V hlavní roli povánoční slevy. Češi vyrážejí za výprodeji i vracet dárky

Miloš Zeman si neodpustil řečnit ve sváteční dny k národu. Platformu mu na svatého Štěpána poskytla televize Prima. Nyní již ne jako prezidentovi, ale jen jako občanu Zemanovi. On, ve vší pokornosti, pozvracel minulou vládu. Prostě mu to za to stálo.

Ne zelený, spíš trochu nažloutlý, ale po úpravách maskérek televize vlastně celkem svěže vypadající Gri… pardon, nebo, chcete-li Grizman (z Grinch-Zeman) zmínil plénu, že nejdůležitější událostí uplývajícího roku byly parlamentní volby. Ty pana zapšklého osvěžily, jelikož minulá vláda padla.

Grizman ve „sváteční“ promluvě s chutí vyjmenoval, co všechno minulý premiér zpackal. Podle něj způsobil v Česku „nejdražší elektřinu“ z celé Evropy i nedostupné bydlení. Jako kámen v žaludku musel ležet tomuto českému Grinchovi Otakar Foltýn, který měl pod prezidentem Petrem Pavlem na starost boj proti ruským trollům. Zeman ho ve své krátké, pětiminutové řeči, neopomněl explicitně zmínit. Asi mu Foltýn svojí dobrou prací šlápl na ruské kuří oko.

Příspěvek k diskuzi? 

Zeman maskoval svůj proslov jako nárok na příspěvek do občanské diskuse v demokratické společnosti. No, za prvé, Franta z Mostu nedostal na Primě svých pět minut. A za druhé, Zeman nikdy nikomu nedal slovo, jen sám sobě. Podpůrce demokracie? Tomu se směje nejenom Foltýn.

Bývalý prezident vyjmenoval dva konkrétní příklady amatérismu minulé vlády, která mu tak hodně hnula žlučníkem. Jen na okraj, vnitřnostmi bývalého prezidenta nehýbal jenom něčí amaterismus. K věci. Za prvé, je pozoruhodné, jak Zeman i na stará kolena a před ztrátou vědomí dokáže s řečnickým důkladem vyjmenovávat, že ho nakrknul ministr zemědělství, který byl podle něj jen teolog a ne zemědělec. Kdopak asi Zemanovi našpital tuto kritiku šéfa lidovců Miroslava Výborného? Že by největší agrárník v Česku?

Druhé Grinchovo veřejné seknutí mířilo na Zbyňka Stanjuru, asi už politickou mrtvolu, který podle zlého mužíka nemá ekonomické vzdělání. Alena Schillerová prý rozumí financím mnohem lépe. Žlutozelený zlo-děj zasel ve sváteční dny svá jedovatá semena. Bohužel mu mnohý ještě naslouchá. Svým naznačujícím, manipulativním způsobem radil na svatého Štěpána Klausovu fámulovi Petru Macinkovi, a také Andreji Babišovi, aby Turka jmenovali náměstkem na ministerstvu životního prostředí. A fakticky ho tam nechali vládnout. Zajímavé, k jakým poselstvím se v podání bytosti s jedinečnými vlastnostmi hodí vánoční svátky.

Komu byl projev věnován?

Není nejmenších pochyb, že to Macinka, Klausův bývalý mluvčí, a Andrej Babiš, vyslyší. Takže, vánoční poselství, Turek bude vládnoucím náměstkem.

Nejsmutnější na celé Zemanově televizní estrádě, možná jedné z posledních, je fakt, že si ani na stará kolena neodpustí jedovatosti a podpásové údery. Kde je moudrost stáří? Nenašla se? Pohádkový Grinch neměl žádné kamarády. Proto byl zapšklý a chtěl ukrást lidem Vánoce. Zemanovi rodiče se v jeho dvou letech rozvedli. Zeman vyrůstal jen s matkou a s babičkou. Jeho otec, se kterým se údajně nestýkal, zemřel, když mu bylo třináct let, v padesátých letech.

Jednomu by se chtělo nabídnout mu pomocnou ruku. Ale evidentně už je pozdě. Tato vánoční pohádka nedopadne dobře. Děti, dál nečtěte. Náš Grinch už je patrně příliš starý na to, aby se změnil. A kdyby přeci jenom existovala nějaká svatá bytost, která by ho mohla přivést k lepšímu. Kdo by to mohl být? Před dvěma roky přijel za Zemanem na jeho osmdesáté narozeniny na zámek u Hluboké v jižních Čechách Andrej Babiš.

Dárkem měly být peníze. Prý na nějakou jeho charitu. Ve sváteční čas je asi dobré se zdržet úvah, o jakou charitu by mohlo jít.

Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.

Firmy v Česku těžko hledají lidi a zaměstnanci pod vlivem rostoucích nákladů a konkurence na trhu práce častěji usilují o vyšší mzdu. "Zaměstnanci pochopitelně vnímají realitu trhu podobně intenzivně jako zaměstnavatelé a cítí, že právě teď je prostor pro to, říct si o vyšší mzdu. V porovnání s uplynulými třemi roky jsou totiž zaměstnavatelé zvyšování mezd nejotevřenější,“ uvedla řídící partnerka RSM Monika Marečková.

Společnosti ve většině případů počítají s navyšováním výplat v rozmezí od dvou do pěti procent. Čtvrtina podniků přiznává, že aby uspokojila očekávání zaměstnanců, musela by mzdy zvýšit o více než deset procent, na což však nemá dostatek peněz. Jen 35 procent firem dokáže pokrýt plánované navýšení přímo z tržeb, ostatní by musely sahat do rezerv nebo hledat úspory jinde.

Může se zvýšit flutkuace na trhu práce

"Rozdíl mezi tím, co zaměstnanci očekávají, a co si firmy mohou dovolit, tak vytváří napětí, které se může projevit vyšší fluktuací. A to zejména v oborech, kde je nedostatek kvalifikovaných lidí,“ upozornila Marečková.

Trvá tvrdý boj firem s nedostatkem lidí, a to napříč obory. Více než polovina respondentů uvádí, že na trhu práce chybí kandidáti v oborech, které aktivně hledají a pro svůj rozvoj potřebují. Dalších 40 procent firem sice eviduje dostatek uchazečů, ale jejich mzdová očekávání jsou často mimo možnosti zaměstnavatelů. Pouhých sedm procent firem má to štěstí, že se jim daří najít kandidáty, jejichž představy odpovídají nabízeným podmínkám.

Růst, ale bez zázraků. Prognóza na příští rok slibuje Česku solidní průměr

Money

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.

ČTK

Přečíst článek

Nejobtížněji obsaditelné pozice se týkají technických, provozních a IT rolí. Technické a inženýrské pozice označilo za problém 35 procent firem, výrobu a provoz 33 procent. Výrazně menší podíl firem přiznává obtíže při obsazování manažerských pozic.

Mzdový průzkum RSM se soustředil na očekávání vlastníků firem podnikajících v Česku, případně jejich HR manažerů. Celkem 287 zapojených společností prezentuje odvětví automobilového průmyslu, dopravy a logistiky, energetiky, farmacie, finančnictví, IT a technologií, kovovýroby, kultury, marketingu a reklamy, poradenství, potravinářství, průmyslu, služeb, státní správy, stavebnictví, retailu a tisku a vydavatelství.