Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Praha zrušila kulturní centrum u Stalina. Město se dál mění v pouhý kýč a skanzen pro turisty

Stalin v Praze
ČTK
Michal Nosek

Pražská magistrátní koalice opět ukázala, že má vizi. Bohužel takovou, v níž mladý člověk smí v centru města existovat hlavně tehdy, pokud drží turistickou mapu, kartou platí za trdelník, hotově za matrjošku v obskurních prodejnách se suvenýry a nejpozději ve 21:30 odjíždí předraženým taxíkem na letiště.

Kulturní centrum Stalin na Letné bylo vyřazeno z tržního řádu. Na první pohled banální úřední krok. V pražském překladu však jde o jasný vzkaz. Tady jste měli místo, kde se něco dělo, lidé se scházeli, hrála hudba, fungovaly toalety a město nemuselo vymýšlet další prezentaci o živé metropoli. Takže to samozřejmě muselo skončit. A naši Pražané se mají zase o něco lépe.

Je pozoruhodné, s jakou přesností umí Praha zasahovat proti spontánní kultuře. Když někde vznikne místo, které funguje bez dvaceti strategických dokumentů, bez bronzové cedule „projekt byl realizován za podpory…“ a bez slavnostního rautu s primátorem a radními v první řadě, úřad znejistí. Občan se baví? Podnikatel investoval? Umělci mají domluvené termíny? Lidé chodí? Podezřelé.

Kreativní Praha? Jen kýč a skanzen pro turisty

Město, které se rádo stylizuje do role evropské metropole, tím znovu ukazuje, že největší hrozbou veřejného prostoru není prázdnota, komerce ani turistický kýč, ale několik koncertů na Letné. Mladí lidé jsou v Praze zjevně vítáni především jako pracovní síla v kavárnách, plátci předražených nájmů a statistická položka v kampani Praha je kreativní. Jakmile však chtějí být skutečně kreativní, je třeba vytáhnout tržní řád a udeřit. Své by mohly vyprávět i Kasárna Karlín.

Místo u bývalého Stalinova pomníku je přitom symbolicky téměř dokonalé. Tam, kde dříve stála monumentální socha diktátora, dnes město bojuje proti nebezpečí v podobě kulturního centra

Vadí, nevadí

Samozřejmě, velké motorkářské spanilé jízdy, korporátní atrakce, turistické spektákly a různé městské „eventy“ v Praze své místo mají. To je přece reprezentace. Hluk motorů je svoboda. Hluk koncertu je problém. Harley na magistrále je životní styl. Kapela na Letné je narušení koncepce. Město pro lidi? Ano, ale prosím pro lidi předem schválené a v odpovídající věkové kategorii.

Nejabsurdnější na celé věci je načasování. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy provozovatel podle svých slov podepsal smlouvu, domluvil dodavatele i umělce, pořídil zázemí a otevřel sezonu. Jinými slovy udělal přesně to, co se po podnikatelích obvykle chce. Plánoval, investoval, převzal riziko. Praha mu na oplátku poskytla nejcennější službu veřejné správy. Zákaz a nepředvídatelnost.

Národní muzeum v Praze

Lukáš Kovanda: Neděle „zdarma“ v muzeích nejsou bez nákladů. Účet za bezplatnou kulturu může přijít později

Bezplatné neděle v muzeích, galeriích a na památkách mají zpřístupnit kulturu širší veřejnosti. V době rekordní návštěvnosti ale vyvolávají zásadní otázku: pomáhá stát dostupnosti kultury, nebo oslabuje instituce, které ji vytvářejí a spravují? Ekonomie totiž platí i v kultuře — žádný oběd není zadarmo.

Přečíst článek

Co s prostorem?

Možná by bylo fér přejmenovat magistrátní politiku vůči kultuře na město krátkých nájmů a dlouhých projevů. V projevech bude Praha živá, otevřená, evropská, kreativní a přátelská. V praxi bude živost vyňata z tržního řádu, otevřenost posouzena komisí, Evropa odložena na příští volební období a kreativita povolena pouze v omezené míře.

Nad Letnou se tak znovu vznáší stará otázka. Co má vlastně stát na místě bývalého Stalina? Metronom už tam je. Možná by ale město mělo přidat nový monument. Třeba vztyčit sochu úředníka s razítkem, jak statečně chrání Prahu před lidmi, kteří v ní chtějí žít.

Související

Veleslavín

Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů

Přečíst článek
Praha zveřejnila aktualizovaný návrh nového územního plánu

Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí

Přečíst článek

„Komu mám dát věnec, německým vojákům?“ Fico ostře zareagoval kvůli cestě do Moskvy, setká se s Putinem

Robert Fico
ČTK
 ČTK

Robert Fico zamíří do Moskvy a plánuje krátké setkání s Vladimirem Putinem. Slovenský premiér tvrdí, že nejde na vojenskou přehlídku, ale položit květiny k hrobu neznámého vojína Rudé armády. Cesta přichází v době, kdy většina evropských lídrů kontakty s Kremlem kvůli válce na Ukrajině omezuje a slovenská opozice Fica obviňuje z přebírání ruské rétoriky.

Fico o setkání s Putinem řekl novinářům v Jerevanu, kde se zúčastnil summitu Evropského politického společenství. V ruské metropoli plánuje ministerský předseda v sobotu, během oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce, také položit kytici k hrobu neznámého vojína Rudé armády.

„Pojedu do Moskvy, položím květiny na hrob neznámého vojína Rudé armády a mám mít krátké setkání s prezidentem Putinem. Nejdu na žádnou vojenskou přehlídku,“ uvedl Fico.

Předseda slovenské vlády navštívil Moskvu také před rokem, a to jako jediný lídr zemí EU a NATO. Tehdy rovněž jednal s Putinem. Nyní Fico také prohlásil, že je potřeba vést dialog. Státníci řady evropských zemí omezili kontakty s představiteli Ruska po jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

Vladimir Putin

Strach o Putina sílí. Kreml se obává atentátu pomocí dronů i možného převratu v zemi

Rusko výrazně zpřísnilo bezpečnostní opatření kolem prezidenta Vladimira Putina. Důvodem mají být rostoucí obavy z atentátu, převratu a zejména útoků drony. Podle serveru Financial Times je ruský prezident v posledních měsících stále izolovanější, tráví více času v podzemních bunkrech a stále více se soustředí na řízení války na Ukrajině.

Přečíst článek

„Komu mám dát věnec, německým vojákům?“

„Až mi je někdy trapné, že mám vysvětlovat, proč já jedu položit květiny k nějakému neznámému vojínovi Rudé armády. Protože je to na místě. Komu mám dát věnec, německým vojákům?“ řekl Fico.

Slovenská opozice dlouhodobě obviňuje Fica z toho, že podle ní opakuje ruskou propagandu. Současná Ficova vláda po svém nástupu do úřadu v roce 2023 zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Fico zase opakovaně kritizoval přístup Evropské unie ke konfliktu na Ukrajině a také protiruské sankce, kterými unie reaguje na ruskou vojenskou invazi do sousední země. Slovenský premiér rovněž obhajuje dovoz ruských energií a jeho vláda už podala k soudu EU žalobu proti rozhodnutí evropského bloku postupně ukončit dovoz ruského plynu.

Související

Stanislav Šulc: EET se vrací s lidskou tváří

Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET 2.0
ČTK
Stanislav Šulc

Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.

Elektronická evidence tržeb je dlouhodobý trhák Andreje Babiše a jeho týmu. Uspěl s ním v roce 2017 a svou roli nejspíš EET sehrála i v loňských volbách, byť již nebyla takovým magnetem na voliče. A to prostě jen proto, že funguje sice solidně, ale dopady na ekonomiku jsou rozporuplné, lidi to trochu otravuje a loterie zvaná Účtenkovka rozhodně nebyla novou Tutovkou.

Nicméně Babišův elektorát stále věří, že všichni kradou, a když EET pomůže zlodějinám zabránit, bude zase na světě líp. Jestli právě v tomto směru EET funguje, to úplně nevíme, protože než stihly najet veškeré vlny zavádění, přišla pandemie a to, že někdo někoho ostříhá a nevystaví mu paragon, byl najednou nejmenší problém.

Martin Kuba

Paroubek, Špidla, Kuba. To bude mela

Jarní sluníčko vytáhlo na politické kolbiště staré páky. Řada politických stran odstartovala kampaně před podzimními komunálními volbami. Vynořila se esa jako Paroubek, Špidla nebo Kuba.

Přečíst článek

Praha je dražší než Brno

A tak se s návratem Andreje Babiše k veslu vrací také EET, ale stejně jako je jiný premiér a jeho spoluvládci, je jiná také EET. Poučenější. O tom, v jaké podobě nakonec začne platit, se postupně ukáže v legislativním procesu, ale už na začátku nabízí několik významných novinek, které o poučenosti vypovídají.

Předně: Účtenkovka nebude. Není jí třeba, lidé hlásí nepoctivce sami, rádi a dobrovolně, netřeba je k tomu motivovat.

Druhá, podstatnější novinka, je limit milionu korun obratu. Lidé, jejichž tržby jej nepřekročí, nemusejí EET vůbec řešit. Má to jednu podmínku, ke které se ještě dostaneme. To je přitom další kamínek do mozaiky příkopu, který tato vláda hloubí mezi Prahou a zbytkem republiky. Kadeřnice v Praze totiž kolikrát milion korun tržeb sice těsně, ale překoná, jenomže jí zisku zbude výrazně méně, protože musí platit podstatně vyšší nájem než v dalších místech země. Mimochodem snaha zprostit EET kadeřnice a podobné živnosti je jedním z důkazů té poučenosti, protože právě zde je velký elektorát Andreje Babiše, který si logicky nechce nahněvat.

FoodStream: Průvodce tím, co jíst, pít a kam zajít

Nikdy jsme neutráceli za jídlo víc než dnes. A nikdy nebylo těžší poznat, jestli to, co jíme, opravdu stojí za to. FoodStream chce být kompasem ve světě chutí, trendů a podniků. Chceme ukazovat, co má skutečnou hodnotu.

Přečíst článek

Účty, nebo vyšší paušál?

A s tím souvisí i třetí zásadní novinka, kterou prosazují Motoristé a jež musí být pro Babiše a ANO bolestivou podmínkou. Pokud se živnostník s obratem do milionu korun rozhodne používat EET, klidně může. Má ale také možnost to i nevyužívat. Jenomže pak bude muset platit paušál o 1500 korun vyšší.

Připomeňme, že právě s prvním pásmem paušální daně cvičila již vláda Petra Fialy, která při snaze narovnat veřejné rozpočty právě tady zvyšovala daňovou zátěž živnostníků. A tak bude poměrně velká část Babišových voličů postavena před rozhodnutí, které by nejraději nedělali: platit víc, nebo si nechat koukat do účtů?

Od Motoristů je to docela solidní tah, který politicky dopadne právě na Babiše. A ten si u některých voličů může docela pohoršit.

Související

Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Přečíst článek
Doporučujeme