Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom ve středu agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.

Šest zájemců bojovalo po dobu 20 minut o Portrét Elisabeth Ledererové, který Klimt namaloval mezi lety 1914 a 1916. Dílo zobrazuje dceru Klimtova hlavního mecenáše v bílé čínské róbě na pozadí s asijsky inspirovanými motivy. Aukční síň Sotheby’s, která dražbu organizovala, totožnost kupujícího nezveřejnila.

Rekord drží Salvator Mundi od da Vinciho

Nejdražším obrazem prodaným v aukci nadále zůstává dílo „Salvator Mundi“, připisované Leonardu da Vincimu. V roce 2017 ho zájemce vydražil za 450 milionů dolarů (9,4 miliardy korun).

Předchozí aukční rekord Klimtových děl drží obraz „Dáma s vějířem“, který se v roce 2023 prodal v Londýně za 85,3 milionu liber (1,7 miliardy korun).

„Portréty těchto impozantních rozměrů a z vrcholného Klimtova období (1912–1917) jsou mimořádně vzácné; většina se nachází v hlavních muzejních sbírkách,“ uvedla společnost Sotheby’s k dražbě.

Ve čtvrtek má velkou šanci stanovit rekord mezi ženami-umělkyněmi autoportrét mexické malířky Fridy Kahlo, který půjde do prodeje rovněž v aukční síni Sotheby’s v New Yorku. Odhadovaná cena díla z roku 1940 nazvaného „Sen (Postel)“ je 40 až 60 milionů dolarů (835 milionů až 1,3 miliardy korun).

OBRAZEM: Litvínovu vévodí obří jeřáb. Zastřeší novou plaveckou halu

Zprávy z firem

Na stavbě plavecké haly v Litvínově pracuje největší jeřáb, který je v Česku k dispozici. Je využíván ke zvedání devatenáctimetrových panelů o hmotnosti šestnáct tun.  

nos

Přečíst článek

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Pro většinu mladých lidí do 30 let v České republice je podle posledních průzkumů důležitým životním cílem vlastní nemovitost. Uvádí to 83 procent mladých z generace Z, ale jen 7 procent si myslí, že si ji sami bez pomoci zvládnou pořídit. Současně z průzkumů vyplývá, že mladí Češi se nebojí investovat a taky jich až 86 procent dnes investuje. Jsou v tomto ohledu dokonce odvážnější i než generace jejich rodičů. Čtvrtina z nich také sní o vysoké životní úrovni a jsou kvůli tomu ochotni dělat i práci, která je nebaví. Na druhou stranu si na rozdíl od předchozích generací více uvědomují i význam pasivního příjmu.

Když vidíte tyto výsledky, jak vnímáte finanční chování mladých lidí z generace Z?

Takzvaná generace Z, je podle mne mnohem vyspělejší, než se zdá a je i mnohem dál, než jsou jí ty přechozí generace ochotné dnes přiřknout. Díky moderním technologiím jsou mladí lidé zkušenější, umí si vybírat i z většího množství produktů a jsou i přirozeně investičně odvážnější, což ostatně k tomuto věkovému profilu patří. Rozhodně bych tuto generaci tedy nepodceňoval a nedělal bych z ní nesamostatnou generaci, jak se to často děje, když se označuje za sněhové vločky, které se prý neumí samy rozhodovat. To bych rozhodně neřekl.

Do jaké míry se tedy mladí odlišují v investování od starší generace?

Průzkum Ipsos jasně ukazuje, že i dnešní mladá generace má podobné preference z hlediska investování a životního stylu jako předchozí generace. Také oni chtějí bydlet ve vlastním. Říkám tomu „vlastní cihla ve vlastní zemi“. I oni chtějí mít možnost bydlet ve vlastním a mít život postavený na vlastních, pevných základech. A neznamená to tak tedy, že by mladá česká generace chtěla za každou cenu hledat cesty do jiných zemí, na rozdíl od našich sousedů. Zeptejte se třeba na Slovensku, tam by výsledky takovéhoto průzkumu byly určitě jiné. Řekl bych, že výsledky k mladým Čechům jsou tedy celkem povzbudivé a rozhodně bych z nich nebyl frustrovaný.

V debatě jste upozornil na to, že ve společnosti může vzniknout konflikt mezi generacemi. O co v něm půjde?

Konflikt mezi generacemi je něco, co si dobře uvědomuji, když sleduji problémy s územním plánováním a se stavebním řízením. Koneckonců víte, jak obrovský konflikt představoval stavební zákon v minulém volebním období? Ta debata kolem toho je tažená právě tímto konfliktem, který je mezi těmi, kteří už bydlí, a těmi, kteří ještě ne. Ti, kteří už bydlí, většinou totiž dělají všechno pro to, aby se v jejich blízkosti nic dalšího už nebudovalo a nestavělo, protože už chtějí mít klid. Samozřejmě ale tím, že existují nové generace, které mají podobnou preferenci, to znamená bydlet a také ve vlastním, bude se přirozeně zvětšovat i tento generační konflikt mezi těmi ještě nebydlícími a těmi už bydlícími.

Co se s tímto konfliktem dá tedy dělat?

Bude se muset politicky řešit, pokud nebudeme chtít politicky paralyzovat naši zemi, což by byla škoda a chyba. Od té nově nastupující vlády, která přichází s návrhem vrátit se k tomu stavebnímu zákonu, který byl výrazně změněn odcházející vládou, si tak slibuju, že by se toto mohlo pohnout lepším směrem, protože je přece jasné, že nemůžeme jet takto dál.

Víte, že se tady například už podařilo posunout mindset nastavení z hlediska stavebního řízení u liniových staveb. Máme tu liniový zákon a liniové stavby se tak budují mnohem snáz, jednodušeji a taky kvantitativně jich mnohem víc. Osobně si tak myslím, že nějakou takovou mini revoluci bude muset projít i stavební obor rezidenčního bydlení.

Říkáte, že mladí lidé touží po vlastní cihle, tedy bydlet ve vlastním. Říká to i průzkum Ipsosu, ve kterém ale šedesát procent z těchto mladých prohlašuje, že je pro ně vlastnictví nemovitosti nereálné. Jak by teda měli postupovat, aby ta vlastní nemovitost byla pro ně vůbec někdy dosažitelná?

Když se na to dívám z retrospektivy a dívám se, jak nákladné bylo pořídit si naše první bydlení v časech, kdy, když jsme vstupovali na trh práce my před pětadvaceti lety, tak si uvědomuji, že i tehdy bylo vlastní bydlení pro naši generaci celkem nedostupné ve vztahu k tehdejšímu našemu příjmu. Takže bych doporučoval hlavně neztrácet hlavu, a hlavně si neříkat, že je to všechno ztraceno. Věřím, že v téhle oblasti zažijeme i nějaké změny k lepšímu. Viděl jsem například nový metropolitní plán pro Prahu, kde jsou vyčleněné prostory, kde by mělo vznikat nové rezidenční bydlení. A jsou to desítky, možná stovky tisíc bytů. Řekl bych tak, že určitá naděje na zlepšení tady tedy je. Je ale důležité nedostat se do stavu, že ten generační konflikt bude tak silný, že vlastně cokoliv z těch pozitivních změn zastaví. Doufám, že to se nestane.

Drahý a zbytečný nesmysl. Hampl se nepáral s kritikou zestátnění ČEZ

Politika

Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.

ČTK

Přečíst článek

Mladí Češi jsou v investování odvážnější než generace před nimi. Stále se ale mají co učit

Money

Mladí lidé v Česku mají zájem o investice a touží po finanční nezávislosti a zajištění na budoucnost. Ačkoliv přejímají částečně i způsob života svých rodičů, v investicích jsou odvážnější a mají jiné priority. Vyplývá to z reprezentativních průzkumů v generaci Z a mezi lidmi nad 45 let, které realizovala agentura Ipsos pro společnost Broker Consulting a Air Bank.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Mojmír Hampl: Evropa se z hlediska svého významu zmenšuje. Největší problém je dekarbonizace

Leaders

Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.

Dalibor Martínek

Přečíst článek