Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku průměrná mzda meziročně stoupla o 7,4 procenta na 52 283 korun. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 3616 korun více. Po zohlednění inflace se mzda zvýšila o 5,1 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí vzrostla po sezonním očištění o 1,8 procenta.

Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí zpravidla bývá vyšší než za celý rok. „Závěr roku je obvykle specifický tím, že do mzdových statistik vstupují vyplácené prémie a bonusy,“ řekl hlavní ekonom Portu Jan Berka. V celoročním zohlednění je vliv prémií nižší, protože se rozpočítají do více měsíců.

Medián mezd, tedy hodnota přesně uprostřed mzdového rozdělení, dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí 45 523 korun. Polovina zaměstnanců tak brala více a polovina méně. Meziročně medián vzrostl o 8,8 procenta. U mužů činil 48 342 korun, zatímco u žen 42 692 korun. Podle ČSÚ pobíralo 80 procent zaměstnanců mzdu v rozmezí od 23 282 do 89 006 korun.

Karel Pučelík: Platby na vysokých školách jen zvýší nerovnost

Politika

Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vede IT

Nejvyšší mzdy měli loni zaměstnanci v odvětví informačních a komunikačních technologií, kde průměr přesáhl 89 tisíc korun. Ve finančnictví a pojišťovnictví se průměrná mzda dostala nad 80 tisíc korun. Naopak nejméně vydělávali lidé ve stravovacích a ubytovacích službách, kde průměrná mzda zůstala pod hranicí 30 tisíc korun, i když jejich příjmy často doplňuje spropitné.

Nejrychleji loni rostly mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech, kde se zvýšily o 11,6 procenta. Více než desetiprocentní růst zaznamenalo také stavebnictví. Nejmenší meziroční nárůst měli zaměstnanci v odvětví těžby a dobývání, kde mzdy vzrostly o 4,2 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí byl nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde dosáhl 15,8 procenta. Následovaly profesní, vědecké a technické činnosti s růstem 11,8 procenta. Naopak nejpomaleji rostly mzdy v ostatních činnostech (3,4 procenta) a ve finančnictví a pojišťovnictví (3,7 procenta).

Přátelské prostředí před jistotou. Jak si studenti vybírají zaměstnavatele

Zprávy z firem

Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.

nst

Přečíst článek

Mzdy dále porostou

V letošním roce podle analytiků mzdy nadále porostou, i když tempo růstu zvolní. „Pro letošní rok počítáme se zvolněním nominálního růstu mezd pod šest procent. Vzhledem k poklesu inflace na začátku 2026 je ale šance i na její celoroční zpomalení proti loňsku, což by mělo ponechat růst reálných mezd na stále solidních 3,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Pro českou ekonomiku to znamená, že se i v nadcházejícím období bude moct spolehnout na oživování spotřeby domácností jako na hlavní motor růstu,“ konstatoval hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Zároveň mzdový vývoj podle něj naznačuje, že Česká národní banka (ČNB) nebude v nejbližší době snižovat úrokové sazby.

Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.

Ekonomické problémy Ruska podle zpravodajců zatím nestačí k tomu, aby Kreml přiměly ukončit válku na Ukrajině. Putin podle nich nadále usiluje o průlom na bojišti a jeho válečné cíle zůstávají beze změny.

Zpráva, kterou cituje agentura Bloomberg, zároveň upozorňuje, že Moskva pokračuje v posilování vojenské přítomnosti u hranic NATO, přestože ruské síly stále vedou válku na Ukrajině. To podle litevských analytiků vyvolává obavy mezi sousedními státy.

Podle zpravodajských služeb je Kreml připraven reagovat na případné známky sociální nebo politické nestability represí a propagandou. Zhoršující se životní úroveň obyvatel zatím podle zprávy nepředstavuje vážné riziko pro stabilitu režimu.

Nízká nezaměstnanost, rychlý růst mezd a vysoká poptávka po pracovní síle v obranném průmyslu totiž podle analýzy zatím zmírňují dopady zpomalující ekonomiky na ruskou společnost.

Ropovod Družba by mohl znovu fungovat za šest týdnů, uvedl Zelenskyj. Orbán hrozí politickým tlakem

Politika

Poškozený ropovod Družba by mohl být podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Maďarsko a Slovensko ale Kyjev obviňují, že opravy zdržuje z politických důvodů. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň pohrozil využitím politických a finančních nástrojů, aby si vynutil obnovení dodávek ruské ropy.

nst

Přečíst článek

Zpráva také zpochybňuje názory některých západních expertů, podle nichž by ekonomické problémy mohly Kreml přimět k vyjednávání. Podle litevských zpravodajců Rusko zatím neprojevilo ochotu ke kompromisu a nadále usiluje o získání dalšího ukrajinského území a změnu rovnováhy sil v Evropě.

Putin podle analýzy věří, že Rusko má větší vůli i schopnost mobilizovat zdroje než Ukrajina a její spojenci.

Přizpůsobení obranného průmyslu

Rusko zároveň rychle přizpůsobuje svůj obranný průmysl válečným podmínkám. Díky výraznému financování armády dokáže zbrojní výroba pokrýt potřeby ruských sil na Ukrajině. Průmysl navíc našel domácí náhrady za řadu západních technologií, což mu pomáhá obcházet sankce a omezení dovozu.

Litevské zpravodajské služby zároveň varují před zmírněním tlaku Západu na Kreml. Pokud by byla uzavřena mírová dohoda a sankce zrušeny, Rusko by podle nich mohlo rychleji posilovat své vojenské schopnosti a během dvou let být připraveno k omezené vojenské operaci v pobaltském regionu.

V takovém scénáři by Moskva během šesti až deseti let modernizovala a rozšířila svou armádu o 30 až 50 procent a obnovila strategické zásoby zbraní a munice.

Rusko už nyní pokračuje v posilování armády podél východních hranic NATO. Některé brigády jsou podle zprávy rozšiřovány na divize a vznikají nové vojenské jednotky.

Rozšiřování vojenské infrastruktury probíhá také v ruské exklávě Kaliningrad u Baltského moře, která sousedí s Litvou a Polskem. Budují se zde například radary včasného varování, sklady nebo logistická základna pro strategické rezervy.

Po dokončení radarová stanice 29B6 „Container“ podle zprávy výrazně rozšíří schopnost Ruska sledovat vzdušný prostor a detekovat letadla či rakety na vzdálenost několika tisíc kilometrů.

Aktualizováno

Okamžitě ukončete útoky na Írán, vyzvala Moskva Spojené státy a Izrael

Politika

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

ČTK

Přečíst článek

Baltské moře má pro Kreml strategický význam také z ekonomického hlediska. Přibližně 40 procent ruského exportu ropy totiž prochází právě touto oblastí a přepravují ho lodě takzvané stínové flotily.

Zpráva zároveň upozorňuje, že ruská vojenská rozvědka se snaží provádět v evropských zemích nebezpečnější sabotážní operace. K jejich realizaci podle litevských zpravodajců verbuje i osoby s kriminální minulostí.

Podle zprávy se ruská vojenská rozvědka GRU snaží také zlepšit plánování a provádění svých operací, které byly v minulosti často chaotické. Tyto aktivity podle litevské analýzy mohou představovat rostoucí hrozbu pro bezpečnost evropských zemí.