V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
Chýně, dynamicky se rozvíjející obec nedaleko Prahy, stojí před typickou výzvou satelitních měst: jak rychle rostoucí populaci nabídnout kvalitní veřejnou infrastrukturu. Nová základní škola není jen odpovědí na nedostatek míst ve třídách, ale dlouhodobou investicí do rozvoje lokality.
Projekt o zastavěné ploše 5 175 metrů čtverečních a hrubé podlahové ploše 13 170 metrů čtverečních vyšel přibližně na 1,05 miliardy korun. Rozsahem i vybaveností patří mezi nejvýznamnější veřejné investice obce posledních let a zároveň představuje infrastrukturu dimenzovanou i pro budoucí rozvoj území.
Architektonický návrh Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka ze studia OVA pracuje s představou školy jako otevřeného světa, tedy prostoru, který nezůstává uzavřený po skončení vyučování. Budova funguje ve dvou režimech. Dopoledne slouží plné kapacitě výuky, odpoledne se část objektu otevírá veřejnosti: kroužkům, vzdělávacím programům, sportu i kulturním akcím. Škola se tak stává komunitním centrem obce.
Architektura podporující způsob výuky
Návrh vychází ze současných vzdělávacích trendů, které akcentují flexibilitu a různorodé formy učení. Vedle klasických učeben zde hrají roli také neformální zóny: studovny s různými typy sezení, zákoutí na chodbách určená ke skupinové práci či klidným rozhovorům nebo venkovní učebna na střeše.
Každé ze tří podlaží má přímý kontakt s exteriérem. Díky svažitému terénu lze do budovy vstoupit nejen z úrovně přízemí, ale také z vyššího podlaží napojeného na sportovní areál. Architektura tak přirozeně propojuje interiér s okolní krajinou a umožňuje variabilní provoz během dne.
Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.
Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží
Reality
Základní kompoziční princip tvoří dvojice dvorů. Vstupní dvůr orientovaný směrem k obci je otevřený obyvatelům. Nabízí prostor pro setkávání, odpočinek i neformální aktivity žáků a stává se přirozeným předprostorem školy.
Druhý dvůr je intimnější, určený primárně dětem. Obsahuje herní prvky, měkké povrchy i venkovní stoly navazující na jídelnu. Díky přímému propojení s halou, jídelnou i cvičnou kuchyňkou se stává plnohodnotnou součástí každodenního provozu.
„Koncept ‚otevřené náruče‘, který dvojice dvorů symbolizuje, má i urbanistický rozměr. Dnes škola stojí částečně osamoceně na okraji rozvojové lokality, v budoucnu se však stane přirozeným centrem nové obytné čtvrti,“ přibližují autoři návrhu.
Sportovní infrastruktura i pro veřejnost
Součástí projektu je rozsáhlý sportovní areál umístěný o úroveň výše nad školní budovou. Atletický ovál s integrovaným fotbalovým hřištěm doplňuje zázemí s atletickým tunelem a občerstvením. Tribuna na střeše zázemí umožňuje sledovat sportovní dění i při větších akcích.
Mezi školou a oválem vzniklo tréninkové hřiště využitelné během výuky i mimo ni. Sportoviště tak nepředstavují izolovanou školní funkci, ale infrastrukturu dostupnou i místním obyvatelům.
Budova splňuje energetický standard A. Vytápění zajišťují tepelná čerpadla, řízené větrání je kombinováno s možností přirozeného větrání okny. Fotovoltaické panely na střechách školy i sportovního zázemí přispívají k energetické soběstačnosti areálu.
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
Reality
Exteriérové stínění a vegetační střechy zároveň pomáhají omezovat efekt tepelného ostrova. Energetická efektivita tak není doplňkem, ale integrální součástí architektonického návrhu.
Autorem projektu je ateliér OVA, který založili Jiří Opočenský a Štěpán Valouch, partnerem kanceláře je Ondřej Králík. Mezi jejich nejznámější realizace patří například sídlo společnosti Lasvit, oceněné Českou cenou za architekturu 2020. V roce 2025 studio dokončilo mimo jiné dvě základní školy, bytový projekt v Hradci Králové či rekonstrukci obchodního centra Grand v Pardubicích.
Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.
V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí
Reality
Je tak nenápadný, až ho lze přehlédnout. Ale v jednoduchosti je krása. Přízemní dům v ostravské části Odra nad Polankou, který si pro sebe navrhli architekti ze studia bydloarchitekti Petra a Martin Vymetálkovi, nyní dokonce bojuje v soutěži Česká cena za architekturu.
Jednoduchý a účelný, chválí odborníci dům u Ostravy. Architekti si ho navrhli pro sebe. Na kolik je vyšel?
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
