Nová šance pro zámek Veleslavín? Praha 6 je po odkupu od státu připravena budovu převzít a opravit
Praha 6 je v případě, že město koupí od státu zámek Veleslavín, připravena areál převzít a zajistit jeho postupnou revitalizaci, schválili to zastupitelé městské části. Radnice už připravuje koncepci dlouhodobého využití areálu včetně ekonomického posouzení, ráda by spolupracovala se soukromými partnery. Odhad nákladů na revitalizaci je podle starosty Jakuba Stárka (ODS) 1,5 až dvě miliardy korun a bude to projekt na dvě až tři volební období.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se pokoušel areál zámku desetkrát neúspěšně prodat v dražbě. Vyvolávací cena postupně klesla z prvotních 580 milionů na 210 milionů korun při posledním pokusu koncem loňského roku. Praha od počátku deklaruje zájem o převzetí areálu, ale cena zástupcům města s ohledem na nutné investice přišla příliš vysoká.
Nedávno radní Adam Zábranský (Piráti) avizoval ochotu města zaplatit při poslední dražbě požadovaných 210 milionů korun. Zámek má podle něj zájem převzít Praha 6 a zajistit i nákladnou rekonstrukci, což dnes jednohlasně potvrdili i zastupitelé městské části.
„Deklarujeme, že jsme připraveni se o areál v budoucnu postarat a že na tom budeme pracovat,“ řekl na jednání zastupitelů místostarosta Petr Prokop (STAN). Dodal, že městské zastupitelstvo by mělo o odkupu zámku od státu hlasovat v dubnu. Městská část poté předloží magistrátu žádost o takzvané svěření areálu do své správy. Od roku 2024 se o něj na základě výpůjčky od státu stará a otevřela jej veřejnosti.
Jaká má být úloha zámku?
Městská část si podle místostarosty plánuje ponechat budovu zámku pro sebe a využít ji pro reprezentační účely, kulturu či komunitní centrum. Kromě toho jsou v areálu další tři velké budovy, které chce poskytnout soukromým partnerům. Těm by investice do oprav kompenzovala odpuštěním nájmu.
Preferované využití budov je pro školství, dále se podle Prokopa nabízí například možnost vybudování restaurace či kulturního zařízení, samozřejmě s ohledem na památkovou ochranu. Naopak dříve zvažované zdravotní a sociální využití například pro paliativní centrum už radnice spíše opustila, protože chce mít areál celodenně živý a otevřený a podobné zařízení by vyžadovalo klidový režim, dodal místostarosta.
Loňský rok byl rokem rekordů. Na investičním trhu s nemovitostmi se uskutečnil naprosto největší objem transakcí v historii. Bylo to 4,4 miliardy euro. „Je to výjimečné číslo,“ říká Zdenka Klapalová, jednatelka poradenské společnosti Knight Frank a prezidentka správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Podobný vývoj očekává i v letošním roce.
Čeští boháči budou dál nakupovat trofejní nemovitosti, tvrdí Klapalová z Knight Frank
Reality
Revitalizace je dlouhodobý projekt, jen potřebné průzkumy a vytvoření projektu pravděpodobně zaberou roky. Radnice podle Prokopa plánuje ponechat v době příprav areál otevřený a ponechat tam program, který nyní organizují spíše místní spolky a další komunitní organizace, případně s větším přispěním radnice.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
