Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Elektrárna Chvaletice, která patří do skupiny Sev.en finančníka Pavla Tykače, vytvořila loni zisk po zdanění 1,003 miliardy korun. Rok předtím činil 132 milionů korun. Výroba v roce 2022 byla rekordní - nejvyšší od zprovoznění elektrrny v roce 1977. Přispěl k tomu mimo jiné válečný konflikt na Ukrajině, uvedla společnost ve výroční zprávě.
Rekordní zisk 81 miliard je jedním z hlavních důvodů pro schválení bonusů pro osm čelních představitelů energetické společnosti. Z celkových 135 milionů si nejvíc odnese generální ředitel Daniel Beneš.
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského posílil svou pozici trojky na nizozemském energetickém trhu. Cenu nových dvou akvizic ale firma neuvedla.
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Nadnárodní energetické společnosti jako BP, TotalEnergies či Chevron se v posledních letech ocitly pod tlakem svých akcionářů a ekologických aktivistů, aby více a více opouštěly životní prostředí znečišťující a riskantní projekty po celém světě. Svět však o moc čistší nebude. Mnoho menších, lokálních a neznámých společností se totiž předhání, aby získaly co nejvíce uvolněného prostoru ve „špinavém“ byznysu v Africe i jinde, protože nejsou pod takovým tlakem světového mínění, napsal deník The Wall Street Journal.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
