Vědci chtějí přeprogramovat člověka. Prospěje to hlavně medicíně
Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.
Deset milionů liber věnovala britská organizace Wellcome Trust, která podporuje zdravotnické výzkumy, na zahájení prací vedoucích k sestavení umělého lidského genomu. Tedy genetického kódu člověka. Mohou se tím otevřít obrovské možnosti pro zdravotnictví. Kritikové však mají obavy, že ve špatných rukou by se získané poznatky mohly stát nebezpečnými.
Jak shrnul web BBC, tato technologie by mohla být zneužita k vytvoření biologických zbraní, modifikovaných lidí nebo dokonce nových tvorů obsahujících lidskou DNA. Hlavní obava spočívá v tom, že v současné době neexistuje nic, co by tomu zabránilo.
Na druhou stranu pokud se projekt, nazývaný SynHg (zkratka z anglických slov pro syntetický lidský genom) neuskuteční, bude to zmařená příležitost pro spoustu nemocných lidí.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Čuníci se změněnými geny čekají na povolení, aby se jejich maso smělo jíst. V Evropě to asi nebude
Zprávy z firem
Přínos pro moderní biotechnologie
Buňky živého organismu mají ve svém jádru zakódovány dědičné vlastnosti, které určují jejich vývoj – jestli se z nich vytvoří list na rostlině nebo sval na člověku, jestli bude fungovat dobře, nebo se objeví problémy. Nositelem této informace je DNA (deoxyribonukleová kyselina), která v principu funguje podobně jako počítačový program. Funkčním úsekům v DNA se říká geny a můžeme si je představit jako jednotlivé naprogramované povely. Soubor všech genů se nazývá genom a je to obdoba uceleného počítačového programu.
Vědci už popsali genomy mnoha organismů, jednoduchých i složitých. Na přelomu tisíciletí v zásadě popsali i genom člověka.
Tyhle poznatky využívá dnešní obrovsky se rozvíjející průmysl moderních biotechnologií. Poznání genů umožňuje lepší a rychlejší šlechtění rostlin i živočichů. Ale jsou možné i umělé zásahy do genomu, tedy vkládání nových genů nebo vymazání genů nechtěných. Díky tomu mohlo genetické inženýrství vytvořit zemědělsky využívané rostliny i živočichy s výhodnějšími vlastnostmi. Poznání genů způsobujících nemoci pozměnilo medicínu. Přineslo lepší zdravotní testy. Mnohé léky se dnes získávají tak, že vědci vloží do bakterií či kvasinek potřebné lidské geny a v mikroorganismech se pak vytvoří látka, kterou nemocný potřebuje.
Podstatné je, že takto vědci pracují už s existujícími úseky DNA, jenom je přenášejí z jednoho organismu do druhého a tím v tom druhém mění jeho vlastnosti.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Klonování zvířat je obří byznys, pro medicínu má ale mnohem zásadnější význam
Enjoy
Přichází syntetická biologie
Zhruba v posledních dvou desetiletích však vědci zkoumají postup zvaný syntetická biologie. Znamená to zhruba tolik, že nechtějí jenom přenášet kousky DNA, které našli v přírodě, ale uměle v laboratoři vytvářejí úplně nové. Samozřejmě „zkonstruované“ tak, aby měly požadované vlastnosti.
Uměle vytvořená DNA urychluje výzkumy, protože umožňuje rychlejší poznávání genetických vlastností. Ale už takto vznikají i průmyslově využitelné mikroorganismy, které po vložení kousků syntetické DNA vytvářejí požadované biochemické látky. Samozřejmě se tak děje v uzavřených výrobních prostorech.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
Enjoy
Překročení dosavadní hranice
Projekt SynHg, který nyní financuje Wellcome Trust, jde dál a překračuje pomyslnou hranici: chce syntetizovat genom člověka. Tedy konkrétně vyvinout základní postupy, které umožní lidské genomy sestavovat z DNA podle přání. Bude se tak dít v laboratořích a DNA bude vkládána jen do izolovaných buněk. Pracovat na tom budou špičkové britské univerzity a výzkumná pracoviště v Oxfordu, Cambridgi, v londýnské Imperial College a dalších uznávaných institucích.
Potrvá to možná i desítky let. Vždyť prvním cílem projektu je vytvořit během pěti až deseti let zcela od nuly jeden lidský chromozom, tedy „balíček“ v němž je v jádru buňky DNA uložena. Člověk přitom má v každé buňce 23 párů chromozomů (půlku od otce, půlku od matky).
Syntetický lidský genom by měl vědcům snadněji dodat poznatky třeba o nemocech a pomoci jim při hledání nových léčebných postupů. Díky němu by mělo být možné třeba vytvořit v laboratoři buňky odolné vůči nemocem, které by pak lékaři mohli použít k „opravě“ poškozených orgánů, například jater nebo srdce.
Cílem není vytvořit opravdového člověka s takovým genomem, ale najít v laboratoři, které kousky „zdravé“ DNA by se daly vnést do buněk nemocných lidí.
Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.
Vědci zkoušejí novou cestu k využití orgánů zvířat pro člověka
Zprávy z firem
Na regulace ještě bude dost času
Obavy ze zneužití samozřejmě existují. Tak jako má projekt dát informace o nových léčivých prostředcích, může dodat podklady i k sestavení biologických zbraní.
Pravděpodobně za čas nebudou velké námitky proti tomu, aby lékaři v zárodku ještě nenarozeného dítěte vysoce ohroženého dědičnou nemocí vyměnili nebezpečný úsek DNA za zdravý. Eticky spornější určitě bude, zda rodiče budou moci svému budoucímu dítěti nechat vložit či vyměnit i více genů s „objednanými“ vlastnostmi (třeba barvou očí, kterou ovlivňuje až šestnáct genů).
Teoreticky by se dokonce jednou dal sestavit celý lidský genom na přání. Když se pak tímto genetickým materiálem nahradí DNA v lidském vajíčku, může se narodit člověk pouze s naprogramovanými vlastnostmi. Což by však vytvářelo velká rizika z případného selhání a z přenosu pokažených genů do dalších generací.
Debaty o potenciálních regulacích se již rozbíhají, a to je dobře. Bude však na ně ještě dost času. V tuto chvíli je nejdůležitější, že se nadějný výzkum rozbíhá.
Další texty Josefa Tučka
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
