Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.

Na severozápadním okraji Žďáru nad Sázavou stojí bytový blok, který na první pohled nepůsobí nijak revolučně. Právě v tom ale spočívá jeho síla. Architekti ze studia Kuba & Pilař pracovali při jeho navrhování s klasickým principem městského bloku. To znamená, že řešili ulici, vnitroblok i soukromí obyvatel. Žádná architektonická exhibice, ale funkční model, který se dá navíc opakovat.

Zásadní rozdíl je skrytý v konstrukci. Domy jsou postavené převážně ze dřeva, konkrétně z CLT panelů, které se na stavbě pouze montují. V českém prostředí jde stále o výjimku, zvlášť u vícepodlažních bytových domů. Projekt tak testuje, jestli může dřevo konkurovat klasické betonové výstavbě i ve větším měřítku.

12 fotografií v galerii

Levnější a rychlejší výstavba?

Právě prefabrikace je jedním z klíčových argumentů. Díky ní se zkracuje doba výstavby a snižují se náklady. Celý projekt vyšel na zhruba 126 milionů korun. Pokud se podobný model osvědčí, může to být zajímavá cesta pro města, která hledají rychlé a relativně dostupné řešení bytové krize.

Za tímto konkrétním projektem stojí město Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Českou spořitelnou a s podporou Ministerstva pro místní rozvoj. I to je důležitý signál, protože bez kombinace veřejných a soukromých peněz se dostupné nájemní bydlení v Česku zatím prosazuje jen těžko.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Reality

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Peníze za nic. Můžeme se ještě vyhnout základnímu příjmu?

Názory

S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Debata o omezení automobilové dopravy v centru Berlína rozděluje německou metropoli a stává se jedním z hlavních témat před zářijovými volbami. Jak uvádí deník Financial Times, kampaň už nyní provázejí tisíce plakátů varujících před údajným zákazem aut.

„Zákaz aut. Zakázáno,“ hlásá plakát křesťanskodemokratické unie kancléře Friedricha Merze, která vede městskou koalici. Opoziční Alternativa pro Německo reaguje sloganem „Žádné auto není ilegální!“.

Jádrem sporu je občanská iniciativa, která chce omezit — nikoli zcela zakázat — automobilovou dopravu v centru města. Návrh se stal silně polarizujícím tématem, které staví proti sobě ekologicky smýšlející obyvatele města a dojíždějící z okrajových částí. Debata zároveň odráží hluboký význam, který automobil v německé společnosti stále má.

Starosta Berlína Kai Wegner z CDU, který usiluje o znovuzvolení, iniciativu odmítá. Označil ji za „dobře míněný sen o městské idyle“, který by se změnil v „noční můru“. Aktivisté, kteří sbírají podpisy pro referendum, ho naopak obviňují, že odvádí pozornost od „špatných výsledků“ v dopravní politice.

Téma je natolik citlivé, že ani Zelení se k iniciativě veřejně nepřihlásili. Levicová Die Linke je rozdělená a aktivní podporu sběru 175 tisíc podpisů poskytuje pouze Strana na ochranu zvířat.

Auto jako symbol

Automobil má v Německu dlouhodobě silnou symbolickou hodnotu. „Německo je automobilová velmoc,“ uvedl politik CDU Peter Mair. „Je to součást identity lidí — nejen samotné auto, ale i to, co symbolizuje: sílu německého průmyslu.“

Tento odkaz je v Berlíně stále patrný. Široké silnice protínají centrum města, okružní komunikace vede těsně kolem obytných domů a mnohá veřejná prostranství jsou dnes ovlivněna hustým provozem.

Mladší generace však podle expertů tento status auta postupně zpochybňuje a častěji využívá veřejnou dopravu či kola. „Politici stále sázejí na auta, ale mnoho Berlíňanů už je opustilo,“ uvedl politolog Andreas Knie.

Navzdory trendům berlínská koalice CDU a sociálních demokratů od roku 2023 přijímá spíše opatření vstřícná k automobilové dopravě. Omezila financování cyklostezek, zmírnila plány na redukci parkovacích míst a v některých oblastech zvýšila rychlostní limity. Město zároveň plánuje další rozšíření okružní komunikace.

Podle organizátora iniciativy Olivera Collmanna čelí návrh silné automobilové lobby. „Je tam prostě obrovské množství peněz,“ uvedl.

Dalibor Martínek: Kdy bude zrušena zbytečná městská policie? Ani Motoristé na to nemají svaly

Názory

Běžný den před Velikonocemi. Čtvrtek, Pražané již balí a jedou na chalupy. V Praze v tuto chvíli Správa služeb organizuje pravidelný úklid ulic. Co to znamená? Obyvatelé musejí přeparkovat své auto, aby zaměstnanci městské firmy mohli silnici postříkat vodou a vysloužit si svůj plat.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Navrhovaná opatření by výrazně omezila provoz aut uvnitř městského okruhu, s výjimkami pro pracovní využití, zdravotně postižené, záchranné složky a policii. Podle zastánců by vedla ke snížení dopravních zácp, znečištění i ke zvýšení bezpečnosti. Odkazují přitom na zkušenosti z jiných evropských měst.

„Na začátku je to vždy kontroverzní, ale po zavedení jsou lidé spokojení,“ uvedl aktivista Gerald Stephani. „Rostou tržby, gastronomie, kvalita života i turistika — profitují všichni.“

„Příliš radikální návrh“

Ani uvnitř CDU však nepanuje shoda. Peter Mair připustil, že automobil není řešením dopravních problémů v hustě obydleném městě, ale návrh označil za „příliš radikální“ a varoval před další polarizací společnosti. Podobný názor sdílí i politolog Knie, podle nějž je iniciativa „příliš byrokratická“.

Rozdělení společnosti se odráží i mezi obyvateli. Někteří návrh podporují, jiní upozorňují na jeho dopady. „To je špatně. Každá ekologická politika je tu rozmetána,“ uvedla důchodkyně Susanne zur Nieden. Naopak manažer Christian Bräuer varoval, že „individuální doprava zůstane zásadní, především pro ekonomiku“.

„Stěžujeme si na nedostatek parkovacích míst, ale problém je, že je tu prostě příliš mnoho aut. Nebude to jednoduché,“ dodal pracovník filmového průmyslu llya Kloppenburg.

Debata o autech tak v Berlíně přerůstá v širší spor o podobu města, jeho budoucnost i hodnoty, které by měly určovat jeho další směřování.