Společnost OpenAI se dohodla s americkým ministerstvem obrany na podmínkách využívání svých modelů umělé inteligence v utajované síti. Oznámil to šéf firmy Sam Altman. Dohoda přichází krátce poté, co prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům, aby okamžitě přestaly používat technologii konkurenční společnosti Anthropic.

Altman uvedl, že ministerstvo obrany v jednáních projevilo respekt k bezpečnostním principům OpenAI a souhlasilo s jejich zahrnutím do dohody. Mezi klíčové podmínky patří zákaz hromadného domácího sledování a zachování lidské odpovědnosti za použití síly, včetně autonomních zbraňových systémů, píše CNBC.

Rozhodnutí přichází na konci napjatého týdne, během něhož se využití umělé inteligence v armádě stalo předmětem politických sporů. Ministr obrany Pete Hegseth označil firmu Anthropic za „riziko pro národní bezpečnost v dodavatelském řetězci“. Takové označení je obvykle vyhrazeno zahraničním protivníkům a znamená, že dodavatelé Pentagonu nesmí využívat její modely.

Anthropic byla přitom první společností, která své modely nasadila v utajované síti ministerstva obrany. Jednání o dalším nastavení spolupráce však ztroskotala. Firma požadovala záruky, že její technologie nebudou využívány pro plně autonomní zbraně ani k masovému sledování Američanů. Ministerstvo obrany naopak chtělo možnost nasazení modelů ve všech zákonných případech.

České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group

Zprávy z firem

Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).

Jan Žižka

Přečíst článek

Altman uvedl, že OpenAI sdílí stejné „červené linie“ jako Anthropic, avšak Pentagon s jejími podmínkami souhlasil. Společnost podle něj zavede technická opatření k zajištění správného fungování modelů a vyšle také své zaměstnance, aby dohlíželi na jejich bezpečné využívání.

Není jasné, proč ministerstvo obrany vyšlo vstříc právě OpenAI, zatímco Anthropic nikoli. Vládní představitelé však v posledních měsících kritizovali Anthropic za přílišný důraz na bezpečnost umělé inteligence.

Anthropic rozhodnutí Pentagonu označila za zklamání a oznámila, že se proti němu hodlá bránit u soudu.

V Česku bude v příštích letech výrazně přibývat lidí, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Podle predikce sociálních služeb zveřejněné Národním zdravotnickým informačním portálem by se jejich počet mohl do deseti let zvýšit o více než třetinu.

Zatímco v roce 2024 pobíralo nejvyšší, čtvrtý stupeň dávky zhruba 73 800 handicapovaných a seniorů, v roce 2035 by jich mohlo být už 100 300. A růst má pokračovat i dál. V polovině století by mohlo mít nejvyšší příspěvek na péči až 123 300 lidí.

Miliony navíc, miliardy navrch

Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech stupních podle míry závislosti. Lidé, kteří jsou na pomoc zcela odkázáni, dostávají měsíčně 23 tisíc korun v zařízení nebo 27 tisíc korun v domácím prostředí. Třetí stupeň činí 16 100 korun pro děti a 14 800 korun pro dospělé.

Růst se však netýká jen nejvyššího stupně. Lidí s druhým nejvyšším příspěvkem bylo předloni 116 300. Do roku 2030 by jich mohlo přibýt o 20 tisíc a do roku 2035 o dalších téměř 20 tisíc. Do poloviny století by jejich počet mohl dosáhnout 190 800.

Předloni tvořili příjemci nejvyššího stupně 17 procent všech pobíratelů příspěvku, druhý nejvyšší stupeň pak 27 procent. Průměrný věk lidí s úplnou či těžkou závislostí byl 70 let, polovina z nich měla více než 79 let.

Dalibor Martínek: Kdy už dají důchodci nadechnout mladé generaci? Babiš živí jejich hořkost

Názory

Pětatřicet let po pádu režimu se bývalý komunistický funkcionář domáhal vyšší penze. Kvůli šesti stovkám korun zaměstnal soudy na roky. Ústavní soud jeho stížnost odmítl. Spor ale otevřel otázku odpovědnosti za minulost.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Náklady se už zdvojnásobily

Výdaje na příspěvky na péči za posledních deset let dramaticky vzrostly. V roce 2015 činily 21,2 miliardy korun. Předloni už 41,3 miliardy a loni přes 46,4 miliardy korun. Letos rozpočet počítá s částkou 47,5 miliardy korun a očekávají se návrhy na další navýšení.

Ministr práce Aleš Juchelka už dříve uvedl, že zajištění péče kvůli stárnutí populace bude znamenat ještě větší finanční zátěž než důchodový systém. „Budou to vysoké desítky miliard korun ročně,“ řekl nedávno novinářům. Zdroje financování zatím nepředstavil.

Změny až za další vlády

Vládní program ANO, SPD a Motoristů slibuje posílení dostupnosti péče, rozšíření zařízení, zapojení soukromých peněz i valorizaci příspěvku. Připravit se má nový model financování, který zohlední počet klientů a jejich nároky, a zavést se má i „hmotné zabezpečení“ pro pečující o blízké.

Nový zákon o sociálních službách má ministr Juchelka předložit do podzimu 2028. Samotný systém by měl začít fungovat od roku 2031 – tedy až za další vlády.