Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.

Český trh domácí energetiky zažil v posledních letech extrémní růst i prudké ochlazení. Co se vlastně stalo?

Trh se vrátil do reality. Po velmi silném růstu před dvěma až třemi lety přišel u tepelných čerpadel jeden z největších propadů v celé Evropské unii, meziročně o desítky procent. Nešlo ale jen o technologie. Zásadně se změnila podpora a zároveň opadl strach z vysokých cen energií. A právě ten byl klíčovým motorem poptávky. Lidé si totiž často nepořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo proto, že chtějí nový zdroj energie, ale proto, že chtějí jistotu a ochranu před drahými energiemi. Jakmile ten tlak poleví, poleví i zájem. Zároveň ale roste jiný, dlouhodobější motiv. Zejména mladší generace už energii neřeší jen přes měsíční náklady, ale i v širším kontextu. Zajímá ji soběstačnost, udržitelnost nebo původ energie. I díky tomu se podle mě trh posouvá do zdravější a stabilnější fáze.

Ceny elektřiny 2026: Fixovat, nebo čekat? Experti radí

Money

Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.

Michal Nosek

Přečíst článek

Český trh domácí energetiky je stále fragmentovaný. Domácnosti řeší jednotlivé technologie, ale chybí jejich integrace. Jak to vnímáte vy?

Jsou to vlastně dvě samostatná témata. Jedno je samotná fotovoltaika, druhé její propojení s dalšími technologiemi, zejména s tepelnými čerpadly. Fotovoltaika bez baterie dnes v zásadě přestává dávat smysl. Většina instalací se už prodává jako systém s bateriovým úložištěm, což je standard napříč Evropou. Paradoxně nejdynamičtější trh dnes není Německo ani Polsko, ale Ukrajina, kde energetická krize výrazně urychlila adopci těchto řešení. Pokud jde o kombinaci fotovoltaiky a tepelných čerpadel, tam je trh stále na začátku. Důvod je strukturální, jde o dva oddělené segmenty s různými distribučními kanály. Fotovoltaiku tradičně řeší elektrikářské firmy, zatímco tepelná čerpadla instalační a topenářské firmy. Výsledkem je, že se technologie často prodávají odděleně, bez širšího energetického konceptu. A to neplatí jen pro Česko. Podobná situace panuje v celé Evropě.

Kam se ten trh podle vás posune v dalších letech?

Dlouhodobý směr se podle mě nemění. Elektromobilita se stane standardem. A jakmile si pořídíte elektroauto, začnete řešit dobíjení, fotovoltaiku, baterii a postupně celý energetický systém domu. Ty věci na sebe přirozeně navazují.

Velkou roli sehrály dotace. Pomohly, nebo spíš pokřivily trh?

Podle mě obojí, ale v určité fázi spíš pokřivily. Je zajímavé, že lidé byli před dvěma třemi lety ochotni zaplatit ze svého vyšší částky než dnes, i když jsou technologie levnější. Jakmile mají pocit, že dostávají něco „zdarma“, přestávají vnímat celkovou ekonomiku stejně racionálně.

Dnes se ale podpora přesouvá spíš směrem k financování a zvýhodněným půjčkám. Je to cesta?

Může být. Energetika se tím vlastně stává finančním nástrojem. Klíčové je spočítat, kde se potká měsíční splátka investice s úsporou na energiích. Pokud to bude vycházet rozumně, může to být pro řadu domácností zajímavější než klasická jednorázová dotace. Podobné modely fungují i v zahraničí, kde zákazník neplatí vysokou vstupní investici, ale rozloží si ji do delšího období. To je určitě cesta, která bude čím dál důležitější. Proto říkám, že někdy může být lepší žádná dotace než špatně nastavená dotace. Trh by měl stát hlavně na ekonomické smysluplnosti a návratnosti, ne na krátkodobém dotačním impulsu.

Kde dnes vidíte největší byznysovou příležitost?

V rekonstrukcích. Tam je největší objem. V Česku se každý rok obměňuje obrovské množství zdrojů tepla. Dominantní jsou stále plynové kotle. A právě tam vidíme největší prostor pro změnu. Lidé dnes uvažují hlavně podle aktuální situace. Když je plyn teď ekonomicky zajímavý, zvažují plyn. Jenže v delším horizontu nikdo neví, co se stane za tři, čtyři nebo pět let. A právě u propojení fotovoltaiky a tepelného čerpadla je velkou výhodou vyšší míra nezávislosti.

Zároveň ale platí, že bez kvalitně zatepleného domu to celé moc nedává smysl, ne?

Samozřejmě záleží na tepelných ztrátách domu. U novostaveb je to dnes už standardně vyřešené. U starších domů, kde jsou velké úniky, je potřeba tomu přizpůsobit výkon systému. Na druhou stranu existuje představa, že když je zima nebo zataženo, fotovoltaika nevyrábí. To už dnes dávno neplatí. I za horších podmínek systémy elektřinu vyrábějí, jen méně. Ale pořád dost na to, aby například pomáhaly provozu tepelného čerpadla.

Jak dnes vypadá ekonomika takového řešení? Dá se říct, kdy se investice vrací?

Přesný výpočet musí udělat instalační firma podle konkrétního domu, spotřeby a technického řešení. Nedá se to říct univerzálně. V hrubém odhadu se ale bavíme o částce kolem půl milionu korun za kompletní systém včetně instalace. Je to orientační číslo, záleží na konkrétní konfiguraci, velikosti domu i technických podmínkách.

Tepelná čerpadla mají v Česku poměrně rozporuplnou pověst. Často se říká, že jsou drahá, neekonomická a servisně náročná. Proč podle vás mají tak špatné PR?

Část kritiky vychází z reality minulých let. Ne vždy byla správně navržená a správně nainstalovaná tepelná čerpadla. Některá byla poddimenzovaná, jiná předimenzovaná. U rekonstrukcí se navíc často používala řešení, která nebyla ideální pro starší radiátorové systémy. Pak se samozřejmě stávalo, že systém nefungoval optimálně a zvyšovala se spotřeba. To negativní zkušenost logicky zvýšilo. Dnes se ale technologie posunula. Velkou změnou je například nové chladivo R290, tedy propan, které je pro rekonstrukce vhodnější. U rekonstrukcí často pracujete se starším radiátorovým systémem, který potřebuje vyšší teplotu otopné vody. Starší řešení tuto teplotu neuměla tak dobře dodat, nebo si musela vypomáhat elektrickým dohřevem, což zhoršovalo ekonomiku provozu. R290 umožňuje dosahovat vyšších teplot vody, a proto je pro rekonstrukce výrazně vhodnější. Jinými slovy, pokud měníte starý plynový kotel v domě s klasickými radiátory, není jedno, jaké tepelné čerpadlo zvolíte. A právě to v minulosti často nebylo správně uchopeno.

Často se také objevují mediální útoky proti tepelným čerpadlům. Vnímáte to?

Negativní PR kolem tepelných čerpadel tu bezpochyby je. Část je dána špatnými zkušenostmi z minulosti, část obecnou nedůvěrou k novým technologiím. A pak je tu ještě širší rovina, která už se dotýká energetické bezpečnosti a veřejné debaty. Plyn je stále velká komodita a kolem jeho prosazování existují silné zájmové skupiny. To je realita, kterou nelze ignorovat. Čím více bude Evropa energeticky soběstačná, tím méně bude závislá na vnějších dodavatelích.

Vy sázíte na komplexní řešení. Co to znamená v praxi?

My hlavně nabízíme jednoduchost ovládání. Posouváme fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, rekuperaci, dobíjení a další energetické prvky domu pod jednu aplikaci a jedno řízení. Nejde jen o samotný hardware, tedy tepelné čerpadlo, fotovoltaiku, baterii a další komponenty, ale o to, že celý systém spolu komunikuje. Využíváme například spotové ceny elektřiny, predikci počasí nebo řízení akumulace tepla. Když jsou ceny nízké, systém dokáže energii nakoupit a uložit. Když jsou vysoké, může ji naopak efektivně využít nebo prodat. Celé je to zabalené do jednoho ekosystému.

Ministr Červený: Povolenky zdražují energie a živí spekulanty

Politika

Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.

nst

Přečíst článek

Takže něco jako chytrá domácnost, ale zaměřená na energii?

Dá se to tak říct. Přirovnal bych to k jednomu ekosystému, kde všechno spolupracuje. Cílem je, aby uživatel nemusel řešit, že má jednu technologii od jednoho dodavatele, druhou od druhého a řízení od třetího. Má mít jeden systém, jedno ovládání a jeden servisní kontakt.

Jak funguje práce se spotovými cenami?

Systém EcoSmart si načítá aktuální i budoucí ceny elektřiny a propojuje je s informacemi o stavu baterie, akumulační nádrže, spotřebě domu a předpovědi počasí. Systém tak může například v noci při nízkých cenách nakoupit elektřinu a uložit ji do baterie nebo do tepla. Akumulační nádrž mimochodem vnímáme jako velmi efektivní formu „baterie“ pro teplo. Když pak přes den očekává nižší výrobu z fotovoltaiky, je na to připravený. A pokud má energie dost, může ji za určitých podmínek i prodat.

To znamená, že domácnost může aktivně reagovat na cenu elektřiny během dne?

Přesně tak. Uživatel si může nastavit, za jakou cenu chce nakupovat a za jakou prodávat. Je to v zásadě přenesení principu chytrého řízení energie na rezidenční úroveň.

Kam se technologie ještě musí posunout?

Velké téma je dlouhodobé ukládání energie. Umíme pracovat v rámci dnů, ale ne v rámci sezón, tedy uložit energii z léta na zimu. To je „svatý grál“ energetiky.

Proč budujete franšízovou síť?

Protože nechceme být jen dovozce nebo distributor technologií. Nechceme pouze posouvat krabice zleva doprava. Chceme zákazníkům i instalačním firmám nabídnout silné regionální zázemí. Typický řetězec v oboru vypadá tak, že výrobce dodá technologii distributorovi, ten instalační firmě a ta koncovému zákazníkovi. My chceme v regionech vybudovat místa, kde bude nejen obchodní zastoupení, ale i showroom, servis a technická podpora. Pokud si zákazník pořídí systém a instalační firma za pár let skončí, pořád by měl mít v regionu někoho, kdo mu pomůže. To je logika franšízového modelu. První franšízu jsme podepsali loni v prosinci pro Jihomoravský kraj.

Co dnes považujete za standard moderního energetického řešení pro dům?

Jednoduchost a komfort. Chtěl bych systém, který se snadno ovládá, funguje jako jeden celek a když nastane problém, zavolám na jedno číslo. Nechcete řešit, že tepelné čerpadlo je od jednoho výrobce, fotovoltaika od druhého a řídicí jednotka od třetího. Chcete, aby to spolu fungovalo, mělo to dlouhou záruku a dobrý servis. Z pohledu uživatele je tohle úplně zásadní.

Rekonstrukci domu řešte jako celek. Postup po místnostech se prodraží, varují odborníci

Reality

Majitelé starších domů často hledají rychlé způsoby, jak snížit účty za energie a zlepšit komfort bydlení. Podle odborníků ale dílčí úpravy obvykle nestačí. Někdy mohou situaci i zhoršit. „Zásadní chybou je řešit dům po částech. Dům funguje jako celek a tak je potřeba k němu i přistupovat,“ říká Martina Kuchařová, energetická specialistka skupiny Saint-Gobain.

Michal Nosek

Přečíst článek

Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték

Money

I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.

Ivana Pečinková

Přečíst článek