Partneři projektu

Nejen Praha je drahá. Byty v krajských městech loni zdražily o devět procent

Plzeň
iStock
 ČTK

Byty v roce 2024 zdražily v krajských městech o devět procent a mimo ně o 7,8 procenta. Průměrně tak metr čtvereční v českém bytě stál 73 tisíc korun, po započtení cen nových bytů v developerských projektech byl průměr o 9000 vyšší. V krajských městech byty stály v průměru téměř dvojnásobek toho, co mimo ně, vyplývá z analýzy realitního portálu Valuo.cz. Ceny některých novostaveb v loňském roce podle ní překročily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční.

Podle dat katastrálního úřadu, ze kterých Valuo vychází, se za poslední tři roky prodeje bytů v Česku dělí téměř rovnoměrně mezi krajská města a menší obce. Podíl developerských projektů činí 13 procent v krajských městech a devět procent v menších obcích. V krajských městech dosahuje průměrná cena bytu 95 tisíc korun za metr čtvereční a včetně developerských projektů 106 tisíc korun za metr čtvereční. Mimo krajská města se metr čtvereční v bytě prodává v průměru za 49 tisíc korun a po zahrnutí developerských projektů za 53 tisíc korun.

„Při průměrné výměře 60 až 62 metrů čtverečních se v roce 2024 byty prodávaly za 3,7 milionu korun mimo krajská města, pokud nebereme v úvahu developerské projekty, cena vycházela na 3,1 milionu korun. V krajských městech činila průměrná cena 7,7 milionu korun nebo také šest milionu korun bez developerských projektů,“ řekl analytik Valuo.cz Iztok Toplak.

Cihlové byty tvoří 54 procent prodejů v krajských městech a 46 procent mimo ně. Panelové byty mají větší podíl na trhu mimo krajská města, kde představují 54 procent všech obchodů. Cihlové byty v krajských městech činí zhruba 107 tisíc korun za metr čtvereční a mimo města 52 tisíc korun. Naopak ceny bytů v panelových bytech v krajských městech zůstaly zhruba beze změny na 77 tisíc korun za metr čtvereční a mimo města pak klesly na 45 tisíc korun za metr čtvereční. Tento pokles podle Toplaka naznačuje, že poptávka po starších panelových bytech mimo města je aktuálně nižší.

Z analýzy také vyplynulo, že menší byty do 54 metrů čtverečních se častěji prodávají v krajských městech, kde je vyšší poptávka a jejich absolutní cena je dostupnější. O větší byty nad 92 metrů čtverečních je také zájem především v krajských městech, kde je omezenější nabídka rodinných domů a větší byty slouží jako alternativa pro zájemce o prostornější bydlení.

Většina prodejů v krajích se uskutečňuje mimo městské obce. Výjimkou je pouze Jihomoravský a Plzeňský kraj, kde se více než polovina bytových transakcí uzavírá v krajském městě. Specifickou situaci pak je v Praze, která nemá mimoměstské obce a ve Středočeském kraji, který postrádá hlavní krajské město.

Takto se lokalita promění.

V centru Brna se bourá. V brownfieldu na nábřeží Svitavy vyroste tisícovka bytů i supermarket

Průmyslové objekty na Svitavském nábřeží mizí. Brownfield nahradí nová čtvrť s více než tisíci byty a občanskou vybaveností.

Přečíst článek

ZigZag Haus

Karlín Group se vrací do Holešovic, staví unikátní ZigZag Haus

Developerská společnost Karlín Group na přelomu roku zahájila výstavbu rezidenčního projektu ZigZag Haus, který nedaleko Výstaviště Praha nabídne celkem 75 bytů a stane se součástí zcela nové klidné ulice s cyklostezkou a malým parkem.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Bydlení v Česku zdražilo za 15 let rychleji než mzdy. Dostupnost vlastního bytu se zhoršila

Přečíst článek