Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.
Celkem 83 procent studentů sice dává přednost jistotě a stabilitě před změnou, v žebříčku nejdůležitějších charakteristik atraktivního zaměstnavatele se však na prvním místě umístilo přátelské pracovní prostředí. Následuje smysluplná práce a až třetí skončila jistota zaměstnání. Vysoko se umístily také transparentní komunikace, složení týmu či flexibilní pracovní doba – tedy faktory, které ovlivňují každodenní zkušenost ve firmě.
„Firmy, které budou spoléhat jen na stabilitu a silnou značku, mohou začít ztrácet. Autenticita je dnes zásadní – sliby musí odpovídat realitě,“ uvedl ředitel studie Daniel Novák. Podle něj mladí lidé rychle poznají, zda je pracovní prostředí skutečně rozvojové, nebo jen dobře odprezentované.
Juchelka: Bez Ukrajinců se český trh práce neobejde
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Očekávání nástupní mzdy se u vysokoškoláků nejčastěji pohybuje mezi 40 000 až 42 499 korunami a 45 000 až 47 499 korunami měsíčně. Minimální akceptovatelná hranice je však nižší – nejčastěji mezi 30 000 až 32 499 korunami a 35 000 až 37 499 korunami.
Podle Nováka je z dat patrné, že nástupní mzda představuje jen část rozhodování. „Pro mnoho studentů je důležitější to, co přijde potom – jasná pravidla růstu, pravidelné navyšování a reálná podpora rozvoje,“ uvedl.
Nejžádanější zaměstnavatelé
Celkovým vítězem napříč obory se stala Skupina ČEZ, která obhájila první místo. Mezi studenty lékařských a farmaceutických fakult zvítězila Fakultní nemocnice v Motole a titul „Skokan roku“ získala společnost JABLOTRON. Mezi středoškoláky v kategorii „První volba“ opět uspěla Skupina ČEZ.
Podle Daniela Nováka o umístění v žebříčku často rozhoduje aktivita firem na školách a způsob práce s mladými talenty. Studenti si podle něj všímají, zda se o ně zaměstnavatel zajímá už během studia a zda nabízí promyšlený systém rozvoje.
Zástupci vítězných firem zdůrazňují přímý kontakt se studenty. Skupina ČEZ nabízí stáže, odborné praxe, exkurze do provozů či projekt Jaderná maturita, během něhož stovka středoškoláků každoročně stráví tři dny v jaderné elektrárně. Generali Česká pojišťovna láká na trainee programy, mentoring a zapojení do mezinárodních projektů. Společnost Valeo podporuje technické vzdělávání už na středních školách, nabízí traineeshipy i mezinárodní Young Talent Accelerator Program.
Podnikání s globální ambicí
Novinkou letošní studie je také žebříček českých firem, které studenti se zájmem o podnikání považují za inspiraci. Do TOP 10 se dostaly například Prusa Research, Rohlik Group, FTMO, Productboard, Mews, CDN77, Rossum, NOTINO, SatoshiLabs nebo Aisle.
Společným jmenovatelem těchto firem je globální produkt, silná technologická orientace a schopnost uspět na mezinárodním trhu. Výsledky podle autorů studie ukazují, že studenti dnes podnikání nevnímají jako lokální projekt, ale jako příležitost budovat firmy s globálním dosahem.
Studie tak potvrzuje, že stabilita se stává standardem. O tom, kde mladí lidé nakonec zakotví, však stále častěji rozhoduje to, jak firma skutečně funguje v praxi.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
České firmy plánují nabírat více než v okolních zemích
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Vládní koalice v Reykjavíku původně slíbila referendum do roku 2027 poté, co předchozí vláda přístupová jednání v roce 2013 zmrazila. Současný geopolitický vývoj, včetně rozhodnutí Spojených států uvalit cla na Island a výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, by však mohl celou záležitost urychlit, píše Politico.
Debata o rozšíření EU mezitím nabírá na intenzitě. Brusel pracuje na plánu, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství už příští rok, a Černá Hora jako nejpokročilejší kandidát minulý měsíc uzavřela další vyjednávací kapitolu. Pokud by Islanďané hlasovali pro obnovení rozhovorů, mohli by podle jednoho ze zdrojů vstoupit do EU dříve než ostatní kandidátské země.
Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
„Debata o rozšiřování se mění. Stále více jde o bezpečnost a o schopnost jednat ve světě soupeřících sfér vlivu,“ uvedla komisařka EU pro rozšíření Marta Kosová po setkání s islandskou ministryní zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir.
Změna situace
Island podal žádost o vstup do EU v roce 2009 během finanční krize, kdy se zhroutily jeho hlavní banky. V roce 2013 však vláda jednání zmrazila a o dva roky později Reykjavik požádal, aby již nebyl považován za kandidátskou zemi.
Od té doby se geopolitická situace výrazně změnila. Island, který leží na strategicky důležitém místě v severním Atlantiku, nemá vlastní armádu a spoléhá na členství v NATO a obrannou dohodu s USA z roku 1951. Podle průzkumů veřejné mínění o hlubší integraci s EU postupně sílí.
Jednou z hlavních překážek případného vstupu zůstávají rybolovná práva, klíčové odvětví islandské ekonomiky. V minulosti byla otázka rybolovu zdrojem napětí, zejména ve vztahu ke Spojenému království. Po brexitu by však tato oblast mohla být méně problematická.
Zelenskyj pro BBC: Putin už rozpoutal třetí světovou válku
Ruský prezident Vladimir Putin už podle Volodymyra Zelenského rozpoutal třetí světovou válku a je nutné jej zastavit. Ukrajinský prezident to uvedl v rozhovoru pro britskou stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Island je již členem Evropského hospodářského prostoru i schengenské zóny a uplatňuje velkou část unijní legislativy. Před zmrazením rozhovorů uzavřel 11 z 33 vyjednávacích kapitol. Podle jednoho z unijních představitelů by teoreticky mohlo být možné uzavřít zbývající kapitoly během jednoho roku, jiní však upozorňují, že takový harmonogram by byl velmi ambiciózní.
Po případném obnovení rozhovorů by musel Island uspořádat ještě jedno referendum o samotném vstupu do EU. Přestože země patří mezi státy s nejvyšším HDP na obyvatele na světě, hlavním motivem debaty nejsou ekonomické výhody, ale bezpečnostní hledisko v době rostoucího mezinárodního napětí.
Související
Ukrajina v EU už příští rok? Brusel jedná o částečném členství, překážkou je Orbán
Nové ekonomické strategii, kterou schválila vláda před týdnem, lze vytknout snad jen jedno: že se všechno nedá během krátkého volebního období stihnout. Vláda má na uskutečnění změn první dva roky, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Když se vrátíme zpátky ke strategii, jak ji zhodnotit dvěma třemi větami?
Já mám se strategií jediný problém. Nemůžu říct, že by mě tam něco vyloženě iritovalo. To vůbec ne. Problém mám s tím, že je až moc komplexní, je tam všechno a je toho tam hodně. Přitom prostor něco skutečně udělat má vláda v rámci čtyřletého funkčního období omezený v podstatě na první dva roky. A proto je potřeba si vybrat priority. Jako fahrplan na dalších 10 let je to velmi dobré. Ale s horizontem nadcházejících dvou let je třeba si vybrat pár priorit a ty opravdu dotáhnout do konce.
Jaké priority tedy vidíte?
Na prvním místě energetika. Dále stavebnictví, stavební řízení a vše, co se dotýká bytové problematiky. Protože tam se odehrává dlouhodobá krize. A třetí prioritou je podle mne obrana našeho státu. Další priority bych nevymýšlel. Vidíme i na evropské úrovni, že čím více priorit, tím méně výsledků. Úsilí se naprosto rozmělní a nic se nedotáhne do skutečně efektivního finále. Vše nicméně stojí a padá s prosperitou české ekonomiky.
Je příliš mnoho priorit problémem této strategie, anebo to tak bylo i u minulých vlád?
Já si je vlastně nepamatuji. Což do diskuse o strategiích není bez zajímavosti. Pamatuji si pouze to, že všude bylo, že se musíme stát ekonomikou s vyšší přidanou hodnotou. Ale obvykle se příliš nešlo nad tyto obecné teze. Současná strategie se liší tím, že obsahuje konkrétní kroky. Ale jak jsem říkal, je jich na jedno volební období až dost.
video
Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering
Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.
Překvapilo mě to, jak je komplexní. Je v ní všechno. Teď nevím, zda jsme takhle ucelený materiál kdy měli. A pokud ano, tak už před dlouhou dobou. Je to materiál, který samozřejmě obsahuje vzletné vize, ale na druhou stranu i konkrétní záměry. A to je podstatné. Pamatuji si spoustu strategií, na české i mezinárodní úrovni. Vize typu budeme směřovat ekonomiku k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, vytvoříme společnost založenou na informacích, propojíme vědu, výzkum a praxi a podobně. Tato koncepce je už mnohem konkrétnější.
Co se mi líbí, je to, že si vážně všímají energetiky, protože energetika je pro nás v době Green Dealu zásadním odvětvím. Kvůli závazku snížit emise do roku 2040 o 90 procent a následně na nulu budeme muset hodně, nebo spíš až extrémně investovat nejenom do výroby elektřiny a distribuce elektřiny, ale i do kompletní elektrifikace celého hospodářství.
Strategie si klade na cíl dostat české ceny energií na srovnatelnou či dokonce nižší úroveň než mají jinde, zejména v Německu. Co tomu říkáte? Je to reálné?
My ovšem musíme řešit nejenom cenu energií, ale současně i její dostupnost. Pokud se budeme muset zbavit uhelných elektráren, ty ostatně v důsledku cen emisních povolenek dříve nebo později zmizí automaticky, budeme mít problém vykrýt naši spotřebu elektrické energie a zajistit přitom i celkovou stabilitu sítí. To neznamená nic jiného, než současně budovat i nové zdroje. Zároveň přitom Green Deal znamená elektrifikaci všeho, tedy neuvěřitelný nárůst spotřeby elektřiny do budoucna. Nejde jen o elektromobily, ale rovněž o tepelná čerpadla, která by se měla využívat téměř všude. Na elektrickou energii by měl přejít i průmysl a doprava. Vznikne obrovská nová poptávka po elektřině, a proto je nutné do této oblasti včas a dostatečně zainvestovat. A pokud to budeme dělat jako doposud, tak to elektřinu pro domácnosti nejspíš nezlevní. Naopak to bude znamenat, že distribuční a další poplatky, které spolu se silovou elektřinou platíme, budou narůstat, aby pokryly právě tyto investiční náklady.
Dalibor Martínek: Rychlejší bytová výstavba v Česku? Blouznivý sen
Od novely stavebního řízení, která právě prochází parlamentem, si popravdě málokdo slibuje urychlení bytové výstavby. Jendo řízení, jedno razítko, to je motto, do kterého je tlustospis zabalený. Všichni však vědí, jak funguje česká rakousko-uherská byrokracie.
Jak to děláme doposud je podle vás špatně. Jak to vlastně děláme?
Elektrické společnosti zainvestují do sítí a stát jim následně prostřednictvím Energetického regulačního úřadu uzná náklady na tyto investice a přizpůsobí tomu poplatky, které jako spotřebitelé platíme. Už dnes, když se podíváte na fakturu, tak zjistíte, že to, co nás nejvíce trápilo ještě nedávno, tedy cena elektřiny jako taková (tzv. silová energie) činí jen asi polovinu fakturované částky. Zbytek jsou poplatky a daně.
Dá se s tím něco dělat? Jde také o to, že se lidé snaží na elektřině šetřit, ale jsou zklamaní, protože ty vysoké poplatky zůstávají šetřením nedotčené.
Dovedu si představit, že by stát mohl třeba z výnosu z emisních povolenek nebo evropských zdrojů zainvestovat do rozvoje sítí, aby se celé tyto náklady nemusely přenášet na spotřebitele, ať už domácnosti anebo podniky. Ale to, kolik platíme, je to do jisté míry stále i v našich rukou. Rád bych v tomto směru pochválil ERÚ, který má na svých stránkách srovnávač cen energií, do něhož zadáte svou spotřebu a místo odběru a ukážou se vám dostupné nabídky cen od nejnižších po nejvyšší. Je to velmi transparentní, užitečné a hlavně zdarma.
Chce současná vláda v něčem změnit přístup předchozí vlády?
Na hodnocení je ještě brzy. Nový kabinet vládne teprve chvíli a řeší rozpočet. Ale důležité je, že pokračuje, jak vidno ze strategie, v přípravě dostavby JE Dukovany. To je jeden z příkladů dlouhodobých investičních projektů, které by se neměly měnit ani ve chvíli, kdy se mění vláda. Které by měly pokračovat bez ohledu na to, kdo sedí na tom kterém ministerstvu. Projekty, které přesahují politický cyklus.
A skutečně se v těch projektech bude pokračovat? Nebude to podobné jako se školkovným či EET, které jedna vláda zavede a druhá zruší?
Máme zkušenost, že velké, skutečně významné projekty v rámci dopravní infrastruktury, se neměnily, i když přišla vláda premiéra Fialy. Pokračovalo se v tom, co bylo připravené, započaté, a jelo se dál. Stejně tak budou ty investice pokračovat pod taktovkou dnešní vlády. Podobně by to mělo být i s JE Dukovany, protože je to dlouhodobý projekt, během něhož se už vláda měnila minimálně dvakrát.
Problém nové hospodářské strategie je, že řeší vše. Potřebujeme priority, říká ekonom
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Vidíte ve strategii přece jen něco, v čem nová vláda pokračovat nebude?
Pokud se mám podívat na něco, co je diskontinuální, pak to zřejmě budou parametry důchodového systému. Dílčí změny, které přijal Fialův kabinet, nebyly příjemné, to chápu, ale byly žádoucí. Demografický vývoj také příjemný není. Tristní pohled na vývoj porodnosti je posledním argumentem. Když vezmeme v úvahu, jak se během následujících 25 let změní struktura obyvatelstva, že ubude více než 700 tisíc lidí v produktivním věku a těchto 700 tisíc přestane odvádět na sociální pojištění a daně a začne čerpat důchod, tak je jasné, že se systém dostane do vysokého deficitu. Všichni to víme, bavíme se o tom už někdy od roku 2010. Byl tu jeden pokus o reformu, ten ale po dvou letech vyšuměl. Od té doby se pouze upravuje třetí pilíř a dělají se parametrické změny pilíře prvního. Kvazi reformou bývalého ministra sociálních věcí Jurečky byla sada parametrických změn, které neměly moc bolet a měly stabilizovat systém. Tím, že se o něco snížil výpočet budoucích penzí. Tím, že se lidem přidaly navíc měsíce pro odchod do důchodu. Není to příjemné, ale co vymyslet jiného?
Co říkáte návratu školkovného a slevy na studenta? Co si od toho lze slibovat?
Do jisté míry chápu, že politická garnitura, která nedávno nastoupila, před volbami něco slibovala a aspoň některé z těch slibů musí plnit. To je naprosto relevantní, protože kvůli slibům je voliči volili. Co si od těchto kroků lze slibovat? Obávám se, že tím nic moc nezískáme, kromě nákladů. Školkovné bylo hojně využívané, ale nemyslím si, že lidem nějak výrazně pomůže. A už vůbec, že by zvrátilo nepříznivý demografický výhled. Jestli existuje něco, co by lidem mohlo skutečně pomoci v mnohem širším měřítku, tak je to řešení bytové krize. To je mnohem podstatnější problém než školkovné a dříve pastelkovné a podobné návrhy.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Vidíte v té strategii něco, co by mohlo tu bytovou krizi řešit?
Existující záměry jsou určitě dobré, ale musejí se dotáhnout do konce. Na prvním místě je samozřejmě vždy stavební zákon a jeho naplňování v praxi. Pokud se zjednoduší a zrychlí stavební řízení, je tu šance, že se rozběhne bytová výstavba. Ta je naprosto tragická, protože ročně nestavíme ani 40 tisíc nových bytů. Dlouhodobě v průměru jen asi 35 tisíc. To naprosto nestačí poptávce, která narůstá tím, jak se mění i styl života. Roste podíl single domácností, takže bytů potřebujeme víc, a k tomu je nutné ještě připočítat i přirozenou obnovu bytového fondu. Staré byty zanikají, musejí vznikat tím pádem i nové.
Takže jedna věc je stavební řízení. Druhá věc je, mít kde stavět. Stát vlastní obrovské množství pozemků, které dost často ani nevyužívá, takže má v rukou spolu s obcemi a městy stavební parcely, které může prodat, pronajmout, prostě nabídnout jako prostor k výstavbě. Myslím, že nic víc se s tím dělat nedá. Návrhy, které zaznívaly před volbami, jako novomanželské půjčky, ten problém neřeší, spíše naopak.
Bezúročné novomanželské půjčky, respektive bezúročné půjčky na první bydlení, vláda zamýšlí.
Jde o to, za jakých podmínek půjčku dostanete a co vám přinese. Problémem je, že se takto snažíme podporovat poptávku po bydlení, zatímco nabídka stagnuje. Je to vidět i na podmínkách nastavených ČNB, kdy lidé do 36 let nemusejí na hypotéku složit tolik vlastních prostředků jako ti ostatní. Nadto se ozývaly hlasy, že bychom měli ještě víc poskytovat půjčky na vlastní prostředky, nejlépe bezúročně. To všechno jde směrem k podpoře poptávky. Už nyní je poptávka obrovská, každý měsíc banky poskytnout hypotéky v průměru za 25 miliard korun. A to jsou jen nové hypotéky, bez refixací stávajících úvěrů. Měsíčně! To znamená 300 miliard korun ročně. Poptávka jde nahoru, lidé si berou hypotéky bez ohledu na to, že sazba začíná na 4,5 procenta. Ale nabídka bytů je stále více méně stejná. K čemu jinému než růstu cen nemovitostí, to může vést? Takže podpora poptávky jakýmkoliv nástrojem znamená, že nabudíte ceny k tomu, aby rostly ještě rychleji.
Jsem z jižní Moravy a vidím, že i naše malá obec dokáže stavět byty a renovovat staré domy a poskytovat v nich byty. Nástroje k tomu existují, ať už dotační tituly, anebo půjčky. Možná na tom měli zapracovat i ostatní. Samozřejmě ale nechci říkat, že by si města měla zřizovat vlastního developera. Ale rozhodně mohou vytvořit podmínky pro to, aby se u nich stavělo.
Třetina mladých se smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne, ukázal průzkum
Vlastní bydlení zůstává pro mladé Čechy velkým tématem – a zároveň stále hůře dosažitelným cílem. Hypotéku má v současnosti každý šestý člověk do 30 let. Další téměř čtvrtina si ji plánuje vzít během příštích tří let. Přesto se třetina mladých smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne. Nejčastěji uvádějí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Xella, kterého se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku 18 až 30 let.
Vláda také chce vytvořit „speciální krizový stavební úřad“, který by projektům nad 100 bytů anebo nad určitou plochu uděloval povolení expres. Co tomu říkáte?
Podle mě by měly pro všechny platit stejné podmínky. A v první řadě by ty podmínky měly být jednoduché a měly by být zkráceny lhůty na všechna projednávání tak, aby se nedařilo blokovat stavební řízení. Ať už dopadne jakkoliv. Ale prostě to nesmí trvat 10 let. I v Praze se na povolení stavět bytový dům čeká 10 let. Čím déle se projekty připravují, čím déle zabere papírování a razítkování, tím dražší to nakonec je. V mezičase nejenže se vám hromadí náklady na udržování projektu, protože jej musíte neustále aktualizovat s tím, jak se technické požadavky v čase mění, ale především vše mezitím zdražuje. Každý, kdo něco stavěl před covidem a staví teď, se musí hodně divit současným cenám. Čím déle povolovací proces trvá, tím je pro investora stavba dražší.
Takže pokud se podaří ušetřit čas, bude to významné zlepšení. Ale nejsem si jistý, zda je správné dělit stavby na první a druhé kategorie. Chápu, když je třeba dopravní výstavba nebo jiná stavba ve veřejném zájmu, že se tomu mimořádná pozornost věnovat může. Ale všechny ostatní projekty by měly mít spíše rovnocenné postavení.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Petr Dufek: Nestaví se, projekty leží v šuplíku. Je to důsledek vysoké inflace
