Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.

Evropa by měla aktivně chránit svůj průmysl prostřednictvím strategie Made in Europe (Vyrobeno v Evropě), jinak se podle Evropské komise stane pouhým hřištěm pro své globální konkurenty. Vyplývá to z článku eurokomisaře pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného, který citují Hospodářské noviny. Text spolupodepsalo více než 1100 generálních ředitelů a vrcholových manažerů evropských firem.

Apel na posílení ochrany domácí výroby

„Bez ambiciózní, efektivní a pragmatické průmyslové politiky je evropská ekonomika odsouzena k tomu, aby se stala pouhým hřištěm pro své konkurenty,“ napsal Séjourné. Podle něj je nutné „jednou provždy zavést skutečnou evropskou preferenci v našich nejstrategičtějších odvětvích“. Eurokomisař, který dříve působil jako francouzský ministr zahraničí, tím apeluje na posílení ochrany domácí výroby.

Článek zveřejnil několik týdnů před plánovaným představením návrhu nařízení Evropské komise o průmyslovém akcelerátoru. Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro upřednostňování produktů vyráběných v Evropě, zejména při využívání veřejných prostředků.

Big Tech pod tlakem. Norský fond snižuje podíly v Nvidii, Applu i Microsoftu

Money

Norský státní investiční fond, který spravuje majetek v hodnotě 21,26 bilionu norských korun (zhruba 45,2 bilionu korun), ve druhé polovině roku 2025 snížil podíly v největších amerických technologických firmách. Vyplývá to z oznámení společnosti Norges Bank Investment Management (NBIM), která fond spravuje. Mezi společnostmi, u nichž fond své podíly omezil, je i výrobce čipů Nvidia, v němž drží svou nejhodnotnější akciovou investici.

nst

Přečíst článek

Podle agentury Reuters je návrh reakcí na tlak levnějšího dovozu z Číny a snahou posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Zároveň ale rozdělil členské státy Evropské unie. Zatímco některé vlády, včetně Francie, myšlenku otevřeně podporují, jiné země – například Švédsko nebo Česká republika – varují, že princip „nakupujte místní“ by mohl odradit zahraniční investory, zvýšit ceny veřejných zakázek a oslabit konkurenceschopnost EU na globálních trzích.

„Číňané mají ‚Vyrobeno v Číně‘, Američané mají ‚Nakupujte americké‘ a většina ostatních ekonomických mocností uplatňuje podobné systémy na ochranu svých strategických aktiv. Tak proč ne my?“ ptá se Séjourné. Podle něj by mělo platit, že kdykoli se využívají evropské veřejné peníze, musí přispívat k evropské produkci a k vytváření kvalitních pracovních míst.

Kryptoměny se definitivně přesouvají z okraje finančního světa do hlavního proudu. Dnes už nejde o téma uzavřených komunit nebo technologických experimentů, ale o oblast, kterou sledují vlády, centrální banky i největší finanční instituce světa – ať už prostřednictvím investičních produktů, platební infrastruktury nebo strategických debat o budoucnosti peněz.

Rozsah tohoto posunu dobře ilustrují samotná čísla. Největší globální kryptoměnová platforma dnes obsluhuje více než 300 milionů uživatelů a v roce 2025 zpracovala objemy obchodů v řádech bilionů dolarů, tedy na úrovni srovnatelné s tradičními kapitálovými trhy.

Klíčové ale je, proč se to stalo. Nešlo jen o přísun kapitálu nebo jasnější pravidla hry. Zásadní roli sehrál posun ve vnímání. Kryptoměny přestaly být automaticky spojovány s nelegálními aktivitami, spekulací nebo „divokým západem“ digitálních financí a stále častěji jako finanční a technologický nástroj s konkrétním využitím v reálné ekonomice. K této změně přispěla i větší dostupnost srozumitelných informací a systematické vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím platforem, jako je Binance Academy.

Dalším významným katalyzátorem změny ve vnímání byl vstup institucí a velkých firem do kryptoměnového trhu. Zásadní roli zde sehrály regulované investiční produkty, zejména bitcoinová ETF, které umožnily investovat do kryptoměn bez nutnosti technické správy digitálních peněženek nebo přímé práce s blockchainem. Podle dostupných dat přesáhla spravovaná aktiva v bitcoinových ETF na americkém trhu hranici 123 miliard dolarů.

Konec snadných zisků. Rok 2026 prověří nervy investorů, shodují se analytici

Trhy

Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Tento posun je patrný i v Česku. Podle průzkumů má dnes zhruba každý desátý Čech s kryptoměnami osobní zkušenost. Zároveň se digitální aktiva dostala i na úroveň měnových autorit – Česká národní banka v posledních letech otevřeně diskutuje roli bitcoinu a dokonce jej zařadila do svého investičního portfolia. Kryptoměny tak přestaly být okrajovým fenoménem a staly se tématem, které vstupuje do debat o řízení rezerv, finanční stabilitě i dlouhodobé strategii.

V tomto kontextu platí jednoduché pravidlo: kdo kryptoměnám nerozumí dnes, může ztrácet konkurenční výhodu zítra. Schopnost porozumět jejich fungování, rizikům i příležitostem už není doménou specialistů, ale součástí finanční a strategické gramotnosti, kterou dnes očekávají investoři, partneři i trhy.

Vše, co mohou manažeři, podnikatelé i běžní uživatelé k orientaci v digitálních aktivech potřebovat – od základních principů blockchainu přes praktické využití až po dopady na byznys a finance – je dnes dostupné zcela zdarma na Binance Academy. Ve světě, kde se kryptoměny stávají běžnou součástí finančního ekosystému, je totiž největším rizikem zůstat pozadu.