Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
V posledních letech prochází Pražský hrad sérií změn, které samy o sobě nepůsobí nijak revolučně. Nové osvětlení, architektonické soutěže, kultivace vstupů či manuál proti vizuálnímu smogu by bylo možné vnímat jako dílčí zásahy. Jejich souhrn ale stále zřetelněji ukazuje, že nejde o nahodilé kroky, nýbrž o systematickou proměnu přístupu. Z hlediska řízení veřejné instituce je to posun od improvizace k dlouhodobě udržitelnému standardu.
Osvětlení jako systém, ne jako efekt
Nejnovějším a symbolickým příkladem tohoto posunu je plánovaná obnova venkovního osvětlení Pražského hradu. Její ambicí není zvýšit jas nebo vytvořit efektní podívanou. Odborný výzkum naopak potvrdil, že současná úroveň osvětlení je přiměřená a další navyšování by narušilo vizuální rovnováhu pražského panoramatu. Nová koncepce proto staví na přesném směrování světla, omezení světelného znečištění a přechodu na úsporné LED technologie.
Vítěze koncepce vybere sedmičlenná porota složená z odborníků z Pražského hradu i externích poradců. Architektka a členka poroty Eva Jiřičná upozorňuje, že nasvícení památek je vždy kombinací technické a umělecké disciplíny. „Výsledkem by mělo být řešení, které zachová a podpoří vizuální dominantu Pražského hradu v panoramatu metropole, využije moderní technologie a zároveň projeví respekt k místu, jež je středobodem české historie,“ říká. Výzvou bude mimo jiné citlivé nasvícení velmi členité katedrály sv. Víta nebo zohlednění vzrostlé zeleně v zahradách.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Nenápadná architektura kontrolních vstupů
Podobnou logiku sledují i nové kontrolní vstupy do areálu. Vítězný návrh studia Atelier HRA záměrně necílí na výraznou architekturu, ale na funkčnost, flexibilitu a minimální vizuální stopu. Přístřešky mají být menší, přemístitelné a téměř neviditelné. Podle poroty se návrh vyznačuje subtilní konstrukcí i vysokou mírou praktičnosti – přístřešky ochrání návštěvníky před sluncem i deštěm, lze je snadno přemístit, redukovat nebo rozšiřovat o další moduly. Porota, složená ze zástupců památkové péče, Policie ČR, Hradní stráže i výzkumného ústavu ČVUT, ocenila zejména praktičnost řešení.
„Snažili jsme se do historického prostředí vstoupit návrhem, který nemá ambici rozšiřovat staletý architektonicko-stavební vývoj Pražského hradu,“ vysvětluje architekt Vít Šimek. Návrh podle něj otevřeně přiznává svou dočasnost, aniž by se stylizoval do podoby atrakce. Do soutěže, první tohoto typu za posledních třicet let, se přihlásilo osmadvacet týmů.
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit. 
Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér
Reality
Manuál proti vizuálnímu smogu
Dalším krokem ke kultivaci prostředí je nový Manuál pro kultivovaný Pražský hrad. Ten se zaměřuje především na potlačení vizuálního smogu a sjednocení pravidel pro obchody se suvenýry, restaurace a občerstvení, galerie, kulturní zařízení i veřejné toalety. Okrajově se věnuje také označení administrativních prostor v areálu. Cílem není uniformita, ale čitelný a důstojný veřejný prostor odpovídající významu místa.
Obnova Chotkových sadů
Výraznou proměnou projdou také Chotkovy sady. Na základě soutěže vyhlášené Pražským hradem ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy zvítězil návrh krajinářských architektů Martiny Kameníkové a Radka Prokeše ze studia Arkytek ve spolupráci s Matoušem Jebavým. První parkové úpravy by měli návštěvníci vidět už příští rok.
Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek připomíná, že do parku se nejméně třicet let neinvestovalo a jeho stav je dnes neudržitelný. „Chceme, aby z něj vznikla zelená oáza s novými výhledy na Prahu a místy k odpočinku,“ říká. Obnova bude kompletně financována z příjmů z cestovního ruchu, aby se peníze vracely zpět obyvatelům i návštěvníkům města.
Projekt reaguje i na současné provozní potřeby – počítá s integrací cyklostezky, obnovou cest a laviček, novým mobiliářem, osvětlením i drobnými zákoutími s vodními prvky a kvetoucími rostlinami. Nad Chotkovou ulicí vznikne vyhlídka s odpočívadlem a piknikovými stoly.
I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled. 
Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst
Enjoy
Současná architektura a mentální proměna
Architekti zároveň upozorňují, že Pražskému hradu dlouhodobě chybí kvalitní současná architektura. Dostavba dvou nových objektů u novogotické budovy Nového probošství u severních hradeb je první realizací na tomto místě za posledních sedmdesát let. Podle architekta a designéra Jerryho Kozy, který jako porotce vybíral nové přístřešky u vstupů, by právě současná doba měla být na takto významném místě důstojně zastoupena. „Pražský hrad je velkou výzvou a zároveň závazkem. Neměli bychom se bát vytvářet kvalitní příležitosti,“ říká.
Architekt Josef Pleskot v této souvislosti dříve upozornil, že technické a architektonické zásahy samy o sobě nestačí. Podle něj byl Pražský hrad v posledních dvaceti letech zanedbáván především v rovině uvažování o své roli. Dlouhodobým problémem je podle něj redukce Hradu na průtokový turistický provoz. Návštěvníci areálem projdou, krátce nahlédnou do katedrály a odcházejí. Podle Pleskota má ale Hrad potenciál stát se skutečným cílem – místem diskuse, kultury a mezinárodního dialogu.
Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu. 
Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah
Reality
Nejde jen o rekonstrukci ruiny. Obnovou Nového proboštství se návštěvníkům otevřou dvě dosud nepřístupná nádvoří Pražského hradu. 
Fotogalerie: Po 70 letech se na Pražském hradě stavělo, přímo u katedrály
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
