Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Prodeje pražských novostaveb zpomalují. Ceny dál rostou

Rezidence Amadeus
ČTK
 nst
nst

Nové pražské byty v prvním čtvrtletí meziročně zdražily o osm procent na 176 440 korun za metr čtvereční. Mezičtvrtletně jejich cena vzrostla o procento. Prodeje bytů v developerských projektech pak meziročně poklesly o více než 28 procent. Zatímco v prvním čtvrtletí developeři prodali 1518 bytů, ve stejném období loňského roku to bylo 2118. Vyplývá to z analýzy datové společnosti BuiltMind, která sbírá informace od 248 developerských projektů v Praze.

Prodeje nových bytů v Praze zpomalují. V prvním čtvrtletí letošního roku se prodalo 1518 novostaveb, zatímco ve stejném období loni to bylo 2118 bytů. Meziročně tak prodeje klesly o více než 28 procent. Ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2025 jsou prodeje nižší zhruba o 9 procent. Zároveň začíná zpomalovat i růst nabídkových cen. Vyplývá to z dat společnosti BuiltMind, která sleduje prodeje ve stovkách developerských projektů v Praze.

Praha podle BuiltMind výrazně zaostává za srovnatelnými městy ve střední Evropě.

„Zatímco ve Varšavě se za první čtvrtletí 2026 prodalo více než 4300 novostaveb, v jen o čtvrtinu menší Praze to bylo pouze zhruba 1500 jednotek,“ uvedl provozní ředitel společnosti Tomáš Kajúch. Rozdíl je ještě výraznější u nabídky. Ve Varšavě je aktuálně k dispozici asi 14 tisíc nových bytů, zatímco v Praze necelých šest tisíc.

„Pozitivně nevyznívá ani srovnání s téměř třikrát menší Bratislavou. Počet prodejů je tam nižší jen o 59 procent a nabídka menší pouze o 37 procent,“ doplnil Kajúch.

Jan Sadil

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Přečíst článek

Ceny rostou pomaleji

Ceny novostaveb v Praze dál rostou, ale jejich tempo zpomaluje. Meziročně se zvýšily zhruba o 8 procent, oproti předchozímu kvartálu jen o necelé procento. Průměrná nabídková cena dosáhla 176 440 korun za metr čtvereční.

Nabídka bytů se přitom drží pod hranicí šesti tisíc jednotek. I když v minulém roce vzrostla, trh ji rychle absorboval a vrátila se na úroveň začátku roku 2025.

Poptávka zůstává silná

Navzdory poklesu prodejů analytici neočekávají výrazné ochlazení trhu. „Současná poptávka po novostavbách v Praze zůstává silná a očekáváme její stabilizaci okolo úrovně 1500 prodaných bytů za kvartál,“ uvedl Kajúch. Podle něj může hrát roli i nejistá geopolitická situace a možné změny úrokových sazeb.

Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity

V povolování staveb je chaos, čekáme na digitalizaci, říká Šiller z Neocity

V posledních několika letech bylo na pražský nemovitostní trh dodáno pouze kolem pěti a půl tisíce nových bytů. V dohledné době nelze čekat nějaké zlepšení, říká Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity. Výsledkem je nedostatečná nabídka nových bytů a tím jejich zdražování.

Přečíst článek

Nabídku brzdí developeři i povolování

Klíčovým faktorem zůstává omezená nabídka nových bytů. Ta je podle analytiků dlouhodobě ovlivněna pomalým povolovacím procesem. Roli ale hraje i strategie developerů, kteří projekty na trh uvolňují postupně.

„Příkladem je rozhodnutí společnosti Central Group z prosince 2025 pozastavit na jeden rok uvádění nových projektů na trh,“ uvedl Kajúch. Právě vývoj nabídky bude podle něj rozhodující pro další růst cen.

Kunovský tlačí na stavební firmy: Zlevněte, jinak nové byty v Praze nezačneme stavět

Největší český rezidenční developer Central Group stupňuje tlak na stavební firmy. Jeho zakladatel Dušan Kunovský tvrdí, že ceny stavebních prací a materiálů jsou přehřáté a dodavatelé by měli snížit marže. Jinak se nové projekty v Praze dál odkládají. Stavební firmy ale oponují. Za drahé byty podle nich nemohou.

Přečíst článek

Nejvíc se prodává na Praze 9

Nejvíce bytů se v prvním čtvrtletí prodalo v Praze 9, celkem 490 jednotek. Výrazná aktivita byla také v Praze 4, 5 a 10. Tyto čtyři lokality dohromady tvořily více než 80 procent všech prodejů. Nejvíce bytů prodal opět Central Group, následovaný společnostmi Finep a CPI Property Group. Mezi nejprodávanější projekty patřily Tesla Hloubětín, Kolbenova park nebo Connect Vršovice.

Data naznačují, že pražský realitní trh po silném období zpomaluje. Nejde ale o propad poptávky, spíše o návrat k udržitelnějšímu tempu. Zásadní otázkou zůstává, zda se podaří zvýšit nabídku nových bytů. Právě ta bude určovat, jak rychle budou ceny růst v dalších měsících.

Datově-analytická společnost BuiltMind byla původně založená ve Spojených státech amerických. Nyní působí v devíti zemích Evropy. Prostřednictvím vlastního softwaru provádí analýzu prodeje nemovitostí a sleduje údaje o prodejích na webových stránkách developerů.

Mikrobyt

Bydlení dál zdražuje. Nejvíce rostou ceny mikrobytů

Nemovitosti loni opět zdražily a dostaly se na nová cenová maxima. Ceny bytů v roce 2025 meziročně vzrostly o 13,6 procenta, rodinné domy zdražily o 9,5 procenta a pozemky o 7,2 procenta. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení. Hlavním důvodem růstu je podle analýzy silná poptávka při nedostatečné nabídce. Letos by však tempo zdražování mělo zpomalit.

Přečíst článek

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Jedním z největších projektů nájemního bydlení, na kterém se nyní v Česku pracuje, je přestavba pražského domu Radost. V původně kancelářské budově ze třicátých let má vyrůst na 600 nových, nájemních bytů. Majitelé budovy, rodina Valových, pověřila vedením projektu Tomáše Kašpara, který je zároveň viceprezident Asociace nájemního bydlení.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Dušan Kunovský, Central Group

Modleme se, aby nedošlo ke kolapsu schvalování nových bytů, říká Dušan Kunovský

Přečíst článek

Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů

Veleslavín
ČTK
 nst
nst

Praha plánuje významné investice do historických budov. Radní schválili záměr odkoupit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech. O obou transakcích ještě rozhodnou zastupitelé.

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve ale odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Po opakovaných neúspěšných dražbách klesla z původních 580 milionů korun na současnou částku. O finálním rozhodnutí budou ještě hlasovat zastupitelé.

„Městská část nyní dopracovává studii budoucího využití, kterou nám představí, a když s ní budeme souhlasit, tak na základě toho jim areál zámku svěříme,“ řekl po jednání radní Adam Zábranský (Piráti). Radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) doplnil, že nákup má být zaplacen z peněz uspořených v minulých letech určených na investice, takže by neměl zatížit běžný rozpočet města.

Po odkupu plánuje město svěřit areál zámku Praze 6, která má nemovitost od státu už nyní ve výpůjčce. Její zástupci už dříve uvedli, že městská část je připravená areál převzít a ve spolupráci se soukromými partnery zajistit jeho nákladnou revitalizaci. Podle odhadů má vyjít na 1,5 až dvě miliardy korun. Zámek si chce radnice ponechat pro sebe a další budovy poskytnout soukromým partnerům ze školství či pohostinství.

FOTOGALERIE: Zámek Veleslavín

ÚZSVM se pokouší zámek prodat od předloňského listopadu. V žádné z deseti zatím uskutečněných aukcí nikdo neučinil příhoz, vyvolávací cena postupně klesla z prvotních 580 milionů na 210 milionů korun při posledním pokusu koncem loňského roku. Praha od počátku deklaruje zájem o převzetí areálu, ale původní cena zástupcům města s ohledem na nutné investice přišla příliš vysoká.

Nová výstavba na Veleslavíně

Na Veleslavíně vyroste nová čtvrť za 2,2 miliardy

Na pražském Veleslavíně má v příštích letech vzniknout nová obytná čtvrť. Developerská společnost Penta Real Estate zde společně s firmou Engine Prague Development (EPD) plánuje postavit 114 bytů a 27 rodinných domů. Výstavba projektu s názvem Nový Veleslavín má začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2028. Celková investice dosáhne přibližně 2,2 miliardy korun.

Přečíst článek

Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.

Národní dům na Vinohradech ČTK

Praha plánuje i další nákup

Vedle toho chce Praha získat i další významnou budovu. Město plánuje dorovnat cenu 399 milionů korun vzešlou z březnové aukce a koupit od ÚZSVM Národní dům na Vinohradech. Dnes to schválili městští radní, finálně budou o odkupu hlasovat pražští zastupitelé.

Dům na náměstí Míru by měl i nadále sloužit ke stávajícím účelům, což je především pořádání plesů a dalších společenských akcí. ÚZSVM se pokoušel dům prodat opakovaně, uspěl až v polovině letošního března na osmý pokus. Vítězem aukce se stala právnická osoba z Prahy, úřad ji blíže neidentifikoval. Už před zahájením dražby nabídl ÚZSVM Praze možnost dorovnat nejvyšší podanou nabídku. Památku by podle radního Adama Zábranského (Piráti) mohla po odkupu provozovat městská firma Obecní dům.

Související

Zámek Veleslavín

Nová šance pro zámek Veleslavín? Praha 6 je po odkupu od státu připravena budovu převzít a opravit

Přečíst článek
Praha zveřejnila aktualizovaný návrh nového územního plánu

Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Fluidní Visegrádská čtyřka aneb Když si Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko prohazují role

Péter Magyar po vyhraných volbách
ČTK
Stanislav Šulc

Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.

Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy. Proslulý citát lze připomenout v souvislosti s maďarskými volbami a výměnou establishmentu ve východoevropské zemi. A to nikoli kvůli tomu, že by se z Pétera Magyara stal Viktor Orbán. Jde o srovnání vývoje politických situací v Česku, Polsku a na Slovensku s aktuální změnou v Maďarsku.

Ve všech z těchto zemí v poslední dekádě došlo k podobné výměně. V české politice vystřídala Fialova vláda předchozí působení Andreje Babiše, na Slovensku koalice vedená Progresivním Slovenskem nahradila Ficovy koalice, v Polsku se střídají liberálové s konzervativci vedené stranou Právo a spravedlnost.

Doposud to bylo jen Maďarsko, kde se dařilo držet pozice jedné dominantní straně, což se nyní mění. Jenomže právě další vývoj v ostatních zemích ukazuje, že vítězství Pétera Magyara je sice historické a zcela nepochybně bylo těžké, ale to mnohem těžší nastalo zhruba o půlnoci z volební neděle na povolební pondělí.

Viktor Orbán

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

Přečíst článek

Výměna stráží

Získat moc je totiž jedna hra, ale přetavit ji v něco pozitivního, co navíc následně ocení i voliči, to už je něco úplně jiného. A právě vývoj v Česku a na Slovensku ukazuje, že to je v prostředí sociálních sítí mimořádně složité.

Fialova vláda se pokusila tradiční politikou zamřenou na výdajovou zodpovědnost čelit světu, ve kterém tyto efemérní koncepty již většinu lidí nezajímají. Slovenský model ukázal, že nadšení je sice hezká věc, ale samo o sobě nestačí a vládnout dnes musejí zejména zkušení praktici a technologové moci.

Nejzajímavější je příklad polský, kde se alespoň z českého pohledu zatím PiS nedaří populistická kritika o spálené zemi, byť s nástupem nového prezidenta tato linka posiluje. Stávající polská vláda ale umí pracovat s motivem války na Ukrajině, což majoritu drží v onom příslovečném „podrevolučním“ stavu.

Petr Macinka a Petr Pavel

Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy

Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.

Přečíst článek

Magyarovi začíná dřina

Co to znamená pro Magyara? Možná víc, než si tady uvědomujeme. Jako politický nováček může napáchat mnoho škod, kterých si nebude vědom. A první nastanou hned záhy: když začne vytipovávat priority, na které se zaměří. A to bude muset udělat co nejdříve, protože narovnávat zemi po 16 letech nepřetržité vlády Viktora Orbána nebude jednoduché.

Za priority Magyar označuje narovnání vztahů s EU a vůbec novou, racionálnější podobu mezinárodních vztahů. Vzhledem k tomu, že Maďarsko mělo solidní ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou i díky Orbánově geopolitické obratnosti, může o část příjmů Maďarsko přijít. A pokud peníze z EU toto nedokážou pokrýt, zadělá si Magyar hned na zásadní problém.

A v závětří již bude stát Viktor Orbán, kterého si asi jako opozičního lídra proti sobě nikdo nechce ani představit. Natož mu čelit. Mohl by Orbán svou politickou dráhu lépe uzavřít než triumfálním vítězstvím v příštích volbách?

Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Biohacking: Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Pravidelná ranní rutina většinou slouží jako soubor návyků vedoucích k vyšší produktivitě, disciplíně nebo jednoduše lepšímu životu. Co nám ale také může umožnit, je celkově lepší regulace našeho organismu. První hodiny dne představují období, kdy se nastavuje základní fyziologický i mentální tón a jakým způsobem do nich vstupujeme, má dopad na to, jak bude tělo i mysl fungovat po zbytek dne. Jde tedy o vědomé vytvoření podmínek, ve kterých může organismus fungovat předvídatelněji, stabilněji a tak nějak s větší lehkostí.

Přečíst článek

Hormuz

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Přečíst článek

Související

Volby v Maďarsku

K volebním urnám v Maďarsku přišlo nejvíce lidí od pádu komunistického režimu

Přečíst článek
Doporučujeme