Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Šéf norského energetického gigantu Equinor Anders Opedal neočekává, že se účty za plyn a elektřinu vrátí na úroveň před pandemií covidu. Vysvětluje to obřími náklady na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Prosincová inflace, meziročně 15,8 procenta, zaostala za drtivou většinou expertních odhadů. Pozadu zůstal také meziměsíční údaj. Mezi listopadem a prosincem totiž ceny stagnovaly, což také prakticky nikdo nečekal. Jedná se tedy celkově o příznivý výsledek, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie.
Evropu čeká podle předpovědí nejteplejší leden za poslední desetiletí. Zmírní se tak energetická krize, která kontinent kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu sužuje již několik měsíců. Neobvykle vysoké teploty snižují tlak na spotřebu a skladování plynu a jeho ceny klesají kvůli nižší poptávce na úroveň roku 2021, uvedla agentura Bloomberg.
Pohonné hmoty v Česku se vstupem do nového roku začaly soustavněji zdražovat, a to poprvé od loňského října. Benzín za uplynulý týden zdražil o 35 haléřů na litr, na průměrnou cenu 36,49 koruny za litr. Nafta zdražila o 16 haléřů na litr, na 37,85 koruny za litr. Řidiči se však nemusejí obávat trvalejšího růstu cen. Není k němu žádný pádný důvod, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu. Ve středu sestoupila pod 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu. Na levnější energie si ale musejí domácnosti ještě počkat, než obchodníci doprodají draze nakoupené zásoby.
Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.
Teplé počasí a omezená spotřeba stlačila velkoobchodní cenu plynu pro evropský trh. První obchodní den letošního roku se cena za megawatthodinu dostala k 70 eurům.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
