Peter Jackson investuje do firmy, která oživuje pravěkou DNA
Biotechnologický start-up Colossal Biosciences, který se specializuje na oživování vyhynulých zvířat, získal od investorů dalších 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Mezi investory je i režisér Peter Jackson.
Celková hodnota firmy se díky nejnovějšímu investičnímu kolu vyšplhala na 10,3 miliardy dolarů, uvedla ve středu agentura Bloomberg. Generální ředitel Ben Lamm dodal, že firma chce do sedmi let oživit nelétavého ptáka dodo.
Firma oznámila, že se jí podařilo dosáhnout velkého pokroku v ornitologii, když v laboratoři vypěstovala nový typ buněk holuba. Tento krok podle společnosti otevírá cestu k novým metodám ochrany ohrožených ptáků a potenciálně i k návratu vyhynulých druhů, včetně doda, který se oficiálně nazývá dronte mauricijský a je známý také jako blboun nejapný.
Nová finanční injekce, která zvyšuje celkovou částku získanou od investorů na 555 milionů dolarů, bude částečně použita na výstavbu ptačího výzkumného zařízení v Texasu. Kromě Jacksona, který například režíroval filmy Pán prstenů, jsou mezi investory investiční společnost US Innovative Technology Fund a spoluzakladatel firmy rizikového kapitálu ARCH Venture Partners Robert Nelsen.
Dodo, mamut, pravlk. Kam až to zajde?
Práce společnosti Colossal upoutala pozornost celebrit i tradičních investorů, i když její ambice některé ochránce přírody překvapily či dokonce znepokojily. Společnost nedávno oznámila, že vytvořila srstnatou myš, která je součástí jejího úsilí o oživení mamuta srstnatého. Podařilo se jí také přivést na svět tři mláďata pravlka obrovského, což je druh, který se proslavil díky seriálu Hra o trůny, ale na Zemi nebyl spatřen už více než 12 tisíc let.
Firma rovněž uvedla, že při výzkumu zaměřeném na návrat vyhynulého doda dosáhla pokroku s buňkami holubů, kteří jsou jeho blízkými příbuznými. Vědcům se podařilo v laboratoři vypěstovat prapůvodní pohlavní buňky holubů. Na rozdíl od savců nelze u ptáků využít klonování, místo toho je potřeba vytvořit pohlavní buňky, které se pak mohou stát spermiemi a vajíčky potřebnými pro další generace ptáků. Lamm uvedl, že díky tomu společnost Colossal poprvé vidí jasný časový horizont a věří, že prvního doda by mohla přivést na svět v příštích pěti až sedmi letech.
Colossal se v rámci svého úsilí o oživení vyhynulých druhů zaměřuje na vytváření nové použitelné vědy. Firma už odštěpila dva samostatné start-upy - jeden se zabývá rozkladem plastového odpadu a loni získal 10,5 milionu dolarů, druhý je softwarový projekt, který přilákal zhruba 40 milionů dolarů.
Spoluzakladatel Colossalu a hlavní poradce pro genetiku, harvardský genetik George Church, spolu s Lammem připravují další start-up s názvem Astromech, který však není přímo propojen s Colossalem. I když firma ještě nebyla oficiálně představena, už získala 30 milionů dolarů, uvedl Lamm. Astromech bude využívat umělou inteligenci (AI) a robotiku k zodpovězení otázek, proč a jak se vyvíjejí různé druhy, a bude se zabývat například tím, proč si některá zvířata vyvinula lepší mechanismy proti rakovině než jiná.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Klonování zvířat je obří byznys, pro medicínu má ale mnohem zásadnější význam
Enjoy
Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.
Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta
Money
Masovou kouli z laboratorně vypěstovaného mamutího masa vyrobila australská firma, která zkoumá potenciál uměle vytvořených masných produktů. Informoval o tom list The Guardian.
Jeden steak z „pravého” mamuta nebo křepelky, prosím. Firma vyrábí laboratorní náhražky za kuře či hovězí
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
