Nebude nutné jít na očkování, prostě vypijete pivo a potřebnou očkovací látku dostanete v něm, tvrdí americký virolog Chris Buck. Jde o prosazování zajímavého nápadu, jak očkování zjednodušit a zpříjemnit a ještě přeměnit farmaceutický průmysl. Ale postup současně porušuje základní pravidla vývoje léčivých přípravků.

Chris Buck není nějaký amatérský experimentátor. Je to uznávaný virolog z amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny (NCI), který zasvětil kariéru studiu polyomavirů. To jsou malé, ale nebezpečné viry, které ohrožují pacienty s oslabenou imunitou a mohou vyvolávat nádory kůže. Ostatně Buck sám objevil čtyři ze třinácti známých lidských polyomavirů. A podílí se ve spolupráci s vědci i výrobci na vývoji klasických vakcín proti nim.

Zatím však žádné takové schválené očkování neexistuje. Doktor Buck však už zkouší způsob, jak jednu zatím neschválenou vakcínu aplikovat pitím piva. Uvědomuje si, že běžná očkování obvykle nebývají příjemná. A navíc se stala terčem antivaxerů, kteří vakcínám obvykle nerozumějí, ale o to více je dokážou mezi laiky zpochybňovat. Pivo by však podle něj mohlo odpor k vakcíně zlomit.

Nečekaná česká stopa

Aby proces vývoje urychlil, založil Chris Buck neziskovou organizaci Gusteau Research Corporation, v níž je jediným pracovníkem. Pojmenována je podle fiktivního šéfkuchaře z amerického animovaného filmu Ratatouille, na jehož vývoji se mimochodem výrazně podílel scénárista a režisér českého původu Jan Pinkava.

Buck vaří ve své soukromé kuchyni pivo s geneticky modifikovanými pivními kvasinkami. Významné je, že je upravil tak, aby produkovaly protein VP1, který tvoří vnější schránku polyomaviru. Sám o sobě není nebezpečný, ale pro imunitní systém vypadá jako skutečná hrozba, takže se „naučí“ ji likvidovat.

Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně

Názory

Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vakcíny v sirupech nebo tabletách existují už dávno. Ale musí přežít drasticky kyselé prostředí v žaludku a dostat se nezničené až do střev a odtud do těla. Ve vývoji jsou i jedlé vakcíny, které se vytvářejí v geneticky modifikovaných banánech, bramborách nebo salátu. Mají být určeny zejména pro chudé země, kde klasické vakcíny nejde dostatečně dobře skladovat v ledničkách a vakcíny v jídle by mohly být celkově přijatelnější. Ale do praxe se zatím žádná nedostala.

Chris Buck má pravděpodobně první vakcínu v podobě piva. A rád by ji využil i ve vyspělých zemích.

Srážka s finanční realitou

Svou pivní vakcínu tento měsíc popsal v odborných, ale nerecenzovaných článcích. Dokazuje v nich, že pivní vakcína skutečně vytváří v lidském těle protilátky proti některým typům polyomavirů.

Jenže pokusy dělal sám na sobě a na svém bratrovi. Což je žalostně málo. Opravdové experimenty vyžadují zpracovat rozsáhlé soubory dobrovolníků, z nichž někteří nedostávají skutečnou vakcínu, ale jen neškodné placebo, a k tomu musí být výsledky porovnávány s kontrolní skupinou nijak neočkovaných lidí.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Enjoy

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Josef Tuček

Přečíst článek

Přímé výdaje na vývoj nového léku zahrnují půldruhé miliardy dolarů a další miliardu v podobě časových nákladů, tedy očekávaných výnosů, kterých se investoři vzdávají během vývoje léku. Takové peníze doktor Buck samozřejmě nemá. A není ani jisté, jestli by našel potřebné investory.

Uvažuje proto o právní kličce. Pokud by se mu podařilo prosadit „své“ pivo jako „potravinu“ nebo „doplněk stravy“, mohl by se vyhnout nákladným klinickým testům nezbytným pro léky. Ale i kdyby své pivo prosadil jako potravinu, není ještě vůbec zaručeno, že bude skutečně fungovat jako účinná vakcína.

Doktor Buck je tedy zatím spíše propagátorem obecného postupu než již použitelného očkování. Nicméně nápad, že si pitím piva upevníme zdraví, nezní zas tak špatně.

Vědci chtějí přeprogramovat člověka. Prospěje to hlavně medicíně

Enjoy

Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.

Josef Tuček

Přečíst článek

Řada změn se nedotkne jen Pražanů, ale i návštěvníků metropole. To platí zejména pro jednorázové jízdenky v MHD a cesty veřejnou dopravou do okolí metropole, podraží i pokuty za černou jízdu. Cena poroste za vodné a stočné. Mírně zdraží teplo. Pražská energetika a Pražská plynárenská již ceny upravily na podzim, kdy je snížily. V části obecních bytů se nájmy pravděpodobně jako každý rok zvednou o inflaci, ceny za svoz odpadu zůstanou stejné. Vyplývá to z informací od pražských firem a institucí.

Zdražení jednorázových jízdenek a pokut v pražské MHD schválilo vedení města v létě. Například půlhodinová jízdenka bude místo 30 stát 39 korun, v případě nákupu přes aplikaci PID Lítačka 36 korun. Dlouhodobé jízdenky budou stát stejně. Pokuty za cestování bez jízdenky se od ledna zvednou na 1200 korun při platbě na místě a na 1500 při zaplacení do 15 dní. Nyní je to v obou případech 1000 korun.

Pražany a především Středočechy dojíždějící do metropole zasáhne zdražení jízdného v Pražské integrované dopravě (PID) mezi hlavním městem a jeho okolím. Od ledna se cena běžné třicetiminutové jízdenky pro tři tarifní pásma mezi Prahou a jejím okolím v papírové podobě zvýší z 30 na 39 korun, v aplikaci PID Lítačka bude stát 36 korun. Ceny dlouhodobých časových jízdenek se zvednou o čtvrtinu, v případě využití mobilní aplikace o pětinu.

Proklatě drahá pochoutka. Obyčejný kapr zdražil za šest let o třetinu

Zprávy z firem

Štědrovečerní večeře se prodražuje. Nejvíce rostly ceny vajec, ale dražší jsou i tradiční kapři.

ČTK

Přečíst článek

Změny čekají nájemníky

Vodné a stočné vzroste příští rok o 3,93 procenta na 140,37 koruny bez DPH za metr krychlový, což je o něco méně, než byl vedením města dříve schválený růst o dva procentní body nad míru inflace ročně do roku 2028. Jen mírně poroste cena tepla, a to zhruba o procento, tedy přibližně o 11 korun za gigajoule. „Navýšení, které vyplývá z vývoje nákladů na výrobu i distribuci tepla a provoz celé soustavy, tak zůstává pod úrovní očekávané meziroční inflace. Je to v souladu s naším dlouhodobým cílem držet ceny co nejstabilnější,“ uvedl Pavel Maďar z obchodního úseku Pražské teplárenské.

V případě plynu a elektřiny už ceny největších pražských dodavatelů klesly na podzim. Pražská plynárenská před zimou zlevnila fixované dodávky energií a od poloviny října nabízí plyn a elektřinu se závazkem za ceny o desítky až stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu nižší. Pražská energetika pak od listopadu zlevnila dodávky pro více než půl milion odběratelů, kteří nemají fixaci cen. Cena elektřiny se snížila až o deset procent, plyn zlevnil o osm procent.

Nájmy v obecních bytech magistrát a městské části každoročně zvyšují maximálně o míru inflace za uplynulý rok, o zvýšení se nicméně rozhoduje až začátkem daného roku. Letos magistrát nájemné u těch bytů, které mají ve smlouvě inflační doložku, zvýšil o 2,4 procenta, což odpovídalo loňské inflaci. V Praze je asi 30 tisíc obecních bytů, 7000 spravuje magistrát a zbytek městské části.

Poslední rekord roku? Zlato překonalo další hranici

Trhy

Cena cenného kovu se v noci na Štědrý den přehoupla přes částku 4500 dolarů za trojskou unci. Důvodem je napětí mezi USA a Venezuelou, které znejišťuje trhy. Zlato tak jen za letošek posílilo o více než 70 procent. Jaká jsou nyní očekávání pro další měsíce?

sta

Přečíst článek

Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne

Leaders

Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.

Stanislav Šulc, Michal Nosek

Přečíst článek