Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ropovod Družba má být do konce dubna opět v provozu, uvedl Zelenskyj po jednání v Berlíně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 nst
nst

Ropovod Družba, klíčová tepna pro dodávky ruské ropy do střední Evropy, by měl být podle ukrajinského prezidenta opět plně funkční do konce dubna. Opravy zařízení poškozeného lednovým ruským útokem se blíží ke konci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Berlíně oznámil, že ropovod Družba bude do konce dubna znovu uveden do plného provozu. Učinil tak na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrich Merz po jejich jednání zaměřeném na energetickou bezpečnost a další podporu Ukrajiny.

Ropovod Družba, jeden z nejdelších ropovodů na světě, byl v lednu poškozen při ruském dronovém útoku na infrastrukturu na západě Ukrajiny. Incident přerušil část dodávek ropy do střední Evropy, zejména do Maďarska a Slovenska, které jsou na tomto koridoru historicky závislé.

Jaderná elektrárna Černobyl

Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu

Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina neměla žádný zájem na zdržování oprav. „Naopak jsme pracovali nepřetržitě, abychom obnovili provoz co nejdříve. Energetická stabilita regionu je v našem společném zájmu,“ uvedl. Reagoval tak na kritiku ze strany Budapešti a Bratislavy, podle nichž Kyjev opravy záměrně zpomaloval.

Maďarsko i Slovensko v posledních měsících opakovaně upozorňovaly na rizika spojená s výpadky dodávek a vyzývaly Evropskou unii k aktivnějšímu řešení situace. Obě země patří mezi státy, které i přes snahu EU o diverzifikaci zdrojů nadále využívají ruskou ropu dopravovanou právě ropovodem Družba.

Robert Fico a Andrej Babiš

Babiš tlačí na Fica: Ukončete stav ropné nouze. Slovensko zatím váhá

Český premiér Andrej Babiš požádal na společném jednání české a slovenské vlády na Novojičínsku předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy by měl být podle Babiše řešen v celém teritoriu. Fico na to řekl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Kritizoval přitom tlak Evropské komise a přístup Ukrajiny.

Přečíst článek

Podle analytiků však současná situace znovu otevřela širší debatu o energetické závislosti Evropy na Rusku. Evropská unie se po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží postupně snižovat dovoz ruských fosilních paliv, avšak některé státy si vyjednaly výjimky právě kvůli infrastrukturním omezením.

Kancléř Merz na tiskové konferenci uvedl, že Německo podporuje rychlé dokončení oprav a zároveň zdůraznil nutnost dalšího posilování energetické bezpečnosti Evropy. „Tato událost ukazuje, jak zranitelná může být infrastruktura v době konfliktu. Diverzifikace zdrojů a tras zůstává klíčová,“ řekl.

Oprava ropovodu Družba probíhala za složitých podmínek, neboť oblast na západě Ukrajiny je opakovaně terčem ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady přesto uvádějí, že většina klíčových prací je již dokončena a zbývají poslední technické testy.

Obnovení provozu by mělo přispět ke stabilizaci dodávek ropy do regionu a zmírnit napětí mezi Ukrajinou a některými jejími sousedy. Zároveň však podle expertů zůstává otázkou, nakolik se Evropa dokáže v budoucnu obejít bez podobných strategických tras spojených s Ruskem.

Související

Ropovod Družba, Maďarsko

Ropovod Družba by mohl znovu fungovat za šest týdnů, uvedl Zelenskyj. Orbán hrozí politickým tlakem

Přečíst článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Přečíst článek

Karel Pučelík: Bude mít Brusel od Maďarska konečně klid? Počkejme si

Péter Magyar
ČTK
Karel Pučelík

Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?

Depresivní atmosféru mezinárodní politiky ve stínu války v Íránu v neděli večer a v pondělí dopoledne na chvilku rozčeřilo vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách. Péter Magyar vyhrál natolik přesvědčivě, že se Fidesz po šestnácti letech musí z vlády pakovat.

Dosluhující premiér Viktor Orbán sloužil léta jako symbol evropského nacionalismu a odporu vůči evropské integraci. Tento domnělý „Michelangelo“ populistické pravice často ztrpčoval život lídrům Evropské unie, když využíval právo veta v klíčových otázkách, ať už se jednalo o rozpočet, protiruské sankce nebo pomoc Ukrajině. Proto si v proevropská scéna na celém kontinentu oddechla. Pozitivních momentů ostatně nezažívá moc.

S Péterem Magyarem coby premiérem svítá reálná naděje, že se z Maďarska stane konstruktivní partner. Změna přichází v pravý čas, protože kvůli Orbánovi stojí finanční pomoc Ukrajině, která by peníze mohla vyčerpat už do léta. Nyní se zdá, že by Budapešť mohla dát této klíčové injekci zelenou.

V dalších záležitostech je však na jásání brzo. Magyar je konzervativec, kterému nejsou cizí „národní hodnoty“, takže v některých ohledech se od Orbánovy politiky až tak neliší. Nejspíš se z Maďarské vlády nestanou přes noc „eurohujeři“.

Budoucí premiér však hlavně má omezený manévrovací prostor. Volby totiž vyhrál do značné míry díky tomu, že se nestavěl za každou cenu do opozice vůči Fideszu, a tak je koalice jeho voličů dosti široká. A aby měl naději na dlouhodobé působení – a osekaná „neliberální“ demokracie bude potřebovat zevrubnou revizi – nesmí nechat masu svých podporovatelů rozdrobit.

Pro Evropu a Ukrajinu to znamená, že stále Magyar patrně stále nebude posílat zbraně a peníze svému napadenému sousedovi. Ohledně rychlého zapojení Kyjeva do Unie by prý nechal rozhodnout maďarský lid v referendu, což může dopadnout všelijak. I kdyby chtěl být Magyar proevropský, domácí politika mu bude klást limity.

Budapešť

Radikální krok po volbách: Magyar plánuje pozastavit veřejnoprávní média

Vítěz nedělních parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar a jeho strana Tisza chtějí pozastavit zpravodajství veřejnoprávních médií, dokud nebudou moci zajistit nestranné zpravodajství. Magyar to řekl podle agentury Reuters.

Přečíst článek

Raději se připravit

Za povšimnutí stojí i slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která správně uvědomuje, že je nynější situace vhodná pro změny. Hned v pondělním projevu se nechala slyšet, že by se EU měla zamyslet nad právem veta, na které nejednou zaráží zahraničně-politické úsilí. Preferovala by hlasování kvalifikovanou většinou.

Kdyby to šéfka Komise navrhla dříve, bylo by jasné, proti komu je to namířeno. Nyní by se změnila pravidla jaksi v mezičase. Ostatně nejde jen o Maďarsko, kdo může kontinent držet jako rukojmí. Dnešní politika je nevypočítatelná a nelze vyloučit, že na scénu vstoupí nějaký nový Orbán. Nebo i ten starý známý.

Související

Lídr Tiszy Péter Magyar

Maďarsko po politickém zemětřesení: Magyar tlačí na rezignaci prezidenta a slibuje obrat k Evropě

Přečíst článek

Maďarsko po politickém zemětřesení: Magyar tlačí na rezignaci prezidenta a slibuje obrat k Evropě

Lídr Tiszy Péter Magyar
ČTK
 nst
nst

Po drtivém volebním triumfu nové politické síly přichází první zásadní střet o podobu moci v zemi. Lídr Tiszy Péter Magyar vyzval prezidenta k odstoupení a naznačil rychlé změny ústavního i zahraničněpolitického směřování Maďarska.

Péter Magyar, jehož strana Tisza přesvědčivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Maďarsko, dnes znovu vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby rezignoval. Podle něj totiž hlava státu ztratila legitimitu v důsledku výrazné změny politických poměrů v zemi. Sulyok je dlouhodobě považován za spojence dosud vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Maďaři rozhodli jasně, chtějí změnu režimu,“ uvedl Magyar na tiskové konferenci. Zdůraznil, že výsledek voleb není pouze běžnou politickou rotací, ale hlubokým mandátem k přestavbě fungování státu. Výzvu k rezignaci prezidenta označil za „logický krok v procesu obnovy demokratických institucí“.

Lukáš Kovanda: Magyar vítězí, forint i maďarské akcie letí vzhůru

Politický zlom v Maďarsku rozhýbal trhy. Forint prudce posiluje, dluhopisy zlevňují a investoři sázejí na návrat miliard z Bruselu.

Přečíst článek

Tamás Sulyok byl do funkce prezidenta zvolen parlamentem v únoru 2024, poté co dlouhodobě působil jako předseda ústavního soudu. Jeho mandát je pětiletý a formálně není na výsledku parlamentních voleb závislý. Přesto Magyar tvrdí, že prezident, který je spojován s předchozí vládní garniturou, by měl z politických důvodů odstoupit.

Ústavní většina otevírá cestu k zásadním změnám

Strana Tisza podle téměř kompletních výsledků získala více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Taková převaha jí umožňuje nejen sestavit vládu bez koaličních partnerů, ale především měnit ústavu, což bylo dosud výsadou Fideszu během vlády Viktora Orbána.

Magyar již naznačil, že jeho kabinet plánuje revizi klíčových zákonů přijatých v posledních letech. Mezi prioritami zmínil posílení nezávislosti institucí, reformu justice a změny ve volebním systému. Očekává se také zásah do mediální legislativy a fungování veřejnoprávních institucí.

Obrat k Evropské unii a zmrazené miliardy

Jedním z hlavních témat nové vlády má být obnovení důvěry mezi Maďarskem a Evropskou unií. Magyar uvedl, že jeho cílem je „vrátit Maďarsko pevně do evropského prostoru“ a odstranit spory, které v posledních letech vedly k pozastavení části evropských fondů.

Konkrétně jde o zhruba 20 miliard eur (asi 487,7 miliardy korun), které Brusel zadržuje kvůli výhradám k právnímu státu a transparentnosti. „Rozmrazení těchto prostředků je klíčové pro ekonomiku i modernizaci země,“ zdůraznil Magyar.

Konec éry Viktora Orbána

Výsledek voleb znamená zásadní politický zlom. Po 16 letech končí dominance Fideszu a éra Viktora Orbána, který byl jednou z nejvýraznějších postav evropské politiky poslední dekády. Jeho vláda byla charakteristická důrazem na národní suverenitu, konzervativní politiku a časté spory s institucemi Evropské unie.

Porážka Fideszu podle analytiků odráží únavu části voličů z dlouhodobé koncentrace moci i ekonomické problémy posledních let, včetně inflace a stagnace reálných příjmů.

Napjaté týdny předávání moci

V následujících dnech se očekává intenzivní politické vyjednávání a možné napětí mezi novou parlamentní většinou a stávajícími institucemi. Otázkou zůstává, zda prezident Sulyok výzvě k rezignaci vyhoví, nebo zda dojde k institucionálnímu střetu.

Politologové upozorňují, že i přes silný mandát bude Magyar čelit složitému úkolu, tedy nutnosti rychle prosadit změny, aniž by došlo k destabilizaci systému. Klíčové budou první kroky nové vlády, které naznačí, zda se Maďarsko skutečně vydá na cestu hluboké transformace.

Volby v Maďarsku

Den D pro Orbána. Volby v Maďarsku odstartovaly, mohou změnit směr země

V Maďarsku se dnes v 6:00 středoevropského letního času otevřely volební místnosti a začaly parlamentní volby, které mohou zásadně změnit politickou budoucnost země. O hlasy může usilovat zhruba osm milionů voličů, hlasování potrvá do 19:00. První průběžné výsledky chce Národní volební úřad zveřejnit kolem 20:00.

Přečíst článek

Péter Magyar

Konec Orbána. Magyar hlásí vítězství a slibuje „osvobození Maďarska“

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme