David Navrátil: Češi jsou maniodepresivní národ. Inflace může v lednu vyskočit i přes 20 procent

Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.

Vidíte vnitřní platební data Čechů, ale zároveň sledujete světové trendy. Jaká jsou hlavní rizika, která se příští rok dotknou Česka, české ekonomiky?

První věc, kterou člověk akutně cítí, jsou ceny energií. A inflaci obecně. Tato topná sezona by neměla být problém, spíše ta příští. V průběhu léta nastane otázka, zda bude Evropa schopná opět naplnit zásobníky plynem. Může nastat velká nejistota. Na tuto sezonu jsme plnili zásobníky ruským plynem. Což pravděpodobně už v příštím roce nebude. A částečně jsme je plnili proto, že Čína rostla pomaleji. Takže nepotřebovala tolik nasmlouvaného LNG plynu, a „přepustila“ ho do Evropy. Pokud Čína oživí, i díky tomu, že zruší nulovou toleranci vůči covidu a spotřebuje nasmlouvaný plyn, bude evropským zemím chybět třicet až padesát procent kapacity zásobníků.

Evropa plyn patrně sežene jinde…

Asi bude schopna ho sehnat, ale bude si muset připlatit. Bude muset přeplatit Čínu. Ta si může dovolit o plyn přijít, protože zprovozní více uhelných elektráren. To už bude na našem svědomí. My si připlatíme, a navíc Čína bude vypouštět mnohem více emisí. Během příštího léta můžeme zažít podobný tlak na cenu plynu jako během letošního léta.

Stát nemotivuje k úsporám energií

Nyní byl v Bruselu schválen celoevropský strop na cenu energií. Je to řešení, které nás zachrání od dopadů drahého plynu?

Strop může být výrazně vyšší, než jak se to prezentuje. Bude se to odvíjet od ceny zkapalněného plynu. A za další, jestliže budou mít domácnosti cenu energií relativně stabilní, krytou stropem, bude to obrovská zátěž pro státní rozpočet, pokud ceny vzrostou výrazně nad tyto limity. Čekal bych, že vláda bude daleko odvážnější. Udělala chybu v plošnosti opatření, a zároveň, že kryje sto procent spotřeby.

Stát nemá na to, aby vykrýval spotřebu úplně všem. Zároveň stoprocentní strop nevede k úsporám energií. To potvrzují studie ve státech, které stoprocentní strop zavedly. Státy, které zastropovaly třeba osmdesát procent spotřeby, tak v nich došlo k trvalému poklesu spotřeby. Kvůli politickým tlakům, ze strachu z reakce opozice, přistupujeme k řešením, která jsou dlouhodobě nefunkční.

Stanislav Šulc: Mají mít firmy levnější energie než domácnosti? Ano

Názory

Zastropování cen pro firmy má konečně jasné obrysy.  

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Nerozevírají se nám v Česku sociální nůžky? Pro chudší je strop příliš vysoko, nové platby za energie jsou tři či čtyřnásobně vyšší než před rokem a výlohy mohou být smrtící. Na druhé straně si lidé s vyššími příjmy s výdaji za energie dokáží zatím dobře poradit. Stejný strop přitom platí pro všechny…

Máte naprostou pravdu. Jsme v inflační a energetické krizi. Ve výrobě elektřiny jsme soběstační. Rozdíl mezi výrobními cenami a prodejními jsme schopni si odehrát v Česku. Ať už mimořádnou daní, mimořádnou dividendou nebo zestátněním ČEZ. Je to jenom technický problém. Potom máme minerální paliva, plyn, uhlí, ropu. Tam platíme do ciziny, v letošním roce nějakých deset procent HDP. V roce 2019 to byla tři procenta HDP. Říkám, že nejlepší by bylo neplatit rozdíl sedmi procent vůbec. Cena, kterou zaplatíme do ciziny, může být výrazně nižší. Záleží na motivaci.

V Česku jsme meziročně snížili spotřebu zemního plynu o patnáct procent. Souhlasím, že spousta domácností se může dostat do velkých problémů. Náš sociální systém má nástroje, jak to řešit. Jenom je špatně využíváme.

Jakub Kudýn z J&T: Evropa zvládne i příští zimu. O průmysl jen tak nepřijde

Názory

Tento rok si do Evropy kopl každý, kdo mohl. I uznávaný investor Ray Dalio si proti ní vsadil. Zatím to ale vypadá, že Evropa je schopná čelit velkým výzvám a zvládat je.

Jakub Kudýn

Přečíst článek

Jak je to podle dat České spořitelny. Kolik lidí má nárok na sociální dávky, kolik si je vybralo?

Dvacet až pětadvacet procent českých domácností už má nárok na příspěvek na bydlení. Pobírá ho šest až sedm procent. Průměrný příspěvek na bydlení jsou čtyři tisíce korun. Proč lidé příspěvek nežádají? Jeden blok je, já přeci nejsem sociální případ. Druhý blok je, je to složité. Nyní se to zjednodušilo, jde to on-line. Ale z dvaceti procent domácností s nejnižšími příjmy však polovina nemá internet. A za další, studie ukazují, že lidé, kteří jsou ve finančním stresu, ztrácejí kognitivní schopnosti, zorientovat se v problému. I zjednodušená žádost je pořád složitá. Musíte například žádat o podpis pronajímatele bytu, ten o to však nemá zájem, protože daňově nepřiznává nájemné. Navíc, žádost trvá dlouhou dobu. V době covidu v některých zemích byly nejdříve vyplaceny peníze, až potom se zkoumalo, zda na ně měl žadatel nárok.

Jak se bude v příštím roce vyvíjet inflace?

Naše prognóza předpokládá, že na konci první poloviny roku inflace poklesne na jednociferné hodnoty. Což by centrální bance umožnilo v druhé polovině příštího roku snižovat úrokové sazby. Otázkou je, co bude s inflací, až bude pod deseti procenty. Jestli se tam usídlí, třeba kvůli nárokům zaměstnanců na inflační doložky. To je nejistota, která může ovlivnit měnovou politiku. Pokud ČNB sníží sazby a inflace se zapouzdří mezi pěti až deseti procenty, to není měnová stabilita.

Jan Bureš: Inflace bude odeznívat delší dobu. Michl nasadil lehce jestřábí rétoriku

Názory

Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.

Jan Bureš

Přečíst článek

Inflace přes 20 procent? V lednu to nevylučuji 

Jaká bude podle vás základní úroková sazba ČNB za rok touto dobou?

Čekáme, že k prvnímu snížení sazeb dojde v létě 2023. Na konci roku bychom mohli být někde mezi šesti, šesti a půl procenty. To je náš základní scénář. Vidíme dvě věci. Na jedné straně úplnou destrukci poptávkových tlaků. Maloobchodní tržby klesají mnoho měsíců. A my z kartových transakcí vidíme, že klesají zhruba o sedm procent meziročně i v listopadu a první týdny prosince jsou podobné.

Na druhé straně, nabídkové ceny výrobců, průmyslových nebo zemědělských, jsou meziročně vysoko. Dvacet až třicet procent. Tato čísla však budou rychle zpomalovat. Takže i z nabídkové strany vidíme protiinflační tlaky. Obrovská nejistota je leden, kdy vypadne jistota zafixovaných tarifů energií. Inflace se začátkem roku může komíhat i přes dvacet procent. Následně nižší poptávka i snížení nabídkových tlaků povede k tomu, že inflace bude rychle brzdit pod deset procent.

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Leaders

Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Takže v lednu může být rekordní inflace?

Může. Je otázkou, jakým způsobem statistický úřad zohlední zastropování cen energií.

Říkal jste, že zemědělci či průmyslníci zvýšili meziročně ceny o dvacet i třicet procent. Dá se to říci tak, že prvovýrobci přenesli zdražování na koncové zákazníky?

Nedá se to říct takto plošně. Někteří výrobci si marži snižovali. Ale ceny potravin u nás rostly rychleji než v zahraničí. Dá se předpokládat, že si někteří producenti dokázali marži nejen udržet, ale i zvýšit. Nemusí to být nekalý úmysl. Jestliže firmy vidí, že inflace má být v příštích letech kolem pěti až deseti procent, tak si možná řekly, pojďme ceny zvýšit, dokud to jde. To je nebezpečí inflačních očekávání, která jsou v Česku velmi vysoká.

Producenti si inflaci promítli do cen, a nyní čekají, jak zareaguje spotřebitel? Dá se situace na trhu takto vyložit?

Je to tak. V našich kartových transakcích vidíme, že platby kartou za potraviny rostou meziročně o dvacet procent. Ale ceny potravin rostly víc než o dvacet procent. Z toho je vidět, že domácnosti šetří. Lidé kupují méně kvalitní potraviny. Šetříme i na zbytných věcech. Rád říkám příklad děti versus zvířata. V listopadu došlo u kartových úhrad za zboží pro děti k meziročnímu poklesu, zatímco u zvířat došlo k růstu o dvacet procent.

Jak si to vysvětlujete? Lidé nekupují dětem oblečení nebo hračky?

Přesně tak. U zvířat je to žrádlo, a nenecháte své zvíře trpět. Děti s nákupem nového oblečení ještě chvíli vydrží. Skóre domácí zvířata versus děti je jednoznačně jedna nula.

Vidíte, kolik lidí již má problém se splácením svých běžných výdajů?

Zvláště chudší domácnosti musely dramaticky snížit svou spotřebu. Asi čtyřicet procent domácností je v průběžném meziměsíčním hospodaření v červených číslech. Tato krize je však jiná v tom, že patnáct procent domácností s nadprůměrnými příjmy je také ve finančním stresu. To je nové. Tyto domácnosti sice mají přebytek příjmů nad výdaji, ale pokud platí hypotéku a nyní i dražší energie, najednou čelí mnohem vyšším výdajům, než původně počítaly.

Dalibor Martínek: Ceny nových bytů v Praze už klesají. Ale tajně. Developeři vymysleli nové triky

Názory

Developeři by si raději překousli jazyk, než aby přiznali, že jejich bonanza končí. Že už nemůžou šponovat ceny do nekonečna. Rádi by se tvářili, že žádný pokles cen bytů nebude, že ceny budou navždy jenom růst. Takže tu máme příběh, že po zimním útlumu přijde jarní oživení.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Češi jsou maniodepresivní národ

Změní se kvůli současnému tlaku na finance každého z nás přístup Čechů k nájemnímu bydlení? Přijdou mu Češi na chuť?

Ceny nemovitostí jsou cyklické. Nyní jsou sentimentem tlačeny dolů. Ale půjde o krátkodobý efekt. Potřebovali bychom stavět padesát tisíc bytů ročně, stavíme jich asi třicet tisíc. Myslím, že nepůjde o změnu přístupu k nájemnímu nebo vlastnickému bydlení. Lidé prostě chtějí vlastní bydlení. Nájemní bydlení je v uvozovkách sociální nehoda. Než se dostanu k vlastnickému bydlení. Nyní jsme z hlediska dostupnosti bydlení nejhorší v Evropské unii. Na získání vlastního bydlení potřebujete patnáct ročních platů, v Praze devatenáct. Situace se moc nezlepší. Nečekejme, že sazby budou v příštích letech nízké. Pro spoustu mladých bude nájemní bydlení nutnost, ne volba.

Dalibor Martínek: Rok 2023 přichází. Bude nejkrizovější za poslední tři dekády

Názory

Volal mi kamarád, že přišel o práci. Od ledna už nemá chodit. Dělal v pražské kanceláři, mnohý by si mohl pomyslet, žádná škoda. Nevím, jestli ano nebo ne. Dostal odstupné, zavřeli celé oddělení.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Je kromě energetické krize a vysoké inflace nějaký další aspekt, který v roce 2023 může ovlivnit vývoj české ekonomiky?

Ano. Jsou to sebenaplňující očekávání. Řeknu to na příkladu Německa. Tam byla několik posledních měsíců důvěra německých firem na úrovni, že německá ekonomika poklesne o osm procent. Kdyby se to „sebenaplnilo“, tak tu máme obrovskou recesi. Poslední tvrdá data Ifo však pozitivně překvapila. Jinými slovy, německé firmy se tak vystrašily, že hrozilo riziko, že kdyby začaly propouštět, omezily by investice, došlo by k sebenaplnění „blbé nálady“. Reálná data však ukázala, že ve třetím čtvrtletí německá ekonomika rostla. Přestože se čekal pokles.

V Česku máme „blbou náladu“ skoro permanentně, teď s drahými energiemi dvojnásob. Jak to dopadne?

My Češi jsme maniodepresivní národ. Jsme vystrašení, velké věci odkládáme, děláme nějaké změny ve spotřebě domácností. Hlavním důvodem, proč nyní ekonomika klesá, je spotřeba domácností. V Česku dlouze mluvíme o tom, že jsme podfinancovaní, že bychom měli projít druhou ekonomickou transformací. Teď jsme v situaci, že nám už nic jiného nezbývá. Ekonomiku máme založenou na třech předpokladech. Levné pracovní síle, levných energiích a levných vstupech. Nic z toho už neplatí. Od roku 2010 jsme přišli kvůli stárnutí populace o šest set tisíc pracovníků. Až začnou za pár let odcházet Husákovy děti, dostaneme se z pohledu počtu zaměstnanců někam do osmdesátých let.

Musíme výrazně víc investovat do robotizace či automatizace výroby. Slyšíme to roky, až nyní se začíná něco dít. Když se bavíme s firmami, které tyto inovace nabízejí, tak nám říkají, že nestíhají. Což je dobrá zpráva. A také to vidíme na investičních úvěrech. Ty neklesají. Firmy vidí, že jestli se chtějí pohnout z místa, musí investovat.

David Navrátil

David Navrátil vystudoval ekonomii na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Začínal jako analytik v České národní bance, po třech letech se přesunul na stejnou pozici v České spořitelně. V ní od roku 2008 působí jako hlavní ekonom. Zabývá se hlavně makroekonomikou, investicemi a bankovními analýzami.

Od 1. ledna 2023 se znovu zvedá životní minimum. Jak se změna dotkne dalších dávek

Money

Hendikepovaní, nízkopříjmové rodiny s dětmi, pěstouni a penzisté se těší na 1. leden 2023 možná ještě o něco více než ostatní. S prvním dnem roku 2023 totiž mají vstoupit v platnost novinky ohledně navýšení různých typů dávek a příspěvků, které se jich týkají. Legislativních změn v sociální oblasti, které avizuje ministerstvo práce a sociálních věcí, je ale mnohem více. O dalších 5,2 procenta se navíc změní životní a existenční minimum a tím se zvětší i počet lidí, kteří díky tomu dosáhnou na státní pomoc. 

Věra Tůmová

Přečíst článek