Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne, podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku. Cílem je diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Maďarsko podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Podpis dohody ukončuje přípravnou fázi projektu a otevírá cestu k zahájení stavebních prací. Uvedl to dnes podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó po videohovoru s šéfem ruského atomového koncernu Rosatom Alexejem Lichačovem.
Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové sice jde o nejvyšší schválenou podporu, pokrývá ale jen 46 procent z celkových uznatelných výdajů. V porovnání s obdobnými schválenými nadlimitními projekty z programu HEAT se tedy jedná o vůbec nejnižší podporu, běžně podle mluvčí pokrývá dotace okolo 50 procent způsobilých výdajů. Na dotaci upozornil již dříve Ekonomický deník.
Hrozba stávek v Austrálii, která patří mezi přední producenty zemního plynu, by mola narušit křehkou rovnováhu globálních dodávek a opět lidem zvýšit účty za odběr, uvádí agentura Bloomberg. Plyn se tak podle ní opět stává rizikem pro světovou ekonomiku.
Hned dva až neuvěřitelné průlomy zvěstovaly zprávy ze světa vědy v uplynulých třech týdnech, a to v oborech fúzních reaktorů a supravodivosti. Výsledkem by měl být nevyčerpatelný zdroj čisté energie, lepší elektrická vedení i počítače. Kdo by si to nepřál. Pochybnosti však zatím zůstávají.
Česká průmyslová skupina MTX Group Petra Otavy bude v horizontu následujících šesti let investovat více než 7,5 miliardy korun do udržitelných projektů, modernizace a zelené transformace svých podniků a technologií. K naplňování dlouhodobé strategie pomůže i její nově založená energetická divize MTX Renewables.
Hodonínská těžařská a energetická společnost MND ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka se bude podílet na těžbě ropy a plynu v Horních Rakousích. Dohodla se s australskou společností ADX, která vlastní potřebnou licenci, že od ní koupí podíl 30 procent na ložisku Anshof za 12 milionů eur, tedy v přepočtu 290 milionů korun. Ložisko je hodnoceno jako perspektivní, naplánované jsou průzkumné vrty, na nichž se bude MND podílet. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Blíží se datum 26. srpna. Přesně rok před tímto dnem Evropa zažila šok, když se cena elektřiny na burze poprvé dotkla hranice 1000 eur za MWh. Od té doby sice ceny energetických surovin klesají, například plyn však nyní zase začíná růst. Důvod? Stávka v Austrálii. Je to známka toho, že energokrize zatím není vyřešena a evropský energetický sektor je dál velmi křehký.
Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila.
Když byl loni v prosinci po pouhých pěti měsících výstavby zprovozněn první plynový LNG terminál v přístavu Wilhelmshaven, kancléř Olaf Scholz se chlubil, že jde o „nový světový rekord“. V té chvíli netušil, že výstavba dalšího nového terminálu s cílem zbavit se závislosti na ruském plynu tak rychlá nebude. Stavbu totiž zkomplikovalo temné dědictví z minulosti – přemíra nevybuchlých bomb na dně přístavu, nejen z doby nacismu, ale i předchozích válek. A jejich odstranění výstavbu zpozdí minimálně o týdny, napsal deník The New York Times.
