se i finančnímu sektoru. Mírnou ztrátu naopak zapsala zbrojovka Colt CZ.
Kanadský investor 👨 Stephen Smith spolu se svou rodinnou holdingovou společností Smith Financial získá podíl 26,9 procenta ve vydavateli časopisu Economist. Smith se na koupi dohodl s Lynn Foresterovou de Rothschildovou, jejíž rodina akcie dlouhodobě držela. Uvedla to skupina The Economist Group. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot ❌ neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) bude ve středu dopoledne jednat v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Budou spolu řešit zajištění reverzního toku z ČR na Slovensko a hovořit o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
Prezident 👨 Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 1️⃣4️⃣ miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo dnes ministerstvo financí.