Střední cena za metr čtvereční staršího bytu v Praze se na konci loňského roku vyšplhala na 143 tisíc korun, a dostala se tak na úroveň, na které se ještě nedávno pohybovaly ceny prodávaných bytů v novostavbách. Meziročně se tato cena zvýšila o 11,5 procenta. V Brně rostla cena starších bytů o 13 procent, říká analýza realitní kanceláře Maxima Reality, která vychází z údajů v katastru nemovitostí.

Zatímco na konci roku 2024 se střední cena prodaných bytů za metr čtvereční pohybovala na úrovni 128 tisíc korun, o rok později už to bylo už 143 tisíc korun. Ještě na konci roku 2020 to přitom bylo 93 tisíc korun.

V absolutních číslech se mediánová cena prodaného pražského bytu v loňském roce vyšplhala na 7,6 milionů korun ze 6,9 milionů korun na konci roku 2024. Prodejní ceny starších bytů v Praze se na konci loňského roku dostaly na úroveň, za kterou se ještě před pár lety prodávaly byty v novostavbách.

„Očekávám, že růst cen bude pokračovat i v letošním roce, byť tempo bude spíše zpomalovat, protože dlouhodobě převyšuje růst mezd, což pravděpodobně povede k mírnému oslabování poptávky,“ tvrdí Jakub Šolar, obchodní ředitel Maxima Reality.

Ceny se přibližují

V porovnání s jinými regiony Česka rostly ceny v Praze loni spíše pomaleji. Cena za metr čtvereční se v celém Česku mezi lety 2024 a 2025 zvýšila o 16,3 procenta. V Brně vyrostly na konci loňského roku ceny starších bytů meziročně o třináct procent a jejich cena za metr čtvereční se dostala nad částku 117 tisíc korun. „Rychlejší růst cen přispěl k tomu, že se rozdíl mezi cenou staršího bytu v Praze a v Brně přiblížil na necelých 26 tisíc korun za metr čtvereční,“ říká Šolar.

V loňském roce se v Praze prodalo rekordních 10 714 starších bytů, což je o téměř 16 procent více než v roce 2024. V Praze se za posledních šest let nikdy neprodalo více starších bytů. Tento vývoj koresponduje s vývojem v Brně i s vývojem českého trhu jako celku. K meziročnímu překonání objemu prodaných starších bytů o zhruba šestnáct procent došlo i souhrnně na celém českém trhu.

V Praze jsou velké cenové rozdíly v závislosti na lokalitě. Na Černém Mostě, v Bohnicích nebo na Hájích se cena loni pohybovala okolo 115 tisíc korun za metr, v Holešovicích, Karlíně, Dejvicích nebo na Smíchově přesáhla 150 tisíc korun. Střední cena staršího bytu na Smíchově byla 10,6 milionů korun, na Černém Mostě 6,9 milionů.

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Na skalním ostrohu nad hlubokým údolím řeky Pełcznice, jen několik kilometrů od českých hranic, působí Książ jako kulisa historického velkofilmu. Terasové zahrady se kaskádovitě svažují po úbočí, fasády září obnovenými barvami a reprezentační sály znovu hostí gala večery. Jen málokterá památka ve střední Evropě prošla v posledních letech tak dynamickou proměnou.

FOTOGALERIE: Interiéry zámku Książ

15 fotografií v galerii

Obnova zámku není jednorázovým projektem, ale dlouhodobě řízenou strategií. Restaurátoři postupně vracejí podobu historickým fasádám, kamenným prvkům i střešním konstrukcím. Nejnovější etapa se soustředí na statické zajištění a rekonstrukci rozsáhlých úseků hradeb, jejichž stav byl po desetiletích zanedbání kritický. Paralelně probíhá detailní obnova oken, dveří i kování, často přesně podle dochovaných plánů z počátku 20. století.

Zámek se však nevrací pouze do minulosti. Správa areálu výrazně investuje i do jeho budoucí role. Vyšší patra byla adaptována na kongresové a kulturní prostory, které dnes hostí mezinárodní konference, firemní setkání i společenské akce. Další projekty počítají s rekonstrukcí částí předzámčí a vybraných křídel pro hotelové a gastronomické využití.

Ročně dnes Książ navštíví stovky tisíc lidí. Z někdejší ruiny se stal jeden z hlavních turistických magnetů Dolního Slezska — a zároveň ukázka, že ekonomické oživení památky nemusí znamenat ztrátu autenticity.

video

AI mi napsala skvělý proslov za 30 vteřin. A to mě děsí, říká hrabě Francesco Kinský dal Borgo

Enjoy

Šlechta v 21. století už nemá politickou moc ani někdejší bohatství. Zůstala jí ale odpovědnost, tradice a péče o zděděné hodnoty. Hrabě Francesco Kinský dal Borgo v rozhovoru s Evou Čerešňákovou v pořadu VIP Eva Talks mluví o tom, proč ho moderní technologie zároveň fascinují i děsí, proč dává přednost životu v lese před bydlením na zámku a co považuje za klíčovou hodnotu svého rodu.

Michal Nosek

Přečíst článek

Podzemí, které budí respekt

Zatímco nadzemní část vypráví příběh aristokratického luxusu, skutečné tajemství Ksiąže leží hluboko pod ním. Během druhé světové války začali nacisté zámek přestavovat pro potřeby nejvyššího vedení říše. Pod objektem vznikla rozsáhlá síť tunelů, šachet a betonových hal vyražených ve dvou úrovních desítky metrů pod zemí. Podzemí bylo napojeno na gigantický projekt Riese v Sovích horách. Jeden z největších a dodnes ne zcela objasněných stavebních programů Třetí říše.

Na výstavbě pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen a nuceně nasazených dělníků. Mnozí zahynuli vyčerpáním, nemocemi či při popravách. Právě tato lidská tragédie dodnes vtiskuje podzemí tísnivou atmosféru, kterou žádná expozice nedokáže plně zprostředkovat.

Účel podzemního komplexu zůstává nejasný. Historici pracují s několika hypotézami. Od Hitlerova hlavního stanoviště přes zbrojní výrobu až po výzkumné laboratoře či kryt pro vedení režimu. Část tunelů je dnes přístupná veřejnosti, jiné zůstávají uzavřené a slouží výzkumu nebo technickému zázemí.

Spekulace o ukrytých archivech, pokladech či legendárním „zlatém vlaku“ nikdy nebyly prokázány. Přesto k příběhu neoddělitelně patří, a dál přitahují dobrodruhy i hledače záhad.

Zkáza a rabování

Když do oblasti v roce 1945 dorazila Rudá armáda, byl zámek těžce poškozen. Interiéry byly vyrabovány, umělecké sbírky z devadesáti procent rozkradeny a z knihovny zmizely desítky tisíc svazků. To, co přežilo frontu, zmizelo v následujících letech rukou zlodějů a vandalů.

Po válce objekt dlouho chátral. Bez systematické správy a investic se z kdysi reprezentativního sídla stala polorozpadlá skořápka. První větší opravy začaly až v 70. letech, skutečný obrat však přišel po roce 1991, kdy správu převzalo město Wałbrzych. Tehdy se začal psát příběh postupného návratu mezi evropskou památkovou elitu.

Od pevnosti k luxusní rezidenci

Kořeny Ksiąže sahají do konce 13. století, kdy jej nechal vybudovat slezský kníže Bolko I. Surový  jako velkou pohraniční pevnost. Strategická poloha na skalním ostrohu měla chránit obchodní cesty i hranice jeho panství.

V následujících staletích se hrad proměňoval spolu s dobou. Byl dobýván, přestavován i rozšiřován. Z vojenské pevnosti se postupně stala šlechtická rezidence, která nakonec přešla do rukou rodu Hochbergů, jedné z nejbohatších aristokratických dynastií regionu.

Na přelomu 19. a 20. století zažil Książ poslední velkou éru lesku. Rozsáhlá rekonstrukce přinesla nové reprezentativní sály, moderní technické zázemí i monumentální věž. V té době zde žila i britská aristokratka Daisy, manželka knížete Jana Henryka XV., která proměnila zámek v centrum společenského života evropské elity.

Právě při těchto přestavbách byly objeveny zazděné prostory a lidské ostatky. Nálezy, které dodnes živí legendy o intrikách, trestech i tragédiích ukrytých ve zdech.

Zábranský chce zachránit zámek Veleslavín. Praha ho má koupit od státu

Reality

Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) navrhne vedení metropole, aby město od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odkoupilo zámek Veleslavín v Praze 6. Zábranský dříve odkup odmítal kvůli vysoké ceně, ta ale po mnoha neúspěšných dražbách klesla z 580 milionů na 210 milionů korun, což už považuje za přijatelné. Nemovitost má podle něj zájem převzít Praha 6 a zajistit i nákladnou rekonstrukci.

ČTK

Přečíst článek

Zámek dvou světů

Dnešní Książ existuje ve zvláštní dvojí realitě. Na jedné straně je symbolem obnovy, místem koncertů, konferencí a kulturních festivalů, obklopeným zahradami a opravenými terasami. Na straně druhé zůstává památníkem válečného megalomanství, jehož podzemní infrastruktura nikdy plně neodhalila svůj účel.

Právě toto napětí mezi krásou a temnotou činí ze zámku fenomén přesahující běžnou turistiku. Návštěvník zde nevstupuje jen do historické památky, ale do prostoru, kde se protínají aristokratické ambice, průmyslová brutalita 20. století i legendy, které odmítají zmizet. Książ tak není jen třetím největším zámkem Polska. Je především jedním z nejvrstevnatějších příběhů, jaké evropské dějiny vytesaly.