Hantavirus a virus ebola, které se vynořily v posledních týdnech, neohrožují (aspoň zatím) mnoho obyvatel bohatého světa. A tak farmaceutický průmysl nespěchá s vývojem léků nebo vakcín proti nim. A nové cesty, jak zaplatit výzkum nových léčiv a získat je dostatečně včas, zatím nefungují.
Britský farmaceutický gigant AstraZeneca investuje 2,5 miliardy dolarů do výzkumného a vývojového centra v čínském Pekingu. V Pekingu bude vyvíjet vakcíny na respirační choroby, jakou byl například covid.
Česko od roku 2021 vyřadilo 17 milionů dávek prošlých vakcín proti covidu-19 v hodnotě asi 7,5 miliardy korun, uvedl server iROZHLAS.cz na základě informací ministerstva zdravotnictví.
Americká farmaceutická společnost Novavax podepsala smlouvu o prodeji svého závodu v České republice dánské firmě Novo Nordisk za 200 milionů dolarů (4,8 miliardy korun). Novavax, který koupil továrnu v obci Bohumil nedaleko středočeských Jevan v roce 2020, to oznámil v tiskové zprávě.
Zmocněnec slovenské vlády pro prověření postupu státu během epidemie nemoci covid-19 Peter Kotlár navrhl kabinetu premiéra Roberta Fica zastavit očkování mRNA vakcínami proti tomuto onemocnění.
Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín.
Český start-up Adalid Sciences zaměřený na genovou terapii získal investici ve stovkách milionů korun od výrobce zdravotnických technologií BTL. Společnost Adalid Sciences, kterou založili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, bude pracovat na rozvoji metody bezpečné přepravy nukleových kyselin do buněk. Metoda může pomoci v léčbě dosud obtížně léčitelných nemocí a také ve vývoji očkovacích látek.
Po pandemii covidu lidé více umírají, hlavně ve vyspělých zemích typu Německa či Kanady. Špatně je na tom ale i Česko. Naproti tomu v zemích typu Ruska či Bulharska úmrtnost naopak nadměrná není.
Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou ohledně covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Pro Leyenovou, která by ráda post šéfky komise zastávala i v dalším funkčním období, je to před volbami velmi nepříjemná zpráva.
Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 98 miliard korun, uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Evropská sedmadvacítka omezí nákupy vakcín proti covidu-19, které jí dodává společnost Pfizer zhruba o třetinu. Důvodem je neochota některých států platit za nové dodávky vakcíny. Češi mezi rebelanty nepatří.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).