Reklama

David Marek: Čeká nás složitý rok. Není jisté, že budeme mít dost plynu

David Marek: Čeká nás složitý rok. Není jisté, že budeme mít dost plynu
iStock
David Marek

S ekonomickými prognózami je to v současné nejisté době složité, píše v komentáři pro Newstream David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. A dodává: „Jisté je jen to, že půjde o složitý rok“.

Reklama

Ohlédnutí vzad

Měl to být klidný rok ve znamení návratu ekonomiky do normálních kolejí po dvou letech, kdy ji vykolejila pandemie. Rusko ovšem rozpoutalo válku. Ukrajinu napadlo tanky a raketami, zbytek Evropy nedostatkem zemního plynu, což vedlo k dramatickému růstu cen energií, resp. vysoké inflaci obecně. Vláda musela sváděj boj s časem při hledání zdrojů k naplnění zásobníků zemního plynu a nových dodavatelů průběžných dodávek této suroviny, aby vše stačila před začátkem zimy. Podařilo se. Příští zima bude obtížnější. Letos ještě přitékal plyn z Ruska, byť omezeně, příští rok se s ním počítat nedá.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu Eemshaven

Jakub Kudýn z J&T: Evropa zvládne i příští zimu. O průmysl jen tak nepřijde

Tento rok si do Evropy kopl každý, kdo mohl. I uznávaný investor Ray Dalio si proti ní vsadil. Zatím to ale vypadá, že Evropa je schopná čelit velkým výzvám a zvládat je.

Přečíst článek

Dalším důležitým faktorem ovlivňující vývoj ekonomiky představovaly rozsáhlé problémy v dodavatelských řetězcích. Některé souvisely s problémy v mezinárodní nákladní dopravě způsobenými rozsáhlými uzávěrami čínských měst a přístavů při politice nulové tolerance pandemie. Jiné vyplývaly z technologických příčin. Příkladem je přetrvávající nedostatek polovodičových čipů. Bohužel česká ekonomika patří mezi země nejvíce náchylné na problémy v dodavatelských řetězcích kvůli své struktuře a umístění v globálních výrobních řetězcích.

Třetím zásadním momentem byla inflace. Ta je velmi spojena s oběma již zmíněnými problémy. Pokud je něčeho nedostatek, jeho cena stoupá. Zejména přidá-li se silné oživení poptávky po pandemii. Ještě v polovině roku 2022 byla síla poptávky cítit v řadě segmentů ekonomiky, včetně trhu práce věčně hladovějícího po pracovních silách. Dlouhá léta jsme byli zvyklí na nízkou jednocifernou inflaci, kterou občas rozvlnily změny sazeb daní nebo horší úroda zemědělských plodin. Téměř 20procentní inflace je šok. Výrazný negativní šok. Kvůli němu se reálně průměrná mzda propadla o 10 procent. Tak výrazný propad životní úrovně novodobá historie české ekonomiky nepamatuje.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

David Navrátil: Češi jsou maniodepresivní národ. Inflace může v lednu vyskočit i přes 20 procent

Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.

Přečíst článek

Reklama

Souhra uvedených faktorů přivedla českou ekonomiku po krátkém oživení po pandemii zpět do recese. S jejím pokračováním počítáme v našem výhledu i v první polovině roku 2023. Odeznívání inflačního šoku a opatření přijatá vládou na podporu domácností a firem by měla pomoci oživení ekonomiky v druhé polovině roku.

Pandemie a válka na Ukrajině ovšem zanechají výrazné jizvy. Jednou z nich je velmi špatný stav veřejných financí. Strukturální schodek v současnosti dosahuje asi 220 miliard korun (tři procenta HDP). Dluh vládního sektoru nabobtnal na 44 procent HDP, zatímco před pandemií dosahoval pouze 30 procent HDP. Bez výrazného zásahu zůstanou veřejné finance na neudržitelné dráze. Příkladů, jak to končí, už bylo ve světě opravdu dost.

České bankovky, ilustrační foto

Petr Sklenář z J&T: Není žádný důvod se obávat měnové krize v Česku

„Nomura-gate“. Tak pojmenoval hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář mediální aféru, která se strhla kolem zprávy největší japonské investiční banky. Nomura varovala před závažnou měnovou krizí, jež má během následujícího roku postihnout Českou republiku, Maďarsko a Rumunsko. Proč je její závěr zavádějící, Sklenář vysvětluje v komentáři. „Na korunu můžou přijít horší časy, ale makroekonomicky máme na to, vše rozumně zvládnout,“ uvádí ekonom.

Přečíst článek

Druhou jizvou jsou pokračující problémy v dodavatelských řetězcích. Snaha o co nejvyšší ekonomickou efektivitu změnila globální ekonomiku, od jednoduchého zahraničního obchodu se přešlo k velmi komplexním dodavatelským řetězcům. Negativní stránkou věci je jejich zranitelnost. Nyní se budou muset oba aspekty, ekonomická efektivita a stabilita, vyvážit. Výkonnost portfolia se také nehodnotí jen podle zhodnocení ale také podle volatility hodnoty.

Pandemie a válka na Ukrajině zkrátily náš horizont uvažování a donutily řešit akutní problémy. Dlouhodobé problémy ovšem nezmizely. Čekají nás výrazné ekonomické dopady stárnutí populace. Model ekonomiky těžící z levné pracovní síly a levných energií si říká o modernizaci. Své řeknou nové technologie, automatizace, robotizace, digitalizace, elektromobilita. Tou jsou ovšem témata překračující horizont tohoto textu.

Pohled vpřed

Globální ekonomika v roce 2022 podle odhadu Mezinárodního měnového fondu vzrostla o 3,2 procenta a zpomalila svůj růst z 6,0 procenta v roce 2021. V roce 2023 by měla růst o 2,7 procenta. Hlavní brzdou růstu je pochopitelně energetická krize, která nejvíce dopadá na Evropu.

Globální ekonomika podle OECD v roce 2023 zpomalí.

OECD: Globální zpomalení příští rok nejvíce odskáče Evropa

Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.

Přečíst článek

Mezi nejzranitelnější ekonomiky patří Česko. Právě kvůli vysokým cenám energií a inflaci očekáváme v roce 2023 pokles HDP o 1,1 procenta. Jednalo by se o další pokles od začátku pandemie v roce 2020, kdy se HDP snížil o 5,5 procenta. Hlavní zdroj poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností zejména vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu.

Trh práce by ovšem toto zakolísání ekonomiky nemělo příliš poznamenat. V roce 2023 počítáme s kolísáním míry nezaměstnanosti kolem úrovně 2,3 procenta při pokračujícím ubýváním neobsazených volných pracovních míst. Problémy trhu práce jsou spíše strukturálního charakteru a budou se prohlubovat s pokračujícím demografickým vývojem.

Pro vývoj vnějších ekonomických relací Česka bude klíčový vývoj cen energií a fungování dodavatelských řetězců. Za optimistických předpokladů u obou aspektů by mohlo dojít k návratu přebytku v obchodu se zbožím a službami. V našem modelu očekáváme přebytek obchodní bilance ve výši 377 miliardy korun. Schodek bilance prvotních důchodů by se měl snížit na 274 miliardy korun. Celkem by se vrátil běžný účet do mírného přebytku ve výši 68 miliard korun (1,1 procenta HDP).

Premiér Petr Fiala (druhý zprava) a ekonomičtí ministři nesklízejí jen pochvaly.

Dalibor Martínek: Venku huj, doma fuj. Vláda letos nechala Čechy napospas

Je třeba říct, že vláda má vládnout. I kdyby vydala sebebláznivější nařízení, třeba drakonicky zvýšila daně, výsledkem bude, že se o ní bude vědět. Lidé budou vnímat, že mají vládu, která vládne, někam směřuje. Ať už je to kamkoliv.

Přečíst článek

Inflace by měla v roce 2023 pozvolna klesat, nicméně nelze očekávat snížení až k inflačnímu cíli. Inflace klesne do pásma okolo dvou procent nejdříve v roce 2024. Na začátku roku dojde k další vlně refixací cen energií u domácností i firem, růst ceníků u dodavatelů ovšem nebude vyšší, než je aktuální cenový strop schválený vládou. Největším rizikem zůstávají zvýšená inflační očekávání. Pokud by nadále setrvávala příliš vysoká, musela by na ně reagovat ČNB přísnější měnovou politikou. V roce 2023 očekáváme průměrnou inflaci ve výši 8,5 procenta. Rizikem prognózy zůstává vývoj války na Ukrajině a pokračující energetická krize.

Měnová politika se výrazně zpřísnila v první polovině roku 2022. Od té doby nechává bankovní rada ČNB sazby stabilní s hlavní reposazbou na sedmi procentech. Úrokové sazby nejspíše zůstanou na této úrovni až do poloviny letošního roku. Ve druhé polovině roku by ČNB mohla začít sazby postupně snižovat, pokud to inflační výhled umožní. V tomto roce by ČNB mohla snížit sazby celkem o 100 bazických bodů a na konci tohoto roku by tak základní sazba měla činit šest procent.

Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejpřísnější měnovou politiku za 20 let, peníze se stahují z ekonomiky

Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejpřísnější měnovou politiku za 20 let, peníze se stahují z ekonomiky

Měnová politika je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla přísná dost. „Krátkodobá úroková sazba je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěrů pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá,“ vyjmenovává Michl v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Vláda na letošní rok připravila státní rozpočet s plánovaným schodkem 295 miliard korun. Nicméně převažují spíše rizika směrem k vyšším hodnotám schodku. Vývoj ekonomiku bude patrně o něco horší než předpoklady, podle nichž byl sestaven návrh rozpočtu. Výběr mimořádných daní bude spíše nižší, než vláda předpokládá. Finance vládního sektoru jsou nyní výrazně mimo dlouhodobě udržitelnou trajektorii. Vláda sice oznámila záměr snižovat strukturální schodek tempem 70 miliard korun, nicméně není jasné, jak tohoto cíle dosáhne.

Čeká nás složitý rok. Na jeho začátku nevíme, zda se podaří zajistit dostatek zemního plynu na příští zimu pro Česko i ostatní evropské země. Ač jsme v recesi, vláda by měla začít připravovat cestu, jak dát do pořádku veřejné finance. Neznámou je vývoj inflačních očekávání a setrvalost inflace. Dodavatelské řetězce stále nefungují obvyklým způsobem a komplikují situaci v řadě odvětví. Konec války na Ukrajině je v nedohlednu. V takové situaci je to s ekonomickými prognózami složité.

Reklama

Související

Česká ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí oproti třetímu propadla, za celý rok ale vzrostla

Česká ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí oproti třetímu propadla, za celý rok ale vzrostla

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme