Nejlepší interiér roku? Byt, který měl být skoro ztracený případ
Mezonet na Břevnově měl složitou dispozici, tmavé centrum a za sebou už jednu drahou úpravu. Přesto se stal nejlepším Interiérem roku 2025 a porotu zaujal klidem, světlem i výrazným kovovým schodištěm.
Nejlepším Interiérem roku 2025 se stal byt, který původně architekti ze studia Esté architekti svým klientům spíš rozmlouvali. Mezonet na pražském Břevnově měl komplikovanou dispozici, tmavé středové části a za sebou už jednu nákladnou úpravu. Právě z těchto limitů ale nakonec vznikla rekonstrukce, která mezinárodní porotu vedenou profesorem Jiřím Pelclem přesvědčila nejvíc.
Z původně komplikovaného a tmavého spojení dvou bytů vznikl interiér, který působí spíš jako soukromá galerie než běžné rodinné bydlení. Architekti otevřeli dispozici světlu, propojili ji se zahradou a do prostoru vložili výrazné petrolejově modré objemy, které skrývají praktické funkce: koupelnu, úložné prostory nebo bar. Největší gesto ale patří schodišti. Kovové vřeteno ve světlém champagne odstínu není jen cestou mezi patry, ale objektem, který celý byt definuje.
Právě to ocenila i porota, podle níž „mezonet funguje jako vizuálně klidná základna, v níž vyniká umění, materiály i samotná architektura. Je to typ interiéru, který nepůsobí okázale, ale sebevědomě. A to je v současném designu možná nejvyšší kategorie luxusu.“
Statek Martiny Pártlové ovládl hlasování veřejnosti
Silný investorský příběh přinesl také statek pro Martinu, vítěz hlasování veřejnosti. Usedlost zpěvačky Martiny Pártlové ukazuje, že venkovské bydlení už dávno neznamená kompromis mezi nostalgií a komfortem. Rekonstrukce pracuje s kamenem, dřevem, starými konstrukcemi a atmosférou původního statku, ale výsledkem není skanzen. Je to současný domov, který si pamatuje svou minulost.
V kategorii rodinných domů zaujal rodinný dům v Klecanech od Martiny Pištělákové a Ondřeje Lukeše ze studia Martina Design. Dřevostavba pracuje s přiznanými CLT panely, světlými tóny a jednoduchou elegancí. Ukazuje, že dům ze dřeva nemusí být rustikální ani horsky útulný, ale může působit čistě, městsky a velmi současně.
Nízkonákladové bydlení s výhledem na Grandhotel Pupp
Na opačném konci rozpočtového spektra stojí projekt v Karlových Varech od Jana Beka a Anety Krupkové ze studia BEKARCH. Vítěz kategorie nízkonákladového bydlení dokazuje, že atmosféra nevzniká jen drahými materiály. Dvě jednotky 2kk staví na patině původních omítek, repasovaných dveřích, dobovém nábytku a promyšlené práci se světlem. Výsledek má šarm, který se nedá jednoduše koupit v showroomu.
Ve veřejných interiérech bodovala Mexická v Praze od týmu 20-20 Architekti. Do bývalé varny holešovického pivovaru vložili autoři výrazný víceúrovňový prostor s ochozy, centrální dvoranou a schodištěm, které má téměř filmovou monumentalitu. Industriální základ tu doplňují odkazy na mexickou a mayskou kulturu, kámen, ocel, dřevo i zlatem prosvětlené detaily.
Výrazný společenský rozměr má základní a mateřská škola VIA v Berouně od Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka ze studia OV Architekti, ve spolupráci s Petrem Bočanem, Jakubem Neumannem a Martinou Formánkovou. Škola vznikla na brownfieldu a ukazuje, že vzdělávací prostor nemusí být jen souborem tříd a chodeb. Chodby se tu mění v místa pro hru, setkávání, samostudium i alternativní výuku. Architektura tak přímo ovlivňuje, jak se děti ve škole cítí.
Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.
Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice
Reality
Kancelářský segment reprezentuje Cowork Purkyňova v Brně od Ivety Křížové ze studia Premier Interiors. Autorka využila podélnou dispozici budovy ze šedesátých let a vytvořila pracovní prostředí, které je flexibilní, přehledné a vizuálně zapamatovatelné. Luxfery, přiznané technologie a pravoúhlá geometrie dávají coworkingu identitu bez zbytečné dekorativnosti.
Panelákový byt zaujal novináře
Cenu generálního partnera Velux získala vila v Letovicích od Petra Skrušného ze studia Architektonika 3000. Dům zasazený do svahu pracuje s krajinou jako s hlavním luxusem. Otevírá se výhledům, přirozenému světlu a materiálům, které nestárnou módně, ale přirozeně, a to díky dubu, kameni a zemitým tónům.
Novináře si získal byt v pražském paneláku od Alexandry Hoffmannové a Jakuba Hoffmanna z Hurá studia. A právě tento projekt možná nejlépe ukazuje, že velké téma současného bydlení není jen vila za městem. Panelákový byt s umakartovým jádrem a složitou dispozicí se proměnil ve svěží, otevřený a osobní domov. Překližka, marmoleum, luxfery a barevné akcenty tu nepůsobí levně, ale svobodně.
Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.
I panelák může být krásný. Tento byt nad Prahou mění pohled na typovou architekturu
Reality
Cenu zahraničních médií získala Vila M v Praze od Kataríny Varsové a Jana Roučky ze studia Tunicate. Rekonstrukce funkcionalistické vily z let 1937 až 1938 je lekcí zdrženlivosti. Betonové stěrky, dub, travertin, perforovaný plech, luxfery a patinovaná měď vytvářejí interiér, který respektuje minulost domu, ale nežije z nostalgie.
Výsledky byly vyhlášeny v pražském Centru současného umění DOX a porota vybírala z 215 přihlášených interiérů.
Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.
FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
