Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
Investoři do nových technologií jsou jako cestující ve výtahu. Nahoru a dolů. Teď je to vidět na nápadité americké firmě, která rostla do nebe, ale teď už přes rok balancuje nad bankrotem. Proč? Sečetlo se u ní přeceňování odborných schopností, nesprávný odhad potřeb klientů a k tomu se přidala regulace na ochranu zákazníků.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.
Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.
Skupina CSG založila novou americkou dceřinou společnost CSG Land Systems North America. Firma se sídlem v Michiganu bude ve Spojených státech zastupovat společnosti Excalibur Army, Tatra Defence a Tatra Trucks, které patří mezi dlouhodobé dodavatele techniky pro země NATO. Nová společnost se zaměří především na rozvoj aktivit v oblasti samohybných dělostřeleckých systémů a vysoce mobilních taktických nákladních vozidel na americkém trhu.
