Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Intel je opět miláčkem trhů, Oracle zpět v nemilosti

Výrobce čipů Intel
ČTK/AP
Tereza Zavadilová
tzv

Intel je desítky let ajťáckou legendou, jednou z prvních velkých firem, co stála u zrodu technologické revoluce. Přitom se zdá, že opět drží krok i s mnohem mladšími rivaly v byznysu kolem AI.

Akcionáři Intelu zažili teď v dubnu zatím nejlepší měsíc od roku 2000. Akcie zažily osmidenní jízdu, vyrostly o 51 procent, což na trní hodnotě přidalo sto miliard dolarů. Po letech pochybností, zda skoro šedesátiletá legenda dokáže držet krok v AI technologiích, přišla úleva. 

Za to, že Intel se stal momentálně „miláčkem“ Wall Street, může několik zásadních zpráv z posledních dnů: Prvním pozitivním implusem bylo oznámení, že Intel odkoupí polovinu závodu v Irsku od Apollo Global Management, a to za 14,2 miliardy dolarů. Trh začal vnímat, že restrukturalizace Intelu jde dobře a firma se začíná posouvat z režimu přežití do expanze.

Akcie Intelu vystoupaly na pětiletá maxima poté, co společnost oznámila víceletou dohodu s Googlem na dodávky AI čipů a procesorů Xeon pro jeho datová centra. K růstu přispěla i technologická novinka – Intel začal dodávat čipy vyrobené pomocí svého klíčového procesu 18A. Trh to vnímá jako důkaz, že firma postupně dohání konkurenci, zejména TSMC. Pozitivně investoři reagovali také na politický vývoj. Nedávné setkání šéfa Intelu s Donaldem Trumpem a signály o pokračující vládní podpoře domácí výroby čipů posílily důvěru v další směřování společnosti.

Letošní vývoj akcií Intelu Yahoo Finance/newstream

Zafungoval také efekt Elon Musk. Intel oznámil, že se zapojí do obřího projektu s Teslou a SpaceX s názvem Terafab, což mu dodává na prestiži v oblasti AI infrastruktury.

Vyhráno není

Podle Bloombergu trh oceňuje sérii pozitivních práv, neznamená to ale, že firma, která vstoupila na burzu v roce 1971, má úplně vyhráno

Akcie Intelu jsou stále zhruba o devět procent níže než na svém maximu z roku 2020, zatímco index S&P 500 od té doby vzrostl o více než 100 procent. Růst trhu přitom výrazně táhl boom výrobců AI čipů, jako jsou Nvidia, Broadcom nebo nověji Micron.

Skeptický zůstává i Wall Street. Podle agentury Bloomberg doporučuje ze 52 sledovaných analytiků nákup akcií Intelu jen 10, zatímco šest radí prodej — což je více než dvojnásobek průměru u firem v indexu S&P 500. Konsenzuální hodnocení akcie (nákup/držet/prodat) dosahuje 3,15 bodu z pěti, což je nejslabší výsledek mezi výrobci čipů.

Akcie se navíc obchoduje zhruba o 27 procent nad průměrnou cílovou cenou analytiků, což naznačuje, že rostla příliš rychle a příliš vysoko.

Oracle píše jiný příběh

Přesto je letošní příběh Intelu mnohem pozitivnější, než to, co zažívá jiná legenda, Oracle. Ta byla miláčkem trhů loni a nyní to tak úplně není.

Letošní vývoj akcií Oracle Yahoo Finance/newstream

Akcie firmy loni rostly díky euforii kolem masivních zakázek na AI infrastrukturu, zejména pro OpenAI a xAI. Investoři tehdy sázeli na rychlou proměnu tradičního softwarového prodejce v cloudového giganta.

Letos se ale nálada výrazně změnila. Investoři vystřízlivěli z vysokých nákladů spojených s rozvojem umělé inteligence. Společnost zatěžuje dluh přesahující 120 miliard dolarů a zároveň musí dál investovat miliardy do nákladného hardwaru. V kombinaci s rostoucími pochybnostmi analytiků o splnění ambiciózních cílů do roku 2030 to vedlo k výrazným výprodejům akcií.

Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.

Přečíst článek

Související

Miliardář Larry Ellison

Čísla nelžou. Nejlepší investice roku 2025 jsou Oracle, zlato a bitcoin

Přečíst článek
Manažer privátního bankovnictví J&T Banky Roman Koděra

Roman Koděra z J&T Banky: Investice jsou dnes nejlepší ochranou před nejistotou

Přečíst článek
Vladimír Holovka z XTB

Důraz na globalizaci slábne, investičně mohou být zajímavé komodity, říká Vladimír Holovka z XTB

Přečíst článek

Maďarsko po politickém zemětřesení: Magyar tlačí na rezignaci prezidenta a slibuje obrat k Evropě

Lídr Tiszy Péter Magyar
ČTK
 nst
nst

Po drtivém volebním triumfu nové politické síly přichází první zásadní střet o podobu moci v zemi. Lídr Tiszy Péter Magyar vyzval prezidenta k odstoupení a naznačil rychlé změny ústavního i zahraničněpolitického směřování Maďarska.

Péter Magyar, jehož strana Tisza přesvědčivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Maďarsko, dnes znovu vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby rezignoval. Podle něj totiž hlava státu ztratila legitimitu v důsledku výrazné změny politických poměrů v zemi. Sulyok je dlouhodobě považován za spojence dosud vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Maďaři rozhodli jasně, chtějí změnu režimu,“ uvedl Magyar na tiskové konferenci. Zdůraznil, že výsledek voleb není pouze běžnou politickou rotací, ale hlubokým mandátem k přestavbě fungování státu. Výzvu k rezignaci prezidenta označil za „logický krok v procesu obnovy demokratických institucí“.

Lukáš Kovanda: Magyar vítězí, forint i maďarské akcie letí vzhůru

Politický zlom v Maďarsku rozhýbal trhy. Forint prudce posiluje, dluhopisy zlevňují a investoři sázejí na návrat miliard z Bruselu.

Přečíst článek

Tamás Sulyok byl do funkce prezidenta zvolen parlamentem v únoru 2024, poté co dlouhodobě působil jako předseda ústavního soudu. Jeho mandát je pětiletý a formálně není na výsledku parlamentních voleb závislý. Přesto Magyar tvrdí, že prezident, který je spojován s předchozí vládní garniturou, by měl z politických důvodů odstoupit.

Ústavní většina otevírá cestu k zásadním změnám

Strana Tisza podle téměř kompletních výsledků získala více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Taková převaha jí umožňuje nejen sestavit vládu bez koaličních partnerů, ale především měnit ústavu, což bylo dosud výsadou Fideszu během vlády Viktora Orbána.

Magyar již naznačil, že jeho kabinet plánuje revizi klíčových zákonů přijatých v posledních letech. Mezi prioritami zmínil posílení nezávislosti institucí, reformu justice a změny ve volebním systému. Očekává se také zásah do mediální legislativy a fungování veřejnoprávních institucí.

Obrat k Evropské unii a zmrazené miliardy

Jedním z hlavních témat nové vlády má být obnovení důvěry mezi Maďarskem a Evropskou unií. Magyar uvedl, že jeho cílem je „vrátit Maďarsko pevně do evropského prostoru“ a odstranit spory, které v posledních letech vedly k pozastavení části evropských fondů.

Konkrétně jde o zhruba 20 miliard eur (asi 487,7 miliardy korun), které Brusel zadržuje kvůli výhradám k právnímu státu a transparentnosti. „Rozmrazení těchto prostředků je klíčové pro ekonomiku i modernizaci země,“ zdůraznil Magyar.

Konec éry Viktora Orbána

Výsledek voleb znamená zásadní politický zlom. Po 16 letech končí dominance Fideszu a éra Viktora Orbána, který byl jednou z nejvýraznějších postav evropské politiky poslední dekády. Jeho vláda byla charakteristická důrazem na národní suverenitu, konzervativní politiku a časté spory s institucemi Evropské unie.

Porážka Fideszu podle analytiků odráží únavu části voličů z dlouhodobé koncentrace moci i ekonomické problémy posledních let, včetně inflace a stagnace reálných příjmů.

Napjaté týdny předávání moci

V následujících dnech se očekává intenzivní politické vyjednávání a možné napětí mezi novou parlamentní většinou a stávajícími institucemi. Otázkou zůstává, zda prezident Sulyok výzvě k rezignaci vyhoví, nebo zda dojde k institucionálnímu střetu.

Politologové upozorňují, že i přes silný mandát bude Magyar čelit složitému úkolu, tedy nutnosti rychle prosadit změny, aniž by došlo k destabilizaci systému. Klíčové budou první kroky nové vlády, které naznačí, zda se Maďarsko skutečně vydá na cestu hluboké transformace.

Volby v Maďarsku

Den D pro Orbána. Volby v Maďarsku odstartovaly, mohou změnit směr země

V Maďarsku se dnes v 6:00 středoevropského letního času otevřely volební místnosti a začaly parlamentní volby, které mohou zásadně změnit politickou budoucnost země. O hlasy může usilovat zhruba osm milionů voličů, hlasování potrvá do 19:00. První průběžné výsledky chce Národní volební úřad zveřejnit kolem 20:00.

Přečíst článek

Péter Magyar

Konec Orbána. Magyar hlásí vítězství a slibuje „osvobození Maďarska“

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.

Přečíst článek

Související

Babiš: Účast Pavla na summitu NATO není logická

Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře v červenci pojede určitě vládní delegace, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má v úmyslu delegací vést. Není to podle Babiše logické, ale ani možné z bezpečnostních důvodů. Nositelem zahraniční politiky je navíc vláda a názory prezidenta na některé zahraniční otázky se od kabinetu liší, dodal. Podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky je ve společném zájmu, aby se vláda s prezidentem domluvila, místo toho s ním ale vede žabomyší války.

Babiš dnes současně opakovaně řekl, že složení delegace aktuálně není pro vládu tématem, protože se koná až za tři měsíce. Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku, kde se bude probírat agenda summitu. „My se k tomu vrátíme po tom zasedání ministrů, kdy už přesně budeme vědět, na co se máme připravit,“ uvedl. Jednání je naplánováno na 21. a 22. květen.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu. Babiš v polovině března řekl, že by měl tentokrát na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Pavel minulý týden v dopisu Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát v čele české delegace. Podle Babiše však Pavel sám v minulosti připustil, že o složení delegace by měla rozhodnout vláda, ale i to, že její zástupci by měli na jednání obhajovat svůj obranný rozpočet a strategii. „Určitě mu (prezidentovi v cestě) bránit nebudeme, určitě se vrátí k názoru, co řekl 4. dubna, že rozhodne vláda,“ řekl.

K obsahu dopisu dnes Babiš prohlásil, že nemá v úmyslu si s prezidentem vyměňovat názory na ústavu přes média. Prezident má podle něj zvláštní zvyk volat mu na dovolenou, přičemž tentokrát to mělo být minutu před zveřejněním dopisu. „Je to nějaký způsob komunikace, já k tomu neříkám nic,“ prohlásil Babiš. Doplnil, že od svého nástupu dělá vše pro dobré vztahy s Hradem.

Pavel v dopisu napsal, že uvítá, pokud se Babiš zúčastní summitu spolu s ním. Babiš dnes zmínil, že si neumí představit společnou delegaci. „Jak to bude vypadat, to tam budeme vystupovat najednou?“ podotkl. Podle předsedy vlády to nedává logiku a odporuje to i bezpečnostním pravidlům.

„Lokální věc“

Ostré Macinkovy výpady vůči hlavě státu podle Babiše vychází z toho, že Motoristé stále nerozchodili Pavlovo odmítnutí jmenovat ministrem poslance Filipa Turka (za Motoristy). Macinka prezidenta označuje za součást opozice, na summit by podle něj také neměl jet, protože nemá v zemi reálný politický vliv. Česko takové chování podle Babiše v cizině nepoškozuje. „Myslím, že v zahraničí to nikdo neřeší, je to lokální věc,“ dodal.

„To, čeho jsme svědky, je fakt jenom ukázka žabomyších válek ze strany vlády, jak se chtějí pomstít panu prezidentovi,“ komentoval situaci před novináři Kupka. Babiše opět označil za slabého premiéra. „Protože místo toho, aby udělal skutečné kroky k posílení pozice České republiky, tak to tady rozmělňuje dětinskou hrou na písku o tom, jak vláda povolí, nebo nepovolí cestu prezidenta,“ řekl předseda ODS.

Jaromír Zůna

Zůna stopl Pavlův podcast. Obrana zakázala jeho zveřejnění

Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.

Přečíst článek

Sídliště na Černém Mostě

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.

Přečíst článek

Související

Petr Pavel

Pavel předpokládá, že na summit NATO pojede společně s Babišem a Macinkou. Ministr zareagoval

Přečíst článek
Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Michal Nosek: Pavel, nebo Babiš. Kdo poletí do Ankary? Český boj o okýnko v letadle NATO

Přečíst článek
Doporučujeme