Na místě starého domu dnes stojí luxusní bytovka. Krčský svah změnil tvář
Na místě starého rodinného domu, který ztratil přístup i smysl, dnes stojí terasová bytovka. V pražské Krči vzniklo bydlení, které se nesnaží svah zkrotit, ale využít jeho potenciál.
Na prudkém svahu pražské Krče, který se zvedá od Kunratického potoka směrem k severu nad dnešní Jižní spojkou, stával ještě donedávna starý rodinný dům. Byl mnohokrát přestavovaný, postupně ztratil přirozený vztah k ulici i terénu a po úpravách nivelety přišel o bezbariérový vstup i vjezd. Místo, které kdysi patřilo vinicím drobné vsi Dolní Krč, se tak ocitlo v urbanistickém i provozním vakuu.
Svahy Krče se přitom vyvíjely po celé 20. století velmi dynamicky. Vinice ustoupily rodinným domům a vilám, později i bytovým domům různých měřítek a typů. Typické byly hluboké parcely ve svahu, často rozdělené na horní a dolní část s oddělenými přístupy. Druhá polovina století tuto logiku narušila. Některé pozemky přišly o přístup z jedné strany úplně. Právě taková situace vznikla i zde. Hluboký pozemek s převýšením přes deset metrů se stal přístupným už jen z horní ulice.
Místo zastaralého domu stojí stylový bytový dům
Nová stavba nahradila původní rodinný dům a spolu s ní došlo i k úpravě veřejného prostoru. Chodníky dnes výškově navazují na vozovku i okolní zástavbu, což umožnilo znovu otevřít místo městu. Architekt Martin Čeněk ze studia martin cenek architecture se přitom musel vyrovnat s mimořádně pestrým okolím. Přes ulici stojí výrazné brutalistní terasové bytové domy z konce 60. let, zatímco jižní hranici parcely tvoří soubor bytových domů ze 70. a 80. let.
Výsledkem je terasový dvojdům, který má dvě tváře. Do ulice působí nenápadně, jako jednopodlažní stavba se šikmou střechou, respektující měřítko sousedních rodinných domů. Směrem do svahu se ale dům postupně rozrůstá, ustupuje terénu a otevírá se k jihu. Tím se přirozeně hlásí k terasovým bytovým domům, které se nacházejí nad ním.
Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze
Reality
Hlavní hmota je řešena jako bílý, stupňovitý blok s prostornými terasami, orientovanými na jih. Ty umožňují výsadbu vyšší zeleně a vytvářejí soukromé venkovní prostory pro jednotlivé byty. Na úrovni ulice je stavba horizontálně protnuta objemem garáží, opláštěným přírodním hliníkovým falcovaným plechem. Boční fasády doplňují různě komponovaná čtvercová okna podle výhledů z interiérů.
Provozní uspořádání se inspirovalo tradičními činžovními vilami. Každá ze dvou zrcadlových sekcí obsahuje tři větší bytové jednotky o dispozicích 4+kk, 3+kk a mezonetový 5+kk se samostatnými vstupy z vnějšího schodiště. To protíná dům v jeho ose a propojuje ulici se společnou zahradou, která leží téměř o osm metrů níže. Právě zahrada s ohništěm a vzrostlou zelení se stala důležitým společným prostorem.
Interiéry kontrastují s uměřeným exteriérem. Dubové dýhy jsou doplněny barevně lakovanými plochami, obývací pokoje mají bezrámová sedací okna s hlubokými parapety a přímý vstup na terasy. Přiznané železobetonové stropy připomínají konstrukční logiku domu. Terasy stíní pergoly se žlutými baldachýny.
Stavba je navržena jako energeticky téměř nulová. Využívá tepelná čerpadla, nucené větrání s rekuperací a systém hospodaření s dešťovou vodou.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška. 
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
Ve Vršovicích vzniká rezidenční projekt, který se vymezuje vůči klasickému sídlištnímu bydlení. 
Vršovice bez paneláků? Podél Moskevské ulice roste bydlení, které jde proti sídlištní logice
Reality
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
