Reklama

Lukáš Kovanda: Ruské hrozby přestávají ovlivňovat cenu českého benzinu. Rostou hrozby čínské

tankování, čerpací stanice
Pixabay
Lukáš Kovanda

Pohonné hmoty v Česku zlevní kvůli strachu z nové celosvětové vlny covidu, která se masivně šíří z Číny. Riziko, že Putin Česku vypne ropovod Družba je malé, ale ne nulové.

Reklama

Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu dále zbrzdily tempo svého zlevňování. Vyhlížený scénář stabilizace jejich cen od začátku roku 2023 nyní hatí hrozba další celosvětové vlny covidu. Nákaza se v těchto dnech masivně šíří z Číny, kde tamní režim nezřízeně uvolnil drakonické covidové restrikce a v rámci přístupu „ode zdi ke zdi“ dochází k dramatickému nárůstu poštu nakažených, hospitalizovaných a také zemřelých, byť existují značné pochyby o transparentnosti čínských oficiálních údajů. 

Čína je navíc nenasytným dovozcem řady surovin, včetně ropy. Pokud by tedy promoření covidem, které tam nyní rapidním tempem probíhá, ustála, dojde k mohutnému vzestupu globální poptávky po surovinách, včetně právě ropy a ropných produktů. Čína je největším světovým dovozcem ropy.

Přestanou Češi nakupovat kvůli ekonomické nejistotě?

Petr Bartoň: Jaký bude rok 2023? To se ukáže na svátek svatého Valentýna

Jak se budou vyvíjet klíčové ukazatele tuzemské ekonomiky v příštím roce? Pokračujeme v anketě mezi uznávanými ekonomy s Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.

Přečíst článek

Hrozba recese roste

Dodatečné silné inflační tlaky, které čínské covidové uvolňování tedy může způsobit jak na nabídkové, tak poptávkové straně globální ekonomiky je „bolehlavem“ pro světové centrální banky v čele s tou americkou. Pokud by kvůli novým čínským inflačním tlakům musely ještě důrazněji zvedat své úrokové sazby, hrozilo by Západu i světu jako takovému zabřednutí do ještě hlubší recese, než s jakou se víceméně počítá nyní. 

Hrozba takové, ještě hlubší recese nyní stahuje akciové trhy v USA, Evropě i Asii. Vytváří také nový tlak na pokles ceny ropy. Z něj právě mohou v příštích týdnech těžit čeští motoristé. Pohonné hmoty by jim zkraje roku 2023 mohly ještě dále zlevňovat.

Reklama

Nákupní centrum

Jana Matesová: Ekonomika se propadne. Lidé přestanou nakupovat to, co nepotřebují

Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce? 

Přečíst článek

Pohonné hmoty zlevňují na předválečnou úroveň

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,14 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. O 17 haléřů na litr zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 37,69 koruny. Benzín v tomto týdnu zlevnil nejníže od letošního 19. ledna, nafta pak nejníže od 26. února. Znamená to, že už i nafta smazala takřka celý cenový nárůst, jenž nastal následkem ruské invaze na Ukrajinu, která začala letos 24. února. Nutno však říci, že v případě nafty ke zlevnění dopomáhá také červnové snížení spotřební daně z ní, o 1,50 koruny na litr, které Fialova vláda – na rozdíl od benzínu – ponechává v platnosti.

V příštím týdnu budou tedy pohonné hmoty dále mírně zlevňovat. Zlevnění jak benzínu, tak nafty bude v rozsahu kolem patnácti haléřů na litr.

Důvodem pokračujícího, byť zbrzděného zlevňování pohonných hmot budou výše popsané důvody, tedy zejména dopad čínského covidového uvolňování.

Po prvotním útlumu dojde k růstu poptávky.

Pavel Sobíšek: Inflace zůstane přes deset procent, koruna oslabí

Jak se bude česká ekonomika vyvíjet v následujícím komplikovaném roce? Byznysový portál newstream.cz přináší sérii pohledů významných tuzemských ekonomů. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek předpokládá, že po prvotním útlumu začne poptávka opět oživovat.

Přečíst článek

Zavře Putin kohout Družby?

Trend zlevňování pohonných hmot v Česku by mohlo zlomově zvrátit vypnutí ropovodu Družba. Ruský prezident Vladimir Putin v tomto týdnu podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících – přímo i nepřímo – cenový strop na ruskou ropu. Cenový strop se týká ropy, kterou Rusko vyváží námořní cestou, tedy prostřednictvím tankerů. 

Proto nelze hovořit o tom, že by jej Česko podporovalo přímo. Přímo totiž námořně dodávanou ruskou ropu neodebírá. Nepřímo však strop podpořilo. Podporuje jej totiž Evropská unie jako celek. A Česko si nevyjednalo výjimku z této podpory jako Maďarsko. 

Proto právě nelze zcela vyloučit, že Putin by mohl přikročit k zastavení dodávek Česku jižní větví ropovodu Družba, kudy proudí ruská ropa. Ta stále tvoří zhruba polovinu ropného dovozu do ČR. Jižní větví Družby však dováží ruskou ropu také právě zmíněné Maďarsko. A tomu Moskva ropu vypne jen těžko. Když Budapešť nyní představuje jejího největšího spojence, resp. nejmenšího odpůrce v rámci EU a když se nepodepsala ani pod uvedené zastropování.

David Marek: Čeká nás složitý rok. Není jisté, že budeme mít dost plynu

S ekonomickými prognózami je to v současné nejisté době složité, píše v komentáři pro Newstream David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. A dodává: „Jisté je jen to, že půjde o složitý rok“.

Přečíst článek

Trhům už je Putin lhostejný

Světový trh s ropou se však zatím závažnější reakce Ruska neobává. Putinův dekret trhy hodnotí jako příliš vágní. Důležitější tak budou reálné činy Ruska. Ty jsou však zatím mírnější, než se trhy obávaly. Ostatně ropa Brent včera ubrala na ceně, a to zhruba 1,3 procenta. A dnes také zlevňuje. Mnohem více než Putinův dekret její cenu nyní ovlivňuje již přiblížené uvolňování covidových restrikcí v Číně.

Zatím tedy nelze předpokládat, že by zmíněný Putinův dekret jako takový výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní. Tehdy se nafta prodávala celkem běžně za zhruba 50 korun za litr.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN)

Dobré zprávy Jozefa Síkely: Zásobníky plynu se opět plní

Teplé počasí i snaha šetřit se vyplácejí. Zásoby plynu v českých zásobnících rostou i v průběhu topné sezony, uvedl ministr průmyslu a obchodu.

Přečíst článek

Spustí se opět Jamal?

Vzhledem k tomu, že dekret není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál – nejen v oblasti dodávek ropy, i v oblasti dodávek plynu –, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko tento týden například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal. Evropský trh s plynem pro Moskvu zůstává relevantní, jak uvedl vicepremiér Alexander Novak. 

To vše naznačuje, že Putinův dekret by neměl vyvolat žádný dramatický otřes na evropských trzích s palivy. Neměl by vést ani k jakkoli dramatičtějšímu trvalejšímu růstu cen pohonných hmot v ČR, byť přechodné cenové výkyvy jistě vyvolat může.

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.

Přečíst článek

Koruna je nejsilnější za jedenáct let. Euronadšenci by měli tleskat

Lukáš Kovanda: Koruna je nejsilnější za jedenáct let. Proč euronadšenci netleskají?

Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.

Přečíst článek

Reklama

Související

Viktor Orbán

Lukáš Kovanda: Maďaři nemají dost benzínu. Orbán kapituluje před zákonem trhu

Přečíst článek

Levnější benzín je tichem před bouří. Ropa zdraží ještě nad válečné ceny, varuje expert

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme