Mostecké nádraží čeká proměna za téměř 850 milionů korun. Správa železnic vybrala návrh ateliéru BYRÓ architekti, který počítá s modernizací budovy ze 70. let, novou lávkou přes kolejiště i bezbariérovým přístupem k nástupištím. Rekonstrukce má proběhnout v letech 2031 až 2033.
Nový provozovatel, společnost Spojka Events, má v prostorách vybudovat modernější gastronomické zařízení. Ten dosvadní, Martin Ullmann, považuje postup Správy železnic za netransparentní.
Vlaková doprava je na vzestupu. Rekonstrukce hlavního nádraží čeká nejen Prahu a Brno, ale prošla jí i Plzeň nebo České Budějovice, a to podle projektu architektonického ateliéru A8000.
Stojí na strategických místech v souvislosti s modernizací železniční tratě na mnoha místech v Česku, ale už ztrácí na významu. Většinou jsou budovy bývalých nádraží či drážních domků navíc ve velmi špatném stavu a potřebují generální rekonstrukci.
Už na začátku února bylo jasno. Kladenské nádraží vzhledem k jeho technickému stavu bude nejrozumnější zbourat. Nejen Kladeňáci ale chtějí osud budovy z konce 19. století zvrátit. V otevřeném dopise ministrovi dopravy o to žádá i přední český architekt, který se podílel na stavbě vysílače na Ještědu.
Na území Prahy by mohly vzniknout dvě nové vlakové linky S61 z Vršovic do Malešic a S71 z Radotína do Běchovic. Cílem je zlepšit síť vlakových spojení. Kdy budou zavedeny, není jasné, záležet bude na vybudování potřebné infrastruktury včetně některých zastávek.
Na pražském smíchovském nádraží začíná jeho modernizace, která zahrnuje opravu kolejí a nástupišť, přestavbu obou podchodů a jejich prodloužení či vybudování výtahů. Práce se podle mluvčí Správy železnic (SŽ) Nely Eberl Friebové uskuteční za plného provozu a hotové mají být do tří let. Správa plánuje také rekonstrukci nádražních budov a pražský magistrát chce na nádraží vybudovat dopravní terminál pro MHD. Stavbu slavnostně zahájili ministr dopravy Martin Kupka (ODS), generální ředitel SŽ Jiří Svoboda, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a zástupci stavebníků.
Dlouhé roky chátrající bývalé nádraží Vyšehrad v Praze 2 změnilo majitele. Podle informací serveru Seznam Zprávy má na místě nádražní budovy vyrůst projekt s mikrobyty. Developerem a investorem má být Milorad Miško Miškovič, který stál také u proměny pražského Karlína a s firmou Karlin Port Real Estate realizoval v hlavním městě více než padesátku projektů.
Investiční skupina Penta kupuje prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách. Transakci antimonopolní úřad posuzuje v takzvaném zjednodušeném řízení, rozhodnutí tedy vydá do 20 dnů.
Desítky nových příměstských i dálkových linek železničních linek má v budoucnu pojmout pražské Hlavní nádraží. Vzniká studie, která vlaky „pošle" pod nynější úroveň a podle níž vzniknou v centru i nové zastávky - třeba na Karlově náměstí.
Lipské nádraží má řadu rekordů. S více než 83 tisíci čtverečními metry je největším evropským nádražím, co se týče plochy obchodní, je dokonce největším nádražím na světě. V současnosti lze lipské nádraží navštívit i díky německé měsíční vlakové jízdence, která stojí 49 eur a mohou si ji koupit i Češi. Jak nádraží vypadá a co na něm najdete? Podívejte se na video i fotogalerii, kde objevíte i Krtečka nebo aktuální pochvalu Brnu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.