Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Bytová krize. Paříž se vylidňuje, mohou za to drahé nájmy

Hlavní město Francie Paříž
iStock
 ČTK

Paříž v posledních letech ztrácí trvalé obyvatele, za což mohou vysoké ceny nemovitostí a situace na realitním trhu. Píší to francouzská média s odkazem na studii francouzského statistického úřadu INSEE. Za pokles počtu trvalých obyvatel může migrační saldo, tudíž to, že se z města více lidí stěhuje, než tam přichází. Pokud bude úbytek pokračovat, mohla by se Paříž dostat pod hranici dvou milionů obyvatel.

Podle INSEE počet obyvatel Paříže klesá nepřetržitě od roku 2012. Tehdy ve francouzské metropoli trvale žilo na 2,24 milionu lidí. K 1. lednu 2023 to pak bylo 2,09 milionu obyvatel. Studie bere v potaz údaje ze sčítání lidu. Podle provizorních údajů INSEE pak počet obyvatel klesal i v loňském a letošním roce. Lets se dostal lehce pod 2,05 milionu obyvatel.

V posledních letech tak Paříž přichází o zhruba 20 tisíc trvalých obyvatel ročně. Za tři roky by se tak mohla dostat, pokud bude tento trend pokračovat, pod hranici dvou milionů lidí, kteří trvale žijí na jejím území. Příčina poklesu je jasná. Z Paříže více lidí odchází, než přichází. Přirozené saldo obyvatel je totiž pozitivní, což znamená, že v Paříží se rodí více dětí, než umírá osob. "Odchody z hlavního města mohou být motivovány vysokými cenami rezidenčních nemovitostí, narozením dítěte či hledáním jiného způsobu života," uvádí statistický úřad.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Přečíst článek

Nedostatek cenově dostupných bytů v Paříži je často probíraným problémem v médiích. Průměrná cena bytu kolem 10.000 eur za metr čtvereční je pro mnohé obyvatele nedostupná. Postupně se navíc zmenšuje také trh s nájmy, poukázal v létě deník Le Monde. Nájemníci, kteří by uvažovali o koupi vlastní nemovitosti, zůstávají kvůli vysokým cenám v nájmech déle, a část bytů je prázdná, či je majitelé užívají pro krátkodobé nájmy turistům. Nedostatek je podle expertů citelný, ačkoliv skoro čtvrtinu nemovitostí, které jsou využívané pro trvalé bydlení, tvoří sociální byty, uvádí pařížská radnice. Ta chce podíl dále navýšit.

Nárůst obyvatel naopak zaznamenává oblast kolem Paříže, kde žije přes deset milionů lidí. I tato oblast však vykazuje trend podobný Paříži - více lidí z oblasti odchází, než tam přichází. Negativní migrační saldo ale kompenzuje pozitivní přirozený přírůstek obyvatel.

Výrazný úbytek obyvatel zaznamenala Paříž již v uplynulých desetiletích, ačkoliv v některých letech počty i rostly. V 50. letech minulého století v Paříži trvale žilo na 2,8 milionu obyvatel, což byl jeden z nejvyšších počtů v dějinách francouzské metropole.

Po svátcích přichází výprodeje. Ilustrační foto

V hlavní roli povánoční slevy. Češi vyrážejí za výprodeji i vracet dárky

Kamenné obchody dnes oficiálně otevřely dveře povánočním výprodejům. Zákazníci mohou se slevami počítat většinou až do poloviny ledna, přičemž e-shopy zahájily zlevňování už dříve, některé dokonce na Štědrý den. Obchodníci očekávají zvýšený nápor lidí nejen kvůli slevám, ale i kvůli vracení nevhodných vánočních dárků.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Vakcína s pěnou: Pivo by mohlo chránit před viry díky geneticky upraveným kvasinkám

Češi zásobují Rusy pivem. Loni vývoz stoupl o 27 procent
iStock
Josef Tuček

Nebude nutné jít na očkování, prostě vypijete pivo a potřebnou očkovací látku dostanete v něm, tvrdí americký virolog Chris Buck. Jde o prosazování zajímavého nápadu, jak očkování zjednodušit a zpříjemnit a ještě přeměnit farmaceutický průmysl. Ale postup současně porušuje základní pravidla vývoje léčivých přípravků.

Chris Buck není nějaký amatérský experimentátor. Je to uznávaný virolog z amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny (NCI), který zasvětil kariéru studiu polyomavirů. To jsou malé, ale nebezpečné viry, které ohrožují pacienty s oslabenou imunitou a mohou vyvolávat nádory kůže. Ostatně Buck sám objevil čtyři ze třinácti známých lidských polyomavirů. A podílí se ve spolupráci s vědci i výrobci na vývoji klasických vakcín proti nim.

Zatím však žádné takové schválené očkování neexistuje. Doktor Buck však už zkouší způsob, jak jednu zatím neschválenou vakcínu aplikovat pitím piva. Uvědomuje si, že běžná očkování obvykle nebývají příjemná. A navíc se stala terčem antivaxerů, kteří vakcínám obvykle nerozumějí, ale o to více je dokážou mezi laiky zpochybňovat. Pivo by však podle něj mohlo odpor k vakcíně zlomit.

Nečekaná česká stopa

Aby proces vývoje urychlil, založil Chris Buck neziskovou organizaci Gusteau Research Corporation, v níž je jediným pracovníkem. Pojmenována je podle fiktivního šéfkuchaře z amerického animovaného filmu Ratatouille, na jehož vývoji se mimochodem výrazně podílel scénárista a režisér českého původu Jan Pinkava.

Buck vaří ve své soukromé kuchyni pivo s geneticky modifikovanými pivními kvasinkami. Významné je, že je upravil tak, aby produkovaly protein VP1, který tvoří vnější schránku polyomaviru. Sám o sobě není nebezpečný, ale pro imunitní systém vypadá jako skutečná hrozba, takže se „naučí“ ji likvidovat.

Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně

Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Vakcíny v sirupech nebo tabletách existují už dávno. Ale musí přežít drasticky kyselé prostředí v žaludku a dostat se nezničené až do střev a odtud do těla. Ve vývoji jsou i jedlé vakcíny, které se vytvářejí v geneticky modifikovaných banánech, bramborách nebo salátu. Mají být určeny zejména pro chudé země, kde klasické vakcíny nejde dostatečně dobře skladovat v ledničkách a vakcíny v jídle by mohly být celkově přijatelnější. Ale do praxe se zatím žádná nedostala.

Chris Buck má pravděpodobně první vakcínu v podobě piva. A rád by ji využil i ve vyspělých zemích.

Srážka s finanční realitou

Svou pivní vakcínu tento měsíc popsal v odborných, ale nerecenzovaných článcích. Dokazuje v nich, že pivní vakcína skutečně vytváří v lidském těle protilátky proti některým typům polyomavirů.

Jenže pokusy dělal sám na sobě a na svém bratrovi. Což je žalostně málo. Opravdové experimenty vyžadují zpracovat rozsáhlé soubory dobrovolníků, z nichž někteří nedostávají skutečnou vakcínu, ale jen neškodné placebo, a k tomu musí být výsledky porovnávány s kontrolní skupinou nijak neočkovaných lidí.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Přečíst článek

Přímé výdaje na vývoj nového léku zahrnují půldruhé miliardy dolarů a další miliardu v podobě časových nákladů, tedy očekávaných výnosů, kterých se investoři vzdávají během vývoje léku. Takové peníze doktor Buck samozřejmě nemá. A není ani jisté, jestli by našel potřebné investory.

Uvažuje proto o právní kličce. Pokud by se mu podařilo prosadit „své“ pivo jako „potravinu“ nebo „doplněk stravy“, mohl by se vyhnout nákladným klinickým testům nezbytným pro léky. Ale i kdyby své pivo prosadil jako potravinu, není ještě vůbec zaručeno, že bude skutečně fungovat jako účinná vakcína.

Doktor Buck je tedy zatím spíše propagátorem obecného postupu než již použitelného očkování. Nicméně nápad, že si pitím piva upevníme zdraví, nezní zas tak špatně.

Vědci chtějí přeprogramovat člověka. Prospěje to hlavně medicíně

Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Zapomenuté řemeslo je zpět. Češi znovu vyrábějí pivní půllitry z křišťálu a míří s nimi do hospod

Sbohem, tuctové sklo. Češi znovu vyrábějí pivní půllitry z křišťálu a míří s nimi do hospod

Přečíst článek

V Praze je blaze, ale i draze. Co se od ledna Pražanům podraží?

Praha
iStock
 ČTK

Řada změn se nedotkne jen Pražanů, ale i návštěvníků metropole. To platí zejména pro jednorázové jízdenky v MHD a cesty veřejnou dopravou do okolí metropole, podraží i pokuty za černou jízdu. Cena poroste za vodné a stočné. Mírně zdraží teplo. Pražská energetika a Pražská plynárenská již ceny upravily na podzim, kdy je snížily. V části obecních bytů se nájmy pravděpodobně jako každý rok zvednou o inflaci, ceny za svoz odpadu zůstanou stejné. Vyplývá to z informací od pražských firem a institucí.

Zdražení jednorázových jízdenek a pokut v pražské MHD schválilo vedení města v létě. Například půlhodinová jízdenka bude místo 30 stát 39 korun, v případě nákupu přes aplikaci PID Lítačka 36 korun. Dlouhodobé jízdenky budou stát stejně. Pokuty za cestování bez jízdenky se od ledna zvednou na 1200 korun při platbě na místě a na 1500 při zaplacení do 15 dní. Nyní je to v obou případech 1000 korun.

Pražany a především Středočechy dojíždějící do metropole zasáhne zdražení jízdného v Pražské integrované dopravě (PID) mezi hlavním městem a jeho okolím. Od ledna se cena běžné třicetiminutové jízdenky pro tři tarifní pásma mezi Prahou a jejím okolím v papírové podobě zvýší z 30 na 39 korun, v aplikaci PID Lítačka bude stát 36 korun. Ceny dlouhodobých časových jízdenek se zvednou o čtvrtinu, v případě využití mobilní aplikace o pětinu.

Prodej kaprů

Proklatě drahá pochoutka. Obyčejný kapr zdražil za šest let o třetinu

Štědrovečerní večeře se prodražuje. Nejvíce rostly ceny vajec, ale dražší jsou i tradiční kapři.

Přečíst článek

Změny čekají nájemníky

Vodné a stočné vzroste příští rok o 3,93 procenta na 140,37 koruny bez DPH za metr krychlový, což je o něco méně, než byl vedením města dříve schválený růst o dva procentní body nad míru inflace ročně do roku 2028. Jen mírně poroste cena tepla, a to zhruba o procento, tedy přibližně o 11 korun za gigajoule. „Navýšení, které vyplývá z vývoje nákladů na výrobu i distribuci tepla a provoz celé soustavy, tak zůstává pod úrovní očekávané meziroční inflace. Je to v souladu s naším dlouhodobým cílem držet ceny co nejstabilnější,“ uvedl Pavel Maďar z obchodního úseku Pražské teplárenské.

V případě plynu a elektřiny už ceny největších pražských dodavatelů klesly na podzim. Pražská plynárenská před zimou zlevnila fixované dodávky energií a od poloviny října nabízí plyn a elektřinu se závazkem za ceny o desítky až stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu nižší. Pražská energetika pak od listopadu zlevnila dodávky pro více než půl milion odběratelů, kteří nemají fixaci cen. Cena elektřiny se snížila až o deset procent, plyn zlevnil o osm procent.

Nájmy v obecních bytech magistrát a městské části každoročně zvyšují maximálně o míru inflace za uplynulý rok, o zvýšení se nicméně rozhoduje až začátkem daného roku. Letos magistrát nájemné u těch bytů, které mají ve smlouvě inflační doložku, zvýšil o 2,4 procenta, což odpovídalo loňské inflaci. V Praze je asi 30 tisíc obecních bytů, 7000 spravuje magistrát a zbytek městské části.

Cena zlata pokořila další rekord

Poslední rekord roku? Zlato překonalo další hranici

Cena cenného kovu se v noci na Štědrý den přehoupla přes částku 4500 dolarů za trojskou unci. Důvodem je napětí mezi USA a Venezuelou, které znejišťuje trhy. Zlato tak jen za letošek posílilo o více než 70 procent. Jaká jsou nyní očekávání pro další měsíce?

Přečíst článek

Rony Plesl v ateliéru

Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne

Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.

Přečíst článek

Související

Pražské metro je nejlevnější v Evropě

Lukáš Kovanda: Praha zdražuje jízdné na MHD. Roční kupon však zůstává druhý nejlevnější z metropolí EU

Přečíst článek
Doporučujeme