Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Bali místo Smíchova. Čeští investoři kupují vily na druhém konci světa

Vila na Bali
Domoplan, užito se svolením
Petra Nehasilová

Za cenu menšího bytu v Praze prodávají čeští developeři na Bali vily s bazénem a slibují výnos kolem dvanácti procent. První projekt je vyprodaný, další v přípravě.

Za deset milionů korun se dnes v Praze dá koupit menší byt. Často 2+kk, někdy s výhledem do protější fasády, parkováním zvlášť a s výnosem, který dává smysl hlavně tehdy, když jste mimořádně trpěliví. Na Bali za podobné peníze lze pořídit  vilu s bazénem. Právě na tomhle kontrastu stojí investiční příběh, který na Bali začali psát Jan Pauly, šéf společnosti Thierra ze skupiny Fipox, a jeho žena Kristýna Pauly, která ve stejné skupině vede značku MyResorts. Ve struktuře skupiny rovněž figuruje developerská společnost Domoplan.

První větší projekt, konkrétně osm luxusních vil v oblasti Pandawa Beach, se už staví. Všechny jsou prodané. Podle zástupců projektu zmizely během týdne. Teď skupina chystá další projekt: šestatřicet apartmánů v Canggu, jedné z nejživějších částí ostrova.

Nekupuji si dovolenou. Kupuji si výnos

„Je potřeba rozlišit, jestli si kupujete víkendový dům, nebo investiční nemovitost. Bali je pro českého investora spíš investiční produkt,“ říká Jan Pauly. Je to věta, která celý projekt dobře rámuje. Z Prahy se na Bali nejezdí na prodloužený víkend. Cesta trvá zhruba sedmnáct hodin, a i pro movitějšího Čecha je to pořád vzdálená exotika. Majitelé si podle developera často vilu kupují s představou, že ji sami využijí. A realita? „Jedou tam jednou, dvakrát a pak zjistí, že je lepší, když jim to vydělává peníze,“ popisuje Kristýna Pauly.

Výnosový příběh je přitom hlavní argument. „Dřív jsme mluvili o 15 procentech, dnes říkáme spíš 10 až 15 procent. Dvanáct procent považujeme za realistickou hodnotu,“ přibližuje Jan Pauly.

Mikrobyty jsou trend

Méně než 20 metrů za miliony? Takhle dnes vypadají mikrobyty, které Češi chtějí

Malé byty, velké peníze a ještě větší zájem. Mikrobyty mizí z nabídky nejrychleji ze všech dispozic. Důvodem ale není jen cena. Podívejte se na konkrétní řešení, která z pár metrů dělají překvapivě plnohodnotný prostor.

Přečíst článek

První várku osmi vil koupili bohatí čeští investoři. Spíš lidé, kteří už mají majetek v Česku a hledají, kam poslat další část kapitálu. Někteří kvůli výnosu. Jiní kvůli diverzifikaci mimo Evropskou unii. Část z nich podle zástupců projektu řeší Bali i jako možný plán B. „Někdo na to kouká čistě jako na investici, někdo jako na plán B a někdo jako na dovolenou,“ shrnuje Kristýna Pauly.

Cena jedné vily se pohybovala kolem 450 tisíc dolarů. V korunách tedy zhruba tolik, kolik dnes stojí menší pražský byt. Jenže místo jednotky v novostavbě s výnosem v nízkých jednotkách procent má investor dostat produkt, který stojí na turistickém provozu, luxusním servisu a vyšší obsazenosti. 

Zároveň platí, že kdo vstoupil včas, už podle developerů vidí růst cen. „Podobný pozemek ve stejné lokalitě je dnes zhruba o 30 procent dražší než loni v srpnu,“ říká Kristýna Pauly.

Má to ale jednu praktickou podmínku. Investor by měl mít peníze připravené. Klasickou českou hypotéku na vilu na Bali nedostane. „Můžete si vzít maximálně americkou hypotéku proti jiné nemovitosti, ale tím už část lidí ztrácíte,“ říká Pauly. V praxi tak podobné zahraniční investice kupují hlavně lidé, kteří mají hotovost.

Chaty a chalupy jsou zpět v kurzu. Ceny rekreačních nemovitostí vyskočily o 12 procent

Chaty a chalupy jsou zpět v kurzu. Ceny rekreačních nemovitostí vyskočily o 12 procent

Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dál rostly. Ve srovnání s loňskem ale výrazně pomaleji. Zatímco loni byty v prvních třech měsících meziročně zdražily o 18 procent, letos jejich ceny vzrostly o šest procent. U rodinných domů je zpomalení ještě výraznější: po loňském růstu o pětinu letos zdražily jen o tři procenta.

Přečíst článek

Zajímavé je i to, jak rychle se rozhodují. Část kupujících podle Paulyho nepotřebuje vidět hotovou stavbu ani stát na místě. Rozhoduje lokalita, čísla a důvěra v developera. „Lidé jsou schopní dělat investici v takovém rozsahu i na dálku,“ říká. U některých projektů podle něj stačí vizualizace, půdorysy a příběh lokality.

Bali už není jen pro baťůžkáře

Ještě před deseti lety si řada lidí spojovala Bali hlavně s baťůžkáři, surfaři a levnou exotikou. Tahle vrstva tam pořád je. Jen už není jediná. Ostrov se posunul. Přibyla gastronomie, designové vily, beach cluby, butikové hotely, digitální nomádi a také mnohem bohatší klientela. Přesně ta, která nechce nutně bydlet v pětihvězdičkovém hotelu, ale chce mít pětihvězdičkový servis.

„Ten klient nechce trávit dovolenou v hotelu plném lidí. Chce soukromí, ale zároveň čeká, že pro něj přijede auto, že bude mít kuchaře a že se nebude muset o nic starat,“ přibližuje Jan Pauly.

Luxus se u podobných projektů neprodává jen přes mramor, výhled a bazén. Prodává se hlavně soukromí. Vila má být něco mezi privátním domem a hotelem. „Není to jen o tom, že vám někdo uklidí a předá klíče. Je to kompletní servis: nákup, čerstvé ovoce, kuchař, vyzvednutí na letišti. Všechno, čím se nechcete zabývat, když tam jedete,“ říká Kristýna Pauly.

Abu Dhabí

Slabý dolar zlevňuje Čechům zahraniční nemovitosti. Klidně i o milion

Výrazné oslabení amerického dolaru v posledních týdnech a měsících otevírá nové investiční příležitosti pro české kupce zahraničních nemovitostí. Nemovitosti v USA, Dubaji, na Mauriciu a v dalších zemích, kde se obchoduje v dolarech nebo měnách, které jsou na americký dolar navázané, se nyní Čechům reálně zlevňují.

Přečíst článek

Pandawa Beach má být klidnější luxus

První projekt vzniká v oblasti Pandawa Beach na jihu Bali. Developer sází na to, že lokalita poroste, rozvíjejí se tu i luxusní hotelové značky. Architektonický návrh vil připravila Ivana Linder z Identity Designers, která dlouhodobě spolupracuje s Domoplanem.

Mandarin Oriental oznámil resort na jižním pobřeží Bali s plánovaným otevřením v roce 2027. Pro realitní byznys je to silný signál. Když do lokality vstupuje globální hotelová značka, zpravidla to není náhoda. „Když tam jde Mandarin nebo Kempinski, ty analýzy asi byly důkladné,“ říká Kristýna Pauly.

Výhodou Pandawy má být i doprava. U Pandawa Beach developer zdůrazňuje novou dvouproudou silnici a dojezd z letiště kolem pětadvaceti minut. Na Bali je to prodejní argument. Kdo ostrov zná, ví, že dopravní chaos dokáže z pár kilometrů udělat hodinovou cestu. „Na Bali umíte jet pětadvacet minut jeden kilometr. Tady je nová dvouproudá silnice, z letiště jste tam za pětadvacet minut,“ říká Kristýna Pauly.

Hotovo má být v květnu 2027. Pak si projekt převezme provozovatel a vily mají jít do ostrého pronájmu přes platformy typu Booking, Airbnb a další rezervační kanály.

Češi nakupují nemovitosti v Polsku.

Investice do zahraničních nemovitostí roste. Nejčastější mýty a rizika podle expertů

Češi si plní sen o bydlení u moře či na horách – a investice do zahraničních nemovitostí nikdy nebyly populárnější. Spolu s boomem ale rostou i mýty, které mohou kupující nepříjemně překvapit. Co je dobré vědět dřív, než podlehnete lákavým nabídkám v Dubaji, Španělsku či Rakousku?

Přečíst článek

Canggu: výnos v rušném letovisku

Druhý projekt má být úplně jiný. Místo vil apartmány. Místo klidnější Pandawy Canggu. „Canggu je nejnavštěvovanější oblast. Jsou tam beach cluby, party, skvělé jídlo, na každém rohu si najdete, co chcete. Ale je tam přelidněno. Lidé tam pojedou na noc nebo na dvě a pak pojedou dál,“ popisuje Kristýna Pauly.

Proto má v Canggu vzniknout šestatřicet apartmánů ve třech domech. Každý kolem 54 metrů čtverečních, tedy větší 2+kk. Na střechách má být infinity pool, fitness, yoga zóna a pravděpodobně i bar.

Cena nejdražších apartmánů má být kolem 189 až 190 tisíc dolarů, zhruba pět milionů korun. „Už teď máme poptávku na nějakých deset až dvanáct apartmánů,“ říká Jan Pauly. A to ještě před tím, než projekt běží v plném prodeji.

Rychlost, kterou český developer doma nezná

Pro české developery má Bali ještě jednu zásadní výhodu: čas. Podle zástupců projektu je tempo povolování i výstavby úplně jiné než v Česku. „To, co tady trvá pět až deset let, se tam dá zvládnout za několik měsíců,“ říká Jan Pauly.

Uprostřed kostarické džungle vyrostl dům, který spojuje surovou materiálnost s otevřeností přírody.

Z Prahy do kostarické džungle: Architektka, která proměnila sen v byznys

Dagmar Štěpánová postavila v Kostarice nejen designový resort, ale i nový život. Zakladatelka studia Formafatal dokazuje, že i uprostřed džungle lze vytvořit prosperující značku s globálním přesahem.

Přečíst článek

Staví se jinak, rychleji, s odlišnými technologiemi a menší administrativní zátěží. Neznamená to, že tam nejsou pravidla. Znamená to, že kapitál se může točit rychleji. A to je pro developera skoro stejně důležité jako samotná marže. I proto čeští developeři nesledují jen Chorvatsko nebo Španělsko, ale i vzdálenější trhy. Kostariku, Panamu, Zanzibar, Dubaj nebo právě Bali.

Správce je důležitější než bazén

Cizinec na Bali nekupuje pozemek stejně jako v Česku. Plné vlastnictví  je jen pro indonéské občany. Cizinci používají leasehold, dlouhodobý pronájem. Běžně se podle zástupců projektu nastavuje na dvacet až třicet let s možností prodloužení. Skupina chce mít u projektů zajištěný horizont minimálně padesát až šedesát let a jasně stanovené podmínky prodloužení.

„Máme to ošetřené tak, že tam máme minimálně 50 až 60 let a že prodloužení musí být za jasně daných podmínek,“ říká Pauly.

U investičních nemovitostí v exotice se snadno prodává obrázek. Vila, západ slunce, palmy, tyrkysový bazén. Jenže výnos nedělá bazén. Výnos dělá obsazenost. Fipox proto spolupracuje s týmem, který na Bali působí zhruba patnáct let. Jsou v něm i Češi a podle zástupců projektu spravuje podobné nemovitosti s obsazeností přes devadesát procent.

Mikrobyt v historickém centru Prahy

Jak udělat z 20 metrů prémiový investiční byt? Na Malé Straně našli odpověď

Na ploše běžného hotelového pokoje vznikl interiér s kuchyní, šatnou, dvojlůžkem i rekuperací. Projekt studia Tunicate dokazuje, že chytrá rozhodnutí mohou vytvořit luxusní bydlení i v miniaturním formátu.

Přečíst článek

Cabin Devín

Stačí 20 metrů k dokonalému víkendovému bydlení? Tenhle domek stál necelých pět milionů

Na první pohled nenápadná stavba o pouhých 20 metrech čtverečních. Ve skutečnosti ale jde důmyslně navržený prostor, který zvládne plnohodnotné bydlení bez kompromisů, a navíc zcela mimo sítě. Víkendový „tiny nouse“ s výhledem na západy slunce nad Rakouskem stála 4,5 milionu korun.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Byt v Pařížské ulici

Vnímání luxusu se mění. A dobrý interiér může vydělat až desítky procent navíc

Přečíst článek
video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Přečíst článek

Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu

SEFO Olomouc
Šépka architekti, užito se svolením
Petra Nehasilová

Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.

V historickém centru Olomouce se schyluje k architektonické události. Projekt Středoevropského fóra Olomouc, známý pod zkratkou SEFO, získal po dlouhých sedmnácti letech stavební povolení. Budova od ateliéru Šépka architekti má vyrůst v proluce v Denisově ulici, hned vedle Muzea umění Olomouc. 

Na první pohled půjde o novou kulturní instituci. Ve skutečnosti ale SEFO slibuje mnohem víc, a to pokus, jak do historického města vložit současnou architekturu, aniž by jen napodobovala minulost. A také stavbu, která má vzniknout způsobem, který je v českém prostředí pořád výjimečný, robotickým 3D tiskem z betonu.

Místo po pěti zbořených domech konečně ožije

Proluka v Denisově ulici není jen prázdné místo v centru města. Do roku 1969 zde stálo pět historických domů, které byly později strženy. Právě jejich stopu se architekti rozhodli propsat do nové stavby. SEFO proto nebude jedna velká kompaktní hmota. Návrh pracuje s pěti samostatnými objemy, které odkazují na původní parcelaci. Nová budova tedy nebude předstírat, že je stará. Ale zároveň si bude pamatovat, co na jejím místě stálo dřív.

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

Největším tahákem projektu je technologie. Stavba má vzniknout pomocí robotického 3D tisku z vysokopevnostního betonu. To architektům umožní vytvářet komplikovanější tvary bez klasického bednění a dát budově výraz, který by tradiční stavební postupy prodražily nebo výrazně zkomplikovaly.

Pohledový beton má být navíc prosvětlený tak, aby barevně ladil se sousední budovou Muzea umění Olomouc. Výsledkem má být stavba, která působí futuristicky, ale v historickém centru nemá křičet. Ale spíš má vést dialog se svým okolím.

Nebude to jen galerie. SEFO má být kulturní strojovna

Nová budova nemá sloužit pouze jako výstavní prostor. SEFO má nabídnout sály pro středoevropské výtvarné umění, knihovnu, archiv, badatelny, studovny i podzemní depozitáře. Právě zázemí je pro Muzeum umění Olomouc zásadní. Velké kulturní instituce totiž netvoří jen výstavy, které vidí návštěvníci. Stejně důležité jsou prostory pro sbírky, restaurátory, badatele a archivní práci.

Příprava SEFO se táhne od druhé poloviny nultých let. Za tu dobu se měnily investiční záměry, řešily se pozemky, archeologie, peníze i samotná podoba projektu. Velké veřejné stavby v Česku často nestojí nejdéle kvůli samotné výstavbě. Nejvíc času pohltí příprava, povolování, odvolání, změny projektu a hledání politické shody. SEFO je v tomto ohledu učebnicový případ.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Původně se náklady odhadovaly výrazně níže, postupem let ale projekt zdražil. Dnes se mluví o částce přesahující jednu miliardu korun. To ze SEFO dělá jednu z největších kulturních investic v Česku. Pokud vše půjde podle aktuálních plánů, stavět by se mohlo ve druhé polovině této dekády a veřejnosti by se nové muzeum mohlo otevřít kolem roku 2030. Definitivní termíny ale bude možné brát vážně až poté, co povolení nabyde právní moci a projekt se posune do realizační fáze.

Nejde ale jediný projekt, který v Česku uvízl v dlouhém povolovacím maratonu. Podobné příběhy zažily například obnova pražského Průmyslového paláce, rekonstrukce spodní části Václavského náměstí nebo i lávka přes Labe u Aldisu v Hradci Králové. 

Společný jmenovatel bývá ve většině případů podobný: citlivé místo, památkáři, složité majetkové vztahy, odpor části veřejnosti, přepracovávání projektu i proměnlivé politické priority. Navenek to často vypadá, že se roky nic nehýbe. Ve skutečnosti se ale projekt pomalu prodírá úředním, právním a politickým labyrintem, na jehož konci teprve čeká stavební povolení.

Kutná Hora

Tvrdý zásah do památkové ochrany? Akademici i Kutná Hora varují před rizikem vyškrtnutí z UNESCO

Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.

Přečíst článek

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Přečíst článek

Související

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Přečíst článek
Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Přečíst článek

Tajemný statek na okraji Prahy se otevře lidem. Spolu s ním i nádraží, stadion nebo jízdárna

Saukupovský statek
Karel Štefl, užito se svolením
Petra Nehasilová

Jízdárna Savarin, nádraží Bubny, Velký strahovský stadion nebo Nákladové nádraží Žižkov. Festival Open House Praha letos otevírá budovy, které nestojí jen za návštěvu, ale i za otázku, jakou budoucnost jim město dopřeje.

Jsou stavby, kolem nichž člověk chodí roky. Ví, že tam jsou, tuší jejich význam, ale jejich skutečný příběh zůstává schovaný za zdí, plotem nebo zavřenými dveřmi. Někdy jde o palác v centru města, jindy o nádraží, stadion, starý statek nebo bývalou továrnu. Praha je takových míst plná. A právě v týdnu od 18. do 24. května se řada z nich na chvíli otevře veřejnosti.

Dvanáctý ročník Open House Praha zpřístupní více než stovku budov a prostor. Během víkendu 23. a 24. května do nich bude možné vstoupit zdarma a většinou bez registrace. Podstatné ale není jen číslo. Zajímavý je i letošní výběr. Hodně otevřených staveb se nachází v okamžiku proměny. Některé čekají na rekonstrukci, jiné mění funkci, další se z industriálních nebo technických objektů postupně stávají novou součástí života ve městě.

Jízdárna Savarin: dům, který čeká na návrat

Jedním z nejsilnějších míst letošního ročníku je Jízdárna Savarin. Stavba ukrytá v historickém jádru Prahy patří k domům, které dlouho spíš mizely z veřejné pozornosti. Po letech chátrání se připravuje na rozsáhlou obnovu a začlenění do nového veřejného prostoru.

Nádraží Praha-Bubny: z dopravní stavby místo paměti

Ještě silnější vrstvu má příběh nádraží Praha-Bubny. Místo spojené s deportacemi židovských obyvatel za druhé světové války prochází proměnou v Centrum paměti a dialogu. Z někdejší dopravní infrastruktury se tak stává prostor, který bude připomínat minulost a současně vstupovat do budoucí čtvrti Bubny-Zátory.

Historická jízdárna

Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák

Další etapa projektu Savarin má zelenou. Po rekonstrukci barokního paláce developerská skupina Crestyl začne chystat proměnu zatím uzavřeného nádvoří a také obnovu historické jízdárny.

Přečíst článek

Bubny jsou jedním z příkladů, kde se v jedné stavbě potkává několik témat současné Prahy: paměť města, proměna brownfieldu, tlak nové výstavby i otázka, jak má vypadat veřejná instituce 21. století.

Velký strahovský stadion: stoletý obr s nejistou budoucností

Velký strahovský stadion letos slaví sto let. Patří k největším stadionům světa a zároveň k největším pražským otázkám. Pamatuje sokolské slety, spartakiády i velké koncerty. Je monumentem kolektivních dějin 20. století, ale také stavbou, jejíž další využití není samozřejmé.

Právě na Strahově se dobře ukazuje, jak složité je rozhodování o velkých historických stavbách. Zbourat, zakonzervovat, přestavět, nebo najít úplně novou funkci? Festival sem letos přivádí nejen návštěvníky, ale i projekci dokumentu Olympijský mezičas, který sleduje osudy velkých sportovních staveb po celém světě

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Nákladové nádraží Žižkov: památka uprostřed budoucí čtvrti

Dalším domem na rozcestí je Nákladové nádraží Žižkov. Monumentální funkcionalistický areál je už roky předmětem debat o památkové ochraně, nové výstavbě i budoucí podobě celé městské části. Jde o jedno z největších transformačních území v Praze a zároveň o stavbu, která má výraznou architektonickou i historickou hodnotu.

Jeho příběh ukazuje, že domy nejsou izolované objekty. Rozhodnutí o jedné budově může ovlivnit charakter celé čtvrti. Nákladové nádraží dnes stojí mezi minulostí a plánovanou budoucností pro desítky tisíc obyvatel.

Výstaviště Praha: areál, který se vrací do života

Jiný typ proměny představuje Výstaviště Praha. Historický areál se postupně rekonstruuje a vrací se mu role kulturního a společenského centra. Návštěvníci se během festivalu podívají například do pavilonu Bohemia, na Křižíkovy terasy nebo k Maroldovu panoramatu.

Revitalizace prostoru před Průmyslovým palácem

Nová chlouba Prahy. Výstaviště promění další plochy, osází nové stromy a vyseje nové trávníky

I veřejná prostranství Výstaviště Praha budou vypadat jinak. Lépe. Návrh Studia perspektiv navazuje na slavnou historii, ale nezapomíná ani na klima.

Přečíst článek

Výstaviště není jen soubor jednotlivých budov. Je to městská krajina, kterou si Praha pamatuje jako místo výstav, poutí, koncertů i volného času. Jeho současná obnova proto není pouze technickou rekonstrukcí. Je to pokus vrátit jednomu z výrazných pražských areálů důstojnost i každodenní využití.

Panelárna a Fuchs2: když se průmysl a sport změní v kulturu

Vedle velkých historických objektů festival ukazuje i menší, ale neméně zajímavé příběhy nového využití. V Holešovicích se bývalý areál Prefy proměňuje v kulturní centrum Panelárna. Na Štvanici zase někdejší funkcionalistická kavárna stadionu žije jako klub Fuchs2. Obě místa připomínají, že záchrana architektury nemusí znamenat návrat k původní funkci.

Hájčí dvůr a Saukupovský statek: venkovská paměť na okraji města

Open House Praha se ale neomezuje na centrum. Zajímavé příběhy se letos otevírají také ve Stodůlkách. Hájčí dvůr, historická usedlost se středověkými kořeny, se proměňuje v polyfunkční areál s bydlením, restaurací a komunitními prostory. Saukupovský statek, barokní venkovská usedlost, má být spojen s organizací Sananim a plánovaným centrem sociální adaptace. Právě podobné stavby ukazují méně viditelnou vrstvu Prahy, která v sobě stále nese stopy někdejších vesnic, dvorů a hospodářských areálů.

Chalupa na Vysočině

Zapomeňte na chalupu s krajkami. Rodina si na Vysočině ve starém statku postavila temné designové útočiště

Statek s historií sahající k roku 1820 se v rukou jedné rodiny proměňuje už více než třicet let. Nejnovější zásah přineslo podkroví, které místo venkovské romantiky sází na soukromí, ticho, černou žulu a rafinované světlo.

Přečíst článek

Lihovar, Fragment, Mint Living: nové čtvrti na starých stopách

Současnou vrstvu města zastupují nové rezidenční projekty vznikající na místech bývalých industriálních areálů nebo dlouhodobě nevyužívaných území. Na Smíchově se otevírá Lihovar, v Karlíně Fragment, ve Vysočanech Mint Living. Každý z nich jiným způsobem pracuje s otázkou, jak navázat na minulost místa a zároveň vytvořit současné městské bydlení.

Domy péče: architektura, která není na efekt

Vedle ikonických a transformačních staveb se letos otevřou také místa, která obvykle nestojí v centru architektonické pozornosti: objekty Všeobecné fakultní nemocnice, Domov Palata pro osoby se zrakovým hendikepem, domovy pro seniory Chodov a Nová slunečnice nebo historická budova Národního archivu ČR.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Edit! architects byli ocenění za kvalitní řešení do ulice Jana Želivského.

Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti

Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Krafferova zahrada v Jindřichově Hradci

Do chátrající zahrady dali 15 milionů. Dnes ukazuje budoucnost českých měst

Přečíst článek
Někdejší mlýn v Boršově se proměnil na rezidenční čtvrť.

Ze starého mlýna luxusní bydlení. Industriální památka u Vltavy prošla radikální proměnou

Přečíst článek
Doporučujeme