Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zimní resorty se mění v nejžádanější adresy Evropy. Alpské nemovitosti se prodávají za rekordní částky

St. Moritz (Švýcarsko)
iStock
Petra Nehasilová

Alpy zažívají největší realitní boom za poslední dekádu. Z sezonních resortů se stávají celoroční luxusní destinace, kde omezená výstavba a rostoucí poptávka ženou ceny rekordně nahoru.

Luxusní nemovitosti v Alpách zažívají největší růst za poslední dekádu. Dříve čistě zimní resorty se totiž mění v celoroční centra prémiového životního stylu, která vedle turistů přitahují stále více dlouhodobých rezidentů i investorů z celého světa. Vyplývá to z nejnovějšího Alpine Property Report 2026 realitní poradenské společnosti Knight Frank, podle níž kombinace omezené výstavby, rostoucí poptávky a stále širší nabídky aktivit mimo zimní sezónu činí z alpských rezidencí jedno z nejstabilnějších realitních aktiv v Evropě.

Chalupu Milada navrhli architekti ze studia ADR.

Kam se hrabou Alpy. Čeští architekti luxus umí, chalupa v Úpě má saunu s výhledem na Sněžku

Staví luxusní dovolenkové resorty, přeměňují brownfield v Kanadě a navrhují domy pro české miliardáře. Stejně tak by se ale architekti ze studia ADR dali označit za specialisty na krkonošské chalupy.

Přečíst článek

„Alpský trh s nemovitostmi se stal synonymem odolnosti a investiční jistoty. Poptávka je trvale vysoká, zatímco nabídka je kvůli přísným regulacím omezená. Pro kupující jsou Alpy vnímány jako dlouhodobě udržitelné dědictví,“ komentuje výsledky reportu Kate Everett-Allen, vedoucí výzkumu evropských rezidenčních nemovitostí Knight Frank.

Zájem o trvalé bydlení roste

Až 73 procent zámožných kupujících z celého světa zvažuje podle reportu možnost trvalého bydlení v Alpách. Mění se tak charakter resortů, které přestávají být sezonní destinací a stále více fungují na principu celoročního provozu. Letní turistika zažívá mimořádný nárůst. Například v Chamonix vzrostl během dvou let počet prodaných letních jízdenek na lanovky o 46 procent. To potvrzuje trend, kdy jsou dnes horské destinace atraktivní i díky cyklistice, wellness programům či gastronomii.

Z pohledu investic patří alpské resorty mezi nejodolnější realitní segmenty. Za posledních pět let vzrostly ceny prime nemovitostí v hlavních lokalitách o 23 procent, meziročně o 3,3 procenta.

Apartmány cílí na cílí na náročnou klientelu

České hory už jen pro bohaté. Apartmán ve Špindlu prodává developer za 34 milionů

Společnost PSN rozšiřuje své portfolio o projekt druhého bydlení v prestižní lokalitě Špindlerova Mlýna. Tradiční horský penzion mění na devět luxusních apartmánů. Ten nejmenší vyjde na necelých pět milionů.

Přečíst článek

Atraktivita Alp pro investory vychází z kombinace faktorů. Tamní nabídka je dlouhodobě omezená. Zejména ve Švýcarsku, kde přísné regulace výrazně limitují novou výstavbu a tím udržují hodnotu existujících nemovitostí. Zároveň se horské resorty stávají celoročními destinacemi, což výrazně zlepšuje výnosy investic. Letní sezona dnes generuje stále vyšší obsazenost a prodlužuje dobu, po kterou nemovitosti přinášejí příjem z pronájmu.

Poptávku navíc podporuje rostoucí zájem zámožných kupujících, více než polovina plánuje pořízení alpské rezidence, přičemž nejsilněji investují kupující z Číny, Spojených arabských emirátů, Velké Británie a USA. Významnou roli hraje také klimatická odolnost jednotlivých lokalit. Až 47 procent kupujících zohledňuje sněhovou jistotu a dlouhodobou udržitelnost střediska. K tomu se přidávají rozsáhlé infrastrukturní projekty, od olympijských investic v Dolomitech až po modernizace francouzských a rakouských areálů.

Švýcarsko dominuje, Cortina překvapuje

Nejrychleji letos rostly ceny ve švýcarksém Andermattu ( +14,6 %) a Davosu ( +10,5 %) a italské Cortina d’Ampezzo (+10 %). Právě ta se díky olympijským investicím stává jedním z největších skokanů trhu. S cenami 19 500 až 21 500 eur za metr čtvereční je výrazně levnější než švýcarské špičky, ale odborníci očekávají pokračující růst.

Švýcarské resorty dominují díky kombinaci velmi omezené výstavby, stabilní poptávky a prestiže, která přitahuje globální klientelu. Francouzské Alpy nabízejí větší flexibilitu a širší penthouse nabídku, zatímco Rakousko těží z výborné infrastruktury a komerčně silného celoročního provozu.

Top 10 nejdražších alpských lokalit (2026)

  1. St. Moritz (Švýcarsko) – 30 000–35 000 €
  2. Gstaad (Švýcarsko) – 28 000–33 000 €
  3. Zermatt (Švýcarsko) – 25 000–32 000 €
  4. Verbier (Švýcarsko) – 22 000–30 000 €
  5. Courchevel 1850 (Francie) – 22 000–28 000 €
  6. Val d’Isère (Francie) – 18 000–25 000 €
  7. Megève (Francie) – 15 000–22 000 €
  8. Cortina d’Ampezzo (Itálie) – 19 500–21 500 €
  9. Kitzbühel (Rakousko) – 15 000–21 000 €
  10. Lech am Arlberg (Rakousko) – 14 000–20 000 €

Udržitelnost a regulace dnes zásadně formují podobu alpského realitního trhu. Kupující stále častěji sledují energetickou náročnost budovy, pro 54 procent z nich je právě energetická efektivita jedním z klíčových kritérií při rozhodování. Do hry vstupují i nové regulační rámce. V Chamonix začíná platit pravidlo „one in, one out“, které limituje počet nových druhých domů a tím automaticky zvyšuje hodnotu stávajících apartmánů a chalup. Význam udržitelnosti potvrzuje také nový Alpine Sustainability Index: tradiční vysokohorská střediska jako Val Thorens, Zermatt či Val d’Isère se díky stabilním sněhovým podmínkám ukazují jako nejodolnější vůči klimatickým rizikům. Pro investory to znamená větší jistotu dlouhodobé hodnoty i budoucí poptávky.

České hory jsou stále levnější než Alpy

České hory sice svou cenovou hladinou ani velikostí nemohou konkurovat Alpám, přesto zájem o tuzemské horské nemovitosti dlouhodobě sílí. Nejvýrazněji roste Špindlerův Mlýn, kde se ceny novostaveb podle Knight Frank pohybují kolem 250 až 260 tisíc korun za metr čtvereční, což z něj dělá nejprémiovější tuzemskou lokalitu.

Ilustrační foto

České hory zdražují dál. Ale kdo koupí starou chatu za miliony?

České hory mění pravidla hry. Luxusní apartmány zdražují, ale staré chaty s vysokými cenami kupující ignorují. Trh se poprvé po letech výrazně tříští.

Přečíst článek

Poptávka se však postupně rozšiřuje i do dalších regionů od Beskyd a Jeseníků přes Krušné hory až po Šumavu. Stále více pozornosti přitahuje také Monínec, který díky celoroční nabídce a blízkosti Prahy začíná konkurovat tradičním horským střediskům.

„Česká horská střediska procházejí viditelným oživením. Nejde už jen o rekreační apartmány, ale i o investiční projekty a rekonstrukce tradičních nemovitostí. Kupující hledají bezpečné uložení kapitálu a zároveň místo, kde mohou trávit čas s rodinou,“ uzavírá Lenka Šindelářová, Head of Research & Consultancy v Knight Frank.

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě

Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce

Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.

Přečíst článek

Špindlerův Mlýn

Penta Real Estate plánuje proměnu Špindlerova Mlýna. Nechá do ní promluvit místní

Zástupci developera dnes vybízeli obyvatele, aby dávali další komentáře a připomínky, aby je firma mohla zapracovat do podmínek soutěže.

Přečíst článek

Apartmán na Sardinii

Co se dá koupit za pět milionů? V Praze garáž, v Chorvatsku nový apartmán s výhledem na moře

Co a kde se dá koupit za pět milionů korun? Například v Praze se za takovou sumu dá v lepší případě pořídit jen hodně malý byt, v okresních tuzemských městech se s ní dá skoro rozmáchnout. Ve Špindlu za stejnou částku nelze koupit nic, v Rakousku už malý apartmán, v Chorvatsku i byt v novém developerském projektu.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Filip Šejvl

Majitel realitky: Ani Dubaj, ani Florida. Praha je přístavem bezpečných investic do nemovitostí

Přečíst článek

Zámek Bezdružice jde znovu do aukce. Stát jej opět zlevnil

Zámek Bezdružice
ČTK
 ČTK

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových opět nabídl barokní zámek Bezdružice na Tachovsku ve výběrovém řízení s elektronickou aukcí, tentokrát za něj chce nejméně 48,5 milionu korun. Zámek se pokoušel prodat už čtyřikrát, dosud bez úspěchu. Zájemci se mohou přihlásit do 19. ledna 2026 do půlnoci, dokdy musí složit čtyřmilionovou kauci. Aukce začne o den později v 10:00 a potrvá do 21. ledna do 10:00.

Součástí památky, mezi jejímiž majiteli byl i slavný renesanční šlechtic a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, je dvouhektarový lesopark.

Do minulé aukce s minimální cenou o 3,5 milionu korun vyšší se v říjnu nikdo nepřihlásil. První dražba zámku s minimální cenou 60 milionů korun se měla konat letos 10. a 11. února. Kauci také nikdo nesložil, stejně tak při druhém a třetím pokusu v dubnu a v červenci.

Nejnižší podání musí být teď nejméně ve výši minimální vyhlašované ceny - 48,5 milionu korun. Další příhozy musí částku navýšit nejméně o 500 tisíc korun. Úřad vyhlásil prohlídky na dny 18. prosince a 13. ledna od 10:00 do 12:00.

Kulturní památka

Zámek Bezdružice, který je kulturní památkou, získal podle ÚZSVM stát loni po rozhodnutí soudu po odsouzeném, který se dopustil rozsáhlé trestné činnosti. Před více než deseti lety koupil zámek podnikatel Jiří Kubíček, který tam měl velkou sbírku vycpaných zvířat. V červnu 2022 byl odsouzen k osmi letům vězení za podvedení téměř 8000 investorů, jimž podle rozsudku způsobil škodu 2,25 miliardy korun. Policisté mu obstavili majetek. Zámek je teď z většiny vyklizený. Stát ho převzal loni o prázdninách a musí ho do dvou let prodat. Výnos z prodeje areálu převede úřad na speciální účet ministerstva spravedlnosti na pomoc obětem trestných činů.

Stát prodává zámecký areál Veleslavín.

Prokletí zámku Veleslavín. Nikdo ho nechce

Stát se již podeváté pokouší v aukci najít kupce pro zámek Veleslavín. Vyvolávací cenu snížil na 249 milionů korun.

Přečíst článek

Zámek stojí na místě středověkého hradu ze 13. století. Současnou podobu získal v 18. století. V 19. století se přeměnil na kanceláře, od 50. let minulého století sloužil jako rekreační zařízení ČKD Praha. V letech 1999 až 2004 podstoupil velkou rekonstrukci a otevřel se i veřejnosti. V roce 2014 vznikly v zámku pokoje, restaurace, vinárna a malé wellness. Část památky byla uzpůsobena pro prohlídky.

Podle starosty Bezdružic Lumíra Kadlece (SNK) není zámek, který je asi čtyři roky zavřený, v katastrofálním stavu, ale bude potřebovat opravy. V prázdné památce se netopí, takže trpí zejména vlhkostí - nadzvedávají se podlahy a opadávají zdi. „Je to dominanta Bezdružic, místní by byli rádi, kdyby to koupil seriózní podnikatel a měl by zájem ho provozovat. Mohlo by to být wellness centrum s ubytováním nebo dům pro seniory,“ uvedl. Podle Kadlece tam byla třeba vyhlášená restaurace. Město s 900 obyvateli si nemůže koupi dovolit. Nezaplatilo by ani plyn a elektřinu na vytápění. Kadlec odhadl, že náklady na energie by mohly činit až 200 tisíc korun za měsíc.

Související

ÚZSVM nabízí počtvrté k prodeji barokní zámek Bezdružice

Stát se opět pokouší prodat barokní zámek Bezdružice, může stát méně než byt v centru Prahy

Přečíst článek

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě
Eurovea Tower, užito se svolením
Petra Nehasilová

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Když bratislavští stavbaři loni kopali základy nové výškové budovy, narazili na nečekané dědictví minulosti. Nevybuchlou 228kilogramovou bombu z druhé světové války. Nález symbolicky připomněl, jak výraznou proměnou prochází území na severním břehu Dunaje, upozorňuje server Bloomberg.

Přitom ještě před dvěma dekádami šlo o zanedbanou oblast plnou rozpadajících se skladů, rezavějících plotů a půdy kontaminované ropnými úniky z bývalé rafinerie. Dnes je všechno jinak. Stejné území se změnilo v jeden z největších urbanistických projektů ve střední Evropě. Vznikají tam dvě desítky nových budov, luxusní rezidence, kanceláře světových firem, nákupní centra a první slovenský mrakodrap vysoký 168 metrů. Investice podle serveru Bloomberg v místě přesáhly tři miliardy dolarů. Bratislava dokázala během jedné dekády to, co Praha řeší už třicet let. Stavět do výšky.

Bratislava roste do výšky razantněji než jiné východevropské metropole

Na místech, kde dnes vzniká moderní městská čtvrť, stávalo v minulosti vlastně jen alternativní Divadlo Stoka, sídlící v budově bývalého dopravního podniku. Zbytek území působil především jako problém, ať už ekologický, vlastnický či infrastrukturní. Zlom přišel kolem roku 2010. Slovenská ekonomika rostla, služby sílily a Bratislava potřebovala nové kanceláře i byty. Brownfieldy v centru nabízely prostor. Prvním signálem obří proměny byla výstavba dvojice věží Panorama City od španělského architekta Ricarda Bofilla. O pár let později následoval projekt Sky Park od Zahy Hadid.

„Výškové budovy se v Bratislavě začaly stavět v posledním desetiletí, jejich přítomnost ve městě je prostě fakt. Z urbanistického hlediska považuji za správné, že jsou většinou soustředěny do souvislého shluku, který tvoří jakési bratislavské centrum,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream bratislavský primátor Matúš Vallo.

Zatímco v Česku stojí na špici brněnská AZ Tower se svými 111 metry, Bratislava mezitím posunula laťku úplně jinam. V posledních letech tu vyrostla Eurovea Tower, první slovenský mrakodrap měřící 168 metrů, doplněná o Nivy Tower (125 metrů) a trojici věží Sky Parku s výškou mezi 105 a 115 metry. A tím to nekončí. V přípravě jsou další projekty, které mají ambici překročit hranici 180 až 200 metrů. Bratislava by tak středoevropský žebříček výškové výstavby výrazně přepsala.

Podnikatel Karel Vágner

Karel Vágner: My Slováci máme tendenci se ke všemu dostat tak nějak rychleji

Konec roku se blíží. Jako dárek svým čtenářům byznysový portál newstream.cz postupně zveřejní nejúspěšnější rozhovory, které jsme letos vydali. Doposud jste si je mohli celé přečíst pouze v tištěných magazínech Newstream CLUB, nyní budou dostupné online v rámci Inventury 2024 na newstream.cz. Začínáme s úspěšným podnikatelem Karlem Vágnerem, zakladatelem celé řady mediálních projektů a manželem Simony Krainové. „Pro nás je teď priorita byznys se Simonu, rozvíjet vlastní značky. Ono se to nezdá, ale jen aby vás pustili do velkých fabrik, které vyrábějí pro světové značky, je strašná práce,“ říká Karel Vágner.

Přečíst článek

Praha zatím jen přešlapuje a s výškovou výstavbou otálí

Praha naopak zůstává opatrná. Nad hranici sta metrů se dostalo jen několik solitérních budov. V Tower, City Tower či City Empiria a další podobné projekty narážejí na přísnou ochranu panoramatu a regulace související s památkovou zónou UNESCO.

I Brno a Ostrava spoléhají na solitérní dominanty, které mají symbolicky ukázat ambici města. V Brně tuto roli plní AZ Tower, v Ostravě se o ni uchází připravovaný Ostrava Tower. A zatímco jihomoravská metropole zůstává ve výškách spíše zdrženlivá, Ostrava má naopak ambici stavět podobně vysoko jako Bratislava.

Ekonomika výškových čtvrtí je nicméně překvapivě jednoduchá. Sanace znečištěné půdy, nové komunikace, přeložky sítí, parky nebo tramvajové tratě, to jsou investice v řádu miliard, které žádné město ze svého rozpočtu nezaplatí. Když se však na stejné ploše postaví více bytů a kanceláří, náklady se rozloží a projekt se stane finančně proveditelným. Aby developeři kompenzovali náklady na regeneraci, začali budovat. „Výběr výškové budovy byl logickým řešením,“ uvedl pro server Bloomberg Michal Řehák, šéf společnosti Penta Real Estate na Slovensku.

Výšková zástavba má ale i další výhodu, efektivní využití prostoru. Když na jednom hektaru žije a pracuje tisíc lidí, přestává dávat smysl jezdit všude autem. Naopak se vyplatí investovat do MHD, cyklostezek a sdílené mobility. Výsledkem je město krátkých vzdáleností. A opomenout nelze ani marketing. Silueta prodává. A Bratislava na to evidentně sází. Eurovea Tower nebo věže Sky Parku město okamžitě zařadily do evropské ligy moderní architektury. Přesně tak, jako CityLife proměnilo Milán a HafenCity Hamburk.

Vizualiza mrakodrapu v Butovicích

David Černý: Socha k Top Tower? Nejvyšší, ale ne nutně nejsložitější

Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.

Přečíst článek

V Bratislavě je rekordní množství retailových ploch

Nové bratislavské centrum města neroste jen do výšky. Bratislava je dnes podle rakouské agentury RegioData Research GmbH evropským rekordmanem v množství maloobchodních ploch v nákupních centrech na obyvatele. Tento výjimečný trend má kořeny v kombinaci socialistické minulosti, malé velikosti města a jeho polohy u hranic. „Nejstarší generace prožila 40 let absolutního nedostatku zboží. Když tedy konečně vznikla nákupní centra, byla něčím zcela novým a lákavým,“ vysvětluje pro Bloomberg hlavní architekt města Juraj Sujan.

Proměna však přinesla i tlak na dostupnost bydlení. Průměrná cena novostaveb v centru přesáhla sedm tisíc eur za metr čtvereční a Bratislava patří, vzhledem k platům, k nejméně dostupným hlavním městům EU. „Podle odhadů odborníků chybí Bratislavě přibližně 40 tisíc bytů, aby se přiblížila průměru Evropské unie v počtu bytů na tisíc obyvatel. Roční přírůstky nových nemovitostí jsou příliš nízké na to, aby se ceny stabilizovaly,“ upozorňuje pro Newstream Vallo. Bratislavě podle něj rovněž ke zvýšení potenciálu a atraktivity chybí vybudování nového kongresového centra nebo kvalitního koncertního sálu.

Tomáš Vavřík

Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Přečíst článek

Jan Řehounek a Albert Čuba

Dluhopis místo dotace. V Ostravě vzniká divadlo, do kterého investují sami diváci

V Ostravě vzniká nový kulturní projekt, který bourá zažité představy o tom, že umění musí žít z grantů a dotací. Přeměnu někdejšího kina Vítek na moderní Divadlo Odeon totiž zafinancují drobní investoři. Hlavou projektu, který má navázat na úspěch Divadla Mír, je Albert Čuba, herec, producent a majitel Divadla Mír. Ve spolupráci s Janem Řehounkem z Dluhopisomatu (na snímku vlevo) chce divadelní principál ukázat, že kultura může být dobře šlapající byznys a dluhopisovým investorům vynášet stejně jako investice do cihel - jen s větší přidanou hodnotou pro společnost.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s Vojtou Peřkou z CTP

Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou

Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.

Přečíst článek

Vltavská filharmonie, Zdeněk Hřib, primátor

Urbanista z Hamburku: Metropolitní plán je alfou a omegou výstavby. Ten pražský je perfektní

Praha potřebuje dostupné bydlení i Vltavskou filharmonii. Alfou a omegou pro rozvoj české metropole je bezpochyby Metropolitní plán. „Žádná z evropských metropolí nemá tak skvěle vypracovaný plán. Vznikl totiž na základě validních dat, v kooperaci s mnoha dalšími dotčenými institucemi,“ říká v rozhovoru pro Newstream známý urbanista Peter Gero.

Přečíst článek

Související

Bbiš na snímku z roku 2019, když chtěl na pozemcích u metra v Letňanech stavět vládní čtvrť.

Konec Babišova snu o vládní čtvrti. V Letňanech vznikne bydlení pro až 50 tisíc lidí a nemocnice

Přečíst článek
Háje

Ceny bytů u pražského metra dál rostou: Staroměstská je nejdražší, Roztyly nejlevnější

Přečíst článek
Doporučujeme