Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků
iStock
 ČTK

Praha schválila výstavbu nového školního kampusu v Dolních Měcholupech za 1,16 miliardy korun. Areál pro 1170 dětí a studentů nabídne mateřskou, základní i střední školu a má ulevit přetíženým kapacitám v rychle rostoucí části metropole.

V pražských Dolních Měcholupech vznikne nový školní areál, kde bude mateřská, základní i střední škola s celkovou kapacitou 1170 žáků. Areál bude koncipován jako vzdělávací kampus, který nabídne mimo jiné venkovní učebny, sportoviště nebo jídelny. Projekt za zhruba 1,16 miliardy korun bez DPH schválili pražští radní. S výstavbou by mohli dělníci začít na začátku příštího roku.

Dolní Měcholupy, které jsou na jihovýchodě hlavního města, patří mezi nejmenší městské části Prahy. Žije zde zhruba 4100 obyvatel. Jsou v městském obvodu Prahy 10 a ve správním obvodu Prahy 15.

Posílení kapacit

Podle města má investice dlouhodobě posílit kapacity školství v rychle se rozvíjející části metropole, kde už nyní dochází k rostoucímu tlaku na místa ve školkách i základních školách. Areál má zajistit dostupnost vzdělávání pro místní obyvatele i spádové oblasti Prahy 10.

Nový kampus má zahrnovat pavilony jednotlivých stupňů škol, přičemž mateřská škola nabídne čtyři třídy pro 120 dětí, základní škola 27 tříd pro 810 žáků a střední škola osm tříd pro 240 studentů. Areál dále nabídne i venkovní učebny, sportoviště, jídelny, tělocvičny i další zázemí. Budovy budou bezbariérové.

Nedostatek kapacit ve školách je v Praze dlouhodobým problémem, který se týká jak okrajových městských částí, tak širšího centra metropole. Souvisí zejména s rostoucí bytovou výstavbou a zvyšujícím se počtem obyvatel, který vytváří tlak na školská zařízení.

Cennější než Louis Vuitton. Lék na obezitu udělal z Novo Nordisku největší firmu Evropy

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Přečíst článek

Výrazným problémem je zejména nedostatek míst na středních školách, především gymnáziích, kde dlouhodobě počet uchazečů převyšuje nabídku volných kapacit. Situaci navíc zhoršuje i dojíždění studentů ze Středočeského kraje, které kapacity pražských škol dále zatěžuje. Město kromě výstavby nových škol řeší situaci také rozšiřováním stávajících zařízení, přístavbami a modernizací areálů.

Základní školy zřizují městské části, na starosti mají také mateřské školy. Pražský magistrát pak zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

PŘEHLEDNĚ: Hormuzský průliv se má otevřít. USA a Írán oznámily rámcovou dohodu

Hormuzský průliv
ČTK
 ČTK

USA a Írán oznámily rámcovou dohodu, která má ukončit vojenské operace a znovu otevřít Hormuzský průliv. Klíčové spory o íránský jaderný program a sankce se ale mají řešit až v dalších 60 dnech.

Spojené státy a Írán společně s Pákistánem coby vyjednavačem oznámily rámcovou dohodu, která má ukončit válku; příslušné memorandum má být podepsáno v pátek. Agentura Reuters přinesla přehled hlavních informací, které se v této souvislosti objevily:

Jak bude dohoda realizována

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf uvedl, že obě strany vyhlásily okamžité a trvalé ukončení všech vojenských operací.

Všechny strany potvrdily, že memorandum o mírové dohodě bude podepsáno v pátek ve Švýcarsku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí uvedl, že následně bude memorandum zveřejněno.

Írán i USA uvedly, že jakmile bude memorandum podepsáno, začne se znovu otevírat Hormuzský průliv a začne se rušit americká blokáda íránských přístavů.

Obě strany uvedly, že jednání o složitějších sporných otázkách - zejména o íránském jaderném programu a amerických sankcích proti Íránu - budou probíhat v následujících 60 dnech.

Hormuzský průliv a blokáda íránských přístavů

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Hormuzský průliv bude v pátek znovu otevřen, a že nařídil zrušení blokády íránských přístavů.

Vysoký íránský úředník uvedl, že průliv bude po podpisu memoranda znovu otevřen „všem obchodním plavidlům“.

Íránská polooficiální agentura Fars informovala, že podle memoranda bude námořní provoz v průlivu regulován Íránem v koordinaci s Ománem.

(Podle agentury AFP íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda zahrnuje výběr poplatků Teheránem za námořní služby pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem; podle něj nepůjde o mýtné, ale o poplatky za služby.)

Íránský jaderný program

Obě strany uvedly, že Írán souhlasí s tím, že nebude vyrábět ani získávat jaderné zbraně, což je slib, který Teherán opakovaně dává už desítky let.

Vysoký íránský představitel uvedl, že do uzavření konečné dohody Írán zmrazí jaderné aktivity a zdrží se dalšího obohacování uranu či rozšiřování jaderných zařízení.

Vysoký íránský představitel uvedl, že USA souhlasily s tím, že Írán může v rámci budoucí komplexní dohody zředit zásoby vysoce obohaceného uranu na svém území.

Americký prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že není nutné ihned odebrat Íránu zásoby jaderného materiálu; USA je podle něj získají zpět, až se situace uklidní.

Trump uvedl, že v rámci jakékoli dohody bude pro Írán zaveden přísný inspekční režim, ale neposkytl žádné konkrétní podrobnosti.

Americký republikánský senátor Lindsey Graham uvedl, že jakoukoli konečnou dohodu o íránském jaderném programu bude muset přezkoumat a schválit Kongres USA.

Kaja Kallasová

EU přitvrzuje proti Rusku. Trestá stínovou flotilu, propagandu i Navalného pronásledovatele

EU rozšířila sankce proti Rusku o dalších 81 osob a subjektů. Nová opatření míří na vojensko-průmyslový komplex, stínovou flotilu, propagandisty i lidi spojené s pronásledováním Alexeje Navalného.

Přečíst článek

Sankce a finanční dopady

Vysoký íránský představitel uvedl, že USA souhlasily s tím, že na Írán neuvalí žádné nové sankce, dokud nebude dosaženo konečné dohody.

Dodal, že USA na určitou dobu zruší ropné sankce vůči Íránu a že po uzavření konečné dohody budou všechny sankce USA a OSN zrušeny podle dohodnutého harmonogramu.

Vysoký íránský představitel uvedl, že USA souhlasily s uvolněním 25 miliard dolarů ze zmrazených íránských aktiv, a to mimo jiné prostřednictvím přímých převodů hotovosti, spolupráce mezi zeměmi regionu a finančních úvěrových linek. Washington v koordinaci se svými regionálními spojenci připraví plán rekonstrukce a rozvoje Íránu, o němž bude s Teheránem vyjednávat a který s ním dohodne do 60 dnů, dodal.

Trump uvedl, že Íránu nebude poskytnuta hotovost, ale že sankce by mohly být potenciálně zrušeny.

Související

Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí

Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí
Profimedia
 nst
nst

Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.

Vláda schválila návrh zákona, který ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Rozpočty obou médií se mají vrátit na úroveň před loňským zvýšením poplatků a klesnout zhruba o 15 procent. Podle premiéra Andreje Babiše musejí média veřejné služby šetřit podobně jako v jiných evropských zemích.

Česká televize by podle Chudárka měla od příštího roku dostat zhruba o miliardu korun méně, než má k dispozici letos. To by podle něj znamenalo omezení výroby a propuštění přibližně 300 až 500 lidí z celkových 2900 zaměstnanců. Rušení televizních kanálů ale zatím neplánuje.

„Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek v České televizi. Návrh označil za nepřijatelný a téměř likvidační. Zároveň ale vidí ještě prostor pro jednání. Připomněl také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.

Český rozhlas by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z přibližně 1350 zaměstnanců. Výše navrženého příspěvku ze státního rozpočtu ho podle jeho slov překvapila. Tvrdí, že jde o snahu médiím veřejné služby ublížit, a právě přes financování to podle něj jde nejlépe.

„Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost, anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ uvedl Zavoral.

Nové financování veřejnoprávních médií

ČT a rozhlas mají přijít o zhruba 1,3 miliardy korun

Poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Pro obě instituce dohromady to znamená pokles z 9,1 miliardy na 7,805 miliardy korun.

Letos z poplatků
9,1 mld. Kč
ČT + ČRo dohromady
Nově z rozpočtu
7,805 mld. Kč
podle návrhu vlády
Rozdíl
−1,295 mld. Kč
přibližně −15 procent
Srovnání příjmů z poplatků a nového příspěvku
Česká televize −960 mil. Kč
Letos z poplatků: 6,7 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 5,74 mld. Kč
 
Český rozhlas −335 mil. Kč
Letos z poplatků: 2,4 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 2,065 mld. Kč
 
Celkem ČT + ČRo −1,295 mld. Kč
Letos z poplatků: 9,1 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 7,805 mld. Kč
 
letošní příjem z poplatků
nový příspěvek ze státního rozpočtu

Zdroj údajů: návrh vlády a rozpočtové údaje uvedené v článku.

Omezení i pro dětské pořady

Rozhlas by podle něj musel zvažovat omezení premiérové tvorby či pořadů pro děti. Ve hře by bylo také přehodnocení rozsahu zahraničních korespondentů, existence Radiožurnálu Sport nebo vlastního symfonického orchestru.

Kriticky návrh hodnotí také mediální expert serveru Médiář Jan Potůček. Podle něj vládní rozhodnutí znamená návrat k době, kterou bývalý generální ředitel České televize Jan Souček označil za „rozpočet verze Armagedon“.

„Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech,“ řekl Potůček.

Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize

Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Přečíst článek

Na rizika upozorňují i Reportéři bez hranic. Podle Pavola Szalaie návrh nezaručuje médiím veřejné služby přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií. To je podle něj v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.

„Vyzýváme Evropskou komisi, aby udělala vše, co je v její moci, na ochranu systému financování českých veřejnoprávních médií, který slouží jako model udržitelnosti a nezávislosti ve střední a východní Evropě,“ uvedl Szalai.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s téměř 2,5 miliardy korun.

Původní komplexní zákon, který vláda nakonec nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatků.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Hynek Chudárek

„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře

Přečíst článek
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda ruší koncesionářské poplatky, opozice mluví o útoku na nezávislost médií

Přečíst článek