Dům u moře nemusí stát miliony. V těchto pěti lokalitách ceny začínají výrazně níž
Evropské pobřeží zdražilo, ale levné nemovitosti u moře úplně nezmizely. Jen už neleží v Marbelle, Toskánsku ani na řeckých ostrovech. Kdo hledá chytře, míří do druhého pásu od pobřeží, a to 10 až 40 minut od pláže, kde ceny ještě dávají smysl a nákup není právní noční můra.
Levný dům přímo na pláži je v Evropě čím dál vzácnější. Algarve, Costa del Sol, Toskánsko nebo Kyklady už dávno hrají vyšší cenovou ligu. Přesto v EU existují lokality, kde lze koupit byt či dům v dojezdu k moři za ceny, které jsou proti nejznámějším destinacím výrazně nižší.
Klíčem je nehledat první linii u moře, ale druhý pobřežní pás: menší města, vesnice a kopcovité lokality, odkud se dá večer dojet na pláž, ale kde kupující neplatí nejvyšší turistickou přirážku.
1. Abruzzo: italské moře bez toskánské přirážky
Abruzzo je možná nejzajímavější evropský kompromis pro kupující, kteří chtějí Itálii, ale nechtějí platit ceny Toskánska, Ligurie nebo jezer na severu. Region leží na Jadranu, má letiště v Pescaře, historická města, hory a dlouhé pobřeží. Z Česka je navíc kulturně i dopravně srozumitelný.
Největší smysl nedávají nutně byty přímo v Pescaře, ale druhý pás od moře: okolí Chieti, Lanciana, Ortony, Vasta nebo menší obce nad pobřežím. V dubnu 2026 uváděl realitní server Immobiliare.it průměrnou nabídkovou cenu v provincii Chieti na úrovni 1 180 eur (v přepočtu asi 28 tisíc korun) za metr čtvereční. Samotná Pescara byla výrazně dražší, kolem 2 114 eur (v přepočtu asi 51 tisíc korun) za metr čtvereční.
Italská vláda se zabývá žádostí společnosti KKCG Maritime podnikatele Karla Komárka o přezkum čtvrtečního rozhodnutí akcionářů výrobce luxusních jachet Ferretti. Valná hromada se ve sporu o kontrolu nad firmou přiklonila k čínské skupině Weichai. KKCG upozorňuje na možné porušení pravidel pro investice do strategických podniků a žádá prověření postupu čínských akcionářů.
Boj o jachty. Itálie prověřuje podnět Karla Komárka kvůli rozhodnutí akcionářů Ferretti
Leaders
To dobře ukazuje základní pravidlo přímořských trhů: čím blíž k nejznámějšímu městu a první linii u moře, tím vyšší přirážka. Kdo se posune o dvacet minut autem dál, může získat mnohem lepší poměr ceny, prostoru a kvality života. Abruzzo je ideální pro kupující, kteří chtějí „italský sen“, ale ne nutně turistickou kulisu. Dům v kopcích s výhledem na Jadran může být 20 minut od pláže a zároveň pořád výrazně levnější než podobná nemovitost ve známějších regionech. Pozor ale na starší domy. U italských venkovských nemovitostí je zásadní ověřit stavební dokumentaci, přístupovou cestu, stav střechy, technické sítě a případné nepovolené úpravy.
2. Peloponés: řecké moře bez ostrovní cenovky
Pokud je hlavním kritériem moře, Peloponés má obrovskou výhodu, je obklopen vodou ze všech stran. Korintský záliv, Jónské pobřeží, Messénie, Lakónie, Mani nebo Argolida nabízejí různé typy pobřeží, od městských apartmánů po domy v kopcích nad mořem.
Cenově je Peloponés výrazně příznivější než Athény, Mykonos nebo Santorini. Server Indomio v dubnu 2026 uváděl u rezidenčních nemovitostí v regionu průměrnou nabídkovou cenu 1 790 eur (v přepočtu asi 43 tisíc korun) za metr čtvereční, zatímco řecký průměr byl podle stejného zdroje vyšší.
Pro zahraniční kupující je Řecko obecně otevřené. Evropská síť pozemkových registrů ELRA uvádí, že v principu neexistují obecná právní omezení pro cizince, kteří chtějí koupit nemovitost v Řecku. Výjimkou jsou některé pohraniční a strategické oblasti, zejména na severu země a na východních ostrovech.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho můžou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu korun). Zažádat o kartu lze na speciálních webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše agentura Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu dražší.
Americké občanství za milion dolarů. Trump spustil vízový program „zlatá karta“
Money
Peloponés je proto dobrá alternativa k ostrovům. Nabízí řecké moře, taverny, dlouhou sezonu a často i lepší logistiku než ostrovní trhy závislé na trajektech. Dobře fungují oblasti kolem Korintského zálivu, Aigia, Kyparissie, Kalamaty mimo nejdražší části nebo menší obce v Messénii a Lakónii.
Hlavní riziko není v tom, že by cizinec nemohl koupit. Riziko je v detailu. U domů mimo města je nutné pečlivě ověřit vlastnický titul, přístupovou cestu, stavební povolení, napojení na vodu a elektřinu a případná omezení výstavby. Řecká levná nemovitost může být krásná, ale bez právní prověrky se z ní snadno stane drahá lekce.
3. Portugalská Silver Coast: Atlantik bez cen Lisabonu
Portugalská Silver Coast je kompromis mezi levným vnitrozemím a drahým Algarve. Patří sem Figueira da Foz, Leiria, Caldas da Rainha, Alcobaça, Nazaré mimo nejdražší části nebo menší obce mezi Atlantikem a vnitrozemím.
Portugalsko je pro zahraniční kupující právně přívětivé a nákup nemovitosti není obecně omezen jen na domácí obyvatele. Levnější nabídky se na Silver Coast stále objevují i pod 120 tisíc eur, ale kvalitní nemovitosti blízko oceánu už samozřejmě stojí výrazně víc.
4. Bulharské pobřeží: nejlevnější vstupenka k moři v EU
Bulharsko je cenově nejdostupnější varianta ve výběru. V okolí Burgasu, Nessebaru, Pomorie, Obzoru nebo Sunny Beach se pořád dají najít apartmány za ceny, které ve Středomoří prakticky zmizely.
Global Property Guide uvádí u bulharských destinací průměrnou cenu kolem 1100 eur za metr čtvereční. U resortních oblastí typu Sunny Beach se v některých tržních přehledech objevuje i pásmo 800 až 1200 eur za metr.
Bulharské pobřeží je vhodné hlavně pro kupující, kteří chtějí co nejnižší vstupní cenu u moře a spokojí se spíše s apartmánem než samostatným domem. Právě u bytů bývá nákup jednodušší, zatímco u domů s pozemkem je potřeba pečlivě řešit právní režim vlastnictví půdy. Vedle ceny je dobré počítat také s kratší sezonou než ve Středomoří a prověřit kvalitu resortní správy, protože ta může zásadně ovlivnit budoucí výnos i pohodlí vlastníka.
Zaměstnanců s velmi dobrými příjmy je v Česku evidentně čím dál více. Dokonce tolik, že si mohou dovolit nakupovat nemovitosti v cizině ve větším měřítku než podnikatelé. Část jich to financuje kompletně z vlastního, část si na to bere hypoteční úvěr. Ten si přitom mohou vzít už i u bank přímo v Česku. Ne každý ale o tom ví. Přečtěte si, za jakých podmínek takovou hypotéku na byt či dům u moře, můžete dostat.
Mít vlastní byt u moře Čechy láká víc a víc. Za jakých podmínek se dá sjednat hypotéka?
Money
5. Almería, Murcia, Castellón: Španělsko mimo drahou mapu
Španělsko zůstává známým a relativně srozumitelným trhem. Dostupnější příležitosti už ale neleží v Barceloně, Marbelle ani na Mallorce. Zajímavější jsou Almería, Murcia, části Castellónu a menší města mimo první pobřežní linii. Na realitních portálech se v těchto provinciích dají najít i extrémně levné nabídky, Almería od 6000 eur, Murcia od 3000 eur a Castellón od 6800 eur. U použitelných nemovitostí v dobré dojezdové vzdálenosti k moři je ale realističtější počítat spíš s vyššími desítkami až nižšími stovkami tisíc eur; například nabídky s výhledem na moře v Castellónu začínají zhruba na 85 tisících eur.
Výhodou je klima, infrastruktura a známé prostředí. Nevýhodou je politická citlivost tématu zahraničních kupujících. I když návrh až 100procentní daně pro non-EU kupující se podle Reuters v březnu 2026 zasekl v parlamentu, ale ukazuje, že Španělsko je pro kupce mimo EU regulatorně rizikovější než dřív.
Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.
Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
