Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

„Doufáme, že pokud jde o testy Burevestnika a Poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl Peskov. „Pokud (Trump) nějakým způsobem myslel testy Burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.

Moskva podle jeho prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.

Radioaktivní cunami

Putin ve středu při setkání se zraněnými ruskými vojáky prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon. Agentura Reuters označila zbraň za torpédo, resp. za křížence torpéda a podvodního dronu, agentury AP a AFP použily termín podvodní dron. Zbraň je podle dostupných informací schopna nést jadernou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést jadernou hlavici.

„Kvůli programům (jaderných) testů jiných zemí jsem dal pokyn ministerstvu války, aby začalo na stejném základě testovat naše jaderné zbraně. Tento proces bude zahájen okamžitě,“ uvedl později Trump v příspěvku na své síti Truth Social, přičemž použil jím zavedený alternativní název Pentagonu. Šéf Bílého domu krok oznámil krátce před setkáním se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které se v Jižní Koreji uskutečnilo v noci na dnešek. Nebylo přitom bezprostředně jasné, zda Trump měl na mysli zkušební jaderné výbuchy, nebo letové testy raket schopných nést jaderné hlavice, píše agentura Reuters. 

Rusko ruší dohodu s USA o likvidaci plutonia

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.

ČTK

Přečíst článek

Rusko a USA, které mají dohromady podle dostupných informací přibližně 90 procent světového jaderného arzenálu, podepsaly v roce 1996 Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), kterou Rusko také ratifikovalo, USA však nikoliv. Putin v roce 2023 podepsal zákon o odstoupení Ruska od ratifikace CTBT. USA podnikly poslední nukleární test v roce 1992, Moskva neprovedla test jaderných zbraní od roku 1990. Žádná jaderná velmoc kromě Severní Koreje neprovedla v posledních více než 25 letech zkušební jadernou explozi.

USA i Rusko dodržují de facto moratorium na testování jaderných hlavic, byť Moskva pravidelně pořádá vojenská cvičení zahrnující systémy schopné nést takové zbraně, poznamenala agentura AFP.

Všech 108 poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou dodržovat vše, co ze smlouvy vyplývá. Tedy i to, že předsedou Sněmovny se stane šéf SPD Tomio Okamura, uvedl server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu. Doplnil, že část jednání má ještě před sebou.

„Poslanci podepisují dodatek, kde vyjadřují souhlas s textem koaliční smlouvy a zavazují se dodržovat vše, co z koaliční smlouvy vyplývá,“ cituje iDNES.cz místopředsedu ANO Karla Havlíčka. „Máme připravenou koaliční smlouvu a tu podepíšeme. Její součástí je samozřejmě i tato personálie,“ uvedla podle serveru místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Později novinářům řekla, že Okamurova podpora do čela Sněmovny je závazkem koaliční rady.

Závazek všech poslanců budoucí koalice k dodržování koaliční smlouvy stvrzený jejich podpisem pokládá Schillerová za běžnou praxi, která se děla i v předcházejících volebních obdobích. „Je to vždycky věc celého toho klubu. Já na tom nevidím nic, co by se lišilo od těch předcházejících let,“ podotkla.

Koaliční smlouvu budou zástupci ANO, SPD a Motoristů podepisovat v pondělí 3. listopadu, kdy také začne ustavující schůze Sněmovny. O novém vedení dolní komory budou poslanci hlasovat ve středu.

Dalibor Martínek: Babiš dělal obstrukce tak dlouho, že teď „zefektivní“ opozici

Názory

Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Lidovci, kteří na předsedu Sněmovny navrhnou Bartoška, budou svou strategii hlasování ještě ladit s občanskými demokraty a TOP 09. O podpoře Bartoška už jednali se Starosty, kteří Okamuru nepodpoří.

„Poslanci v pondělí složí slib na svou čest, že budou mandát vykonávat podle svého nejlepšího svědomí. Já apeluji na čest poslanců hnutí ANO. Před volbami jak Andrej Babiš, tak Alena Schillerová vyloučili koalici s Okamurovou SPD. Teď s ním nejen jdou do vlády, ale ještě z něj chtějí udělat třetího nejvyššího ústavního činitele,“ řekl Bartošek.

Podle předsedy Motoristů Petra Macinky si ale Bartošek namlouvá, že není jisté, zda budou všichni poslanci ANO, SPD a Motoristů hlasovat pro Tomia Okamuru na pozici předsedy Sněmovny. „No, jestli něco skutečně jisté je, pak je to fakt, že při tomto hlasování nebude nikdo ze 108 poslanců zmíněných subjektů hlasovat pro pana Bartoška. Bez ohledu na to, kolik dá médiím rozhovorů o tom, že by tím předsedou Sněmovny být chtěl. Chtít může,“ napsal na facebook.

Omamná vůně moci. A zůstane Kuba za jihočeskou pecí?

Politika

Zpočátku vyjednávání o nové vládní sto osmičce vypadalo, že se sešly party, které nejsou schopné se na ničem dohodnout. Takové to úvodní pošťuchování. Babiš však partnery pro vládnutí potřebuje, takže je schopný leccos překousnout. A partneři, hlavně Motoristé, si kladli v euforii z faktu, že se dostali do Poslanecké sněmovny, všelijaké požadavky. Turka a tak. Například čtyři ministry. Zatímco úspěšnější SPD se spokojila se třemi. Zdálo se, že se tahle parta nemůže nikdy domluvit.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Lidovci podle předsedy klubu Toma Philippa nebudou Bartoška nominovat do volby místopředsedy dolní komory. Uvedl, že k nominacím dalších stran nemají zásadní výhrady, s kandidáty stran končící koalice problémy nemají.

Sněmovna by měla mít podle představ vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů sobě čtyři místopředsedy, tedy o dva méně než v minulém volebním období. Dvě místa připadnou podle těchto plánů budoucím vládním stranám a dvě budoucím opozičním stranám, konkrétně ODS a hnutí STAN. Občanští demokraté chtějí do volby navrhnout opět Jana Skopečka, hnutí STAN oznámilo už dříve nominaci předsedy Starostů Víta Rakušana. Hnutí ANO navrhne Patrika Nachera, který by se měl následně stát prvním místopředsedou dolní komory. Motoristé ohlásili nominaci stranického místopředsedy Jiřího Bartáka, který v minulosti pracoval skoro tři desetiletí v Celní správě.